Recenze: 7 Days to Die

Autor: Josef Brožek Publikováno: 3.7.2016, 10:50

Publikováno: 3.7.2016, 10:50

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 748 článků

Objevuj, stav, buduj, vytvářej, spolupracuj a dokončuj, zlepšuj, vol si, útoč, přežívej, nič, sbírej, plň úkoly, jezdi, farmař a lov. Přijde vám, že snad mluvíme o Minecraftu? Nejste zas tak úplně vedle. 7 Days to Die se totiž svou inspirací chlubí bez výčitek, ovšem je hrou oproti Minecraftu o něco dospělejší. Ne lepší s více možnostmi, přece jen Minecraft je na trhu už dlouho, ale dospělejší. Minecraft máme rádi, ne že ne, jenže i přestože jej máme snad třikrát, tak kdykoliv jej s nadšením zapneme, po půl hodině jej otráveně vypínáme, protože nás to i přes to nadšení vlastně nebaví. Možná jsme už ztratili to zapálení, možná je to v něčem jiném, ale 7 Days to Die dokazuje, že leností to není.

7 Days to Die je v jádru obyčejnou survival zombie hrou, jakou definovalo DayZ, které ovšem po podobných hrách upadá do zapomnění. Jasně, DayZ je kult a své místo si na trhu vždycky najde, byť na konzolích stále ještě není. Už tak nějak chápeme, proč před pár lety Dean Hall od vývoje DayZ utekl. Tušil, že po survival hrách jsou hráči hladoví, a tak vzniknou mnohem zajímavější konverze a jeho hra se už na trh prostě nevejde. Jak jsme už řekli, to si nemyslíme. Ale co vlastně jiného survival hra potřebuje, než stavění vlastních útočišť tvorbu zbraní, farem, lov a všechno zmíněné v první větě v prvním odstavci. Představte si DayZ a Minecraft. Říkáte Rust? Ten to špatně uchopil a na konzole se ani nedostal. No, naproti 7 Days to Die alespoň fungoval a funguje.

Přemýšleli jsme, jak vlastně recenzi k této hře uchopit. V předběžném přístupu si ji můžete na PC koupit už tři roky, ale teprve teď se dotáhla do takového stavu, že byla plnohodnotně schopna nasytit i konzolové hráče. Protože tedy hra není nová, budeme k ní přistupovat jako k portu a přes celkové změny se k obsahu hry dostaneme spíš jen tak letmo. Nebo víte co? Shrňme si to.

image (1)
Na výběr máte z několika postav, a pokud jste si i hru předobjednali, dostanete od vydavatele Telltale i několik skinů postav z Walking Dead. Výběr je zcela a jen o designu a na hru nemá vliv. Ve hře se octnete na náhodném místě, ať už na před vytvořené kampani, anebo na náhodně vygenerované mapě a odtud začínáte zcela od píky. Těžíte základní suroviny, jak ze země, tak z povrchu, kácíte stromy, sbíráte rostlinky a různé předměty, bráníte se před divokou zvěří a lovíte ji, vaříte si, vytváříte nástroje, stavíte základní obydlí, hledáte jídlo a pití, teplo nebo chlad dle ročního období, léky pro získané nemoce, ovšem spánek je pro bačkory, a tak přežíváte noc, kdy jsou zombie daleko agresivnější (v defaultní obtížnosti), oblékejte se, vylepšujte svoje statistiky, nalézáte poklady a schémata pro výrobu těch nejlepších zbraní, okrádáte v multiplayeru hráče, kteří jsou ještě horší než zombie a snaží se okrást vás, nebo spolupracujete, stavíte pasti a chráníte naopak to svoje. Zkrátka přežívání v post apokalyptické Americe se vším všudy. Nyní máte možnost vyzkoušet si The Walking Dead na vlastní kůži.

