RECENZE: Assassin’s Creed Valhalla

Publikováno: 9.11.2020, 12:01

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 6109 článků

Smrdíte, máte vousy a v rukou třímáte sekeru? Pak jste tady správně, protože po starověkém Egyptě a bájném Řecku nás asasínská sága zavede do anglosaské Anglie, kterou vlivem války a přelidnění Norska osídlují drsní Vikingové.

Právě vikingská expanze je tématem letošního Assassin’s Creed Valhalla. Jako Eivor stanete v čele svého klanu a pokusíte se mu zajistit nový domov v Britannii. Norsko je sice nádherné a sněhová pokrývka jej činí ještě hezčí, ale po pár hodinách svůj domov opustíte a vyrazíte válčit za svou věc do již zmíněné Anglie. V zájmu dnešních trendů a fenoménů, hned na začátek zmíníme, že pohlaví postavy si můžete kdykoliv změnit, pročež univerzálnější jméno Eivor.

Ať už jako viking nebo „vikingka“, zavítáte do anglosaských království, kde vás budou opět čekat historické postavy i zápletka, do jejíhož popředí jste dosazeni. I Valhalla pokračuje v ukecaném trendu, kdy nejspíše dojde na přeskakování dialogů, zvláště když po letech schází čeština, ale naštěstí už nejsou tolik větvené jako minule. Občas stále musíte učinit nějaké to rozhodnutí, ovšem to už v hlavě máte další hrabství, které chcete ovládnout či vesnici, kterou vypleníte, abyste získali zásoby pro svou osadu.

Plenění vesnic a klášterů s vašimi válečníky se rozhodně povedlo. Nejenže jsou okolní budovy v plamenech, ale dojde na řádnou akci, kdy je do čeho seknout a na konci vás čeká tučná odměna, za kterou vylepšíte nový domov. Oba prvky mohou působit jako novinky, ale vesměs je to jen obměna válečných bitev z Odyssey, a totéž lze říci i o budování osady pro váš klan. Už jako Ezio v Brotherhood jste rekonstruovali Monteriggioni a pak v občanské trojce zdokonalovali usedlost Davenport. Podobné jsou i výhody spolu s centrálou asasínů či loveckou chatou, kde můžete směňovat trofeje za potřebné suroviny, tetování či runy vylepšující zbraně. Neschází ani pekárna a další budovy, které vylepší vikinské hostiny spolu s vašimi statistikami. Ve stájích se pak koně mohou konečně naučit plavat.

Řád asasínů se tentokrát představí poměrně brzy a postupně se více podílí na příběhu včetně seznamu templářů, které postupně likvidujete podobně jako v Origins a Odyssey. Jeho součástí jsou i pěkně tuzí žoldáci či v tomto případě zélóti. Aby toho nebylo málo, můžete se také podívat do Asgardu, kde vás čeká další příběhová linie a neschází ani probuzení z Animu a návrat do reality jako Layla.

Z hlediska hratelnosti opět počítejte s tradičním pojetím, na které jste až moc dobře zvyklí, jen s pár staronovými změnami. Nač totiž měnit něco, co dobře funguje, ale doufáme, že i navzdory tomu nás po této trilogii čeká přestávka pro výraznější změnu. Plížení v keřích či na střechách a systematická eliminace všímavých nepřátel je tedy samozřejmostí stejně jako milované synchronizace z vyvýšených míst, které vám poskytnou nádherný výhled na barvitou Anglii. Šplhání taktéž nepřináší inovace a Eivor nám dokonce přišel krapet neobratný. Pryč je označování nepřátel skrze havrana, takže vám budete muset stačit Ódinův zrak a musíte si tedy jejich rozmístění lépe hlídat. Z původních her se pak vrací kápě, která vám v osadách, kde nejste vítání, umožní splynout s davem.

Souboje jsou blíže Odyssey, takže mlátíte hlava nehlava, jen jsou samozřejmě vikingové agresivnější a umí se ohánět dvěma sekerami naráz. Nově vás bude omezovat výdrž, ale nijak znatelně a potěší vykouknutí zpoza rohu pro střelbu lukem. Speciální dovednosti se teď učíte z knih ukrytých po celém světě a osvojíte si tak třeba efektivní hod sekerou, náraz nepřítelem do zdi, hraní mrtvého a mnoho dalších včetně klasického otrávení zbraně či zasažení více nepřátel lukem. Za úrovně pak získáváte dovednostní body, které investujete do síly útoků, zdraví, obrany apod., kdy se v rámci každé sekce můžete naučit nějakou vychytávku jako dupnutí na nepřítele, naváděný šíp, kladení pastí do těl, zesílenou střela a nespočet dalších.

