RECENZE: Abyss: The Wraiths of Eden

Autor: p.a.c.o Publikováno: 29.10.2017, 14:23

Publikováno: 29.10.2017, 14:23

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1327 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Někdo jim říká hry pro holky, jiní zase tyhle hry hrají jenom na mobilech a na velké konzoli jim přijdou zbytečné, a pak je tu také skupinka hráčů, která se jim směje. Mám teď na mysli hry, jejichž hlavní náplní je hledání předmětů, jež ovšem mají své místo v herním světě. Sami se profilují jako hry pro holky, kdy hlavní roli ve většině z nich hraje žena, jež někde někoho zachraňuje, a přitom se snaží nejen hledat předměty, ale také řešit logické hádanky a prozkoumávat jednotlivé obrazovky.

Na poli těchto her jasně dominují polští Artifex Mundi a to co kvantity těchto her, tak i do jejich kvality a zpracování. Jejich nejnovější počin Abyss: The Wraiths of Eden na konzole dorazil před nedávnem a jelikož není od věci si čas od času odpočinou od všech těch AAA nebo indie her, sáhl jsem po této hře a nechal se unést jejím příběhem.

Příběh je totiž to, oč tady jede především a kolem čeho se všechno točí. Tentokrát se vydáme hledat našeho snoubence, který se jakožto potápěč a dobrodruh vydal na své další dobrodružství, ale už se z něj nevrátil. Sledujeme tedy jeho poslední kroky, které nás přes všechna úskalí zavedou do podmořského experimentálního města Eden, jež by jako z oka vypadlo legendárnímu Rapture z Bishocku. Zde se pokusíme odhalit pravdu o zmizení všech obyvatel, za kterými stojí tajemný řád démonů. Napříč naším dobrodružstvím potkáváme postavy z města, jež démoni ještě úplně neovládli, dojde i na pár příběhových zvratů, a dokonce se objeví i hororové prvky. Celkově mě příběh bavil, postavy mají své kouzlo a dohromady působí konzistentně, i když místy předvídatelně. Navíc po dohrání hlavní dějové linky se odblokuje jedna kratší prequel část, odehrávající se před událostmi hlavního příběhu. Dohromady oboje zvládnete za nějaké tři hodinky příjemného hraní.

Vyprávění je jedna věc, ale bez hádanek, úkolů a malebných obrazovek by byl k ničemu. Zde se nám dostává všeho tak akorát, kdy se více hra soustředí na hledání předmětů, což je ostatně její hlavní poslání. Ale ani další hádanky a úkoly se nenechávají zahanbit a pěkně sem se jejich plněným dokázal zabavit. Hádanky nejsou extrémně složité, s trochou snahy se dají všechny vyřešit i bez různých nápověd a pomocí. Co jsem kvitoval s povděkem je fakt, že všechny dávají smysl a krásně zapadají do scénáře, což platí i pro sbírání předmětů a jejich používání.

Jak jsem zmínil, podmořské město tvoří celá řada lokací, mezi nimiž se budeme pohybovat. Nečekejte žádné 3D chození a podobné věci, zde se hraje na klasicky 2D kreslené lokace. K dispozici je i mapa, ukazující náhled na danou lokaci a kudy se k ní dostanete, ale bohužel nejde z mapy skočit přímo do lokace, jaké by člověk potřeboval. Je to trochu otravné, ale do každé lokaci musíte dojít přes všechny ostatní nebo předešlé obrazovky, což časem trochu ubírá hře na tempu. Na druhou stranu se díky tomu mohou dít ony děsivější momenty, jež místy dokáží lehce zamrazit a ukazují, že ne všechny hledačky jsou jenom „romanťárny“ pro holky.

Technická stránka je už taková klasická. Jednotlivé statické scény jsou hodně pěkně zpracované, což je ostatně vidět z okolních obrázků. Bohužel ne jedno oko bude trpět při „filmových“ scénách, jejichž technické zpracování je v 21. století opravdu žalostné. Nicméně tak to prostě je a hry od Artifexu byly, jsou a budou takové, na to se hned tak nic nezmění.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Abyss: The Wraiths of Eden je fajn záležitostí, jejíž příběh a hratelnost si pěkně užijete. Někdo může ohrnovat nos nad kratší dobou hratelnosti, ale tak to tento typ her má postavené. Ono taky koho by bavilo hledat předměty delší dobu, že? Až na repetitivní procházení lokacemi jinak nemám co vytknout a jestli vás tento typ her baví, neuděláte s Abyss: The Wraiths of Eden chybu.
  • Chabl

    Caau. Je to trosku offtop, ale zeptam se tady, protoze nevim kde jindy. Kdyz vlastnim CD a hrou( witcher3) a po dohrani ji prodam.. pak hru uz bez disku nespustim? Treba ze by se to nejak nacetlo z live ?A dotycnej kdyz ji koupi muze norlmalne hrat? A jak je to v pripade online her treba fifa? Kdyz koupim bazarovou fifu, budu mit normalne moznost online hrani inkdyz uz drive nekdo hraval? Jde mi o to jak se ty krabicovy verze vazou na ucet.. na ps3 jsem hraval bazarovky, ale uz nevim jestli online. Diky moc

    • p.a.c.o

      Zdar. Krabicové verze vůbec nemají nic společného s účtem Xbox Live. Když hru prodáš, už si já nezahraješ, protože při spuštění po tobě hra bude chtít vložit disk.
      Co se koupi krabicovky týče, funguje úplně normálně, včetně online funkcí.