Má to ovšem jeden velký háček. Nejhlavnější přednost hry, multiplayer, prostě nefunguje. Původně jsme chtěli dát hodnocení ještě nižší za tento nedostatek a multiplayer hvězdičkami nehodnotit vůbec, ale hra je tak zatraceně skvělá, že prostě budeme doufat, že až si tyto řádky budete číst, už fungovat bude. Ke kamarádovi se připojíte, splitscreen pro dva rozchodíte taky, ale na někým cizím vytvořený server se prostě nedostanete, natož na ty dedikované. Hru ale máme nahranou z PC, a tak přesně víme jak to v survival světě 7 Days to Die chodí.

Na Xboxu se prakticky od posledního buildu z PC nezměnilo vůbec nic. Prostředí vašeho inventáře, mapy, charakteru, schopností a talentového „stromu“ ovládáte páčkami pomocí kurzoru. Schéma ovládání je také skvěle navrženo, a tak vám vůbec nebude připadat, že tahle hra na konzolích původně vůbec být neměla. Naopak to vypadá, že tuhle hru dělali s PC současně i pro ovladače, a teď to neříkáme proto, že na PC jde s ovladačem ovládat také. Hra bohužel krom nefungujícího multiplayeru trpí několika dalšími bugy, nad kterými se ale dá mávnout rukou, protože ačkoliv hra byla vydaná jako finální produkt, stále je v podstatě ve fázi vývoje, a tak se můžeme těšit na další a další obsah. Bohužel na problémy, a to především s multiplayerm, vývojáři nijak nereagují, čemuž se tedy není proč divit, když podobných stížností přijde desítky denně. Pokud jste ale hru zatím nehráli, můžete se dočasně spokojit s hraním pro jednoho hráče (či splitscreenu a s kamarády, ale to prý občas taky zlobí). Hra nabízí opravdu nevšedně široké možností nastavení hry, a to pro hru na vlastní pěst i pro více hráčů, až jsme z toho byli docela rozhození, že jsme nakonec zvolili přednastavené schéma.

image

Převedení 7 Days to Die na konzole se prostě strašně povedlo, tedy až na jeden zásadní problém, který doufejme, spraví co nevidět. Bohužel za tento problém a ještě několika dalších chyb musíme dát dva body dolů. Jeden pak ještě strháváme, za neskutečně tupou umělou inteligenci. Chápeme, jsou to jen zombie, ale když vidí, že projdeme dveřmi, a místo toho se prokoušou zdí, to je trochu divné, ne? Jinak žádné zásadní výtky nemáme. Hra je perfektní a nabízí naprosto všechno, co by vás mohlo napadnout. 7 Days to Die si bere ze všech dostupných survival her to nejlepší a k tomu mixuje kompletně celý Minecraft stejně tak s kompletně zničitelným světem jen bez té pixelartové grafiky. Nejlepší grafikou rozhodně sice neoplývá, ba naopak spíš usnula někde v roce 2005, ale protože nabízí to co žádná jiná hra, bude vám to úplně jedno.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Když někdo řekne dokonalá surival hra, představíme si právě 7 Days to Die. Hra má naprosto všechno, co byste mohli chtít a co by vás mohlo napadnout a jediný důvod proč dáváme jen 7 bodů, je prozatím nefungující multiplayer, který je ovšem naprosto skvělý, trošku slabší umělá inteligence a několik málo dalších drobnějších bugů. Až ale vývojáři svoje chyby napraví, tak se od televize neodtrhneme a ani se teď v létě, v tom hrozném horku, koupat nepůjdeme.
  • Jakub Jurčík

    jako promin ale co je to za recenzi novemu hraci to nic nerekne

22. 04. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Road Redemption

Hráči rádi vzpomínají na staré dobré klasiky, které přinesly nějakou tu zajímavou herní mechaniku. Spousta z těchto her by byla velice zajímavých i pro dnešní hráče, protože moc nezestárly, nebo by jim stačilo jenom trochu, aby odpovídaly dnešním standardům. I proto je pro dnešní vývojáře lákavá představa toho, že vezmou starou hru a pokusí se na ní postavit svou herní budoucnost. Bohužel ne vždy to dobře dopadne.

