RECENZE: Assassin’s Creed Odyssey

Autor: tonyskate Publikováno: 1.10.2018, 13:17

Publikováno: 1.10.2018, 13:17

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 3727 článků

Po zasloužené přestávce se série Assassin’s Creed vrátila s dílem Origins, který přinesl jakýsi restart značky, ačkoliv řada původních mechanismů zůstala zachována. Přesto se jednalo o výbornou akci, které hodně pomohlo zasazení do dlouho žádaného Egypta. A jak se říká, železo se má kout, dokud je žhavé a tak nám Ubisoft i letos servíruje nový díl asasínské ságy. Řecký Odyssey se drží osvědčené receptury z Origins, ale přesto přináší dostatek novinek, aby uspokojil i stávající hráče.

Zatímco loni jsme se dozvěděli o původu řádu asasínů, letos se s jedním ze dvou možných hrdinů vydáme na jakousi vlastní odyseu napříč antickým Řeckem. Nepůjde tentokrát o asasíny či templáře. Hlavním tématem bude především život a minulost Kassandry či Alexiose, ale dojde i na peloponéskou válku mezi Athénami a Spartou. Další zajímavosti si necháme pro sebe a už vůbec vám nepovíme, co se bude dít v současnosti. Rozdíly mezi sourozenci nejsou krom pohlaví zase tak zásadní a je na vás, pro koho se rozhodnete. My jsme zvolili Kassandru, protože už v době před vydáním na nás působila více charismaticky. Ubisoft by se mimochodem tohoto trendu obou pohlaví chtěl držet i v budoucnu, ale to jen tak pro zajímavost.

Nejvíce rozdíly mezi hlavními postavami nepocítíte v boji, ale naopak při dialozích. Jednak mají každý odlišnou osobnost a samozřejmě jinak mluví i vypadají :-). Systém volitelných dialogů je naprostou novinkou a naštěstí lze jednotlivé věty přeskakovat, protože se určitě jedná o nejukecanější hru série. Můžete se o situaci, postavách či daném úkolu ať už hlavním či vedlejším dozvědět více (zásadních) informací, ale pokud dobrovolné dialogy vynecháte, nestane se nic hrozného, ale k tomu se ještě dostaneme. Daleko důležitější jsou rozhodnutí, která učiníte. Jestli přijmete či odmítnete nějaký úkol, není podstatné, protože zpravidla můžete postavu oslovit znovu. Stejně tak moc nesejde na vyhrožování, odmítnutí finanční odměny či milostné romanci (i když :-), ale když už máte někoho zabít, může dojít na větší či menší následky.

Některá rozhodnutí mají přímý dopad na konec hry. Jak? To vám samozřejmě nevykecáme. Nicméně naznačíme, že poměrně brzy můžete rozhodnout o osudu jisté postavy a pokud ji ušetříte, zpřístupníte si později sérii úkolů. Milosrdenství se ovšem nemusí vždy vyplatit, ale zpravidla je jasné, kdy je rozhodnutí opravdu důležité nebo ne. Prozradíme vám také, že s pár výjimkami byste se už pak neměli připravit o nějaký herní obsah. Taktéž vám můžeme prozradit některé z menších následků, jako třeba když je na vaše dopadení najat žoldák a vy jej v rámci úkolu neodstraníte, může potom stát po boku bosse či stranit nepříteli při větší bitvě. Na závěr rozhodnutí dodáme, že tvůrci v tomto vychází vstříc a hra nabízí až deset úložných pozic včetně rychlého uložení.

K žoldákům se ještě vrátíme, ale prvně dořešme rest s dialogy. Rozhodně se v nich nebudete ztrácet, protože Ubisoft nechal hru počeštit a opět jsme se tak dočkali kvalitního překlad od Filipa Ženíška jako v případě AC Origins. Zmínili jsme ale, že vynecháním dobrovolných dialogů se nic nestane, což je pravda, ale jen v případě, že hrajete tradičním stylem. AC Odyssey totiž nově nabízí možnost hrát dvěma styly, které jsou pojmenovány Průzkum a Asistovaný, a můžete mezi nimi kdykoliv libovolně přepínat. Asistovaný styl nepřináší žádné změny a vše je tak, jak jste zvyklí, ovšem Průzkum už je o něčem jiném. Jak název napovídá, jedná se o zkoumání. Hra vám přímo neoznačí cíl úkolu a musíte se skrze dodatečné dialogy vyptat, kde se přibližně dané místo či cíl nachází a zjistit si více informací.

