Xboxweb.cz

Letošní nejočekávanější hrou by se bezesporu mohl stát Battlefield 3. Všechna videa vypadala božsky a já už nemohl dospat dne, kdy si konečně taky budu moct zahrát. Očekávání byla na místě, jelikož Battlefield 2 vyšel v roce 2005, takže na regulérní pokračování jsme si museli šest let počkat. Nyní však vyvstává otázka, zda li všechno to čekání stálo za to a dnešní recenze se pokusí na tuto nelehkou otázku odpovědět.

Stejně jako každá moderní střílečka, i Battlefield 3 je rozdělen na část singleplayerovou a multiplayerovou, čemuž odpovídá i rozdělení 2 DVD, na nichž se hra nachází. Singleplayer tvoří, nečekaně, příběhová část, takže se vžijeme do kůže seržanta Henryho Blackburna a postupně budeme odhalovat spletití příběh. Tvůrci pro vyprávění zvolili metodu vzpomínek, kdy běží hlavní příběh a informace do něj se postupně doplňují vzpomínáním (hraním) daných částí. Všechno je podřízeno co největšímu spádu a filmovému pojetí, takže single projede jako nůž máslem asi za dobu kolem 7 hodin.  Na dnešní poměry slušný výsledek, i když by hratelnost mohla být o něco delší.

Hlavním důvodem poměrně krátké kampaně je fakt, že všechny prvky hratelnosti se ve hře objevují pouze jednou. Mluvíme zde o letech letadly, jízdou tanky a další věci známe z videí. To je určitě dobře, protože opakování je sice matka moudrosti, ale stálé opakování herních prvků, byť jsou sebelepší, neprospívá hratelnosti a tím se mění ve stereotyp. Tomu se naštěstí v DICE vyhnuli a tak má hra opravdu výborný spád a pořád objevujete něco nového. Hratelnost se často mění a díky tomu si připadáte, že pořád děláte něco nového. Mimo klasického střílení si vyzkoušíte leteckou bitvu se stíhačkami, tankovou bitvu s přebíháním bojiště pod těžkou palbou nepřítele a další okamžiky, které Vám určitě uvíznou v paměti a budete na ně nejen vzpomínat, ale i se k nim vracet.

Snad nejdiskutovanější byla grafická stránka hry.  Za sebe mohu říct, že jsem spokojen a přesně nějak takhle jsem si představoval, že bude i hra vypadat. Grafiku bych označil za nadprůměrnou, obzvlášť v případě, že si nainstalujete HD grafický balíček. Oproti betě jsem nezaznamenal ani žádné zásadní bugy v pohybech a grafice, takže vše plynulo jak má. Drobnou výjimkou je multiplayer, v němž se občas nějaká chybka vyskytne, hlavně při plazení se po všem možné. Jsou situace, které vymyslí jenom hráči při praktickém hraní, ale s tím se nedá nic dělat.

Co se však vylepšit dalo, jsou herní bugy v singleplayeru. To, že české titulky se mi pravidelně zpožďovaly, bych ještě byl ochotný překousnout a stejně tak i ne vždy přesně jdoucí zvuk. Co se ale nedá jen tak přejít jsou bugy kazící dobrý pocit ze hry. Jedete tankem a potřebujete se vrátit, protože se třeba chcete podívat po levelu. Najednou dojedete někam úplně jinak a tam, kde dřív byla silnice, z ničeho nic vyrostl dům. Díku tomu nemůžete pokračovat na místo určení a následuje restart od posledního checkpointu. Stejně tak se ve hře objevují vojáci probíhající zavřenými dveřmi nebo nekonečný skript dokud nesplníte daný úkol.  Dobrý pocit jsem neměl ani z kamery, která byla místy až moc přepálená a ukazovala spíš bláto než válečnou vřavu. Na chyby nenarazíte na každém kroku, jsou spíše výjimečné, ale o to více u hry toho typu působí rušivě.

Nejdůležitější částí hry je bezesporu multiplayer. Už veřejná beta ukázala, že se je nač těšit a to jsme ani neměli k dispozici všechny vychytávky. Prohánět se můžeme na devíti mapách, ale určitě se sluší říct prozatím, jelikož jak všichni dobře víte, v přípravě je Back to Karkand, tedy návrat na mapy z Battlefield 2. Jak je už v této sérii dobrým zvykem, hrát můžeme za jednoho ze čtyř specialistů. Assault, Recon, Support a Engineer (doufám, že omluvíte angličtinu, české překlady jsou podle mne odporné a minimálně názvy měly zůstat v AJ). Každý si do hry přináší něco speciálního a oproti Bad Company 2 došlo k pár změnám, kdy si Assault se Supportem prohodili výbavu, jinak je vše při starém. U výběru herních módů se překvapení nekoná, takže hrát budeme Rush (ničení cílů) a Conquest (zabírání bodů).

Mapy pro MP se myslím povedli, navíc všechny mapy si hráči zahrají jak v Rush tak Conquestu. Osobně se mi více líbí mód Conquest, protože dává méně prostoru camperům a podobným případům, takže si člověk dle mého více zahraje. Diskutabilní je velikost map, kdy podle mého, se na konzole víc hodí ty se třemi body pro Conquest, jelikož u těch větších se hůř hledají nepřátelé a akce je o něco pomalejší. Rush tento problém neřeší, jelikož je zde jasné, kde se bojuje. Hraní MP je určitě velice zábavné a je zde jasně vidět, na co se v DICE soustředili nejvíc. Navíc motivací k hraní je celá řada. Nová výbava, dovednosti a vylepšení pro kde co a v neposlední řadě achievementy. U některých se opravdu hodně zapotíte a jejich získáním dokážete nejen sobě, že jste ve hře už opravdu něco dokázali.

Co v betě nebylo možno ozkoušet, byla vozidla. V plné verzi nemohou chybět, takže se proletíme vrtulníky, stíhačkami, naskočíme do tanků a obrněných transportérů no a v neposlední řadě budeme prorážet nepřátelské valy pomocí hummerů a velice pohyblivých bugin. Všechna vozidla či letadla se ovládají velice dobře, ale nečekejte od začátku zázraky. Nově totiž i všechna vozidla nabízení různé update a vylepšení, díky nimž bude Váš stroj ještě smrtonosnější. Stíhačky mne překvapily svým zpracováním, kdy je vše podřízeno hratelnosti, jenom škoda, že po vzoru singeplayeru nemůžete pekelný stroj osedlat s kamarádem, to by se to pak smrt rozsévala úplně sama.