RECENZE: Assassin’s Creed Odyssey

Autor: tonyskate Publikováno: 1.10.2018, 13:17

Publikováno: 1.10.2018, 13:17

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 3557 článků

Po zasloužené přestávce se série Assassin’s Creed vrátila s dílem Origins, který přinesl jakýsi restart značky, ačkoliv řada původních mechanismů zůstala zachována. Přesto se jednalo o výbornou akci, které hodně pomohlo zasazení do dlouho žádaného Egypta. A jak se říká, železo se má kout, dokud je žhavé a tak nám Ubisoft i letos servíruje nový díl asasínské ságy. Řecký Odyssey se drží osvědčené receptury z Origins, ale přesto přináší dostatek novinek, aby uspokojil i stávající hráče.

Zatímco loni jsme se dozvěděli o původu řádu asasínů, letos se s jedním ze dvou možných hrdinů vydáme na jakousi vlastní odyseu napříč antickým Řeckem. Nepůjde tentokrát o asasíny či templáře. Hlavním tématem bude především život a minulost Kassandry či Alexiose, ale dojde i na peloponéskou válku mezi Athénami a Spartou. Další zajímavosti si necháme pro sebe a už vůbec vám nepovíme, co se bude dít v současnosti. Rozdíly mezi sourozenci nejsou krom pohlaví zase tak zásadní a je na vás, pro koho se rozhodnete. My jsme zvolili Kassandru, protože už v době před vydáním na nás působila více charismaticky. Ubisoft by se mimochodem tohoto trendu obou pohlaví chtěl držet i v budoucnu, ale to jen tak pro zajímavost.

Nejvíce rozdíly mezi hlavními postavami nepocítíte v boji, ale naopak při dialozích. Jednak mají každý odlišnou osobnost a samozřejmě jinak mluví i vypadají :-). Systém volitelných dialogů je naprostou novinkou a naštěstí lze jednotlivé věty přeskakovat, protože se určitě jedná o nejukecanější hru série. Můžete se o situaci, postavách či daném úkolu ať už hlavním či vedlejším dozvědět více (zásadních) informací, ale pokud dobrovolné dialogy vynecháte, nestane se nic hrozného, ale k tomu se ještě dostaneme. Daleko důležitější jsou rozhodnutí, která učiníte. Jestli přijmete či odmítnete nějaký úkol, není podstatné, protože zpravidla můžete postavu oslovit znovu. Stejně tak moc nesejde na vyhrožování, odmítnutí finanční odměny či milostné romanci (i když :-), ale když už máte někoho zabít, může dojít na větší či menší následky.

Některá rozhodnutí mají přímý dopad na konec hry. Jak? To vám samozřejmě nevykecáme. Nicméně naznačíme, že poměrně brzy můžete rozhodnout o osudu jisté postavy a pokud ji ušetříte, zpřístupníte si později sérii úkolů. Milosrdenství se ovšem nemusí vždy vyplatit, ale zpravidla je jasné, kdy je rozhodnutí opravdu důležité nebo ne. Prozradíme vám také, že s pár výjimkami byste se už pak neměli připravit o nějaký herní obsah. Taktéž vám můžeme prozradit některé z menších následků, jako třeba když je na vaše dopadení najat žoldák a vy jej v rámci úkolu neodstraníte, může potom stát po boku bosse či stranit nepříteli při větší bitvě. Na závěr rozhodnutí dodáme, že tvůrci v tomto vychází vstříc a hra nabízí až deset úložných pozic včetně rychlého uložení.

K žoldákům se ještě vrátíme, ale prvně dořešme rest s dialogy. Rozhodně se v nich nebudete ztrácet, protože Ubisoft nechal hru počeštit a opět jsme se tak dočkali kvalitního překlad od Filipa Ženíška jako v případě AC Origins. Zmínili jsme ale, že vynecháním dobrovolných dialogů se nic nestane, což je pravda, ale jen v případě, že hrajete tradičním stylem. AC Odyssey totiž nově nabízí možnost hrát dvěma styly, které jsou pojmenovány Průzkum a Asistovaný, a můžete mezi nimi kdykoliv libovolně přepínat. Asistovaný styl nepřináší žádné změny a vše je tak, jak jste zvyklí, ovšem Průzkum už je o něčem jiném. Jak název napovídá, jedná se o zkoumání. Hra vám přímo neoznačí cíl úkolu a musíte se skrze dodatečné dialogy vyptat, kde se přibližně dané místo či cíl nachází a zjistit si více informací.