Jednoduše řečeno vás hra vůbec nevede za ručičku. Je vám naznačena přibližná lokace a zbytek je na vás a věrném orlovi. Je pravda, že tak mnohem více prozkoumáte nádherný svět a může se nabídnout více možností, jak k danému úkolu přistoupit, ovšem má to i stinnou stránku a tou je čas, tentokrát ten skutečný. Záleží ovšem na vás, a to právě s přihlédnutím na vaše časové možnosti a proto si myslíme, že režim Průzkum moc velký úspěch slavit nebude, zvláště když je hra doslova nacpaná obsahem, ale jako možnost určitě super.

Další novinkou či spíše návratem osvědčené věci, je námořnický život. Ovšem ne jen formou příběhu jako minule, ale jako v Black Flag, který dodnes řada fanoušků považuje za nejlepší díl série. Máte tedy pořádnou loď jménem Adrestia, se kterou můžete útočit na ostatní lodě a drancovat je. Neschází ani popěv při plavbě či zaháknutí a samotné souboje na palubě či sběr surovin na moři (po vzoru Lary i ve volné přírodě), které získáte i po zničení či vyplundrování lodi. Úroveň lodi se zvyšuje spolu s tou vaší, ale stejně ji lze vylepšit, a to s pomocí surovin a peněz. Nově lze na loď najmout poručíky, kteří dle svých možností zlepšují různé funkce lodi. Většinou je dobré najmout si je z řad žoldáků, protože ti mívají nejvíce bonusů oproti řadovým nepřátelům.

Když se pak naučíte potřebnou dovednost, můžete je povolat na pomoc i mimo loď. Jejich hlavním účelem, pokud samozřejmě nejsou na vaší výplatní pásce, je ale lov odměn. Vy jste vlastně také takový žoldák, který dělá za úplatu, a různé zakázky si můžete vyzvednout na jakési vývěsce v každém městě, kdy některé jsou časově omezené. Ale zpět k žoldákům, kteří po vás půjdou, když je na vás vypsána odměna, a to nejen za vraždu či jiné podobné činnosti, ale i krádež. Už si tak nemůžete volně brát si suroviny a nějaké drobné v městských ulicích, když vás přitom může někdo vidět. To pak na vás mohou i zaútočit. Po vzoru příběhů s Eziem, můžete zabít donašeče nebo se třeba vyplatit, a to naštěstí přímo na herní mapě.

Dostáváme se k soubojům, které jsou oproti Origins rozhodně obtížnější. Řadoví vojáci jsou v pohodě, ale kapitáni a velitelé či žoldáci, které někdy doprovází ochočená zvěř, už vám mohou dát pěkně zabrat a souboj s takovým nepřítelem se může klidně protáhnout. Velký podíl na tom má fakt, že hra udržuje nepřátele na podobné úrovni té vaší. Určitě se vám osvědčí kombinovat zbraň s lukem. Tichým zabitým je také nemusíte odstranit, i když si jej vylepšíte, ale aspoň jim uberete dost zdraví. Podobně je na tom také legendární zvěř jako třeba přerostlý divočák, o mýtických bytostech jako Medúza nemluvě. Každopádně budete více dostávat na prdel, a to i v případě že jste v sedle koně. Nepřátelé včetně divoké zvěře vás teď shodí daleko snadněji.

Soubojový systém jako takový se kromě absence štítu (pro vás, nepřátele je mají) moc nezměnil. Na další úroveň jej ale posouvají různé speciální dovednosti, které nahrazují adrenalinové útoky. Mezi tyto speciální dovednosti patří například otrávení zbraně, vícenásobná střela či déšť šípů a také legendární sparťanský kop (This is Sparta! :-). Po tomto kopu ale občas nepřátelé odletí jako hadroví panáci, což nevypadá zrovna dobře. Neschází ani objevování aktivních předmětů či pasivní dovednosti zlepšující útoky, obranu atd. Aktivní schopnosti si pak přiřadíte na kombinaci tlačítek a využíváte je během soubojů za cenu adrenalinu, o který není v boji nouze. Přesto to ale neznamená, že jste najednou nepřemožitelní. Jednak mají nepřátele taktéž podobné dovednosti, a jak už jsme řekli, některé souboje vám dají i tak zabrat.

Co se týče vedlejších aktivit, těch je snad více než minule, ačkoliv nepřináší mnoho nového a slůvko stereotyp je určitě na místě. Než přejdeme k novinkám, zmíníme například plenění vojenských základen a pevností, které je tentokrát zpestřeno o pálení zásob (nezapomeňte je předtím vybrat) či skutečnost, že někteří vojáci u sebe mají psa, což může jejich tiché odstranění značně zkomplikovat. Vedlejších úkolů je celá řada a díky dialogům a pestřejší variaci postav nám přijdou propracovanější. Navíc tentokrát zahrnují i námořní poptávku. Zmíníme ještě lov legendární zvěře a taktéž potápění, které sice není novinkou, ale přišlo nám o něco krkolomnější, než minule, ale možná nás rozmazlila letošní Lara.

