Xboxweb.cz

Poslední dny vás ze všech stran bombardují pozitivní informace. Ohledně příští konzole, o budoucích hrách a o plánech exkluzivních studií. Vše se zdá být zalité sluncem, a tak chybí jen dovolená v Jugoslávii, auto, první dítě a samé sociální jistoty. Jelikož, jako pesimistovi, se mi z toho vypíná konzole, není na škodu si připomenout, že i ten nejslibnější projekt může skončit těžkým průměrem. Proto mi dovolte přednést malý výčet letošních her, které ačkoliv měly k dispozici to nejlepší, nedokázaly ho využít. Jako bonus přihazuji hodnocení z Metacritic (kritici/hráči) a také naší redakce. Nicméně, ne vždy byl ochotný někdo položit oběť na oltář.

Anthem
Definitivní funus studia BioWare a důkaz, že z dobrého jména výtečnou hru neuděláte. Autoři Mass Effectu zkusili vytvořit vlastní Destiny a místo toho se střelili brokovnicí do rozkroku. Krom pěkného vizuálu a zajímavého „ironmanovského“ konceptu zazdili téměř všechny ostatní herní prvky. Nudný svět, pomalá endgame podpora, vyrabovaná hratelnost a prvotní ignorace komunity. Všechny aspekty, které musíte zvládnout, abyste nemuseli chodit kanály. Nicméně po Andromedě by už vývojáři měli cestovat důlními šachtami. Ambiciózní Anthem tak velice rychle upadla do zapomnění a aktuálně EA netuší, co se značkou udělat.
Hrál jsem: při vydání asi 25 hodin
Recenze není, protože: by dopadla hodně špatně

Dangerous Driving
Tyto závody možná ani neznáte, ale mají je na svědomí bývalí klíčoví vývojáři z Criterionu. Ano ti, kteří přivedli na svět báječný Burnout. Přes demoliční golf a dopravní nehody se pokusili nasbírat dostatek financí, aby na destrukční arkádu úspěšně navázali. Na peníze se dá svalit mobilní grafika a nuzné modely aut, nikoliv však mdlá atmosféra a téměř nulová dávka adrenalinu. A tak ti, od nichž mohli opisovat producenti Kobry 11, vykrádají sami sebe, aby se zacyklili v primitivní herní náplni z konce minulého století.
Hrál jsem: bohužel celé
Recenze není, protože: nám nebyla kopie poslána

Rage 2
I v případě pokračování akčního post apo se bavíme o těch nejlepších. Historie id Software je jak muzeum moderního umění, kde se snoubí nadčasovost s klasikou. Experti na akční střílečky ale tentokrát dostali k ruce rutinéry od Rica Rodrigueze a smutný průměr byl na světě. Trochu bolí vidět výtečnou střílečku, jak se pachtí v prostředí, které je nudnější než půlnoční teleshopping. Nahodilý level design možná funguje v chaotickém Just Cause, ale rozhodně ne v přímočaré akci. Spolupráce naprosto rozdílných studií jednoduše nedělá dobrotu.
Už nehraji, protože: hra rychle omrzí a nový obsah to nezmění
Pokud bych recenzoval znova: známku bych nezměnil

Wolfenstein: Youngblood
Podobný případ jako před chvílí, jen na úrovni výškové budovy. Wolfenstein, MachineGames a Arkane Studios. Z tohoto spojení neudělat hru roku, to jste Babica, a právě kulinářsky znásilňujete argentinský steak šunkovým salámem. Snaha odstavit starého vlka a místo něho nasadit dvě pudlice, naprosto minula účel. Autoři nezvládli držet herní tempo, plně využít prostředí a prodat novinkovou kooperaci. Měsíce po vydání tak napravují přešlapy, a ještě se hrdě bijí do prsou, že nový koncept bude pokračovat. Je-li to pravda, značka Wolfenstein vstupuje do nové éry, které rád ukážu prostředníček.
Už nehraji, protože: bez parťáka mě to pekelně nebaví
Pokud bych recenzoval já: potopil bych hru jak sovětskou ponorku

Forza Horizon 4 LEGO Speed Championship
Střelba do vlastních řad. Poslední rozšíření je dobré a věřím, že účel splnilo. Ale kdykoliv se do lego světa podívám, přepadne mě chmura promrhaného potenciálu. Místa s plným zastoupením kostiček jsou parádní a nám starším připomínají, že si ještě pořád můžeme hrát se stavebnicí. Co má ale znamenat to napojení na klasický svět? Vážně nešlo vymodelovat vše jen z lega? V kancelářích byl nejspíš fofr a už nebyl čas se mazat s něčím tak komplexním.
Hrál jsem: až do poslední kostičky
Recenze není, protože: je to zbytečné. Taková věc se „prodá“ sama

Blair Witch
Bloober Team si na kultovní status ještě počká. Ale v rámci kategorie „z chození uděláme hru a ještě levně“ patří k těm lepším. Jak ovšem opustí koridor a vlastní námět, stává se z jeho vyprávění plytký průměr, který vše originální utopí záplavou nudných stereotypů a slepých ulic. A nakonec jste stejně v koridoru, a ještě s tupým bubákem, který by nevyděsil ani jeptišku v důchodu. Nemluvě o blecholapce, jejíž podíl na vyprávění je zanedbatelný s ohledem na potenciál. Díky bohu, že hra nebyla exkluzivní. Průměrů už máme až dost.
Už nehraji, protože: dva konce bohatě stačily
Pokud bych recenzoval znova: tak bych prošel hru rychleji

