RECENZE: Battlefield V

Autor: p.a.c.o Publikováno: 30.11.2018, 9:19

Publikováno: 30.11.2018, 9:19

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 3256 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený z příchodu další várky, ale nejspíš již dospěla skupina hráčů, která přejedení se tématem nezažila a opět ho do her chce.

Herní společnosti jim v tomto jdou na ruku a obě velké herní značky, Call of Duty a Battlefield se vrátili do minulosti. Battlefield 1 se vrátil ještě o něco dále, protože se dějištěm stala první světová válka. Battlefield V se pak posouvá k bojům té druhé. Oproti konkurenci přináší kampaň pro jednoho hráče a k tomu celou várku herních módů pro online zápolení. Bohužel, ani s měsíčním odkladem nebyli vývojáři schopni dodat kompletní hru a my si tak na veškerý obsah budeme muset počkat až do jara příštího roku. Pojďme si tedy zhodnotit alespoň to, co je k dispozici dnes.

A začít nemohu ničím jiným než příběhem několika hrdinů, který je tu k dispozici formou War Stories coby kampaň pro jednoho hráče. Aktuálně si můžeme užít příběhy tři, kdy ten poslední, jež se bude odehrávat s tanky a za německou stranu konfliktu, by měl dorazit brzy. V kampani se vydáme směr Francie, Norsko a Afrika, abychom splnili v kůži dvou hrdinů a jedné hrdinky požadované úkoly. Přitom se tak nějak zamyslíme i nad tím, že válka není sranda a spousta lidí zemřela při obraně svojí vlasti před nepřáteli a někteří z těchto bojovníků zemi, za kterou bojovali, ani neviděli. Spíš než jako dojemné, jsem informace, jež mi hra servírovala, bral jako zajímavosti, nad nimiž se skutečně dalo zamyslet.

Důležitější je však samotná hratelnost, kterou bych rozdělil na dvě části, což ostatně udělali i vývojáři. Co hra opravdu umí jsou akční pasáže, které mají super tempo, výborný spád a doplňují je úžasné akční filmečky. To však není nic nového, protože o akci byl Battlefield vždy. Nějaká chytrá hlava si však řekla, že by nemuselo být špatné naroubovat do hry nějaké stealth pasáže. Nápad to nebyl úplně špatný, ale bohužel nefunguje vždy. Kradmý pohyb mi přišel smysluplný v Norsku za místní hlavní hrdinku, ale jinam absolutně neseděl a raději jsem vyhledával přestřelky. S tím se zase úplně neuměla popasovat hra, jelikož místy byla velice tuhá i na střední obtížnost.

Jako celek jsem si kampaň nakonec moc hezky užil. Nabízí příjemné střídání tempa, celou řadu skvělých okamžiků (průjezd na lyžích skrze německou základnu s házením nožů, dobývání hradu nebo obrana místa před německou invazí) a filmovost. Jsem proto rád, že ji vývojáři nechali, a navíc se těším na poslední dílek do válečné skládačky, jímž příběh za německou stranu rozhodně bude. Sice si hru asi nebude nikdo kupovat kvůli příběhu na nějakých 8 hodin, ale tak tomu ostatně není již dlouho.

Hlavním nosným prvkem je, byl a bude mutliplayer. Oproti konkurenci nabízí obrovská bojiště, na nichž se proti sobě postaví až 64 hráčů (32 na každé straně) a k tomu můžeme osedlat vozidla či letadla. To není zas až taková novinka, stejně jako herní módy Conquest, Team Death Match a další, staré známé. Kdo hledá něco nového, jistě již loni vyzkoušel Operation, které se v letošním díle jmenují o něco pompézněji, jelikož jde o Grand Operation. Já jsem v BF 1 k Operation moc chuti nezískal, ale musím uznat, že Grand Operation jsou prostě skvělé a skoro snad i předčí můj milovaný Conquest.

Cílem operací je porazit soupeře ve třech kolech, kdy se herní módy prolínají. Jednou útočíte, jindy bráníte cíle před nepřáteli s bombou a nechybí ani obligátní obsazování bodů. Kdo vyhraje dvakrát, má vítezství v kapse, ale i když vedete dva nula, není konec a hraje se i poslední kolo. Díky různé herní náplni, různým mapám a národům na nich, je to vždycky skvělý zážitek, i když projít všechna tři kola rozhodně není záležitostí chvilkového hraní. Vše je samozřejmě odvislé nejen od naší šikovnosti, ale také šikovnosti našich spolubojovníků.

Víc než kdy dříve, se v DICE pokusili dát důraz na spolupráci, což se povedlo. Ideální tým kombinuje všechny třídy, které jsou ve hře dostupné a týmové hře také pomáhá možnost oživovat padlé kolegy, i když nejste medik. Jeho poslání to úplně nenahrazuje, ale novinka je to vítaná, protože ne vždy s vámi hrají vaši týmoví kolegové. Na druhou stranu, pokud dá hra dohromady lidi, kteří si chtějí pomáhat, zachraňovat se a hrát spolu, budete opravdu úderná jednotka, která se klidně na konci může všem ukázat jako ta nejlepší. V tomto případě pak dobře funguje i nový systém smrti, kdy neumřete hned, ale můžete chvilku počkat, jestli vás někdo nezachrání. Naštěstí oproti betaverzi je celá situace upravená, kdy ubíhající čas dokáže zohlednit, zda má cenu čekat na záchranu nebo už jste stejně mrtví a nemusíte na umření čekat tak dlouho.