Vlastní odstavec si pak zaslouží dobývání národa a následné dobývací bitvy. Jednotlivé rozsáhlé lokace lze dobývat, a to buď ve prospěch Sparty, nebo Athén, ačkoliv si přímo stranu zvolit nemůžete, zvláště když víte, jak to ve skutečnosti přece dopadlo. Někdy to za vás rozhodne příběh, ale v rámci vedlejších aktivit si můžete vybrat, do které závěrečné bitvy se můžete zapojit. Předtím ale musíte oslabit sílu národa natolik, aby mohlo dojít na dobývací bitvu. Národ nejvíce oslabíte zabitím jeho vůdce v dané lokaci. Je ovšem dobře hlídaný a tak je třeba prvně oslabit jeho obranu, a to zabíjením vojáků dané frakce, pálením zásob apod. Prostě plněním vedlejších aktivit, které zahrnují právě i plenění pevností plných nepřátel. Jakmile odstraníte nebo si třeba najmete na loď vůdce národa, může dojít na dobývací bitvu.

Při těchto bitvách se oba národy střetnou a dojde k velké řežbě mezi desítkami vojáků. Vy samozřejmě musíte přispět a tak kosíte protější národ hlava nehlava a horní panel vám ukazuje, kdo je na tom lépe a jestli máte více zabrat a zaměřit se na kapitány. Často se stává, že zasáhnete i své spolubojovníky, ale naštěstí to rozchodí, i když mohla být hra lépe nastavena a prostě je ignorovat. Podle toho jestli se pak jedná o obranu či útok, je odměna za vítězství v bitvě větší.

Ačkoliv tentokrát musíte oželet pyramidy, svět se vám asi bude zamlouvat více, protože barevné lesy, obrovské sochy a travnatá krajina jsou přece jen pestřejší než vyprahlé pouště. Tak či onak, svět vypadá naprosto nádherně a dle slov tvůrců je sice větší než minule, ale část tvoří voda. Ovšem i na moři si užijete dostatek zábavy a tajuplné ostrůvky neschází. Načítání nejsou nijak hrozná a krom toho, že se nám hra občas pozastavila, aby se nejspíše synchronizovala další část světa, běželo vše plynule. Mějte také na paměti, že na konzoli Xbox One X si hru vychutnáte v dech beroucím 4K s HDR.

Na závěr ještě dodáme, že si opět můžete kupovat kredity Helix, ovšem nikdo vás k tomu nenutí a postup hrou je přibližně stejný jako minule, takže to není vůbec nutné. Taktéž vás snad potěší zpráva, že příští rok si tato série dá opět přestávku, aby se mohla později vrátit v lehce či více obměněné formě.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Assassin’s Creed Odyssey je větší a propracovanější variací na Origins. Možná byste si řekli, že toho nepřináší mnoho nového, ale propracovanější RPG systém, bitvy, dialogy s následky, návrat mořského života a další novinky nám přijdou jako docela dost. Tak či onak, pořád je to stejně návyková záležitost. Jen po roce se nám tak do rukou opět dostává skvělé historické dobrodružství a zase si jej můžeme vychutnat v parádní české lokalizaci.
  • mar tin

    Mám dotaz úplně mimo mísu ale nevím kde jinde bych se zeptal. Tak k věci, měl jsem nainstalované demo Horizonu 4,pak než nainstaloval plnou verzi, jsem demo odinstaloval, ale plná verze se mi stále zobrazuje jako demo. V nainstalovaných hrách se zobrazuje normálně, ale v posledních pustenych app je jako demo. Nevíte někdo co s tím?? Diky za rady a sorry za offtopic

    • Chaosteory CZ

      Mám také (a myslím, že to mají všichni) a pravděpodobně jde o chybu v popisku. Zítra, až vyjde D1 patch, se to snad spraví.

      • mar tin

        Aha, tak aspoň že není chyba u mě. Díky za super rychlou odpověď, právě proto tady rád chodím. Btw recenze je super jako vždy. Díky za práci co tady všichni odvádíte

  • Radek Jakubec

    Super recenze 🙂 a už zítraaa ultimate edice k hraní, těším se jak malej.

  • petrik85

    Nechápu proč jsou tam ty blbý kobry, mám pocit, že tahle havěť v Řecku nežije. Nebo se pletu?

    • Jaroslav Houdek

      Kobry v řecku nežijou a nežily. Ale v AC si s tímhle nikdy vývojáři hlavu nelámali. Je to jen pohádka, se skutečností nemá nic společného. Jakýkoli historik se jen podívá na screenshot a poví vám, že tohle není starověké Řecko ani náhodou.
      Ale to nijak nesnižuje kvalitu hry, jen se to nesmí brát vážně.

