Xboxweb.cz

Další kvalitní strategie si přišla vybojovat svoje místo na konzoli Xbox. Paradoxu se na Xboxu asi hodně líbí, takže po poslední strategii Stellaris přináší do světa Xboxu i svoji žhavou novinku Age of Wonders: Planetfall, což je tahová strategie, která vám nabídne kompletní záběr na vše, co od kvalitní tahové strategie čekáte. Nejvíce lze hru přiblížit k podobným hrám, jako je série XCOM nebo Mutant Year Zero: Road to Eden. Nyní už máte jistě základní představu, o čem se budeme bavit, takže je nejvyšší čas vyrazit do vnitřností této hry.

Samotná hra je zasazena do daleké budoucnosti, kdy došlo k rozpadu společenství Star Union. Její pokračovatelé se budou snažit o její návrat nebo alespoň vytvoření podobného uskupení. Do cesty se jim postaví nejen další lidé, ale také ostatní civilizace, a to můžou být klidně robotické a technicky vyspělé společnosti nebo sajrajt z lesa. Celkově si ve hře zahrajete za šest různých civilizací, které vám nabídnou rozdílné jednotky, ale bohužel vesměs stejné budovy, což bych si dovedl představit, že by mohlo být jinak. Působí to pak trošku komicky, když vzhledově typicky lidské obrázky budov se vám nabízejí ke stavbě v pralese u Amazonek, které doslova vyznávají souznění s přírodou. Ale nebudu předbíhat, jdeme na kampaň, což je pro většinu z vás jistě to, na co se ve hře těšíte nejvíc.

Tady budu vládnout já
Hned na začátku si můžete vybrat jednu ze základních cest, a to díky hrdinovi, který bude člen jedné ze světových skupin, která chce vládnout. Při prvním výběru budete mít k dispozici čtyři hrdiny, které si můžete také upravit a následně s vyvoleným hrdinou vytáhnout do kampaně.
Zde nastává asi největší zajímavost hry a to nastavení kampaní. Tvůrci vám totiž nenabízejí jednu dlouhatánskooouuu, ale spíše kratší kampaně s cílem, ať si daný problém zkusíte i z té druhé strany po dohrání jedné cesty. Postupně si tak vyzkoušíte i hraní za jiné hrdiny a hlavně rasy. Některé máte dokonce zamčené a tak vám nezbývá, než dokončit více cest (rozuměj kampaní), než se vám odemknou. Na konci vás pak čeká rozuzlení, ale aby se vám odemkla tato poslední kampaň, musíte splnit hned několik menších. Za sebe doporučuji, zkuste to!

Pro mě osobně to je opravdu pěkný nápad a člověk si vyzkouší hned několik ras, které by normálně jenom vraždil. Nutno podoktnout, že jednotky a jejich dovednosti se opravdu dost liší, takže zapomeňte na stereotypní bitvy.
Bohužel to má i trošku svoji stinnou stránku. Autoři si krásně vypráví příběh, dokonce je tam i dost dialogů mezi hrdiny, ale samotný příběh je dost krátký. Kromě toho je vlastně vyprávěn pouze statickým dialogovým oknem, což vás do děje opravdu moc nevtáhne a nevypadá to vůbec hezky.

Náš cíl je jediný…
Svět a naši civilizaci musíme zachránit! Na této planetě musíme najít trosky letadla a odpovědi na naše otázky. Lidská kampaň za Jacka Geldera může začít.
Jak už jsem napsal na začátku, hrdinu si budete postupně pěkně vylepšovat a jak mu postupně budete leštit postavu, tak se z něj stane opravdu silná osobnost. Postavu můžete opravdu vylepšovat ve spoustě dovedností, a když nestačí dovednosti, použijete předměty, které najdete jako odměnu v úkolech nebo si je vynaleznete. Různé rasy pak mají svoje unikátní dovednosti, což už je taková ta třešnička na dortu. Bude vám trvat poměrně dlouho, než si všechno vyzkoušíte, ale pokud už jste hráli hry jako zmíněný XCOM, tak vám bude vše připadat snazší.

