Xboxweb.cz

Někdy nastanou zmatky a tak před E3 jsme připravili hned dvě recenze Mirrors Edge Catalyst (první zde). Tak snad vás zaujme i druhý pohled, který rozhodně nemusí být shodný.

Faith … Ještě teď slyším ten song, který při každém spuštění hry Mirrors Edge vás vítal ihned na začátku bílé obrazovky s červeným nádechem. Na začátku recenze vám musím říci, že jsem fanoušek této série. Proto možná bude pohled na tento počin trochu zastřený mojí radostí z nového dílu.

Píše se rok 2008 a EA ve spolupráci se studiem DICE vydává v podstatě nový žánr, který je hráči dosud nepolíben. Ano, můžeme se bavit o podobnosti s hrou Assasins Creed, kdy nejste v roli zabijáka ale sympatické asiatky, která sice není zabiják z dávného klanu Assasinů, ale stejně tak jako Altair nebo snad Ezio, dokáže skákat po střechách nebo šplhat po hromosvodech a trubkách.

Tomuto stylu se říká Parkour. Parkour je běh z bodu A do bodu B co nejefektivnějším způsobem přes různé městské překážky jako jsou schody, střechy, zdi, lavičky, brány, stěny a také lesy. Místa, kde se Parkour trénuje, se nazývají “spoty”, které procházejí různými technikami jako vaulty, skoky, kotouly, stojky atd. A o to se přesně hra Mirrors Edge opírá.

První Mirrors Edge byla spíše koridorová hra, kdy na začátku levelu jsme dostali bod A a bod B. Nedalo se nikam moc uhnout a trasa byla vcelku jasně nadefinována. To se u nového Mirrors dramaticky mění a DICE se rozhodlo udělat svět více otevřený.  Jak to ale  u nových her bývá, a takový je i trend, do velkého města přidali také různé artefakty ke sbírání. V celém městě tak hledáte čipy z elektronických terminálů, poschovávané dokumenty nebo batohy s informacemi.  Celkově se dá říci, že máte dostatek volnosti na pohyb po celém městě a při plnění úkolu je čistě na vás, jakou cestu k cíli zvolíte.

Hra je svým stylem a žánrem výjimečná

Příběh. Tak samozřejmě se nekoná žádné velké drama, kdy bychom hltali příběh a čekali, jak to dopadne. Na začátku se probudíte v cele vězení, kam jste se dostali v letech minulých a setkáte se s jiným Parkouristou, který vás zavede za starým známým, kterého jsme viděli v původním Mirrors Edge. Nechci vám, kteří se na hru těšíte nebo chystáte, zkazit zážitek a dávat spoilery. Tento starý známý, využívá tyto skokany pro různé úkoly v tomto zkorumpovaném městě. Při plnění jednoho úkolu narazíte na něco, co je velmi nepříjemné pro bosse, který toto město ovládá. Zde začíná celý příběh hry. Více prozrazovat nebudu, ale jak sami tušíte, nejedná se o žádnou komplikovanou zápletku. Nicméně si troufnu říci, že o to tu primárně nejde. Hra je svým stylem a žánrem natolik výjimečná, že druhou takovou prostě nenajdeme.

Grafická stránka hry. Ti z vás, kteří jste hráli první Mirrors Edge, budete jasně vědět, jak si představit hru, která svým designem je velmi specifická. Modré nebe, bílé město s červenými prvky, jako vodítkem vaší cesty k různým skokům, přemetům nebo skluzům. Od prvního dílu tento design nedoznal moc změn. Hra je ostřejší a samozřejmě hezčí. Textury jsou prokreslenější, město je větší a rozmanitější. Ale stále je to Mirrors Edge a popravdě, já jsem za to moc rád. Má to pro mě nádech nostalgie z prvního dílu a to je to, co jsem od hry čekal. Hra po vydání není úplně bez chyb a občas se stane, že vám některé textury probliknou nebo se snad vykreslí pomaleji. Ale popravdě, pokud někam běžíte, jste rádi, když se můžete soustředit na cestu a nespadnete z 236tého patra skleněného mrakodrapu.