      • petrik85

        Je to fakt dobrá hra. Chytlo mě to víc než Origins.

21. 04. 2019 • chaosteorycz2

Recenze: World Enduro Rally

Občas strávíte s hrou desítky hodin a stále nacházíte překvapující momenty. Ještě lepší je, když si vývojáři pro sebe nechají nějaký ten taj a během propagace nepropálí veškeré trumfy. Poslední dobou se sice stává, že neočekávané momenty pramení z trestuhodného stavu hry, ale zrovna dnes se nechci bavit o Bethesdě. Vlastně ani nevím o čem se budu bavit, protože World Enduro Rally není tajemná diva ve večerních šatech. Je to laciná rajda,...

»
18. 04. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Conarium

Za okny bílé peklo, v hlavě prázdno a okolo pusto, že by se dalo za hranice vyvážet. To je úvod, ze kterého můžete připravit deset a jednu hru navíc. Psychologické drama o následcích nezřízeného pití. Lyrickou baladu na téma Moje samota, moje radost. Depresivní pohled do nitra nedobrovolných exulantů na Sibiř. Anebo hororový thriller s psychologickou zápletkou, tedy v případě, že se hraje podle H. P Lovecrafta.

»
17. 04. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: R.B.I Baseball 19

Herní sportovci mají žně, protože celá řada sportů, u nás i těch méně známých, je zpracována do herní podoby. Hokej a fotbal jsou takové klasiky, které nikoho nepřekvapí a stejně tak virtuální zpracování amerického fotbalu. Z amerických sportů tak do sbírky chybí jenom baseball, kdy na Xbox One jsou na výběr dokonce dvě hry s touto tématikou.

»
15. 04. 2019 • DandyCZE1

RECENZE: Stellaris: Console Edition

Svět strategií je na Xboxu poměrně malý, takže za světlé výjimky jsme jedině rádi. Není totiž vůbec snadné napasovat komplikovanější ovládání na několik hlavních ovládacích prvků na gamepadu a ještě hráče zaujmout. Proto má žánr strategií stále hlavní místo na PC, a troufnu si říct, že to je poslední typ her, které vyloženě PC potřebují. Samozřejmě lze namítnout, že povolení myši a klávesnici může situaci vyřešit, ale osobně si myslím,...

»
14. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: The Grand Tour Game

Výrobci aut se neustále snaží, aby své výrobky prodali i těm, kteří o ně absolutně nestojí. Svobodnému muži rodinné MPV, příležitostnému řidiči luxusní limuzínu a zarytému vyznavačovi benzínu elektrické chrastítko. Někdy si marketingové oddělení přivlastní důležitý skalp, jindy musí přiznat nechtěný debakl. A přitom vzbudit zájem o auta je tak jednoduché. Stačí se jmenovat Clarkson, Hammond a May.

»
14. 04. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Gang Beasts

Šílená, bláznivá, bizarní, divná. I takové hry se dají najít v portfoliu nejrůznějších vývojářů. Co se jim nedá upřít, je nápad a snaha šokovat či nabídnout netradiční zážitek. To pak vznikne simulátor chleba, hrajete za kozu, valíte se světem coby kamenná koule, operujete v jedoucí sanitce nebo ovládáte roztodivné hrdiny. Někdy se úspěch dostaví, jindy ne, někdy vznikne hra dobrá pro párty, jindy si člověk vystačí sám.

»
10. 04. 2019 • chaosteorycz4

Recenze: Assassin’s Creed III Remastered

Tak schválně, ve kterém díle zabijácké série byly první námořní bitvy? Kdy se rozšířily možnosti parkouru? Který hrdina už nepotřeboval lékárničky pro uzdravení a proč byl důležitou součástí hraní lov a následný prodej kořisti? Všechny odpovědi jsou ukryty v historii, kterou značka Assassin’s Creed píše, a do značné míry překrucuje, už od roku 2007. Vy si teď minulost můžete zopakovat hned několikrát, a to na pozadí kolonialismu.

»
05. 04. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Far: Lone Sails

Prý, že cesta je cíl. Oblíbené klišé, které se hodí mezi pysky každému, kdo hledal v obyčejné hře významový nebo existencionální přesah, třebaže měl děj jasně vypsaný přímo před očima. Inside, Black the Fall, Limbo, Rime, Abzu, Unravel a desítky dalších. Na oko umělecká díla, jejichž jasné poselství se vypráví mezi řádky, zatímco ústřední postava absolvuje osudovou pouť plnou překážek. Jednou je skrytým motivem politika, jindy smysl života, velice často...

»