Recenze: Blackwood Crossing

Autor: chaosteorycz Publikováno: 8.4.2017, 14:05

Publikováno: 8.4.2017, 14:05

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 903 článků

V životě dojdeme častokrát k místům, kdy se cesty naše a našich blízkých musí rozdělit. Čím jsme starší, tím více to bereme jako samozřejmou věc a přirozený vývoj, nicméně nemusí to být automaticky pravidlem, a to zejména v případě rodiny. Obzvláště děti a dospívající mívají na tyto životní křižovatky své vlastní pohledy, které nejsou-li dostatečně pochopeny, vedou k trvalému odcizení. Jen těžko se pak na moment zastavíme, abychom se ohlédli zpět a uvědomili si, co vše můžeme ztratit.

BC_3

Bratříčku, nezavírej dveře
S podobnou myšlenou přichází adventura Blackwood Crossing, jejíž hrdinkou je náctiletá Scarlett cestující vlakem neznámo kam, neznámo proč. Po probuzení jí dělá společnost mladší bratr Finn krátící si cestu zábavou sobě vlastní, a to hrami, do nichž sestru okamžitě zapojuje. Následující okamžiky pak otevřou brány příběhu, v jehož nitru je třeba spojit nitky sourozenecké náklonosti, které pozvolna přetrhává věkový rozdíl a nastupující dospělost. Přestože vlak nikde nezastavuje, jeho zdánlivě nekonečná souprava je vstupenkou do bratrova světa, kde si fantazie podává ruku s realitou a v němž tajemná postava s králičí hlavou znamená více, než si Scarlett může jen pomyslet.

Sourozenecké pouto, jehož spletité mapování je hlavní herní náplní, se větví ještě více ve chvíli, kdy se ve vlaku objevují další postavy s maskami. Osoby pevně spjaty s oběma hrdiny, ano i Finna lze označit za ústřední postavu, přestože není hratelná, jsou jako by zastaveny v čase, přičemž představují důležité momenty v osudech obou dvou. Dá se říci, že děj si nikdy nebere přestávku, protože ať už je vlak vlakem, překrásným ostrovem nebo temnou bezútěšnou kopkou, vždy vypráví silný příběh, i kdyby to mělo být pouze prostřednictvím předmětů či vzpomínek. Že si zatím připadáte jako Alenka vržena do králičí nory? No, možná takové přirovnání není od věci.

Nezvratný osud?
Britskému studiu PaperSeven, které mimochodem založili hlavní členové zaniklého celku Black Rock Studio, se podařilo vytvořit opravdu výtečný příběh plný emocí, u nějž slabším povahám možná ukápne i nějaká ta slza. Nepotřebovali k tomu otřepaná klišé a prvoplánové citové vydírání, ale příběh ze života, jenž je vyprávěný v několika rovinách. Z vlastního pohledu jste dospívající slečna, puberťačka mi v kontextu příběhu příliš nejde přes ústa, jejíž zájmy se pozvolna obrací směrem k příteli a vrstevníkům. Jenže prostředí formuje chlapec, pro něhož je sestra po ztrátě rodičů nejen rodina, ale také parťák, kamarádka a emocionální opora. Niterný dojem silně podporují nejen základní žánrové prvky, ale také stylizace dávající hře až pohádkový nádech.

Adventuru si asi jen těžko představit bez prohledávání okolí a interakce s prostředím. I tentokrát platí, že úspěšný postup je opřený o řešení hádanek a úkolů. Bez alespoň základní znalosti angličtiny to budete mít dost těžké, protože hned několik kapitol stojí na maskovaných postavách, u nichž je třeba porozumět monologu, abyste mohli utvořit dvojice, odtajnit kousek dějové skládačky a postoupit dál. Že by ledabylým hraním tratilo chápání děje asi ani nemusím říkat. Tyto úkoly pak doplňují další, mezi nimiž nechybí dětské hry typu „Simon Says“, malování nebo hledání hesla. Autoři hojně využívají také hádanky se zapojením logiky, které přicházejí s magickými schopnostmi a také bojem s temnotou. Díky pravidelnému střídání, jenž ještě doplňuje sbírání předmětů a obdivování plakátů, se žádná část hratelnosti nepřejí.

BC_2-1

Maluj zase obrázky
Až zase někdy pojedu vlakem, strašně bych si přál, abych usnul a probudil se v tak malebném surrealistickém světě, kde uprostřed vagónu před mýma očima vyroste zahrada se vzrostlým stromem, kde táborák zažene svit měsíce a kde dědečkův skleník dá vzpomenout na všechny ty pěkné chvíle společně strávené. Unity engine vykresluje v rukách zkušených vývojářů opravdu působivé scény, načež pochvalu zaslouží práce se světlem a odrazy, kdy si tvůrci práci neulehčili a zodpovědně zapracovali jak skleněné části, tak stíny jednotlivých postav, Scarlett nevyjímaje. Punc jedinečnosti celému stylu dodává hravost, s jakou jsou zpracovány výzvy spjaté s Finnem. Když pak nepodbízivý, přesto výstižný hudební doprovod uzavře audiovizuální zážitek, jen nerad musím vytknout optimalizaci, která v několika případech nebyla stoprocentní. K viditelným propadům snímků došlo naštěstí jen v uličkách, kde k tomu kupodivu nebyl očividný důvod.

