Xboxweb.cz

Pro podzim krom barevného listí spadaného ze stromů neodmyslitelně patří vydání všech možných a nemožných sportovních her, nového dílu Just Dance a už pěknou řádku let i Call of Duty, bez něhož by snad neměli fanoušci, co přes zimu hrát. Activision nechal vývojem svojí největší značky pověřit už tři studia a mezitím, co minulý rok zpatlal nezapomenutelný futuristický chaos Sledge Hammers, letos je na řadě (konečně) Treyarch se svým pokračováním série Black Ops. Activision každý rok tvrdí, že udělali to nejlepší Call of Duty v historii, načež my už pět let jen kroutíme očima. Protože poslední dobré Call of Duty (míníme jeho především jeho multiplayer, ostatně hlavní důvod, proč fanoušci sypou každoročně vydavateli peníze) bylo Modern Warfare 2 a se zavřenýma očima i Black Ops II. Pokud bychom se ohlídli za Advanced Warfare, tak sice nebylo úplně špatné, ale bylo prostě moc rychlé, a i když se snažilo hrát si na Titanfall bez titánů, na jeho malých mapách i příliš chaotické. My ovšem letos z multiplayerové bety Black Ops III máme konečně dobrý pocit. Sice není tak dobrý jako Modern Warfare 2, nebo snad dokonce první díl Modern Warfare, ale něco je tu prostě jinak a my po pěti letech konečně věříme, že by ten letošní díl, mohl být konečně tím „ještě lepším dílem“, než jeho předchozí, byť zlaté časy série značíme jen po dobu prvních pěti dílů série.

Něco je tu zkrátka jinak, do jisté míry zmizel přehnaný futurismus, zbraně už se víc podobají těm co se dnes používají, nejsou tu zbytečné aktivující se perky, žádné zbytečné svištění vzduchem, leč jeho podoba zůstala zachována (ale k tomu později), žádné nadpřirozené gadgety a ani žádný pitomý čokl. Jen pořádně velké mapy s plynulejším a mnohonásobně pomalejším postupem, než tomu bylo v Advanced Warfare. Dokonce ani autoři neexperimentovali se zbytečnými herními módy a ve hře prozatím nechali jen ty, o které hráči opravdu stojí. Postup je méně akční, avšak stále ne taktický. Odstřelovací pušky a kempení zase začalo mít smysl, a protože se velká část map se odehrává i v rozhlehlém komplexu budov, za své vzaly i brokovnice. Nakonec se nám docela i líbilo, že u valné většiny herních módů se nespawnujete náhodně na mapě, jak tomu bylo doposud zvykem, ale opravdu se po smrti objevujete na stejné straně, dokud vás protivníci nezatlačí až do koutu mapy. V ten moment se strany vystřídají, nastoupí moment překvapení a výhody se vyrovnají. U Team Deathmatche se sice neustále spawnujete na mapě, ale díky bohu se pořád spawn drží jedné ze dvou stran, takže nehrozí, že se po smrti objevíte protivníkovi hned na mušce.

Standarty tvorby vašich postav zůstaly zachovány stejně jako scorestreaků (tak se teď jmenují killstreaky). Nicméně dostali autoři rozum a došlo jim, že nemá smysl nabízet možnost pojmenování vašich postav, když to stejně nikdo nedělá, a tak se řadí pouze číslovkou. Velkou změnou, možná spíš novinkou, jsou speciální schopnost neboli specializace. Specializací je hnedle několik, každá má svoje výhody a nevýhody, kde si navíc ještě můžete vybrat ze dvou zmiňovaných schopností, které vám přidají speciální abilitu, která se během hry nabíjí, a vy ji pak jednou za čas můžete použít. Moc jsme si jich odemknout nestihli, ale asi naši nejoblíbenější byl skok, kdy praštíte do země, zabijete všechny protivníky v okolí dvou metrů a ještě je odhodíte do šílené vzdálenosti. Další zajímavou změnou je lobby, po jejímž načtení během načítací obrazovky je vypsán seznam všech hráčů s jejich postavami, specializací a jménem. Tvůrci si tak nejspíš vzali inspiraci z počítačových MOBA her a musíme uznat, že je to docela sympatické.

Jak jsme se zmiňovali princip jetpacku zůstal z Advanced Warfare zachován, ovšem v mnohem pomalejší podobě, a tak bychom spíš mohli mluvit o větším skoku, kde ještě musíte chvilku čekat, než se nabije, takže konečně ze hry mizí moment, kdy hráči na otevřených mapách lítali sem a tam a dokonce se ještě ve vzduchu sklouzli (to taky zmizelo), čímž se ze hry (konečně) odstranil nekonečný zmatek. Čili skoky budete využívat, jen pokud chcete vyskočit na nějaké vyšší místo, či se snad dostat na zeď a proběhnout se po ní, jako tomu bylo v Titanfallu, akorát tady bez omezení – gravitace. Tedy můžete běžet, dokud bude zeď. Vrátily se rychlo-skluzy pod objekty a díky bohu i plazení se, což souvisí se zmiňovaným kempením a odstřelováním v prvním odstavci tohoto článku. Nám nejvíc vyhovovalo, že tempo hry se vrátilo do stavu, kdy nás Call of Duty ještě bavily, a to znamená, že se opět stává běžné lehání na zem během přestřelek, schováváním e za hůře dosažitelnými objekty, smysluplné střílení přes zeď, a tak nějak všechno, co ze série vymizelo a nás tolik bavilo. Zkrátka jsme hrozně rádi, že se nám všem (a říkáme všem, protože fanoušci tomu sami nasvědčují) vrátilo tempo hry, jenž nám vyhovovalo a bavilo, tedy přesně to, co nám zmizlo před 4-5 lety a obohatilo se o něco smysluplného, zábavného a nového. Nikdy jsme nevěřili, že to ještě někdy řekneme, ale na Call of Duty: Black Ops III se i těším, a pokud nebude singleplayerová kampaň stát za houby, tak jsme schopni dát sérii druhou šanci. Jo a taky, jestli to hoši čtete, koukejte zamakat na té optimalizaci. Tohle na nás nezkoušejte!

Ukázka z hraní od XKO TV v češtině