Xboxweb.cz

Někdo jim říká hry pro holky, jiní zase tyhle hry hrají jenom na mobilech a na velké konzoli jim přijdou zbytečné, a pak je tu také skupinka hráčů, která se jim směje. Mám teď na mysli hry, jejichž hlavní náplní je hledání předmětů, jež ovšem mají své místo v herním světě. Sami se profilují jako hry pro holky, kdy hlavní roli ve většině z nich hraje žena, jež někde někoho zachraňuje, a přitom se snaží nejen hledat předměty, ale také řešit logické hádanky a prozkoumávat jednotlivé obrazovky.

Na poli těchto her jasně dominují polští Artifex Mundi a to co kvantity těchto her, tak i do jejich kvality a zpracování. Jejich nejnovější počin Abyss: The Wraiths of Eden na konzole dorazil před nedávnem a jelikož není od věci si čas od času odpočinou od všech těch AAA nebo indie her, sáhl jsem po této hře a nechal se unést jejím příběhem.

Příběh je totiž to, oč tady jede především a kolem čeho se všechno točí. Tentokrát se vydáme hledat našeho snoubence, který se jakožto potápěč a dobrodruh vydal na své další dobrodružství, ale už se z něj nevrátil. Sledujeme tedy jeho poslední kroky, které nás přes všechna úskalí zavedou do podmořského experimentálního města Eden, jež by jako z oka vypadlo legendárnímu Rapture z Bishocku. Zde se pokusíme odhalit pravdu o zmizení všech obyvatel, za kterými stojí tajemný řád démonů. Napříč naším dobrodružstvím potkáváme postavy z města, jež démoni ještě úplně neovládli, dojde i na pár příběhových zvratů, a dokonce se objeví i hororové prvky. Celkově mě příběh bavil, postavy mají své kouzlo a dohromady působí konzistentně, i když místy předvídatelně. Navíc po dohrání hlavní dějové linky se odblokuje jedna kratší prequel část, odehrávající se před událostmi hlavního příběhu. Dohromady oboje zvládnete za nějaké tři hodinky příjemného hraní.

Vyprávění je jedna věc, ale bez hádanek, úkolů a malebných obrazovek by byl k ničemu. Zde se nám dostává všeho tak akorát, kdy se více hra soustředí na hledání předmětů, což je ostatně její hlavní poslání. Ale ani další hádanky a úkoly se nenechávají zahanbit a pěkně sem se jejich plněným dokázal zabavit. Hádanky nejsou extrémně složité, s trochou snahy se dají všechny vyřešit i bez různých nápověd a pomocí. Co jsem kvitoval s povděkem je fakt, že všechny dávají smysl a krásně zapadají do scénáře, což platí i pro sbírání předmětů a jejich používání.

Jak jsem zmínil, podmořské město tvoří celá řada lokací, mezi nimiž se budeme pohybovat. Nečekejte žádné 3D chození a podobné věci, zde se hraje na klasicky 2D kreslené lokace. K dispozici je i mapa, ukazující náhled na danou lokaci a kudy se k ní dostanete, ale bohužel nejde z mapy skočit přímo do lokace, jaké by člověk potřeboval. Je to trochu otravné, ale do každé lokaci musíte dojít přes všechny ostatní nebo předešlé obrazovky, což časem trochu ubírá hře na tempu. Na druhou stranu se díky tomu mohou dít ony děsivější momenty, jež místy dokáží lehce zamrazit a ukazují, že ne všechny hledačky jsou jenom „romanťárny“ pro holky.

Technická stránka je už taková klasická. Jednotlivé statické scény jsou hodně pěkně zpracované, což je ostatně vidět z okolních obrázků. Bohužel ne jedno oko bude trpět při „filmových“ scénách, jejichž technické zpracování je v 21. století opravdu žalostné. Nicméně tak to prostě je a hry od Artifexu byly, jsou a budou takové, na to se hned tak nic nezmění.