RECENZE: Battlefield 3

Autor: p.a.c.o Publikováno: 8.11.2011, 11:11

Publikováno: 8.11.2011, 11:11

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1988 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Letošní nejočekávanější hrou by se bezesporu mohl stát Battlefield 3. Všechna videa vypadala božsky a já už nemohl dospat dne, kdy si konečně taky budu moct zahrát. Očekávání byla na místě, jelikož Battlefield 2 vyšel v roce 2005, takže na regulérní pokračování jsme si museli šest let počkat. Nyní však vyvstává otázka, zda li všechno to čekání stálo za to a dnešní recenze se pokusí na tuto nelehkou otázku odpovědět.

Stejně jako každá moderní střílečka, i Battlefield 3 je rozdělen na část singleplayerovou a multiplayerovou, čemuž odpovídá i rozdělení 2 DVD, na nichž se hra nachází. Singleplayer tvoří, nečekaně, příběhová část, takže se vžijeme do kůže seržanta Henryho Blackburna a postupně budeme odhalovat spletití příběh. Tvůrci pro vyprávění zvolili metodu vzpomínek, kdy běží hlavní příběh a informace do něj se postupně doplňují vzpomínáním (hraním) daných částí. Všechno je podřízeno co největšímu spádu a filmovému pojetí, takže single projede jako nůž máslem asi za dobu kolem 7 hodin.  Na dnešní poměry slušný výsledek, i když by hratelnost mohla být o něco delší.

Hlavním důvodem poměrně krátké kampaně je fakt, že všechny prvky hratelnosti se ve hře objevují pouze jednou. Mluvíme zde o letech letadly, jízdou tanky a další věci známe z videí. To je určitě dobře, protože opakování je sice matka moudrosti, ale stálé opakování herních prvků, byť jsou sebelepší, neprospívá hratelnosti a tím se mění ve stereotyp. Tomu se naštěstí v DICE vyhnuli a tak má hra opravdu výborný spád a pořád objevujete něco nového. Hratelnost se často mění a díky tomu si připadáte, že pořád děláte něco nového. Mimo klasického střílení si vyzkoušíte leteckou bitvu se stíhačkami, tankovou bitvu s přebíháním bojiště pod těžkou palbou nepřítele a další okamžiky, které Vám určitě uvíznou v paměti a budete na ně nejen vzpomínat, ale i se k nim vracet.

Snad nejdiskutovanější byla grafická stránka hry.  Za sebe mohu říct, že jsem spokojen a přesně nějak takhle jsem si představoval, že bude i hra vypadat. Grafiku bych označil za nadprůměrnou, obzvlášť v případě, že si nainstalujete HD grafický balíček. Oproti betě jsem nezaznamenal ani žádné zásadní bugy v pohybech a grafice, takže vše plynulo jak má. Drobnou výjimkou je multiplayer, v němž se občas nějaká chybka vyskytne, hlavně při plazení se po všem možné. Jsou situace, které vymyslí jenom hráči při praktickém hraní, ale s tím se nedá nic dělat.

Co se však vylepšit dalo, jsou herní bugy v singleplayeru. To, že české titulky se mi pravidelně zpožďovaly, bych ještě byl ochotný překousnout a stejně tak i ne vždy přesně jdoucí zvuk. Co se ale nedá jen tak přejít jsou bugy kazící dobrý pocit ze hry. Jedete tankem a potřebujete se vrátit, protože se třeba chcete podívat po levelu. Najednou dojedete někam úplně jinak a tam, kde dřív byla silnice, z ničeho nic vyrostl dům. Díku tomu nemůžete pokračovat na místo určení a následuje restart od posledního checkpointu. Stejně tak se ve hře objevují vojáci probíhající zavřenými dveřmi nebo nekonečný skript dokud nesplníte daný úkol.  Dobrý pocit jsem neměl ani z kamery, která byla místy až moc přepálená a ukazovala spíš bláto než válečnou vřavu. Na chyby nenarazíte na každém kroku, jsou spíše výjimečné, ale o to více u hry toho typu působí rušivě.