Jednoduše řečeno vás hra vůbec nevede za ručičku. Je vám naznačena přibližná lokace a zbytek je na vás a věrném orlovi. Je pravda, že tak mnohem více prozkoumáte nádherný svět a může se nabídnout více možností, jak k danému úkolu přistoupit, ovšem má to i stinnou stránku a tou je čas, tentokrát ten skutečný. Záleží ovšem na vás, a to právě s přihlédnutím na vaše časové možnosti a proto si myslíme, že režim Průzkum moc velký úspěch slavit nebude, zvláště když je hra doslova nacpaná obsahem, ale jako možnost určitě super.

Další novinkou či spíše návratem osvědčené věci, je námořnický život. Ovšem ne jen formou příběhu jako minule, ale jako v Black Flag, který dodnes řada fanoušků považuje za nejlepší díl série. Máte tedy pořádnou loď jménem Adrestia, se kterou můžete útočit na ostatní lodě a drancovat je. Neschází ani popěv při plavbě či zaháknutí a samotné souboje na palubě či sběr surovin na moři (po vzoru Lary i ve volné přírodě), které získáte i po zničení či vyplundrování lodi. Úroveň lodi se zvyšuje spolu s tou vaší, ale stejně ji lze vylepšit, a to s pomocí surovin a peněz. Nově lze na loď najmout poručíky, kteří dle svých možností zlepšují různé funkce lodi. Většinou je dobré najmout si je z řad žoldáků, protože ti mívají nejvíce bonusů oproti řadovým nepřátelům.

Když se pak naučíte potřebnou dovednost, můžete je povolat na pomoc i mimo loď. Jejich hlavním účelem, pokud samozřejmě nejsou na vaší výplatní pásce, je ale lov odměn. Vy jste vlastně také takový žoldák, který dělá za úplatu, a různé zakázky si můžete vyzvednout na jakési vývěsce v každém městě, kdy některé jsou časově omezené. Ale zpět k žoldákům, kteří po vás půjdou, když je na vás vypsána odměna, a to nejen za vraždu či jiné podobné činnosti, ale i krádež. Už si tak nemůžete volně brát si suroviny a nějaké drobné v městských ulicích, když vás přitom může někdo vidět. To pak na vás mohou i zaútočit. Po vzoru příběhů s Eziem, můžete zabít donašeče nebo se třeba vyplatit, a to naštěstí přímo na herní mapě.

Dostáváme se k soubojům, které jsou oproti Origins rozhodně obtížnější. Řadoví vojáci jsou v pohodě, ale kapitáni a velitelé či žoldáci, které někdy doprovází ochočená zvěř, už vám mohou dát pěkně zabrat a souboj s takovým nepřítelem se může klidně protáhnout. Velký podíl na tom má fakt, že hra udržuje nepřátele na podobné úrovni té vaší. Určitě se vám osvědčí kombinovat zbraň s lukem. Tichým zabitým je také nemusíte odstranit, i když si jej vylepšíte, ale aspoň jim uberete dost zdraví. Podobně je na tom také legendární zvěř jako třeba přerostlý divočák, o mýtických bytostech jako Medúza nemluvě. Každopádně budete více dostávat na prdel, a to i v případě že jste v sedle koně. Nepřátelé včetně divoké zvěře vás teď shodí daleko snadněji.

Soubojový systém jako takový se kromě absence štítu (pro vás, nepřátele je mají) moc nezměnil. Na další úroveň jej ale posouvají různé speciální dovednosti, které nahrazují adrenalinové útoky. Mezi tyto speciální dovednosti patří například otrávení zbraně, vícenásobná střela či déšť šípů a také legendární sparťanský kop (This is Sparta! :-). Po tomto kopu ale občas nepřátelé odletí jako hadroví panáci, což nevypadá zrovna dobře. Neschází ani objevování aktivních předmětů či pasivní dovednosti zlepšující útoky, obranu atd. Aktivní schopnosti si pak přiřadíte na kombinaci tlačítek a využíváte je během soubojů za cenu adrenalinu, o který není v boji nouze. Přesto to ale neznamená, že jste najednou nepřemožitelní. Jednak mají nepřátele taktéž podobné dovednosti, a jak už jsme řekli, některé souboje vám dají i tak zabrat.

Co se týče vedlejších aktivit, těch je snad více než minule, ačkoliv nepřináší mnoho nového a slůvko stereotyp je určitě na místě. Než přejdeme k novinkám, zmíníme například plenění vojenských základen a pevností, které je tentokrát zpestřeno o pálení zásob (nezapomeňte je předtím vybrat) či skutečnost, že někteří vojáci u sebe mají psa, což může jejich tiché odstranění značně zkomplikovat. Vedlejších úkolů je celá řada a díky dialogům a pestřejší variaci postav nám přijdou propracovanější. Navíc tentokrát zahrnují i námořní poptávku. Zmíníme ještě lov legendární zvěře a taktéž potápění, které sice není novinkou, ale přišlo nám o něco krkolomnější, než minule, ale možná nás rozmazlila letošní Lara.