      • Chabl

        Ok👍 Diky moc

      • Chabl

        A jeste se zeptam. Kdyz mam gold ucet a stahnu hru co davaj zdarma kazdej mesic a potom ji smazu, tak se mi hodi do ready to instal odkud muzu kdykoliv naistalovat. A ted otazka…kdyz hru smazu i z readytoinstal (hide) tak potom uz ji najdu jen ve storu kdyz uz neni v gold nabidce. Musi se pak platit nebo proste jak to jednou vezmu na ucet z goldu tak si ji pak muzu libovolne stahovat ze storu? Dekuji velmi pekne

        • p.a.c.o

          Dokud budeš platit Gold, hra je spárovaná s tvým účtem a můžeš si ji kdykoli nainstalovat ať už přes ready to instal nebo ze Storu 😉

  • StriderCZ

    Na Steamu jsem získal hru Where Angel cry, což je hra na stejném principu, od stejného vývojáře. Pohodová, odpočinková záležitost. Můžu jen doporučit.

22. 01. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: The Vanishing of Ethan Carter

Tvrdí se, že ty nejúžasnější příběhy píše sám život. Pokud to vezmu za bernou minci, pak je mladý Ethan Carter hotovou živoucí novelou na pokračování. Se svou početnou rodinou žije v malé vesničce v Red Creek Valley. Kouzlu překrásné krajiny se vyrovnají snad jen tajemství, kterých má lokalita více než matka představená za dveřmi své cely. To je také důvod, proč Ethan kontaktuje muže, jehož jméno je nevyřčeno po téměř celý čas....

»
19. 01. 2018 • kristine4chaos0

Recenze: InnerSpace

Jsou hry, hry a pak hry. Že nechápete? Nevadí, ráda vysvětlím. U valné většiny produkce jednoduše vypnete, protože hra po vás chce jen základní operace. A k těm vás ještě povodí za ručičku. Pak jsou tu hry logické, tvořené hádankami, vyžadující zapnout mozek na vyšší obrátky. Ty jsou občas spojené s až uměleckým grafickým zpracováním, čímž se volně dostávám k hrám relaxačním. Bývají budovatelské, explorativní, dávají vám větší volnost v...

»
16. 01. 2018 • p.a.c.o6

RECENZE: Flying Tigers: Shadows over China

Létání fascinuje lidi od nepaměti a do oblak by chtěla létat celá řada z nich. V dnešní době jsou letadla stejně běžnou součástí našich životů, jako dříve auto nebo koňský povoz. Bohužel virtuální piloti mají podmínky ztížené, protože na konzole her s letadlovou tématikou zrovna moc nenajdete. O to více mi udělali radost Flying Tigers: Shadows over China, kteří nám takové klasické arkádové létání nabízejí.

»
09. 01. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Steep – Road to the Olympics

Krásné zimní období plné sněhu a aktivit na lyžích nebo snowboardu bude mít letos pěkné sportovní vyvrcholení, o které se postarají zimní olympijské hry v Jižní Koreji. Svátek sportu to rozhodně bude, i když mnozí k tomu jistě mají svá ale. Na olympijské licenci se pokusí něco „trhnout“ i vývojářský dům Ubisoftu, který do své hry Steep přináší rozšíření Road to the Olympic.

»
28. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil VII Gold Edition

Chybí měsíc a uběhl by přesně rok, co jsem se rozloučil s Ethanem, jeho ženou Miou, rodinou Bakerových, Eveline a sedmým příspěvkem do hlavní větve série Resident Evil. Přestože jsem byl se hrou spokojený, po dohrání už jsem se k ní nikdy nevrátil. Tak nějak nebyl důvod. Dodatečné obsahy vyšly jen dva, navíc vždy v předstihu na konkurenční platformu, a jediný zajímavý DLC měl přijít až s Not a Hero. Ten tvůrci ovšem pozdrželi...

»
19. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Okami HD

Ekoteroristi se konečně dočkali. Modla všech, kteří jsou evidováni v Greenpeace anebo mají členskou knížku Dětí Země, se konečně probojovala také na nynější generaci konzolí. Nenechte se ošálit tematikou východní mytologie a rozkošnými zvířátky, tady se jede ekologická propaganda první ligy, za jejíž ztvárnění by se nestyděl ani ten poslední diktátor na světě. Pod téměř legendárním jménem se ukrývá podobenství, ve kterém proti zlovolnému ničiteli musí povstat symbol odvahy a hrdinství....

»
12. 12. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Hello Neighbor

„Ahoj sousede“, volám na pána žijícího naproti nám, když si jdu pro míč na okraj chodníku. Buran jeden. Ani neodpoví a čučí jak spadlý kaštan. Možná až moc dlouho sleduje mou pomalou chůzi směrem od jeho domu. Dokonce si mou pozici ještě zkontroluje pohledem z poza okna poté, co se uchýlil domů. Nevím proč, ale mám takový nepříjemný pocit. Proč mě tak dlouho pozoroval? Proč má na rukách zahradnické rukavice, když...

»
06. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Soma

Také nemáte rádi zpoždění? Teď nemyslím takové to několikaminutové, kdy nic nestíháte kvůli líné dopravě nebo vlastnímu podcenění časové rezervy. Bavím se o více jak dvou letech, během kterých zapomenete i na působivější věci, než je vydání sci-fi hororu z dílny Frictional Games. Ti nedočkavější, včetně mě, Somu odehráli mezitím jinde a ostatní žánroví maniaci našli za tu dobu kvalitní náhrady. Proč tedy vůbec věnovat čas, a především peníze hře, která...

»