RECENZE: Aery: Dreamscape

Autor: HusekD Publikováno: 6.2.2022, 14:17

Publikováno: 6.2.2022, 14:17

Sociální sítě

O autorovi

HusekD

Je autorem 181 článků

Herní svět dokáže být velmi hektické místo. Můžete v něm bojovat ve velkých vesmírných bitvách, odvracet invazi ze samotného pekla, nebo například usednout za volant závodního supersportu a odjet několikahodinový závod. Čas od času toho na vás může být už dost a dali byste přednost něčemu klidnějšímu, u čeho by vám nevyletěl tlak až do nebes. S touto myšlenkou přistupují k vytváření her vývojáři ze studia EpiXR Games. Jedná se o malé nezávislé studio založené v roce 2019 a pracuje v něm celkem pět vývojářů. Kvůli krátkému chodu firmy by se mohlo zdát, že prozatím nemají hráčům co nabídnout, ale opak je pravdou. Jejich seznam vydaných her se již přehoupl přes deset titulů a aby toho nebylo málo, tak se ještě podílejí na vydávání her dalších indie tvůrců. Za zmínku stojí například hororová akce Antarctica 88, kterou jsme pro vás nedávno recenzovali. Mezi jejich největší série patří Tanks, Life of Fly a Aery. Právě od poslední zmíněné série jsme se dočkali nového pokračování s podtitulem Dreamscape a můžeme se tedy společně podívat na to, jak si nejnovější hříčka od EpiXR vede a zdali si zaslouží vaší pozornost.

Aery: Dreamscape vám ve zkratce představím jako velmi přístupný simulátor létání s papouškem. Neočekávejte ale žádný reálný základ. Jedná se spíše o spirituální symbol a proto se z běžného života ptactva nic nedozvíte. Na začátku vašeho dobrodružství se ocitáte v neblíže specifikovaném studiu, ve kterém je dvanáct rozdílných kanceláří. V každé místnosti najdete jednoho zaměstnance a její celkový vzhled a design je přetvořen podle myšlenek a snů každého z nich. Můžete se prolétávat v těchto miniaturních kulisách, ale vaším hlavním úkolem bude proniknutí do mysli zdejších lidí přičemž si vyslechnete jejich pocity,myšlenky a přání. Hra vás nechce ničím limitovat a tak záleží jenom na vás, kterou z dvanácti místností si vyberete jako první a kam budete následně pokračovat. Vývojáři šli s přístupností až tak daleko, že svého opeřence ovládáte jednoduše jednou páčkou. Podržením tlačítka dokážete i mírně zrychlit, nebo udělat akrobatický výkrut. To je ale bohužel vše. Umím si představit i propracovanější ovládání, které by vás více zapojilo do hratelnosti a tím i lépe udrželo vaší pozornost.

V každé úrovni na vás čeká jednoduchý úkol. Musíte vyhledávat průletové body (peříčka), které vás postupně posouvají kupředu. Jednotlivé světy mají rozdílnou délku a podle toho se odvíjí i potřebný počet bodů, které musíte vyhledat. Občas se vám může stát, že další pírko neuvidíte na první pohled a budete muset pátrat po jeho umístění. Aery nemá žádné navigační pomocníky a tak se musíte spolehnout pouze na své smysly. Herní tempo je vskutku nemilosrdné a kromě dvou základních rychlostí letu zde nemáte k dispozici žádné další urychlení. Může se vám snadno stát, že vyrazíte špatným směrem a v takovém případě vás čeká úmorná cesta zpět. Pokud během letu uděláte chybu nebo narazíte do neviditelné zdi, tak vás čeká opakování celého levelu od začátku. Absenci záchytných bodů vidím jako velký nedostatek a dokáže vás vytrhnout z celkového tempa hry. Zarazila mě i kvalita a obsah vyprávění. Jedná se o velkou část game designu, ale hra disponuje pouze jedním vypravěčem a veškerý její obsah by si zasloužil rozhodně větší péči. Hráči, kteří nejsou moc zdatní v angličtině by mohli mít velký problém s pochopením myšlenek, které jsou občas vyjádřeny opravdu zvláštně. Pokud toto pominu, tak bylo poletování po tematických světech velmi relaxační a už dlouho se mi nestalo, že bych byl u hraní hry takto uvolněný. Když si k tomu přidáme celkové tempo hry, tak vám nedoporučuji hrát Aery: Dreamscape večer před spaním. Snadno se může stát, že se při hraní přesunete do svých vlastních snů.