 Dá se říci, že vše je o načasování úderů.

 Gameplay:  Jak se to asi hraje?  Ovládání hry je intuitivní a vcelku velmi jednoduché. Skok, skluz, pěst, kop. Toto jsou základní prvky, se kterými budete celou hru operovat. Během hry se vaše postava bude dostávat na vyšší a vyšší levely a za ty dostáváte takzvané skill pointy, které proměňujete za nové a lepší schopnosti, jakými jsou rychlejší reakce, lepší dovednosti v lezení a skákání.  Co se týká bojů s ochránci organizace KrugerSec, není to nic složitého. Dá se říci, že vše je o načasování úderů. K dispozici máte pěst a kop, ty lze kombinovat se skoky nebo skluzy. Musím ale říci, že tyto bojové sekvence jsou jednodušší, než v prvním dílu. Kombinace těchto bojových technik vás ale hra naučí ihned ze začátku formou tutoriálu. Boj začíná tuhnout v situaci, kdy na vás vletí více strážných a k tomu se přidají strážníci s energetickými zbraněmi. Mě, jakožto zaběhnutému skokanovi z prvního dílu, se hra hrála velmi dobře. Vše je plynulé bez výrazných bugů v ovládání. Hra rozhodně nepatří k těm, kde vás neustále frustrují a opakujete vše dokola.  Celá hra funguje, už jen díky otevřenému světu na checkpointech. Většinou fungují tyto záchytné body v pořádku, ale někdy se stane, že se záchytný bod neudělá a začínáte úplně od začátku. Toto se stane ale opravdu málo kdy.

Co je ale výhodou pro plynulý běh, je takzvaný Runner Vision. Není to nic jiného, než pomůcka, která vám ukazuje správný směr tratě nebo bodu, kam máte dojít. To znamená, že se nemusíte bát, že se během zběsilé honičky někde ztratíte.

Hra obsahuje celkem 15 hlavních misí, které patří k celému příběhu. Jelikož se nyní nově jedná o otevřený svět, máte k dispozici spousty postranních misí, kterými pomáháte kupříkladu ostatní skokanům z gangu, nebo plníte časové tratě proti ostatním hráčům online. Zde je jedna velká zajímavost. Když mluvím o těchto závodech, máte také možnost zaběhnout si tratě, které navrhli a vytvořili ostatní hráči, a umístili je do města jako výzvu. I vy sami tak můžete podobný závod vytvořit a poslat ho svým přátelům jako challenge.  Popravdě vám musím říci, že časy, které jsem viděl u některých závodů, jsem absolutně nechápal, jak je možné takový čas zaběhnout. Vždy je na to nějaký trik nebo zkratka, na kterou prostě musíte přijít.

Toto bych si moc přál vidět a hrát s virtuální realitou

Při hraní této hry jsem dostal naprosto jasný pocit. Toto bych si moc přál vidět a hrát s virtuální realitou za použití třeba Oculus Rift. Já, jakož to Xboxák, samozřejmě stále sleduji, kdo a kde nám první udělá podporu nějakého VR headsetu. A tak věřte, že až bude, tak přesně tuto hru budu chtít hrát jako první.

Hodnocení: Pro mě je Mirrors Edge opravdu srdcová záležitost. Celý design hry se mi moc líbí a ve spojení s Parkourem, je to pro mě velmi zábavný titul, ke kterému se rád vracím. Mrzí mě absence původního songu „Still Alive„, ale to asi přežiji. Stejně si občas pustím první díl a song si vychutnám 🙂

Tento styl hry je opravdu velmi specifický, a proto komu se jednička líbila, bude ho bavit i toto pokračování.  Proto za mě, je hodnocení o něco vyšší než ve světových recenzích, kde se hra pohybuje okolo 7/10.

Za mě dávám hře 8 / 10

Zobrazit všechny obrázky