Recenze: Azkend 2: The World Beneath

Autor: p.a.c.o Publikováno: 14.5.2016, 13:34

Publikováno: 14.5.2016, 13:34

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1984 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉

Sakra, kde to je … Tak to je asi otázka, kterou si každý z nás položí nesčetněkrát. Hledání prostě k životu patří. Hledáme stejné ponožky, prohledáme celý dětský pokoj, abychom našli tu druhou botičku panence, protože přece zrovna tyhle botky mít musí – a co na tom, že v krabici je další hromada jiných. Prostě bez hledání a kompletování stejných věcí by prostě život nebyl životem. Často si v takových situacích říkám, že bych nejraději byla někde hodně daleko – nejlépe na nějaké krásné dovolené, třeba na luxusní lodi a objevovala krásu jiných zemí.

Na zámořskou loď z Anglie do Spojených států nás zavede hra Azkend 2: Svět v hlubinách. Cestu si však moc neužijeme, protože už při úvodním videu se naše loď dostane do víru, který nás uvrhne do středu země. A abychom se dostali ven, musíme posbírat potřebné nářadí. Každý kus je „rozdělen“ na čtyři části, které musíme najít a poskládat. Teprve pak můžeme danou věc využívat.

azkend_1

Tím se dostáváme zase na začátek. Úkolem miniher je totiž hledání a spojování minimálně tří stejných obrazců. Pokud však potřebujeme odstranit pole, kde však nejsou další dva stejné obrazce, můžeme využít pole s ozubeným kolem. To nám spojí i nestejné obrazce. Po vyčištění plochy od mlhy, využití všech herních ploch, zbavení se brouků či vyřešení jiných nástrah se nám na horní části herní plochy objeví kus nářadí a naším úkolem je pomocí odstranění zase minimálně tří stejných obrazců dostat předmět až dolu. Každá minihra má tak dvě části. Obě ale musíme stihnout v časovém limitu. Někdy je limit nastaven pro obě části, jindy máme vyřešit v časovém limitu pouze první část a na „sebrání“ kusu nářadí pak máme tolik času, kolik chceme.

azkend_3

V této hře nemáme ku pomoci nápovědu, ale můžeme využít elektrické výboje. Ty si nabijeme tak, že při plnění úkolu pětkrát po sobě označíme také ještě nevyužité políčko. Pokud se nám to podaří, odstraníme některé kameny elektrickými výboji.  Během hry si ale odemykáme další různé bonusy, které nám při hře pomáhají. Namátkou můžeme zmínit například dynamit. Díky tomu, neodstraníme jen označené obrazce, ale také ty okolo.

Objevuje se zde také druhý typ úkolu, který je takovým bonusem a mezihrou. Jde o hledání určité části prostředí. V pravém horním rohu obrazovky se nám ukáže kus obrázku a naším úkolem je, samozřejmě v časovém limitu, najít kde se nachází. Aby to však nebylo jen jednotvárné hledání, časem se nám obrázky v rohu různě natáčí. Může se tak stát, že hledaná část je ukázaná vzhůru nohama, či různě pootočená. To však dodává hře na zajímavosti a narušuje zdánlivou jednotvárnost.

azkend_2

Hra je dílem pro některé známého vydavatelství 10 tons, což se projevuje zejména při zvukovém doprovodu hry. Tóny navozují příjemnou atmosféru, avšak pokud se nám čas blíží ke konci, nabírají na dramatičnosti. Po uplynutí herní doby nám plocha zmizí do propadliště času a my se musíme pustit do hledání znovu. Čas je tak naším největším nepřítelem. Několikrát se mi stalo, že při označování delšího řetězce se prostě had posunul jiným směrem, než jsem chtěla a návrat zpět a označení správné cesty ukrojilo z časového limitu znatelnou část. Někdo by mohl namítnout, že se prostě dalo nechat to, co bylo označeno, ale tak to není. V této hře je totiž důležitá i správná a dobře načasovaná volba určitého odkrytí herní plochy. Postupně se hra stává obtížnější. Je proto třeba volit v každé části tu správnou strategii odstraňování obrazců. Která je ale ta správná, to už si musí najít každý sám.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Další hra vydavatelství 10 tons, která stojí na spojování minimálně tří obrazců do co nejdelšího řetězce. Postupná obtížnost, příjemná hudba a krásná grafika je pro milovníky těchto her určitě dobrou volbou.
06. 07. 2020 • p.a.c.o10

RECENZE: F1 2020

Formulové závody jsou součástí herního světa už pěknou řádku let. Dokonce jedna z prvních her, kterou si tenkrát ještě na PC pamatuji, jsou legendární formule Grand Prix Circuit od Accoolade z roku 1987. Na jejich vývoji se dokonce podílel jistý Don Mattrick, což je ten pán, který nějaký čas vedl Xboxovou divizi a také oznamoval konzoli Xbox One. Další formulovou hrou, která se mi vryla do paměti byla série od EA, i...

