Recenze: BioShock: The Collection

Autor: Josef Brožek Publikováno: 27.9.2016, 13:08

Publikováno: 27.9.2016, 13:08

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 748 článků

Možná se budete divit, ale my v redakci moc často o svých oblíbených hrách nemluvíme. Převážnou většinu času se dohadujeme, nebo komentujeme dnešní dobu, anebo si ze sebe děláme srandičky. Co kdo má rád se řeší jen v případě, kdy se určuje kdo, co bude recenzovat. Každopádně tak jako tak, příliš velký přehled mezi sebou o tom, kdo co rád, nemáme. U mě to vždy v žebříčku top her byl ale Bisochock, a proto ačkoliv jsem tyto hry dohrál nesčetněkrát, jsem si nemohl nechat ujít novou kolekci všech dílů v lepší grafice a se všemi doplňky. Říkáme to při každé kolekci a každém remasteru. Nechceme hodnotit samotné hry, nýbrž poměr/cena výkon a co vývojáři přinesli za zlepšení.

Bioshock: The Collection obsahuje první Bioshock s DLC Musem of Orphaned Concepts a Chhallenge Rooms, které poprvé na dorazily na konzole v rámci BioShock: Ultimate Rapture Edition před třemi lety. K Bioshock 2 dostanete dvě singleplayerová DLC, a to The Protector Trials a Minerva’s Den. No a v neposlední řadě k u Bisochock: Infinite, jenže se nachází na samostatném disku pak Clash in the Clouds, Columbia’s Finest Pack a především dvě skvělá singeplayerová DLC, jež vás zanese z Columbie opět pod vodu do světa Rapture – Burial at Sea, a to jak první, tak druhou epizodu.

Popravdě jsme očekávali docela velkou změnu v grafice a nutno říct, že jsme spokojení tak na 33%. Proč? Inu, Bioshock: Infinte, protože je nejnovější, tak se takřka žádného graficky extra znatelného zlepšení nedočkal, ovšem ano, oproti minulé generaci konzolí vypadá daleko lépe, ovšem to jen díky tomu, že nové konzole umožňují lepší nastavení. Něco podobného nás také čekalo u Bioschock 2, kde nám dokonce přišlo, že se autoři s vylepšením nijak nemazali, a tak jediné co nás nadchlo, byl první Bisochock.

Jsme zvyklí, že tvůrci remasterů většinou tu a tam něco vylepší, zvednou vyhlazování textur a zvýší rozlišení. No, legendární první Bioshock je na tom ale oproti svým vrstevníkům, a to nejen v rámci kolekce, daleko lépe. 2K Games svá studia zaúkolovalo a nakonec jsme se dočkali kompletně přepracované grafiky, modelů, animací a i nových textur. Svět je živější (no dobře Rapture zrovna životem neoplývá), plnější a hlavně zajímavější. Někam vám tu se přidáme srovnávací video a sami se můžete přesvědčit o jak moc Bioshock vypadá moderněji.

Hry jsou to pořád stejné a pořád skvělé, chyby jsme nezaznamenali, jen hromadu achivementů a hromadu zábavy. Trošku nás mrzí, že se tvůrci nerozhodli k Bioshocku 2 přinést i multiplayerový mód, kterýž by mohla nová kolekce třeba i oživit. Na druhou stranu 2K servery už dávno vypnulo, a tak se není čemu divit. Ačkoliv by cena mohla být o pár stovek nižší, tak si i tak myslíme, že za nějakých patnáct stovek jedny z nejlepších her herní historie se všemi DLC čítajíc několik desítek, ne-li stovek hodin zábavy, je celkem adekvátní cena, a to i za předpokladu, že té nejlepší grafické péče se dostalo pouze na první díl.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Tři nejlepší akční FPS/RPG historie s brilantními příběhy a se všemi DLC za přiměřenou cenu. Některé hry se dočkaly klasického grafického zlepšení při převodu ze staré na novou generaci a první Bioshock se může pyšnit kompletně přepracovanou grafikou. Hráli jste? Zahrajte znovu. Nehráli jste? Tak na co ještě čekáte?
28. 02. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Draugen

Vyprávět příběh v komorním prostředí a s minimem postav, je kumšt. Potřebujete nejenom silnou dějovou zápletku, ale především dobré dialogy. Úkol pro adventury jako dělaný. A pokud se o něj mají postarat autoři Dreamfall Chapters, jeví se jako předem splněný. Jenže doba sprintuje neustále kupředu a to, co bylo v kurzu před šesti léty, už dnes nestačí. Hlavně, když jste ztratili jistotou v kramflecích. Během hraní narazíte hned na několik pasáží, které nabízejí zdánlivou...