Nejdůležitější částí hry je bezesporu multiplayer. Už veřejná beta ukázala, že se je nač těšit a to jsme ani neměli k dispozici všechny vychytávky. Prohánět se můžeme na devíti mapách, ale určitě se sluší říct prozatím, jelikož jak všichni dobře víte, v přípravě je Back to Karkand, tedy návrat na mapy z Battlefield 2. Jak je už v této sérii dobrým zvykem, hrát můžeme za jednoho ze čtyř specialistů. Assault, Recon, Support a Engineer (doufám, že omluvíte angličtinu, české překlady jsou podle mne odporné a minimálně názvy měly zůstat v AJ). Každý si do hry přináší něco speciálního a oproti Bad Company 2 došlo k pár změnám, kdy si Assault se Supportem prohodili výbavu, jinak je vše při starém. U výběru herních módů se překvapení nekoná, takže hrát budeme Rush (ničení cílů) a Conquest (zabírání bodů).

Mapy pro MP se myslím povedli, navíc všechny mapy si hráči zahrají jak v Rush tak Conquestu. Osobně se mi více líbí mód Conquest, protože dává méně prostoru camperům a podobným případům, takže si člověk dle mého více zahraje. Diskutabilní je velikost map, kdy podle mého, se na konzole víc hodí ty se třemi body pro Conquest, jelikož u těch větších se hůř hledají nepřátelé a akce je o něco pomalejší. Rush tento problém neřeší, jelikož je zde jasné, kde se bojuje. Hraní MP je určitě velice zábavné a je zde jasně vidět, na co se v DICE soustředili nejvíc. Navíc motivací k hraní je celá řada. Nová výbava, dovednosti a vylepšení pro kde co a v neposlední řadě achievementy. U některých se opravdu hodně zapotíte a jejich získáním dokážete nejen sobě, že jste ve hře už opravdu něco dokázali.

Co v betě nebylo možno ozkoušet, byla vozidla. V plné verzi nemohou chybět, takže se proletíme vrtulníky, stíhačkami, naskočíme do tanků a obrněných transportérů no a v neposlední řadě budeme prorážet nepřátelské valy pomocí hummerů a velice pohyblivých bugin. Všechna vozidla či letadla se ovládají velice dobře, ale nečekejte od začátku zázraky. Nově totiž i všechna vozidla nabízení různé update a vylepšení, díky nimž bude Váš stroj ještě smrtonosnější. Stíhačky mne překvapily svým zpracováním, kdy je vše podřízeno hratelnosti, jenom škoda, že po vzoru singeplayeru nemůžete pekelný stroj osedlat s kamarádem, to by se to pak smrt rozsévala úplně sama.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Battlefiled 3 tedy za čekání stál a jestli ho náhodou ještě nemáte doma, urychleně pro něj upalujte, obzvlášť máte li rádi i multiplayer. Singl se sice povedl, ale hráč by měl brát spíš jako přípravu pro skvělý multiplayer. Hra není úplně bez chyb, ale která je a Battlefield 3 toho nabízí opravdu spoustu. Parádní příběh v singlplayeru, možnost kooperativního hraní a zejména multiplayer, který Vám vydrží opravdu hodně dlouhou dobu. Už teď jsem moc zvědav, co s hozenou rukavicí udělá Modern Warfare 3, protože letos má konečně velice silnou konkurenci. Navíc pokud Vás hraní baví, určitě se přidejte do naší čety. Takže lovu zdar a těšíme se na Vás.
06. 07. 2020 • p.a.c.o10

RECENZE: F1 2020

Formulové závody jsou součástí herního světa už pěknou řádku let. Dokonce jedna z prvních her, kterou si tenkrát ještě na PC pamatuji, jsou legendární formule Grand Prix Circuit od Accoolade z roku 1987. Na jejich vývoji se dokonce podílel jistý Don Mattrick, což je ten pán, který nějaký čas vedl Xboxovou divizi a také oznamoval konzoli Xbox One. Další formulovou hrou, která se mi vryla do paměti byla série od EA, i...