Potěšilo nás, že oproti předchozím dvěma titulům, tady není přehršel předmětů. Zbraně i části zbroje nyní nacházíte prakticky výhradně v pozlacených truhlách, jež jsou rozsety po celé mapě, takže máte od každého druhu jen pár zbraní a můžete se více soustředit na jejich vylepšování. Další změnou, kterou jsme nakonec uvítali, leč nás ze začátku dost zaskočila, je absence vedlejších úkolů a otazníků na mapě.

Tedy ne, že by chyběli úplně, ale autoři tentokrát zvolili jiný přístup, na který si je třeba zvyknout. Vedlejší úkoly jsou totiž až na výjimky nahrazeny tzv. událostmi. Na mapě, která je teď bez otazníků, je reprezentují zářivě modré kuličky a mimo jiné se pod nimi skrývají právě kratší úkoly bez řádného zadání. Musíte proto vycházet z toho, co vám postava poví, případně pomůže Ódinův zrak, ale většinou je to jasné jako třeba chlapík, kterého bolí hlava a není se čemu divit, když v ní má zaseknutou sekyru. Přesto budete občas tápat, čemuž nepomáhá ani to, že si vydavatel pro zrušení češtiny vybral zrovna tento díl.

Tyto malé vedlejšáky ovšem nejsou jediné, co se ukrývá pod modrými označeními spolu se zářivě žlutými, které vás dovedou k zbraním, speciálním dovednostem i vzácným surovinám. Najdete zde také všechny ostatní zajímavosti a záhady jako anomálie Animu, stonehedge, halucinogenní houbičky, mapy pokladů a dle všeho můžete objevit i bájný Excalibur. Neschází ani legendární zvířata, dcery Lerionu a zapomenutí válečníci. Všichni tři představují skutečnou výzvu, a když si nedáte pozor, udělají s vámi krátký proces podobně jako někteří bossové.

Tento nový systém označení nás ze začátku značně mátl, protože tvůrci úplně upustili od tradičního označení na mapě, které vám prozrazovalo, co lze v dané lokalitě splnit. Přesto jsme jej nakonec uvítali, protože vedlejších aktivit už není takový přehršel jako předtím a spíše je doplňují zmíněné menší úkoly, takže se stereotyp nedostavuje tak často. Navíc po splnění daný bod z mapy zmizí. Omezen je proto i havran, který je teď dobrý akorát na hledání surovin či tajných vchodů.

Vůbec nás autoři více pobízí ke zkoumání. Narazíte třeba na zabedněné domy, do kterých musíte najít cestu anebo na kamenné zábrany, které odstraníte výbuchem či sestřelením zavěšeného nákladu, který lze výjimečně shodit i na nepřátele. Opět můžete hru hrát v průzkumném režimu, kdy je vám naznačena cílová lokace a musíte si poradit, ale vzhledem k absenci češtiny a ušetření případné frustrace určitě doporučujeme naváděný režim dobrodruh.

Abyste si nemysleli, že vikingové jen válčili, čekají vás v osadách různé minihry. Nabízí se například Orlog, tedy házení kostek, které následně stavíte proti soupeři a usilujete o přízeň bohů. Problém je v tom, že jedna taková hra Orlogu docela trvá anebo jsme hráli špatně. Pochopitelně neschází soutěž v pití medoviny, ale nejvíce nás zaujaly „rapové souboje“. Jejich cílem je urážlivě reagovat na vašeho soupeře a přitom se to musí rýmovat, abyste jej slovně sestřelili. Odměnou je vám lepší charisma, které oceníte při dialozích a kolikrát se vyhnete násilí nebo ušetříte nějaký ten stříbrňák.

Sice jsme netestovali na nové generaci konzolí, ale přesto hra na Xbox One X ve 4K vypadá skvěle, zvláště při východu či západu slunce. Vše pak šlape plynule a ani jsme mimo nějaké tradiční nedostatky jako rozmazané textury nenarazili na nic zásadního. Při rabování je občas zapotřebí asistence dalšího vikinga a stalo se, že mu to nějak nešlo, tak schytal šíp do nohy (ne do kolena 🙂 a hned si to rozmyslel. V rámci přístupnosti si pak můžete leccos navolit, aby se vám hrálo co nejlépe.

Na závěr vyřkneme přání. Ačkoliv jsou rozsáhlé pláně Anglie skutečně nádherné a osady spolu se menšími městy propracované, už se nám stýská po opravdu rozlehlých městech, jako bývala Florencie, Paříž či třeba Řím. Snad se tedy tvůrci příště vrátí ke kořenům série anebo alespoň učiní nějaký kompromis.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Jak jsme předpokládali, Assassin’s Creed Valhalla je vesměs jen Odyssey ve vikingském kabátku, což ale hru nečiní méně zábavnou. Ani tentokrát tak nečekejte žádnou revoluci, pouze pár staronových novinek, osvědčenou hratelnost a především desítky hodin obsahu na dlouhé zimní večery. Absence češtiny zamrzí, zvláště v tomto případě, ale hry jsou zkrátka rozsáhlejší a tak i bohužel ukecanější a případný překlad o to dražší.
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»