Recenze: Bee Simulator

Publikováno: 12.11.2019, 10:15

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 68 článků

Jako malá jsem chtěla být ledasčím. A lampička dětského pokojíčku byla svědkem, že zvířata nezůstala bokem. Ale včely mezi má přání nepatřily. I když jsem přímo milovala strašpytla Vilíka a rozvernou Máju, život jejich skutečných předobrazů mě nezajímal. Neproháněly se savanou jako lvice. Neskákaly ve vlnách jako delfíni. A už vůbec nekroužily výšinami jako orel. Místo toho létaly po loukách. Hromadily pyl, aby jim výsledek nakonec sebral člověk nebo vetřelec živočišné říše. A takový život není veselý. Nebo se mýlím?

Je dále otázkou, co o životě včely běžný člověk ví. Rozezná ji vůbec od vosy nebo sršně? Vzpomene si na ni při koupi medu? Nechá ji odletět, když k němu zabloudí domů? A nabídne ji sladkost při vyčerpání? Nezkouším vás nachytat. Jen připravuji na fakta, která herní formou zkouší předat hra Bee Simulator. Přes všechny humorné berličky a primitivní můstky jde v jádru o edukativní titul. O oslavu pruhovaných dělnic a kroniku včelího rodu. Čekejte proto hru spíše pro mladší cílovou skupinu.

Na tu čeká včelka nováček a jako základ kampaň o několika kapitolách. Seznámení s úlem, včelí královnou a životním posláním je pouze začátek. První opuštění úlu je mizivý krok pro roj. Ale velký skok pro bzučícího tvorečka. Svět inspirovaný Central Parkem jen volá po prozkoumání. Nabízí vše, co ten skutečný. Květy bohaté na pyl, kempující lidi, malou zoologickou zahradu. I když není zprvu příliš zajímavý, ty největší krásy ukáže až později. Mezitím se ze včelky stává pracovnice dne, záchranářka, bojovnice a nakonec hrdinka.

Sice jsem vzala příběh ve zkratce, ale realita není o moc delší. Samotná kampaň nepřekročí tři hodiny. Mých pět tvoří z menší části poletování po okolí. Průzkum prostředí a plnění úkolů. Těch je hodně počty. Ale mnohem méně náplní. Jako včelka toho příliš dělat nemůžete. Závodit s ostatními, sbírat pyl, hledat ztracené mladice, „tančit“ a bojovat s otravnými obyvateli parku. Po celou dobu hra zapisuje zajímavosti o včelstvu, důležité nápovědy k hraní a objevené druhy. Nejdůležitější pak mají místo v úlu. Jako medové sochy.

Námět má neskutečný potenciál. Nezdá se to, ale park by mohl skýtat desítky různých výzev, překážek či hlavolamů. Vývojáři, místo trochy nadšení z vlastní práce, opakují dokola stále to samé. Replikací pohybů včely ukazujete směr ostatním. Za pomoci tlačítek „X“ a „Y“ poměřujete síly s protivníky. Honíte se zvýrazněnými kruhy. A mezitím si plníte opylovací povinnosti. Na ploše samotné kampaně je náplň dostačující. Ve chvílích, kdy se děj začne opakovat, přijde drobná novinka. Jako únik z pavučiny nebo přepravování malých věcí. Ale. Funguje to pouze těch pár hodin. Jakmile se úl otevře volné aktivitě, svět obejme prázdnota.

Park působí jako Matrix. Ale v hodně raném stádiu. Obraz skutečného světa simuluje život, přesto mu chybí kouzlo prostoty a „duše“. Veškeré dění se skládá z několika sekvencí a jednoduchých skriptů. Včelka může například obtěžovat lidi nebo zvířata. To je místo pro minihru, kdy uhýbáte novinám naštvaného otce rodiny. Nebo prostor pro překážkový únik před rozzlobeným psem. A co takhle slalom v botanické zahradě při honičce s papouškem? Smůla. Nic z toho ve včelím simulátoru není. Zahnání nezbedného děcka jsem absolvovala dvakrát. Stejným počtem jsem zkoušela propichování balónků. Obojí aktivity, jejichž smysl je v této hře zcela zbytečný.