»
02. 07. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: Hunting Simulator 2

Sebereflexe je dobrá vlastnost a řekněme si, že nám hráčům občas chybí. Od aut chceme reálnější jízdní model, ale zároveň dobrou ovladatelnost jedním prstem. Po akcích vyžadujeme bravurní balistiku, abychom se vzápětí rozčilovali, že je ta střelba až moc reálná. A po simulátorech žádáme zhmotnění skutečných prvků, avšak za hodinu kňouráme nudou. Víme tedy co vlastně chceme? Nejspíš ne. Aspoň v tom tentokrát nejsme sami, protože studio Neopica bloudí na...

»
23. 06. 2020 • CryLineT9

Recenze: SpongeBob SquarePants: Battle for Bikini Bottom – Rehydrated

Je to žluté, nosí to kalhoty a chová to mňoukajícího hlemýždě. Nic? Kamarádí se to s natvrdlou mořskou hvězdicí a pracuje pro Evžena Krabse u Křupavého kraba. Stále nic? Kde jste žili posledních dvacet let, že neznáte SpongeBoba? Mořskou houbu v kalhotách, která si spokojeně žije v Zátiší Bikin. Ale chápu. Každý se nezamiloval do hlubokých očí usměvavého hrdiny. Také humor nemusel trefit ten pravý cíl. V případě remasteru Battle for Bikini Bottom by to...

»
21. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: The Elder Scrolls Online: Greymoor

To je pořád řečí, jak neexistují upíři a vlkodlaci. A přitom je potkáváte takřka dnes a denně, aniž byste si to uvědomili. S větší intenzitou ty prvé, kteří pijí dobrým lidem krev brčkem, ale zato dlouhodobě a usilovně. Pravda, neříkáme jim upíři. Dostávají pojmenování, jejichž tíhu ani digitální řádky nesnesou. Navíc neplatí, že by se objevovali jen s příchodem noci. S vlkodlaky je to složitější, ale snad minimálně pánové někdy měli tu...

»
14. 06. 2020 • CryLineT0

Recenze: Beyond Blue

Moderní podoba herního průmyslu činí z her univerzální kulturní médium. Úchvatné práce grafických enginů dokážou z vašeho obýváku vytvořit galerii umění. Prostorový zvuk nasimuluje početný orchestr hned vedle vás. A talent pánů spisovatelů přetvoří jedničky s nulami do výpravného románu. To ale není všechno. Tituly jsou rády také intelektuální, relaxační a výukové. Lehce se stanou exkurzí do antického muzea nebo dokumentem o podmořském životě.

»
12. 06. 2020 • tonyskate0

RECENZE: Desperados III

Za vyhynulý žánr byly často považovány tradiční adventury, ovšem ve skutečnosti to jsou taktické hry v reálném čase s důrazem na tichý přístup. Že nevíte o čem je řeč? Snad vám napoví slůvko Commandos. Série, jejíž první díl vyšel před více než 20 lety, nabídla nevídané pojetí, které si zamilovaly milióny hráčů. Podobných her poté vzniklo poměrně málo a vlastně byl tento žánr u ledu dobrou dekádu, dokud jej v roce 2016 neoživilo...

»
10. 06. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Mafia III: Definitive Edition

Hodnotit zpětně titul není tak jednoduché. Obzvláště, pokud je všeobecně na pranýři už od dob, kdy se objevily první informace a videa. Od vydání se utvořil všeobecný názor, který můžu buď potvrdit nebo se vydat na válečnou stezku za popřením. Bohužel mi chybí moment překvapení, který má suplovat dodatečný obsah. K němu se dostali asi jen ti, kterým základ nevadil a hru si užili. Z toho vyplývá, že jsem na každý pád...

»
07. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Mortal Kombat 11: Aftermath Kollection

Jsou tituly, které se při vydání nevyplatí kupovat. Ne proto, že jsou v horším stavu než české památky, ale proto, že je čeká ještě velký kus obsahu. Přitom nutně nemusí jít o poloprázdné projekty, u nichž jsou pozdější dodatky součást obchodní strategie. Svou specifickou úlohu zde mají právě bojovky. Ať už Tekken, Soulcalibur nebo Mortal Kombat, vždy vyjdou v dostatečném základu, aby později přiložily pod kotel. Poslední jmenovaný se teď po roce...

»