»
27. 02. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Townsmen – A Kingdom Rebuilt

Říkejte si, co chcete,  ale i mobilní hry mají něco do sebe, byť spousta hráčů je bere jako něco méně cenného. Sem tam se dokonce objeví nějaký port, který by nám, velkým hráčům z konzolí, chtěl přinést tento zážitek. Pár už se mi jich do rukou dostalo a moc velkou díru do světa neudělali. Většinou však šlo o rychlokvašky, které nějaké větší ambice a zkušenosti vývojářů snad ani neměli.

»
22. 02. 2020 • p.a.c.o9

RECENZE: Two Point Hospital

S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že hry hodně často fungují jako velice výkonný stroj času. Nejen, že se můžeme vydat do různých ér naší doby, ať již skutečně minulé nebo budoucí smyšlené, ale také můžeme třeba zavzpomínat na naše herní začátky. Každý z nás má nějakou oblíbenou hru z herní minulosti, na níž rád vzpomíná a hru na podobné téma by uvítal i v dnešní době v moderním zpracování. Evidentně i vývojáři se rádi vracejí...

»
14. 02. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Darksiders Genesis

Za posledních deset let mohla mít série Darksiders už pět dílů, tři remastery a minimálně dvě kolekce. Bohužel ale nemá. Jestli to mají na svědomí změny u vydavatele, přerod studia či diskutabilní druhý díl, je už dnes jedno. Po odvážné trojce, která po vydání připomínala spíš Dark Souls než démonskou sérii, tu je díl s pozměněným konceptem. A rovnou vám povím, že mohl přijít klidně dřív, protože jezdcům zatraceně sluší.

»
10. 02. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: 7th Sector

Už jsem byl kluk utíkající lesem. Postavička tahající červy z dobytka. Hrdina, co láduje kotel netradiční lodě. A také dobrodruh na neznámé planetě. Všechno v podobném výpravném stylu. Jen barevná paleta se měnila podobně, jako překážci na cestě za svobodou. Hrdinové logických plošinovek vždy bojují proti zlu, které si na pozadí běží vlastním životem. A představitel hry 7th Sector není zase tak velkou výjimkou. Jen má mnohem důmyslnější prostředky.

»
06. 02. 2020 • p.a.c.o4

RECENZE: Journey to the Savage Planet

Vesmír a jeho nekonečnost vždycky probouzel fantazie o tom, zda jsme opravdu jedinou planetou, na které je život. Skutečný svět nám zatím jasnou odpověď nedal, ale v tom herním máme jasno. Kolonizace cizích planet je zábava, všude je spousta méně či více přátelských stvoření a hlavně, co si člověk neudělá, to nemá. Navíc se pojetí vesmírného dobrodružství dá uchopit jak velice seriózně (až maniakálně – tímto mrkám směrem k sérii Elite), tak...

»
04. 02. 2020 • lindros88cze0

Recenze: Monster Energy Supercross 3

Nikdy se nesmějte těm vzadu. Jednou by totiž mohli stanout přímo před vámi. Z vysmívaného studia Milestone se stal v loňském roce člen rodiny THQ Nordic. Nový vztah se okamžitě promítnul do pozdějších her, na nichž byl konečně znát vyšší rozpočet. Rok 2020 bude tedy pro vývojářský tým klíčový. Nejsme si úplně jisti, že zrovna Monster Energy Supercross je tou značkou, kde se nové možnosti projevují v plné síle. Rozhodně jde ale o...

»
03. 02. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Zombie Army 4: Dead War

Týmové hry jsou fajn. Vezmete kamaráda, chopíte se hrdiny a hurá objevovat nebo podrobovat nová území a světy. Přeci jenom ve dvou se to lépe táhne, a hlavně se člověk baví o něco více. Ne vždy je to dvojnásobná zábava, ale o něco větší sranda, než v singlplayeru to rozhodně je. Poslední dobou se oblíbená kooperace objevuje u stále většího počtu her, což kvituji s povděkem. Sice je postupem času tak trochu...

»