Co se týče rozmanitosti úrovní, tak zde nemám Aery co vytknout. Vydáte se do dob Vikingů, kde budete součástí jejich velkolepých nájezdů na nepřítele. Vrátíte se zpět na bojiště druhé světové války, nebo proniknete do úchvatného fantasy světa plného kouzelných bytostí. Grafické zpracování se mi velmi líbilo a užíval jsem si veškeré detaily, které byly v každé lokaci k vidění. Tento umělecký celek mi ale trochu kazil hudební doprovod. Ačkoliv má hra dvanáct velmi rozdílných světů, tak se při hraní opakuje pořád dokola stejná zvuková smyčka. Z hraní a následného průzkumu byste měli určitě lepší pocit, kdyby měli alespoň pozměněné hudební tempo, nebo se lišili použitými nástroji. Aery: Dreamscape dělá spoustu věcí dobře a dokonce vylepšil několik herních mechanik od svých předchůdců. Bohužel ale také dělá hodně věcí špatně a nemůžu se zbavit pocitu, jako by v každém aspektu hry něco chybělo a vývojáři jí nedotáhli do zdárného konce.

4
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Aery: Dreamscape je zajímavá uklidňující hříčka, která má ale spoustu nedostatků. Pokud patříte mezi hráče, kteří vyhledávají tyto umělecky zaměřené hry, tak si zajisté její kvality najdete, ale běžnému hráči bych jí pravděpodobně nedoporučil.
zajímavá stylizacehudba
rozmanitost světůabsence záchytných bodů
uklidňující hratelnostbugy
průměrné vyprávění příběhu
06. 10. 2022 • SeedarCZ0

FIFA 23

Ano, nemožné se stalo skutečností, legendární série FIFA z dílny EA Sports se hlásí s posledním ročníkem pod názvem FIFA. Bude to důstojný konec série, jenž tvořila dějiny eSportu poslední dekády?

»
03. 10. 2022 • DandyCZE0

RECENZE: Construction Simulator 2022

Jsem rád, že vám mohu představit výtečnou budovatelskou hru v které budete mít možnost nasednou skoro do všeho, co se točí kolem stavebnictví a vytvořit úžasné stavby, ale hezky popořádku.

»
27. 09. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: XIII

Herní průmysl prožívá zajímavé období. Na jednu stranu se mu neskutečně daří, co se financí týče. Zisky rostou, prodeje her také a stejně tak se zvětšuje herní komunita. Na druhou stranu je stále častější, že v době vydání hry dostaneme nedodělaný produkt, na kterém vývojáři musejí minimálně další rok pracovat, abychom dostali očekávanou kvalitu. A k tomu je tady záplava nejrůznějších remaků. Už jsem si říkal, že tato mánie bude mít sestupnou...

»
22. 09. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Destroy All Humans! 2 – Reprobed

Co se stane s mimozemšťanem po invazi na Zemi? Jestli hádáte, že si dopřeje dovolenou jako doživotní zákazník resortu Oblast 51, tak se pěkně pletete. Jeho novým domovem se stal Bílý dům, odkud je obdivován celou Amerikou. To lehce rozladilo Sovětský svaz, který se bojí, že se lehkovážnost Američanů může rozšířit do celého světa, včetně sibiřské oblasti. Ničí tak mimozemskou základnu na oběžné dráze a s ní i kariéru netradičního prezidenta. Nechá...

»
20. 09. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Hobo: Tough Life

Už jsem si myslel, že simulátory všeho možného mají to nejlepší za sebou, ale evidentně jejich trend stále sílí. A když už si člověk myslí, že ho nic nepřekvapí, objeví se simulátor bezdomovce. Ke cti vývojářů však musím dodat, že jejich projekt, kterému budou věnovány následující řádky, je ve vývoji již nějaký ten pátek, kdy si svou premiéru odbyl na PC platformě v roce 2017. Zde sklidil velice solidní úspěch a...

»
07. 09. 2022 • HusekD0

RECENZE: Steelrising

Studio Spiders je tu s námi již řadu let. Za dobu své existence jsme se od nich dočkali opravdu pestré nabídky her. První titul vydali v roce 2009 a jednalo se o předělávku velmi povedené adventury ze světa Sherlocka Holmese, se kterým jsme se vydali po stopách Jacka Rozparovače na Xboxu 360. Svojí vlastní tvorbu započali až v roce 2011, kdy nám představili akční RPG Faery: Legends of Avalon. Titul...

»
05. 09. 2022 • DandyCZE0

RECENZE: F1 Manager 2022

Svět Formule 1 v minulých dnech nabídl novou hru z tohoto prostředí. Pokud se těšíte na další zavodní klon, tak jste vedle. Tentokrát usednete do manažerského křesla a budete se snažit vytvořit dokonalou závodní stáj, která se stane postrachem pro konkurenci.

»
22. 08. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Saints Row

Co dělat, když máte zavedenou sérii, které s každým dílem dochází víc a víc dech? Máte hned několik možností. Buď nechat sérii sérií a vrhnete se na nějakou novou značku. Další možností je pokračovat v dojení, dokud hráči nepřijdou na to, že vlastně hrají pořád to samé (a že jim to občas trvá docela dlouho) a jako poslední možnost bych viděl taktiku pár let počkat, až se na všechno tak trochu pozapomene...

»