Xboxweb.cz

Nestává se často, že bych k vám promlouval formou speciálních článků. Tedy teď už ne. Dřív byla jiná doba, jiný životní setup a mnohem víc podnětů. Měl bych tedy vlastně poděkovat aktuálnímu virovému armageddonu, že omezil polovinu lidstva a zapříčinil zrušení veletrhu E3. Kvůli tomu se každoroční týden radosti rozdrobil do malých dávek štěstí, kterým měla vévodit akce Xbox Games Showcase. Vlastně mělo jít o pomyslný poslední díl skládačky. O ozubené kolo startující éru Xbox Series X. A o odpověď na nedávnou prezentaci Sony. Nechci tady dnes rozebírat obsah her. To snad jindy a jinde. Chci se zamyslet nad tím, co nebylo přímo řečeno a pozastavit se nad faktem, že v Xboxu stále neumí komunikovat s hráči.

Na začátku mě chyťte za ruku (slečny můžou i za jinou končetinu) a vraťte se do doby oznámení Series X. Impozantní hardware, nadčasový design a ujištění, že vše, co máte aktuálně doma na hraní, bude kompatibilní s příští generací. To je naprosto v pořádku a odpovídá to dlouhodobé strategii zpětné kompatibility. Jenže při přechodu na nový hardware lidi zajímá i cesta opačným směrem. Jiným hantecem, jestli si můžou na konci generace koupit Xbox One X nebo radši počkat na našlapanějšího bráchu. V této spojitosti padlo kouzelné spojení „dva roky“. Po tuto dobu měly vycházet hry na starou i novou generaci konzolí.

Šetřílci okamžitě hodili původní Xbox One do kamen a běželi pro „Xko“. Zrovna v té době bylo za pěkných šest táců a občas i v pěkném bundlu. Že možná měli dřepět na řiti ukázala hned první větší herní akce. Prosím ty vzadu, ať se necourají, protože túra minulostí se blíží současnosti. The Medium, Scorn a Resident Evil VIII. Jasně jsou to horory, díky za nápovědu. Ale jsou to také jedny z prvních titulů, u kterých stálo: „Sorry, ale ten čtyřletý low-end podporovat nebudeme. Tady máme novou kobylu a hodláme sedlat jenom jí.“ Tím se nám původní vyjádření lehce transformovalo, protože i naprostý idiot tušil, že Microsoft nemůže třetí strany nutit do podpory vyřazené konzole. A neurážejte se neb je to fakt. Neuběhl snad ani měsíc, co se nynější konzolové eso přestalo vyrábět. A třebaže jich je na skladě víc než virově pozitivních v pákistánském hampejzu, další kusy už nebudou.

Nevadí, máme svoje. Staré pár měsíců, s tradiční zárukou a jistotou, že ty exkluzivní zlatíčka dorazí i k nám. Modlitbu řady čerstvých vlastníků škorpiona naboural tento týden event Xbox Games Showcase, kde došlo k malé, ale razantní konverzi náboženství. Drtivá většina budoucích her totiž měla na konci ukázky „Xbox Series X • Windows 10“ a tím to haslo. Je to vlastně detail, protože akce mířila na ukázku next-gen her, říkáte. Hej, to je fakt. Proto, jako každý obyčejný konzumní hráč, procházím webovky dotyčných her a co tam nevidím. Xbox One je zmíněn pouze u Halo Infinite. Forza Motorsport, Avowed, Everwild, Fable a State of Decay 3 hlásí pouze Series X. Proč se však divit.

Motorosport je údajně na začátku vývoje, což ukázka deklaruje. Vyjma jednoho depa a dvou zatáček na Laguně neukázala absolutně nic. Navíc trať byla podezřele barevná a celé to působilo, že za těmi naladěnými koňmi poběží ti reální. Undead Labs jsou v předprodukční fázi, tudíž upoutávka na zombíky byla hudbou budoucnosti a patrně nejlepším renderem, který kdy opustil studio. Avowed nemá pořádně ani produktové stránky, o nějaké delší herní ukázce bych ani nepřemýšlel. A Fable je vytvářen maximálně dva roky. Na velké RPG tak třetina produkční doby. Microsoft tedy vlastně nekecal, protože ani jedna z těchto her teoreticky v příštích dvou letech nedorazí. Leda, že by chtěl někdo dobrovolně spáchat sebevraždu. Okruhová Forza sice láká na Smart Delivery, ale to ji brzy přejde. Dle mého skromného názoru.