Přitom nelétáte jen venku. Nadšením jsem poposedla, když moje krovky zavítaly do kuchyně. Ideální místo na rozvinutí zajímavého příběhu nebo epizody. Místo toho mě okamžitě úkol vytáhnul zpět ven. Smradlavou kanalizací a za pomoci mouchy, kterou už jsem poté také neviděla. Je velká škoda, že se nikdo nezaobíral lepší stavbou děje. Ještě větší, že nedal prostor vedlejším postavám. Bee Simulator by nikdy nebyl Bee Movie nebo jiný animák. Ale mohl včelí komunitu povýšit. Na něco víc než snůšku navazujících epizod.

Náznaky dobrých myšlenek se občas objevují v dialozích. Originální dabing rád využívá souzvučnosti slova „bee“ s jinými anglickými výrazy. Neříkám. Pár kombinací skutečně míří na malé, ale objeví se i dobré přesmyčky. Když už zmiňuji malé hráče, titul dostal PEGI 7. Což mi přijde směšné. Známku totiž zvýšilo násilí. Pod ním si představte včelu s vosou, jak do sebe naráží. Větším dramatem jsou i skluzy ve fotbale. A přitom ten se pyšní nejnižší hranicí. Do parku tak klidně vyrazte s ratolestmi mladšími sedmi let. Můžete hrát s nimi na rozdělené obrazovce, a přitom podebatovat o zajímavostech, které české titulky přinesou.

Ovládání včely by měly zvládnout. Svým způsobem jde o malý dron. Nebo velice obratnou helikoptéru. Fyzika letu je velice příjemná a bere v potaz vítr nebo váhu. V lepší orientaci prostorem pomáhá jak pohled ze včelí perspektivy, tak sympaticky řešený kompas v horní části. Jeho kouzlo objevíte až při volném režimu. Mise jsou vždy viditelně značeny. Jen ikona se občas ztratí v průměrné grafice.

Příliš nevěřte propagačním obrázkům. Konzoli nejspíš neviděly, protože výsledný dojem nezachrání ani 4K s možností HDR. Mimo včely a hmyz jsou obstojná snad jen zvířata v zooparku. Zbytek zabalil detaily do takové cudnosti, že by i matka představená zůstala strnulá. Řada textur snad ležela poslední dekádu v šuplíku. Tvůrci si otevřeným světem vystavěli vlastní gilotinu. A nesou si ji s bolavými zády. Jelikož včelka může přistát kdekoliv, obludnost půdy nebo řídkost porostu nemají šanci uniknout oku.

Jsem na rozpacích. Jako dítě bych za Bee Simulator byla šťastná. Venku déšť, a tak sedím u televize a poletuji po rozkvetlém parku. Doplňuji lexikon, sbírám pyl a objevuji taje otevřeného světa. Občas prolétnu kolem úkolu, tak ho splním. A zase si letím po svém. Druhý den dělám ve škole chytrou. Kolikrát včela mávne křídly a kolik musí nasbírat nektaru z květů. Dospělým pohledem je však hra hodně poddimenzovaná. Náplň a zpracování neodpovídají koncové ceně. Kampaň je krátká a pozdější náplň opakuje pár herních prvků dokola. Je na vás, kým se cítíte.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Naučná hra o životě drobného, ale nesmírně významného hmyzu. Bee Simulator nenásilnou formou rozšiřuje povědomí o včelách. Zajímavé fakty balí do série událostí, které dají na pruhované dělnice vzpomenout při nákupu medu. Jednoduchá hratelnost a zpracování cílí především na děti a rodiče. Ti se mohou k ratolestem přidat na rozdělené obrazovce. Jinak ke hře nepřistupujte. Sám dospělý hráč ve včelím bloumání nenajde zalíbení. Na to je titul příliš obyčejný, zastaralý a nekomplexní.
  • Kristyna Linetova

    Doplnění: V době hraní a psaní recenze neobsahovala hra českou lokalizaci. Proto se o ní nezmiňuji. A proto není v obrázcích ze hry. Vydavatel potvrdil, že bude součástí aktualizace v den vydání.

    • Maladava

      Tak snad vydavatel nelže ;-).

      • Tak se budu těšit, jak bude včelka bzučet česky 🙂

  • Přilétá k nám včelka mája mája zas míří mezi nás!!! :-))

  • FABIOOZO

    Jak se rikalo v animaku Pan Vcelka, bez vcel bychom vymreli
    PS Pyl se pise s tvrdym 😉

    • Kristyna Linetova

      Děkuju, chybičky se vloudily

05. 12. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Lost Ember

Mám vlka. Což je v normálním případě práce pro příslušného lékaře. Avšak mám také kachnu, vombata, kolibříka, rybu nebo horskou kozu. To už je spíše na hospitalizaci v klecovém lůžku nebo otevření malého zoologického koutku. Pokud však zrovna nemám před sebou výpravný Lost Ember, který se rozhodl netradiční formou odvyprávět smutné lidské osudy. Nikoliv kterak si těžař uřízl nohu, když se lekl tmavé šelmy. Jde o příběh spoutaných duší, ztracených nadějí a...