Když už máme toho hrdinu, tak potřebujeme základnu, a to funkční základnu. Její budování bych asi nejvíce přirovnal k sériím Civilizace, jejichž nějaký díl, také zavítal na Xbox. Na hlavním území máte budovu, kterou si můžete různě vylepšovat. Pro chod celé společnosti potřebujete jídlo, energii a vědecké body. To pak ještě pro váš vývoj doplníte o tzv. vliv, který utrácíte za diplomacii a akty s tím spojené. Neposlední surovinou je Cosmite, díky ní můžete stavět lepší jednotky a vylepšovat stávající. Je to takový motor pro vaši budoucnost. Pokud na začátku zaspíte, tak ke konci hodně chybí. Na vás pak je získávat tyto suroviny v potřebném množství a držet to v harmonii.

Abyste mohli stavět cokoliv jiného, než základní budovy a jednotky, tak potřebujete výzkum. Každá rasa má cca 4 základní větve, které se mohou ještě dělit a jak jsem řekl na začátku, autoři si s tím opravdu pohráli a na vás čeká různorodá nabídka, které vás bude rozhodně bavit. Sám jsem se přistihnul, že při každé nové kampani (i za stejnou rasu) se snažím hrát podle jiných notiček, využívat schopnosti, které jsem měl původně pouze jako doplněk. Tahle všestrannost se opravdu povedla.

Vaše základní území rozhodně nebude stačit pro uspokojení vašich potřeb a cílů, a tak budete muset vyrazit do světa. Dost bylo ohřívání na základně. Obsazování blízkých území můžete dělat pouze pomocí armády, ale dané území musí být vždy spojené s vaším základním. Pokud potřebujete dát, musíte postavit kolonizační loď. Celá mapa je poměrně velká a nabízí různě vhodné lokace pro osídlení. Na spoustě z nich jsou pak unikátní stavby, které vám hodně pomohou s přísunem vybrané suroviny, a také se o ně často bojuje. Vaše expanze bude pokračovat až k hranicím jiných ras nebo NPC společenství, které s vámi většinou spolupracují a dávají vám úkoly, za jejichž splnění dostáváte suroviny a také unikátní předměty pro hrdiny. Někdy jsou ale úkoly i proti vašim spojencům, takže pozor! Všechny úkoly nebrat.

Samotné potkání hranic a objevení nové rasy vám nabídne diplomacii. Obecně se dá říct, že se nikomu nelibí, když obsazujete území sousedící s jeho hranicí. I na střední obtížnost AI moc dlouho nečeká a po jednom varování na vás klidně vlétne v samotném začátku hry. Je tedy potřeba expandovat rychle, ale obezřetně. Rád jsem využíval takovou tu siláckou strategii „na třetího“ dva bojují a vy se k jednomu přidáte.
AI ovšem není nijak blbá a pokud s někým máte opravdu špatné vztahy, tak se hoooodně složitě napravují. Někdy to zamrzí, jelikož třeba máte úkol na území, kde vládne váš přítel, ale ještě ne tak velký přítel, aby s vámi otevřel hranice, a vy pak nemáte jinou možnost, než mu vyhlásit válku nebo úkol nesplnit. Diplomacie je tedy lehce přímočará i zábavná, takže za mě velké plus.

Právě jsme ve fázi, kdy veškerá diplomacie selhává a přichází na řadu bitva. Seberete pokud možno co největší armádu, případně i několik armád a vyrazíte na sídlo soupeře. V jedné armádě můžete mít až šest jednotek a je pouze na vás, jak si to poskládáte. AI ani v této válečné vřavě není nijak pozadu a dokáže se skvěle postavit vašemu odporu. Je proto potřeba si útok opravdu promyslet. Pokud už jste v pozdější části hry a máte dost vyzkoumáno, můžete používat svoje vynálezy jak už na samotné mapě, tak následně i v detailu bitvy. Například máte vynalezený Orbitální útok, takže ještě na celkové mapě, před samotným bojem na armádu soupeře pošlete tento globální útok, který částečně pošramotí samotné jednotky. Samozřejmě nevynalézáte pouze útočné, ale také pomocné, krycí nebo uzdravovací. A tohle všechno je ještě před samotnou bitvou a takže už teď jsou to strategické hody.