Trochu světla do temných duší se snažil přinést Aaron Greenberg na svém Twitteru. Bohužel mám pocit, že kdyby držel pusu, udělal by líp. Prohlášení: „Budoucí exkluzivní hry jsou vyvíjeny primárně pro Xbox Series X,“ působí spíš opačně a dovětkem „neříkáme, že nevyjdou na Xbox One, jen že se soustřeďujeme na Series X a rozhodnutí, co je lepší pro hru a komunitu, necháváme na každém studiu,“ to zazdil nadobro. Vedení herní divize si tak nad dvouletou dobou hájení umylo ruce a případný hate otočilo proti vývojářům. A těm se určitě bude skvěle pracovat, když je čeká neustálé osočování, že je hra hnusná kvůli Xbox One nebo opačně, že na něj nevyšla. Docela by mě zajímalo, jakou verzi skutečnosti dostala právě studia, jejichž práce je tím poznamenána.

Myslel jsme, že Microsoft a jeho PR oddělení ušly od představení konzole Xbox One kus cesty. Bohužel, byl to omyl. Zodpovědní lidé dál komunikují jak Tataři a neustále mění, upravují a překrucují vlastní strategie, slova a plány. Co bylo včera možnou variantou, je dnes jistotou, která bude zítra popřena, protože už platí od předvčerejška. Ta sebevědomá cesta, kterou šel Xbox poslední léta se během krátké chvilky zvrtla na opilecké klopýtání. Nepřeháním, když řeknu, že Microsoft působil jako toreador, jenž si vede býka arénou. Dokud ho neutahá. Pak dojde na dva, absolutně primitivní a nudné, kroky ze strany konkurence a toreador má roh v zadnici.

Xbox divize musí okamžitě přestat řešit potencionální hráče a zaměřit se na ty stávající. Je příliš okatě vidět, jak reaguje na tahy druhých, a přitom si kálí do úst skrz rouru od vysavače. Už nikdy jsme neměli vidět hry, které vyjdou v horizontu let. A jsou tady. Už nikdy neměly CGI ukázky přebýt gameplaye. A stalo se. Takhle nesmí konat firma, jejíž prezentace stojí na hraní 24/7. Xbox Game Pass, Xbox Series X a xCloud přinášejí budoucnost neustálého přístupu k hrám. Doma v té nejlepší kvalitě, v práci o polední pauze na PC, na cestách díky mobilu, a to za zlomek ceny oproti konkurenci. Tohle chci vidět, tohle mě zajímá. Ne projekty, jejichž konečnou podobu neznají ani sami vývojáři.

Neberte tohoto „Pesimistu“ jako kritiku konzole samotné nebo snad her. O to vůbec nešlo. Toto je kritika určité skupiny vedoucích osob, jejichž počínání dělá bordel v komunitě a Xbox ponižuje na bandu klaunů v multimiliardovém cirkusu. Zároveň šlo o pomyslné rozloučení s nynější generací, protože její čas nadešel. Nikdo nemůže po tvůrcích chtít, aby svá, často vysněná, díla osekávali, mrvili a hyzdili kvůli tomu, že někdo nedokázal říct „a dost!“. Není hanba udělat tlustou čáru za jednou generací, aby ta nová mohla naplno vyniknout. Sice byla problémová, neměla to lehké, ale končí hrdě a s čistým stolem pro pokračovatele. Je však hanba to neříct na plnou hubu. Slibovat hory doly, a nakonec vše hodit na vývojáře. A to snad herní divize nemá zapotřebí. Persona Phila Spencera vždy působila jako vedoucí s jasnou vizí, ne jako Joker v muniční skladu.