Vlastní odstavec si pak zaslouží dobývání národa a následné dobývací bitvy. Jednotlivé rozsáhlé lokace lze dobývat, a to buď ve prospěch Sparty, nebo Athén, ačkoliv si přímo stranu zvolit nemůžete, zvláště když víte, jak to ve skutečnosti přece dopadlo. Někdy to za vás rozhodne příběh, ale v rámci vedlejších aktivit si můžete vybrat, do které závěrečné bitvy se můžete zapojit. Předtím ale musíte oslabit sílu národa natolik, aby mohlo dojít na dobývací bitvu. Národ nejvíce oslabíte zabitím jeho vůdce v dané lokaci. Je ovšem dobře hlídaný a tak je třeba prvně oslabit jeho obranu, a to zabíjením vojáků dané frakce, pálením zásob apod. Prostě plněním vedlejších aktivit, které zahrnují právě i plenění pevností plných nepřátel. Jakmile odstraníte nebo si třeba najmete na loď vůdce národa, může dojít na dobývací bitvu.

Při těchto bitvách se oba národy střetnou a dojde k velké řežbě mezi desítkami vojáků. Vy samozřejmě musíte přispět a tak kosíte protější národ hlava nehlava a horní panel vám ukazuje, kdo je na tom lépe a jestli máte více zabrat a zaměřit se na kapitány. Často se stává, že zasáhnete i své spolubojovníky, ale naštěstí to rozchodí, i když mohla být hra lépe nastavena a prostě je ignorovat. Podle toho jestli se pak jedná o obranu či útok, je odměna za vítězství v bitvě větší.

Ačkoliv tentokrát musíte oželet pyramidy, svět se vám asi bude zamlouvat více, protože barevné lesy, obrovské sochy a travnatá krajina jsou přece jen pestřejší než vyprahlé pouště. Tak či onak, svět vypadá naprosto nádherně a dle slov tvůrců je sice větší než minule, ale část tvoří voda. Ovšem i na moři si užijete dostatek zábavy a tajuplné ostrůvky neschází. Načítání nejsou nijak hrozná a krom toho, že se nám hra občas pozastavila, aby se nejspíše synchronizovala další část světa, běželo vše plynule. Mějte také na paměti, že na konzoli Xbox One X si hru vychutnáte v dech beroucím 4K s HDR.

Na závěr ještě dodáme, že si opět můžete kupovat kredity Helix, ovšem nikdo vás k tomu nenutí a postup hrou je přibližně stejný jako minule, takže to není vůbec nutné. Taktéž vás snad potěší zpráva, že příští rok si tato série dá opět přestávku, aby se mohla později vrátit v lehce či více obměněné formě.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Assassin’s Creed Odyssey je větší a propracovanější variací na Origins. Možná byste si řekli, že toho nepřináší mnoho nového, ale propracovanější RPG systém, bitvy, dialogy s následky, návrat mořského života a další novinky nám přijdou jako docela dost. Tak či onak, pořád je to stejně návyková záležitost. Jen po roce se nám tak do rukou opět dostává skvělé historické dobrodružství a zase si jej můžeme vychutnat v parádní české lokalizaci.
  • mar tin

    Mám dotaz úplně mimo mísu ale nevím kde jinde bych se zeptal. Tak k věci, měl jsem nainstalované demo Horizonu 4,pak než nainstaloval plnou verzi, jsem demo odinstaloval, ale plná verze se mi stále zobrazuje jako demo. V nainstalovaných hrách se zobrazuje normálně, ale v posledních pustenych app je jako demo. Nevíte někdo co s tím?? Diky za rady a sorry za offtopic

    • Chaosteory CZ

      Mám také (a myslím, že to mají všichni) a pravděpodobně jde o chybu v popisku. Zítra, až vyjde D1 patch, se to snad spraví.

      • mar tin

        Aha, tak aspoň že není chyba u mě. Díky za super rychlou odpověď, právě proto tady rád chodím. Btw recenze je super jako vždy. Díky za práci co tady všichni odvádíte

  • Radek Jakubec

    Super recenze 🙂 a už zítraaa ultimate edice k hraní, těším se jak malej.