»
04. 12. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Arise: A simple story

Příběh je to, co nás většinou her provází. Ano, některé z nich si vystačí i bez něj, ale jinak ho ve hře najdeme ve zpracováních od „nic není v té hře hlavnější než příběh“ až po „něco tam dejte, ať ty mise drží pohromadě“. I my, hráči, k příběhům přistupujeme různě. Záleží na náladě, zajímavosti příběhu a také samotné hře, jakou jsme se rozhodli hrát. Největší umělecké ambice co do zpracování příběhu mívají...

»
25. 11. 2019 • Lukáš Urban1

Recenze: Sniper Ghost Warrior: Contracts

Když děláte větší než únosné množství pitomostí, je fajn, když do vás někdo střelí trochu rozumu. Vývojáře z CI Games takto profackovali hráči po minulém dílu Sniper Ghost Warrior. A je trochu zázrak, že se z toho aplausu vůbec vzpamatovali. Stálo je to sice pár kolegů a zničené ego, ale bez toho se dá pracovat. Jak dokazují Contracts, možná dokonce i lépe než kdy předtím.

»
21. 11. 2019 • p.a.c.o4

RECENZE: Star Wars Jedi Fallen Order

Máme tady nějaké fanoušky prahnoucí po nové hře z univerza Star Wars? Myslím si, že rozhodně ano, protože tato značka do jisté míry změnila život celé řadě lidí a i po tolika letech od uvedení prvních filmů na sebe upoutává patřičnou pozornost. Aktuálně ji vlastní Disney, který se pustil do nového seriálu pro svou streamovací službu a také nás čeká další filmové zpracování s celou řadou navrátivších se postav a herců.

»
19. 11. 2019 • Lukáš Urban8

Recenze: Terminator: Resistance

Ať si James Cameron klidně do konce života točí Avatary nebo třeba tření lososů ve studeném proudu. Z mého pohledu to nejlepší už filmovému průmyslu přinesl. Výtečně pozvedl Vetřelce, aby se později korunoval za krále akčních sci-fi s druhým Terminátorem. Myslete si, co chcete, ale tomuhle snímku se vyrovná jen máloco. Na béčkovém scénáři vystavěl Cameron multižánrový klenot. Nadčasovou klasiku, kde v naprostém souladu funguje svalnatý antihrdina, silná ženská postava, bezcitný padouch a...

»
24. 10. 2019 • Lukáš Urban9

Recenze: The Outer Worlds

Sedím tu, žvejkám flákotu z raptidona a čučím na bandu dělníků, co rozhazuje výplatu v kartách. Vezměte jed, že se nakonec pozabíjejí, protože ten vlevo fixluje, až se mu z pazour práší. Ale je tu docela klid. Na to, abych dal dohromady pár řádků, kterým stejně nikdo neuvěří. Ale kdo ví, co bude zítra. Halcyon je stabilní jak vytuhlá mrtvola a gauneři z velkých korporací na něm hodují jak supi. Snad měla Nyoka pravdu...

»
20. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Stranded Sails: Explorers of the Cursed Islands

Přijměte pozvání od studia Lemonbomb, které z přístavu kočíruje průzkumnou loď. Kocábku se sympatickou posádkou. A samozřejmě také s vámi, co by potomkem kapitána a vrchním důstojníkem. Jen se příliš nenechte unést modravou dálí. Počasí nemá chuť řídit se předpovědí a brzy nabídne zamračenou tvář. Takovou, po jejímž pohledu končí plachetnice roztříštěná o skaliska ostrovů. A jak jste skončili vy? Váš otec? A vaše posádka? To už vám poví malinký titul Stranded...

»
14. 10. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Frostpunk: Console Edition

Zimu mám moc rád hned z několika důvodů. Předně není horko a člověk se může přiobléct, když teplota klesá. A pak se v případě dostatku sněhu dají provozovat zimní sporty nebo nejrůznější venkovní aktivity. Poslední dobou, zejména ve městech, však zimy stojí pěkně za prd a užívat si krásnou, čistou bílou pokrývku se poštěstí spíše na horách. Prý to má na svědomí globální oteplování, takže si těch krásných zim budeme asi užívat...

»