Xboxweb.cz

Co by děcko, kterému přečtení knihy trvá déle než vyluštění čínské křížovky, jsem miloval román Dvacet tisíc mil pod mořem. Kapitán Nemo se svou ponorkou Nautilus byl pro mě hrdinou a objevování tajů podmořského světa každou další stránkou bičovalo mou fantazii. Pozdější filmová zpracování se sice příliš neztotožňovala s mými představami, nicméně obdiv k vodní říši mi to nevzalo dodnes. Pak je celkem jasné, že když se objeví hra, kde prim hraje, na první pohled nekonečný vodí svět, neuteče mé pozornosti. Pokud je ještě přikrmená žánrem sci-fi, nemá sebemenší šanci na útěk.

Subnautica, pocházející od studia Unknown Worlds Entertainment, je přesně tímto žánrovým mixem, ke kterému se přidává survival spolu s adventurou. Do programu předběžného přístupu Game Preview vstoupila během května, přičemž s verzí pro konzole Xbox One vypomáhal český celek Grip Digital. Ano, je to ten samý tým, který se podílel na nedávno recenzované hře The Solus Project, se kterou má Subnautica společné více, než jen tuzemský tvůrčí celek a žánr.

Oním pojítkem je děj. Opět jsme v 22. století a opět v kosmu hledáme místo vhodné ke kolonizaci. Vesmírné plavidlo tentokrát nese jméno Aurora a objevená planeta si vystačí s označení 4546B, ale zbytek už jde podle stejného scénáře. Zásah neznámo odkud, loď v troskách a záchranný modul jako symbol poslední šance na přežití. Po chvíli přichází rána do hlavy, bezvědomí a přistání na místě, jenž rozhodně není v turistickém průvodci. Řekněme, že podobnost je čistě náhodná, protože od probuzení v záchranném modulu se hraje jiná písnička.

Dopad nepatřil k mírným, tudíž je potřeba urychleně uhasit vzniklý oheň. Naštěstí je po ruce hasící přístroj řešící náhlou paniku. Když už nehrozí bezprostřední nebezpeční, je čas zrevidovat obsah kapsle, jež vám bude následující čas základnou. Jak totiž později zjišťujete, Aurora plápolá opodál a horizont je jedna velká placka. Co tu tedy máme? Skříňku dodávající lékárničky, urvanou elektroinstalaci k opravě, fabrikátor (o tom bude ještě řeč) a úložný prostor s posledními zdroji vody a potravy.

První opuštění modulu je ten moment, kdy si máte říct „páni“. Vodní plocha se leskne pod zapadajícím sluncem, hořící vesmírná loď dělá křoví končícímu dni a podmořský svět otevírá svou náruč. Prvotní dojem z prostředí je skvělý. Vody oceánu jsou plné reagujícího života a pozornost strhávají nejen živočichové, ale také drobné korálové útesy či vysoká réva. Možná budete okouzleni natolik, že zapomenete na fakt, že jde o survival hru. Životadárné zásoby rychle ubývají a je třeba neprodleně řešit jejich obstarání.

Zapomeňte na sklady vesmírného plavidla. Zatímco jste se kochali krásami vodou zalité planety, nestabilní reaktory vedly k úplnému zničení Aurory, přičemž trosky obklopuje vysoká radioaktivita. Problém sice řeší speciální oblek, ale na jeho výrobu není čas. Zbývá tedy vrátit se zpět do modulu a zjistit, jak snadno a rychle přijít k základním potřebám. V orientaci vám pomůže nejen příruční PDA, které mimo inventář zobrazuje vlastnosti zdrojů a materiálů, ale také již zmíněný fabrikátor sloužící jako výrobník všeho, tedy téměř. Z počátku možná budete mít v jednotlivých procesech chaos, což pomůže vyřešit pár minut internetové přípravy. Například komunitní wikiweb je velmi dobře a přehledně zpracovaný.