  • petrik85

    Nechápu proč jsou tam ty blbý kobry, mám pocit, že tahle havěť v Řecku nežije. Nebo se pletu?

    • Jaroslav Houdek

      Kobry v řecku nežijou a nežily. Ale v AC si s tímhle nikdy vývojáři hlavu nelámali. Je to jen pohádka, se skutečností nemá nic společného. Jakýkoli historik se jen podívá na screenshot a poví vám, že tohle není starověké Řecko ani náhodou.
      Ale to nijak nesnižuje kvalitu hry, jen se to nesmí brát vážně.

      • petrik85

        Je to fakt dobrá hra. Chytlo mě to víc než Origins.

08. 12. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Jagged Alliance: Rage!

Vytahovat na světlo staré značky je stejně moderní, jako nosit brýle a kšandy po dědovi a hrát si na hipstera. Dle hesla: „Když to nejde zremasterovat, udělej další díl“, dostáváme opětovně série, jejichž existence byla už dávno součástí minulosti. A zcela právem, protože v posledních podobách dokázaly sami sebe dostat do slepé uličky.

»
04. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: RIDE 3

Vývojáři z italského studia Milestone mají mezi hráči již nějaké to jméno, protože stojí za celou řadou známých značek. Jejich kvalita je sice velice rozporuplná, ale když řeknu, že se jedná o lehce nadprůměrné tituly, nejspíš to přesně vystihne jejich status. Ne každé studio je schopné chrlit hry stejným tempem, jako to dělají právě Milestone a ještě u nich zajistit nějakou kvalitu. Vždyť jenom letos jsme od nich již dostali tři...

»
30. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Battlefield V

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený...

»
29. 11. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: Darksiders III

Je jedno, jak moc se snažíte změnit osud. Pokud se tak má stát, stane se. Bláboly kartářky uzené v mlžném oparu levného kuřiva neberte na lehkou váhu, protože něco málo na nich bude. Nevěříte? Co Sarah Connorová a oddalování soudného dne? Nebo Glum, jehož osud byl navěky spojen s prstenem? A co nastolení rovnováhy na bojišti, kterému andělé a démoni říkají Země? Téma jak vystřižené pro Roberta Langdona nebo Constantina, mají v tomto...

»
26. 11. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Achtung! Cthulhu Tactics

Kdykoliv se Němci zapletou s okultismem, smrdí to sírou nebo pořádně nevrlými démony. Že byl Hitler přinejmenším fascinován magií a vším, co by mohlo z onoho či jiného světa pomoci jeho armádě k vyhraní války, je známým faktem. Však spousta her, filmů a komiksů s tímto motivem pracuje. Jenže co kdyby Lovecraft nebyl jen skvělý fantasta, ale také spisovatel popisující skutečný kult a reálná monstra? Pak by válečné fronty možná páchly rybinou.

»
25. 11. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Storm Boy

Silné příběhy nejsou doménou jenom knih či filmů, ale stále více se o ně pokoušejí, a dost často i úspěšně, herní vývojáři. Výsledky se různí stejně, jako herní žánry, protože by se dalo říct, že silný příběh jde naroubovat téměř na jakýkoli žánr. Můžeme střílet emzáky a přitom prožívat drama, užívat si malebného světa, který sužují vážné problémy nebo se prohánět po polích a vytvářet si příběhy vlastní.

»
23. 11. 2018 • chaosteorycz7

Recenze: Fallout 76

O tom, jak udělat ze spokojených hráčů smečku štvavých vlků, by některé herní společnosti mohly napsat seminární práci, natočit dokument a vydat pětisvazkovou publikaci. Snaha o rozšíření hráčské základny bohužel vede i k činům, které v konečném důsledku neocení nikdo. Hráči počínaje a propocenými účetními konče. O limitech lidské trpělivosti se v minulosti přesvědčily firmy jako Microsoft, Electronic Arts či Sega. A teď to vypadá, že se u neviditelných mantinelů složí Bethesda.

»
21. 11. 2018 • p.a.c.o8

RECENZE: Farming Simulator 19

Herní svět nabízí nespočet zážitků, díky nimž se můžeme vydat, kam se nám zrovna zachce. Je libo stát se akčním hrdinou a zachraňovat svět? Tady máš zbraň a hurá na to. Chceš prozkoumávat daleké vesmíry? Tvoje loď již čeká. Klidně můžeme sáhnout po nějaké činnosti bližší reálnému světu, protože i portfolio simulátorů je dostatečně široké. A jednou z oblíbených kratochvílí je hraní si na úspěšného farmáře, k čemuž jistě velice dobře poslouží...

»