»
02. 07. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: Hunting Simulator 2

Sebereflexe je dobrá vlastnost a řekněme si, že nám hráčům občas chybí. Od aut chceme reálnější jízdní model, ale zároveň dobrou ovladatelnost jedním prstem. Po akcích vyžadujeme bravurní balistiku, abychom se vzápětí rozčilovali, že je ta střelba až moc reálná. A po simulátorech žádáme zhmotnění skutečných prvků, avšak za hodinu kňouráme nudou. Víme tedy co vlastně chceme? Nejspíš ne. Aspoň v tom tentokrát nejsme sami, protože studio Neopica bloudí na...

»
23. 06. 2020 • CryLineT9

Recenze: SpongeBob SquarePants: Battle for Bikini Bottom – Rehydrated

Je to žluté, nosí to kalhoty a chová to mňoukajícího hlemýždě. Nic? Kamarádí se to s natvrdlou mořskou hvězdicí a pracuje pro Evžena Krabse u Křupavého kraba. Stále nic? Kde jste žili posledních dvacet let, že neznáte SpongeBoba? Mořskou houbu v kalhotách, která si spokojeně žije v Zátiší Bikin. Ale chápu. Každý se nezamiloval do hlubokých očí usměvavého hrdiny. Také humor nemusel trefit ten pravý cíl. V případě remasteru Battle for Bikini Bottom by to...

»
21. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: The Elder Scrolls Online: Greymoor

To je pořád řečí, jak neexistují upíři a vlkodlaci. A přitom je potkáváte takřka dnes a denně, aniž byste si to uvědomili. S větší intenzitou ty prvé, kteří pijí dobrým lidem krev brčkem, ale zato dlouhodobě a usilovně. Pravda, neříkáme jim upíři. Dostávají pojmenování, jejichž tíhu ani digitální řádky nesnesou. Navíc neplatí, že by se objevovali jen s příchodem noci. S vlkodlaky je to složitější, ale snad minimálně pánové někdy měli tu...

»
14. 06. 2020 • CryLineT0

Recenze: Beyond Blue

Moderní podoba herního průmyslu činí z her univerzální kulturní médium. Úchvatné práce grafických enginů dokážou z vašeho obýváku vytvořit galerii umění. Prostorový zvuk nasimuluje početný orchestr hned vedle vás. A talent pánů spisovatelů přetvoří jedničky s nulami do výpravného románu. To ale není všechno. Tituly jsou rády také intelektuální, relaxační a výukové. Lehce se stanou exkurzí do antického muzea nebo dokumentem o podmořském životě.

»
12. 06. 2020 • tonyskate0

RECENZE: Desperados III

Za vyhynulý žánr byly často považovány tradiční adventury, ovšem ve skutečnosti to jsou taktické hry v reálném čase s důrazem na tichý přístup. Že nevíte o čem je řeč? Snad vám napoví slůvko Commandos. Série, jejíž první díl vyšel před více než 20 lety, nabídla nevídané pojetí, které si zamilovaly milióny hráčů. Podobných her poté vzniklo poměrně málo a vlastně byl tento žánr u ledu dobrou dekádu, dokud jej v roce 2016 neoživilo...

»
10. 06. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Mafia III: Definitive Edition

Hodnotit zpětně titul není tak jednoduché. Obzvláště, pokud je všeobecně na pranýři už od dob, kdy se objevily první informace a videa. Od vydání se utvořil všeobecný názor, který můžu buď potvrdit nebo se vydat na válečnou stezku za popřením. Bohužel mi chybí moment překvapení, který má suplovat dodatečný obsah. K němu se dostali asi jen ti, kterým základ nevadil a hru si užili. Z toho vyplývá, že jsem na každý pád...

»
07. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Mortal Kombat 11: Aftermath Kollection

Jsou tituly, které se při vydání nevyplatí kupovat. Ne proto, že jsou v horším stavu než české památky, ale proto, že je čeká ještě velký kus obsahu. Přitom nutně nemusí jít o poloprázdné projekty, u nichž jsou pozdější dodatky součást obchodní strategie. Svou specifickou úlohu zde mají právě bojovky. Ať už Tekken, Soulcalibur nebo Mortal Kombat, vždy vyjdou v dostatečném základu, aby později přiložily pod kotel. Poslední jmenovaný se teď po roce...

»