Ghost Recon Breakpoint
Taktická akce je trochu z jiného soudku než předchozí hry. Ubisoft možná není ve hrách nejlepší, ale na poli otevřených světů je nejspíš nejúspěšnější. Možná pod nátlakem pitomých řečiček hráčů, možná z vlastní tvůrčí iniciativy, odešli autoři z Bolívie s přesvědčením velkých změn. Z Wildlands tak zbyla jen herní kostra a vše ostatní se přizpůsobilo novému světu, jehož pravidla si příliš nerozumí s fyzikou a logikou. Po přidání nebývalého množství chyb se z Breakpointu stala souprava malého chemika, která hodinu funguje, jak má, jen aby příštích deset minut smíchala polovinu tabulky periodické soustavy prvků. Ten nejlepší úmysl tak narazil na betonovou zeď, kterou bude dlouho přelézat a ještě déle podhrabávat.
Už nehraji, protože: se vždy hrozně naštvu
Pokud bych recenzoval znova: dal bych nejspíš o bod víc

GRID
Série F1 nikdy nebyla lepší a Race Driver: GRID patřil mezi nejlepší závodní hry své doby. Tak mi někdo vysvětlete, proč je reboot šedý průměr, který mohl uspět jen díky podzimní absenci Forzy. Když nejsou Codemasters svázáni licencí, dělají si ze svých her dojnou krávu toho nesprostějšího ražení. Vedle nich začínají EA vypadat jako hodná tetička z Ameriky a nejde jen o DiRT Rally 2.0. GRID má mrzkou kampaň, smutný obsah a ve své podstatě jen těží z nostalgie hráčů a nynějšího stavu trhu. Navíc dodatečné přídavky nestojí ani za řeč, natož za pořízení.
Hrál jsem: při vydání do konce kariéry
Pokud bych recenzoval já: nic by se nezměnilo

NFS Heat
Ještě jednou závody a tentokrát ne tak špatné. Heat nabízí skoro vše, co hráči na minulých dílech měli rádi. Je tu otevřený svět, denní závody, noční nelegální tahanice, nahánění s policií, obsáhlý tuning, dementní příběh a sympatická nabídka aut. Takové „Best of NFS“ nedělá nic špatně, a přesto po pár hodinách nebaví. Vše už jste totiž hráli v předešlých dílech a někde i lépe. Jednou, dvakrát nebo i třikrát byste to omluvili, ale aktuální díl už recykluje druhou generaci a očividně nemá co nabídnout. Je to dobré, ale to je ježdění angličákem po stole také. NFS už prostě není pomoci, protože se nehodlá vzdát stařeckých vousů a přijmout výzvu od mladších.
Hrál jsem: celou kariéru včetně příběhů
Recenze není, protože: nebyli lidi, ochotní to napsat

Ancestors: The Humankind Odyssey
Historie lidského vývoje není vyloženým zklamáním. Spíše se dá zastrčit do škatulky „nenaplněná očekávání“. Když se autor prvních dílů Assassin’s Creed (a posledních Prince of Persia) rozhodl postavit na vlastní nohy, očekávání byla nasnadě. Budeme hrát za lidoopa před 10 miliony lety? Dobře, ale asi by se nesmělo jednat o výukový survival, který je nudný jak poslanecká schůze. Potenciál Ancestors je obrovský, a ačkoliv to nerad říkám, možná by mu stačil pouhý multiplayer. Takto vás evoluce ubije jak vyčpělý virus a titul buď prozíváte nebo nedohrajete.
Hrál jsem: zatím nějakých 12 hodin
Recenze není, protože: tohle fakt psát nechcete

Terminator: Resistance
Málokdy se stane, aby se hráči tak neshodli s novináři, jako v případě herního terminátora. Podle Steamu jde o herní špičku. Podle recenzentů o průměr, který patrně zachraňují jen licence na nestárnoucí klasiku. Za sebe říkám, že navazovat na nejlepší akční biják minulého století a dodat tento retro bordel pod úrovní Homefront Revolution, to už chce odvahu. Terminator: Resistance okupuje stejnou laťku jako snímky Uwe Bolla. Je z něho cítit náklonost k látce, ta ale selhává na tvůrčí nevyzrálosti a finanční podvýživě. Ostatně autoři mají podobné chování jako Uwe a rádi se domáhají vysvětlení, proč byla jejich hra ohodnocena tak málo. Alespoň jsou slušní a argumentují chorými jedinci na Steamu, mojí zaujatostí proti hře a celkovým nepochopením látky. Možná by si raději měli čichnout k vlastnímu lejnu, místo velebení much, co kolem něj létají.
Hrál jsem: až do titulků
Pokud bych recenzoval znova: prodělám lobotomii a dám 10

Výčet není kompletní a určitě by se daly zařadit i další tituly. Za zmínku stojí The Grand Tour The Game, jehož potenciál vyhořel na samotném Amazonu. Snaha vytáhnout hru co nejdříve značně omezila hratelnost. Crackdown 3 měl k dispozici ty nejlepší prostředky (dokonce moderní technologii v plenkách) a dokázal z toho vytěžit tak akorát zachráněný průměr. O touchdownu nemůže mluvit ani zombie akce World War Z, která slíbila revoluci, a nakonec přinesla jen solidní hru s repetetivním obsahem. A možná bych vytáhl i The Sinking City, neboť návaznost na skvělá díla H. P. Lovecrafta potřebuje zajímavý svět, ne jen kvalitní detektivku. Ale co vám budu povídat. Sami jste si hry letos ocejchovali a nějaký rýpal s tmavou duší vám názor určitě nezmění. Jen pamatujte, že z toho nejlepšího nemusí to nejlepší vzejít.

Zobrazit všechny obrázky