»
21. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: World Enduro Rally

Občas strávíte s hrou desítky hodin a stále nacházíte překvapující momenty. Ještě lepší je, když si vývojáři pro sebe nechají nějaký ten taj a během propagace nepropálí veškeré trumfy. Poslední dobou se sice stává, že neočekávané momenty pramení z trestuhodného stavu hry, ale zrovna dnes se nechci bavit o Bethesdě. Vlastně ani nevím o čem se budu bavit, protože World Enduro Rally není tajemná diva ve večerních šatech. Je to laciná rajda,...

»
18. 04. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Conarium

Za okny bílé peklo, v hlavě prázdno a okolo pusto, že by se dalo za hranice vyvážet. To je úvod, ze kterého můžete připravit deset a jednu hru navíc. Psychologické drama o následcích nezřízeného pití. Lyrickou baladu na téma Moje samota, moje radost. Depresivní pohled do nitra nedobrovolných exulantů na Sibiř. Anebo hororový thriller s psychologickou zápletkou, tedy v případě, že se hraje podle H. P Lovecrafta.

»
17. 04. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: R.B.I Baseball 19

Herní sportovci mají žně, protože celá řada sportů, u nás i těch méně známých, je zpracována do herní podoby. Hokej a fotbal jsou takové klasiky, které nikoho nepřekvapí a stejně tak virtuální zpracování amerického fotbalu. Z amerických sportů tak do sbírky chybí jenom baseball, kdy na Xbox One jsou na výběr dokonce dvě hry s touto tématikou.

»
15. 04. 2019 • DandyCZE1

RECENZE: Stellaris: Console Edition

Svět strategií je na Xboxu poměrně malý, takže za světlé výjimky jsme jedině rádi. Není totiž vůbec snadné napasovat komplikovanější ovládání na několik hlavních ovládacích prvků na gamepadu a ještě hráče zaujmout. Proto má žánr strategií stále hlavní místo na PC, a troufnu si říct, že to je poslední typ her, které vyloženě PC potřebují. Samozřejmě lze namítnout, že povolení myši a klávesnici může situaci vyřešit, ale osobně si myslím,...

»
14. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: The Grand Tour Game

Výrobci aut se neustále snaží, aby své výrobky prodali i těm, kteří o ně absolutně nestojí. Svobodnému muži rodinné MPV, příležitostnému řidiči luxusní limuzínu a zarytému vyznavačovi benzínu elektrické chrastítko. Někdy si marketingové oddělení přivlastní důležitý skalp, jindy musí přiznat nechtěný debakl. A přitom vzbudit zájem o auta je tak jednoduché. Stačí se jmenovat Clarkson, Hammond a May.

»
14. 04. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Gang Beasts

Šílená, bláznivá, bizarní, divná. I takové hry se dají najít v portfoliu nejrůznějších vývojářů. Co se jim nedá upřít, je nápad a snaha šokovat či nabídnout netradiční zážitek. To pak vznikne simulátor chleba, hrajete za kozu, valíte se světem coby kamenná koule, operujete v jedoucí sanitce nebo ovládáte roztodivné hrdiny. Někdy se úspěch dostaví, jindy ne, někdy vznikne hra dobrá pro párty, jindy si člověk vystačí sám.

»
10. 04. 2019 • chaosteorycz4

Recenze: Assassin’s Creed III Remastered

Tak schválně, ve kterém díle zabijácké série byly první námořní bitvy? Kdy se rozšířily možnosti parkouru? Který hrdina už nepotřeboval lékárničky pro uzdravení a proč byl důležitou součástí hraní lov a následný prodej kořisti? Všechny odpovědi jsou ukryty v historii, kterou značka Assassin’s Creed píše, a do značné míry překrucuje, už od roku 2007. Vy si teď minulost můžete zopakovat hned několikrát, a to na pozadí kolonialismu.

»