Na výběr je jeden bojovník ze čtveřice recon, support, medik a assault. Každý z nich má přesně to, co byste od něj očekávali, ale díky systému levelování zbraní a odemykání nejrůznější perků pro další specializace, si každý může jít cestou, jaká mu na bojišti přinese nejvíce úspěchů. Já osobně jsem velice rád hrál za supporta, protože jsem věčně bojoval s nedostatkem munice, což se u této třídy moc stát nemůže, a ještě jsem pomáhal spolubojovníkům doplnit jejich poloprázdné zásobníky. Sem tam jsem vyzkoušel univerzálního assaulta nebo medika. Nejméně mi přirostl k srdci recon, protože jako hráč trpělivostí moc neoplývám. Železné kříže se přeci dávají za první linii… Nicméně musím uznat, že kvalitní recon dokáže hodně pomoci, obzvlášť když pomocí dalekohledu může označovat nepřátelské vojáky, díky čemuž to naplno mohou rozjet ostatní.

Ještě, než se pustím do hodnocení map, zmínil bych další, opravdu užitečnou novinku. Každý hráč má ve svém inventáři kladivo, díky němuž může stavět nejrůznější barikády. Neděste se, nejde o žádný Fortnite, ale o předem dané věci na předem daných místech. Stačí k němu jenom přijít a za chvilku je zde ostnatý plot, kulomet nebo opevnění z pytlů s pískem. Dost často mě právě tato provizorní ochrana dokázala zachránit život, protože to bylo to poslední, co stálo mezi mnou, mým týmem a hromadou nepřátel valících se na bod, jež jsme se rozhodli střežit. Pokud je soupeř dobře koordinovaný, lehce vám ze všeho udělá třísky a vás pošle na onen svět. Nicméně vy se následně můžete pokusit o návrat a obrané prvky vystavět znova. Doporučuji využívat, opravdu se hodí.

Nabídka map je pro začátek tak akorát pestrá, navíc se časem bude zdarma rozšiřovat. Aktuálně si užijeme zasněžené krajiny, vysoká horská úbočí, městskou zástavbu v čele s nadzemkou či kostelem a také nějaké ty pouště a vyprahlejší oblasti. Jako vždy, některé mapy se hrají lépe, jiné by snesli trochu lepší design, který by šance vyrovnával, protože aktuálně jsou hlavně ty norské mapy o něco snazší pro ty, kdo něco brání. Nicméně všechny mapy jsem si nakonec moc užíval, i když je pravda, že u mě více bodovali ty zasněžené, protože je na ně krásný pohled a mám rád hory. Hned v těsném závěsu však bylo město Rotterdam a mapa s názvem Devastation.

Grafická stránka a ozvučení je na tom skvěle, což je již u série takový standart. Hra vypadá úžasně nejen na Xbox One X, což se očekávalo, protože nabízí podporu 4K rozlišení a HDR, ale ani na původním Xbox One nevypadá vůbec špatně, právě naopak. Celkově technická stránka obstála na výbornou a nemohu si stěžovat na nějaké větší množství bugů, které by nějakým zásadním způsobem ničilo dojem z hratelnosti. Sem tam sice někde propadla nějaká mrtvola texturou, ale té už je to beztak jedno. I stavění překážek, skrze které zrovna někdo procházel fungovalo. Já sám jsem se jednou zasekl o překážku a musel spáchat sebevraždu, protože nešlo nikam jít, ale bylo to pouze jednou. Hudební podkres a zvuky střelby navodí tu správnou atmosféru, díky čemuž vás hra jednoduše strhne. Zmínit bych chtěl lootboxy. Ty ve hře sice budou, ale půjde za ně kupovat pouze oblečky pro postavy nebo skiny na zbraně. V tomto bodě tak s nimi nebudu mít sebemenší problém.

To se však nedá úplně říct o herním rozhraní. Místy je totiž zbytečně komplikované, takže vybrat si svou oblíbenou zbraň pro danou herní třídu, k tomu nějaké perky nebo další nezbytnosti je věcí na více kliknutí, než by člověk potřeboval. Vrcholem komplikovanosti je fakt, že je třeba mít nastavení dvě, jelikož může být rozdílné jak pro jednu, tak pro druhou stranu konfliktu. A řekněme si narovinu, že nastavovat dvakrát to samé není moc velká zábava. Známka celkového hodnocení musí zohlednit i fakt, že jsme při vydání za své peníze nedostali finální produkt, což je nešvar, na který si rozhodně nehodlám zvykat. Tím spíš, že chybí Battle Royale mód Firestorm, na který jsem byl obzvlášť zvědav, ale budu si muset počkat na jaro příštího roku, než si ho budu moct zahrát.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Battlefield V naplnil má očekávání a ve vylepšené formě jsem dostal to, co mám na sérii tak rád a k tomu něco navíc. Byť bych více ocenil moderní zbraně a bojiště, není radno zapomínat na největší konflikty historie lidstva. Škoda jen, že zatím není k dispozici kompletní obsah a musíme na něj počkat po vydání. A možná, že právě na to čeká spousta hráčů, kteří až po všech updatech a doplněních budou ochotni sáhnout do své peněženky.
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»