Nyní už není kam uhnout a bitva může začít. ALE, opět je tu možnost pro stratégy, které baví hlavně ten management a budování a samotná bitva je pod jejich úroveň, od toho si přece vylepšují generály. Tak pokud někdo spadáte do této skupiny, tak před každou bitvou si můžete zvolit, jestli budete řídit bitvu sám, nebo to necháte na generálovi, který buď uspěje, nebo selže, ale to je pak už stejně jedno, jelikož bude mrtvej :-). Simulace je celkem věrohodná, takže se dá používat. Dokonce po každé bitvě i automatické se můžete podívat, jak probíhala krok po kroku v záznamu. Normálně bych se na to nedíval, ale když se seznamujete s nějakou rasou, tak není špatné se podívat, jak hraje AI i za vaše jednotky. Můžete se tak případně naučit techniky, které sami neděláte.

Pokud se rozhodnete bojovat sami, je tady bitva!
Samotná bitva probíhá na náhodně generované mapě, která odpovídá prostředí, kde se armády potkaly. Kromě bojovníků na mapě vám bude opět sekundovat vaše CML (centrální mozek lidstva). Pokud máte vynalezené pomocné úkoly (kouzla), můžete svoji situaci na bojišti hodně ovlivnit. Samotný boj je takový, jako defacto celá hra. Každá jednotka má určitý počet akcí, co může v jednom kole udělat a na vás, hlavě pomazané, bude vše to strategicky promyslet a bitvu vyhrát.

Díky opravdu velké variabilitě si troufám říct, že vás bitvy hned tak bavit nepřestanou, já si je užíval skoro po celou dobu hraní a k simulaci jsem sahal spíše v jasných bitvách, kdy jsem šetřil svůj herní čas.

Jedna vítězná bitva válku nevyhrává a na to pamatujte, stejně jako AI. Válka končí, když padne soupeřovo hlavní město nebo jste dosáhli cíle kampaně. Pokud dobudete hlavní město a soupeř má ještě další, tak všechno automaticky nedostanete. Zbylá místa se promění v něco jako povstalecká města a pokud je budete chtít, tak je musíte dobít. Bohužel to často udělají i ostatní hráči na mapě, takže na vás můžou krásně parazitovat.

Nyní už jsme vyhráli vše, porazili všechny a čeká vás už jenom šťastná budoucnost. Naštěstí tomu tak není. Po dohrání se vám odemkne další postava a další pohled na příběh a takhle můžete pokračovat hodně hodin. Díky té variabilitě je to ovšem zábava a já jsem byl naprosto spokojen.

Co ještě hra nabídne?
Kromě klasické kampaně tu máme ještě scénáře, které vás pobaví, můžete vyzkoušet rasy, ale to je tak vše. Jelikož jsem kampaně hrál opravdu s nadšením, nebyl čas a ani chuť se honit v dílčích scénářích, to si raději kampaň zahraju znova.

Multiplayer
Zde si můžete nastavit defacto všechno, autoři vám v ničem nebrání a jediné co potřebujete, je najít někoho s kým to hrát. Zkusil jsem v době recenze asi dvě hry náhodně, ale nemůžu říct, že tohle by byla hra na multiplayer. V samotné hře vše fungovalo na jedničku, tahy odsýpají a je vidět, když někdo už má ve hře něco nahrané. Za sebe tedy doporučuji, abyste šli do mulťáku až po nějakých zkušenostech. Za mě osobně jediné co nefungovalo, byl počet hráčů :-), fakt to nikdo moc nehrál.

To, abyste si mohli hru užívat, tak vám chybí jen poslední část atmosféry a tou je vizuální stránka. Nebudu říkat, že je to něco, z čeho vám vypadnou bulvy, ale ztvárnění mapy je na velmi slušné úrovni. Jednotky jsou krásné a animace vás budou bavit. Vše pak doplňuje, pro mě úžasná, scénická hudba.

Na úplný závěr jsem si nechal ovládání. Jelikož je to tahová strategie, tak se nemusíte ničeho bát. Autoři vám vše natlačili velmi komfortně na těch pár čudlíků na vašem gamepadu a vy se rozhodně můžete soustředit na samotnou hru. Starosti, jestli to půjde hrát, hoďte za hlavu.