Sebrat, vytěžit nebo vyrobit je třeba úplně vše. Zatímco potrava plave všude kolem vás a titan se nachází v troskách na každém rohu, pro složitější substance je nutnost hůře dostupných základů, které se často nachází v obklopení nebezpečných predátorů. Za všechny zmíním například stříbrnou rudu, která se mrcha ukrývá ve větších hloubkách, obklopena nepříliš mírumilovnými tvory. Subnautica je občas označována za podvodní Minecraft, čemuž dáte za pravdu ve chvíli, kdy objevíte kouzlo budovatelského aspektu hry. Ve chvíli, kdy se pro vás přežití stane denním chlebem, můžete zkonstruovat Habitat Builder, sebrat veškeré zásoby stavebních materiálů a vybudovat si vlastní podmořskou osadu.

Malá základna se bude rozrůstat, až vznikne hlubinné výzkumné středisko se vším, co k němu patří. Laboratoře umožní zkoumat živočišnou DNA, extrahovat její přednosti a využít je ke svému prospěchu. Kvůli floře už netřeba cestovat daleko, protože okolí stanice poslouží jako dobře pěstěná zahrádka. Je libo výlet do neprobádaných končin? Žádný problém, naskočte do ponorky a vyrazte vstříc novým objevům, se kterými vám mile rád pomůže dálkově řízený robot. Jak se říká na Slovensku, občas aj motyka vystrelí, a tak je dobré mít při sobě nějakou tu zbraň, protože nikdy nevíte, co ukrývá temná hlubina.

Abyste se dostali do výše popsané fáze, musíte hře věnovat hodně času, protože se základními možnostmi fabrikátoru si nevystačíte. Pro větší a tudíž i komplikovanější věci jsou potřeba plány, jenž se válí po okolí, a často bývají rozděleny do více částí. K jejich nalezení opět potřebujete speciální zařízení, a tak bychom mohli pokračovat do nekonečna. Téměř neustále je co vytvářet a pokud touha budovat vlastní impérium pod hladinou oceánu nebude dostatečně velká, popostrčí vás kupředu příběh vyprávěný na pozadí.

Úvodní příběhový prologue možná působil, že děj je tu důležitý asi tak, jako výsledky hlemýždích závodů v Bombaji, ale opak je pravdou. Pokud mu dáte šanci, zjistíte, že vaše Aurora nebyla prvním vesmírným plavidlem, které tu ztroskotalo a že možná nejste ani jediným lidským obyvatelem. Nabízí se také otázka, zda planeta opravdu postrádá pevninu nebo jsou někde ukryty alespoň zbytky suché půdy.

Když nad tím přemýšlím, Subnautice se dá jen těžko něco vytknout. Ze žánrů, ve kterých se vymezuje, si bere to nejlepší a servíruje hráči líbivé otevřené prostředí plné života a velký kreativní potenciál, jenž má do plného vydání šanci se ještě rozrůst. Velkým plusem může být také přístupnost. Při prvním spuštění se vás menu zeptá, zda se chcete opravdu vydat cestou přežití nebo si podmořský svět vychutnat bez omezujících prvků. Je pěkné, když se nemusíte starat o potřeby přežití, nicméně to hře ubírá na atmosféře.

Jak už bylo řečeno, hra je v předběžném přístupu a cení se na necelé 4 stovky. Chyby v herních mechanikách jsem nezaznamenal, a tak skutečnost, že nejde o finální produkt, reflektují hlavně propady snímků a doskakující objekty. Tu a tam chvilku trvá, než se objeví živočichové, což bývá způsobeno rychlým pohybem. Jednoduše řečeno, hra vám nestíhá. Věřím ale, že všechny neduhy se časem eliminují. Autoři dopřávají konzolové verzi pravidelné updaty, které vylepšují chod a přidávají další obsah. A jestli bych hru doporučil? Tak o tom ani nepochybujte.

Zobrazit všechny obrázky