RECENZE: Balancelot

Autor: p.a.c.o Publikováno: 28.1.2021, 16:52

Publikováno: 28.1.2021, 16:52

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2182 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Jsou situace, kdy není snadné udržet balanc. Třeba když je zima a chodníky vůbec nekloužou, ideálně ještě k tomu jdeme z kopce, nebo když se vracíme úplně střízliví z hospody. Rovnováha je přitom naším každodenním chlebem, protože bez ní bychom nikam nedošli, a taky bychom mohli vypadnout z postele, což se ale mnohým děje z nejrůznějších příčin tak jako tak.

No a teď si představte, že jste obyčejný panoš v době středověké, jehož snem je stát se rytířem. Máte štít, máte dřevec a ambice vydat se na turnaj, kde nejednomu rytíři jistě pocucháte jeho nablýskané brnění, aby si moc nemyslel. Bohužel, chybí nám poslední dílek do skládačky, abychom se turnaje mohli zúčastnit, kterým je kůň.

Náš panoš však není žádný hlupák, takže si postaví středověkou jednokolku, s níž vyrazí vstříc království a splnění svého snu. Co na tom, že do cíle by nejspíš dojel jako impotent s vaječnou omletou místo funkčního zařízení pro tvorbu pokračovatelů rodu. Cestou bude muset překonat nespočet nástrah a také porazit nejrůznější mýtická monstra, jako jsou třeba šnek nebo démon. Tak nějak by se dal v kostce popsat příběh, jehož se náš hrdina stal součástí. Nápad je to rozhodně zajímavý a jeho humorné zpracování mu pomáhá ještě víc.

S humorem a dobrou náladou je zde třeba hrát ještě víc, než u jiných her. Naším úkolem, v každé z padesátky úrovní, je dostat se na její konec. Jednokolka ale není, kdo ví jak stabilní dopravní prostředek, což platí dvojnásob, když máte v jedné ruce štít a ve druhé dřevec. Ovládáme nejen rychlost jízdy, ale také náklon našeho panoše. K tomu bude nutné někam vyskočit, něco přeskočit, no, není to žádná legrace.

Když v jedné úrovni můj hrdina potřicáté zemřel, říkal jsem si, že takhle nějak se asi cítí hráči Souls her. A jak správně tušíte, při hraní jsem oprášil svou zásobu sprostých slov a možná i nějaké nové urážky vymyslel. Nejlepší je, jak se v průběhu hraní mění křivka obtížnosti. V jedné úrovni vám to nejde, další projedete jako budoucí král bez jediného zaváhání a v té nadcházející bojujte, seč vám síly stačí. Jako na potvoru se nám ale všechna jablka, démoni a flašky od domácí samohonky jenom pletou pod kolo a nepustí nás dál. Tomuto stavu velice dobře nahrává i systém checkpointů, které jsou dané přesně obráceně, než by je člověk potřeboval.

Říkáte si, co je na jízdě tak složité? Mno tak musíme zkoordinovat několik věcí, aby panoš jel tím správným směrem. Rychlost jednokolky a skoky načasujete správně, ovšem udržet balanc už není tak snadné a dost často s sebou hrdina prostě praští o zem, o překážku nebo o nepřítele. Do toho se pod kola motají zmíněná jablka, flašky nebo kameny, což celou koordinaci ztěžuje ještě víc. Ovládání je tak ten největší oříšek, díky němuž jsem se hodně vztekal. Na druhou stranu pokoření každé úrovně je jako zabití finálního bosse na konci hry, díky čemuž jsem měl z úspěšného dojezdu opravdovou a nefalšovanou radost.

Dovedl bych si představit, že by to celé mohlo být již v základu přívětivější, tím spíš když v nastavení menu ještě čeká hardcore režim. Bohužel vám nejsem schopen říct, jaké to s ním je, protože díky nějaké chybě mi nešlo měnit nastavení hry, včetně zapnutí hardcore režimu. Vypnout jsem chtěl také hudbu, protože je sice pěkná, ale deset minut v kuse poslouchat stále stejný, byť hezký, hudební motiv není to, co bych při hraní chtěl.

Pochvalu bych chtěl namířit směrem ke grafickému zpracování, protože všechny cutscény a jednotlivá prostředí jsou opravdu moc hezky zpracovaná. Když vezmu, kolik hra stojí, je až s podivem, že si někdo dal s touto částí tolik práce. Vzít by si z toho měli příklad hlavně větší vývojáři, protože to bychom pak za svoje peníze dostávali úplně jiné produkty.

