Xboxweb.cz

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉

Sakra, kde to je … Tak to je asi otázka, kterou si každý z nás položí nesčetněkrát. Hledání prostě k životu patří. Hledáme stejné ponožky, prohledáme celý dětský pokoj, abychom našli tu druhou botičku panence, protože přece zrovna tyhle botky mít musí – a co na tom, že v krabici je další hromada jiných. Prostě bez hledání a kompletování stejných věcí by prostě život nebyl životem. Často si v takových situacích říkám, že bych nejraději byla někde hodně daleko – nejlépe na nějaké krásné dovolené, třeba na luxusní lodi a objevovala krásu jiných zemí.

Na zámořskou loď z Anglie do Spojených států nás zavede hra Azkend 2: Svět v hlubinách. Cestu si však moc neužijeme, protože už při úvodním videu se naše loď dostane do víru, který nás uvrhne do středu země. A abychom se dostali ven, musíme posbírat potřebné nářadí. Každý kus je „rozdělen“ na čtyři části, které musíme najít a poskládat. Teprve pak můžeme danou věc využívat.

Tím se dostáváme zase na začátek. Úkolem miniher je totiž hledání a spojování minimálně tří stejných obrazců. Pokud však potřebujeme odstranit pole, kde však nejsou další dva stejné obrazce, můžeme využít pole s ozubeným kolem. To nám spojí i nestejné obrazce. Po vyčištění plochy od mlhy, využití všech herních ploch, zbavení se brouků či vyřešení jiných nástrah se nám na horní části herní plochy objeví kus nářadí a naším úkolem je pomocí odstranění zase minimálně tří stejných obrazců dostat předmět až dolu. Každá minihra má tak dvě části. Obě ale musíme stihnout v časovém limitu. Někdy je limit nastaven pro obě části, jindy máme vyřešit v časovém limitu pouze první část a na „sebrání“ kusu nářadí pak máme tolik času, kolik chceme.

V této hře nemáme ku pomoci nápovědu, ale můžeme využít elektrické výboje. Ty si nabijeme tak, že při plnění úkolu pětkrát po sobě označíme také ještě nevyužité políčko. Pokud se nám to podaří, odstraníme některé kameny elektrickými výboji.  Během hry si ale odemykáme další různé bonusy, které nám při hře pomáhají. Namátkou můžeme zmínit například dynamit. Díky tomu, neodstraníme jen označené obrazce, ale také ty okolo.

Objevuje se zde také druhý typ úkolu, který je takovým bonusem a mezihrou. Jde o hledání určité části prostředí. V pravém horním rohu obrazovky se nám ukáže kus obrázku a naším úkolem je, samozřejmě v časovém limitu, najít kde se nachází. Aby to však nebylo jen jednotvárné hledání, časem se nám obrázky v rohu různě natáčí. Může se tak stát, že hledaná část je ukázaná vzhůru nohama, či různě pootočená. To však dodává hře na zajímavosti a narušuje zdánlivou jednotvárnost.

Hra je dílem pro některé známého vydavatelství 10 tons, což se projevuje zejména při zvukovém doprovodu hry. Tóny navozují příjemnou atmosféru, avšak pokud se nám čas blíží ke konci, nabírají na dramatičnosti. Po uplynutí herní doby nám plocha zmizí do propadliště času a my se musíme pustit do hledání znovu. Čas je tak naším největším nepřítelem. Několikrát se mi stalo, že při označování delšího řetězce se prostě had posunul jiným směrem, než jsem chtěla a návrat zpět a označení správné cesty ukrojilo z časového limitu znatelnou část. Někdo by mohl namítnout, že se prostě dalo nechat to, co bylo označeno, ale tak to není. V této hře je totiž důležitá i správná a dobře načasovaná volba určitého odkrytí herní plochy. Postupně se hra stává obtížnější. Je proto třeba volit v každé části tu správnou strategii odstraňování obrazců. Která je ale ta správná, to už si musí najít každý sám.