A právě cena by mohla být tím hlavním tahákem, proč Balancelota minimálně vyzkoušet. Tahle hra je opravdovou výzva a kdo touží překonávat ve hře sám sebe, může se tu bohatě realizovat. Další by pak mohla oslovit třeba samotná jízda na jednokolce nebo vtipné středověké zpracování. Ve výsledku jde o opravdu zajímavý herní počin.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Balancelot nic neodpustí, vyžaduje přesné načasování a dokonalé zvládnutí jízdy na jednokolce. Kdo to všechno zvládne, bude odměněn skvělým pocitem z vlastní šikovnosti po dojetí každé úrovně. Cesta je ovšem lemována hromadou opakování, frustrace a nadávek, což však mnohým hráčům nebude vadit. Navíc cena je více než příznivá, takže proč si neomlátit zadek a další části těla při jízdě za slávou.
08. 04. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Outriders

Vážení a milí, takhle bychom to daleko nedotáhli. Pořád dokola vám někdo opakuje moudra o vzorném chování k přírodě. Ale je to marné, je to marné, jste prostě tupí. Vážně si myslíte, že se najde jiná planeta, kde skot místo plynů vypouští kyslík, vepřová pečeně se peče sama přímo na seleti v odpoledním slunci a z horských potoků teče šampaňské francouzské chuti? Tak přestaňte koukat na pohádky a dejte si dveřmi přímo mezi...

»
07. 04. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: It Takes Two

Štěstí přeje připraveným. Dvakrát měř, jednou řež. Ve dvou se to lépe táhne. Ano, čtete správně. Pro úvod této recenze jsem si vybral hned tři česká přísloví, která krásně fungují ve skutečném světě, ale stejně tak dobře platí i pro ten herní. Občas má člověk dost štěstí, podaří se mu projít nějakou zapeklitou herní pasáž snadno, ani neví jak. V opačném případě to znamená ztrátu několika minut při opakovaném průchodu. U...

»
31. 03. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: DOOM Eternal: The Ancient Gods

Rozmáhá se nám tu takový nešvar. Ať už má hrdina v ruce pušku typu M4, plazmový kulomet, kuš nebo meč, jeho největším nepřítelem není nikdo jiný než bozi. Jakoby došli maniaci, blázniví imperátoři, pošetilí vědci a kruté nestvůry. Je přitom úplně jedno, která mytologie se rozsápe, znásilní a odkopne do příkopu. Na frak dostávají antika, vikingové, keltové a když dojde historická inspirace, peklo je přeci věčné. Vývojáři akorát zapomínají na to,...

»
26. 03. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Black Legend

Když se mágové nechali utáhnout ve svírací kazajce, byli blázni, jistě. Ale jen do chvíle, než se z ní ve zdraví dostali, čímž otevřeli dveře modernímu pojetí kouzelníků, kde jsou vystoupení vším, jen ne přehlídkou magie a opravdových čárů. Jenže v 17. století se oblbováním lidí nevydělávalo na hypotéku a auto na leasing. Uvrhnutí města do věčné mlhy mělo mnohem démoničtější důvod, při kterém asistovala skutečná síla z jiného světa. A i tehdy...

»
25. 03. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: El Hijo – A Wild West Tale

Když se řekne divoký západ nebo Mexiko, většina z nás si představí přestřelky, drogy, kovboje a další s tím spojené věci. Stejně tak se toho většinou chytnou i vývojáři a naservírují nám podobný herní zážitek. Někdy se však objeví titul, který na první pohled vypadá jako Hitman z tohoto prostředí, ale bez jakéhokoliv násilí.

»
19. 03. 2021 • HusekD0

RECENZE: Beach Buggy Racing 2: Island Adventure

Společnost Vector Unit nám již přinesla pár závodních her. Žádný z předešlých projektů ale nepřirostl hráčům příliš k srdci a jednalo se převážně o jednohubky, které se brzy odložili. Nyní nám představili nové pokračovaní ze série Beach Buggy pod názvem Beach Buggy Racing 2: Island Adventure. A mohu s klidným hráčským srdcem říct, že se jedná o nejlepší titul, jaký jsme od Vector Unit doposud dostali. Pokud máte chuť na motokárové závody, ale...

»
17. 03. 2021 • SeedarCZ0

RECENZE: Dungeons Defenders: Awakened

V dnešní době vychází zajímavých novinek na hraní pramálo. Víceméně se jedná jen o další díly pravidelně vyházejících her, čest vyjímkám. A na jednu takovou vyjímku se podíváme v dnešní recenzi. Jedná se o třetí díl tower defense akční rpg Dungeon Defenders, s přívlastkem Awakened s možností hrát online až ve 4 hráčích. Sice se nejedná o žádnou AAA pecku ani grafickou nálož euforie, i tak jde ale o zajímavý...

»
09. 03. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Tales from the Borderlands

Když v roce 2009 vyšla postapokalyptická střílečka s RPG prvky Borderlands, způsobila tak trochu malou revoluci. Záhy se série rozrostla o další díly, přičemž nemohla chybět ani adventura Tales from the Borderlands z dílny dnes již zrušeného Telltale Games. Toho času bylo nicméně studio na vrcholu a plodilo jednu adventuru za druhou.

»