Příběhově založené hry často stojí na volbách a rozhodnutích ovlivňujících budoucí děj. Před několika stanete i vy, nicméně na vývoj událostí mají nicotný vliv. Tvůrci jejich prostřednictvím dovolují přizpůsobit Scarlettiny reakce tak, jak je hráči považují za vhodné. Spolu se skrytými předměty a odkazy na populární filmy jsou tak reakce důvodem k opětovnému hraní, k němuž se dopracujete relativně rychle. Herní doba je rovna zhruba třem hodinám a ceně lehce přes 300 Kč, což může někomu připadat příliš. Já byl spokojený a s ohledem na opravdu poctivý zážitek si nemyslím, že je cena neadekvátní. Zcela výjimečně bych se nezlobil ani za budoucí DLC, které by ukázalo více ze života sourozenců, bohužel autoři ho v plánu nemají.

BC_2

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Příběh vás unese, výtvarná stránka pohltí a hudba už nepustí. To je Blackwood Crossing, emotivní výpověď vztahů, která je vykreslena s lehkostí a dětskou hravostí, zároveň však s potřebnou dávkou naléhavosti a závěrečným „poselstvím“. Nic na tom nezmění drobná klopýtnutí v optimalizaci, ba ani střízlivá herní doba, protože v rámci nezávislé tvorby jde o počin, který by milovníkům žánru neměl uniknout.
  • KoubecX

    Pecka, beru 🙂

  • shack811 .

    si robite asi srandu ze za technicke spracovanie 8. Ved to je taj maximalne 4.Vyzera to ako nejaka indie hra. Vikings Wolves of midgard ktori maju perfektnu grrafiku a technicke spracovanie date 5 . zacinam mat podozrenie ze je to koli tomu ze je to hra zo Slovenska. Hratelnost je subjektivne hodnotenie to chapem ale technicke spracovanie je vidiet a to maju Vikingovia podstatne lepsie…

    • Chaosteory CZ

      Nevím proč se rozčilujete, ale Blackwood Crossing je indie hra, na které dělalo odhadem asi 10 lidí a v rámci enginu je opravdu pěkně zpracovaná. Stranou ponechám fakt, že co recenzent, to jiné pojetí a já kupříkladu do „technického zpracování“ nepočítám jen grafiku, ale také optimalizaci a celkový chod (s ohledem na žánr a možnosti tvůrců), které kromě jednoho případu byly naprosto v pořádku. Mrzí mě, že recenze na Vikings není úplně podle vašich představ, ale já ji nedělal a hru jsem ani nehrál.

  • KoubecX

    Moc pěkná hra, ať už z hlediska zpracování tak po příběhové stránce 🙂

20. 08. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Observer

Stejně jako ostatní žánry, tak i horory se neustále vyvíjejí. Před osmdesáti lety stačilo na hlavu zakytovat hrnec, přidělat papírové šrouby a lidé se báli odejít z biografu, aby po cestě domů nepotkali Frankensteinovo monstrum. Přes maskované vrahy, poltergeisty, mýtické nestvůry, ďábly a jiná zla jsme se dostali až do dnešní fáze, kdy je módní nabalit na děsivou notu dalších 5 žánrů a přidat pořádnou dávku šílenství. Několikrát do roka nás...

»
16. 08. 2017 • wellkeybig0

RECENZE: Blackhole: Complete Edition

Co je České, to je hezké České videohry slaví úspěchy po celém světě. Tituly jako Mafia, Dex, Machinarium, nebo právě Blackhole hrají miliony hráčů. Bohužel není pravidlem, že každá česká hra si najde cestu do zahraničí a především k úspěchu. Blackhole: Complete Edition je, ale jedna z těch, co to dokázala a byla přijata velmi kladně po celém světě.

»
16. 08. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: The Long Dark

Techniky přežití se mohou hodit vždy, takže když je nějaká možnost se něco z nich naučit, určitě se neobracejte zády, ale snažte si zapamatovat, co se jenom dá. Nevíme dne ani hodiny, kdy do naší planety narazí asteroid, rozšíří se nákaza měnící lidi na nemrtvá monstra, nebo se prostě jenom prostřednictvím bankovek rozšíří nějaký smrtelný virus. Že jsou vám výše zmíněná témata povědomá? To by tedy měla, jelikož jsou to nejpopulárnější...

»
15. 08. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Agents of Mayhem

V pozici hráče jsem nikdy neholdoval hrám, které si předem nemůžu zaškatulkovat a u nichž se na základě propagace jen těžko určuje, co z nich vlastně vyleze. Ovšem jako recenzent si takové zajíce v pytli nadmíru užívám, protože se mi dostává vzácného privilegia, kdy se stávám prostředníkem mezi autory a potencionálními hráči. Třebaže si nedělám iluze, že by v době YouTube někdo kupoval novinku jen na základě jednoho názoru, často značně zaujaté osoby, alespoň...

»
06. 08. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Mr. Shifty

Tak schválně, kdo z vás, zatímco dává ostatním hráčům na frak ve všech těch Battlefieldech, Call of Duty a Gearsech, přemýšlí nad historií akčních her? No samozřejmě, že nikdo, protože na bloumání v paměti bude dost času, až dosáhneme staří sovětské ponorky, občas je ale návrat do časů dvourozměrné grafiky, jednoduché hratelnosti a pohledu shora vítaným zpestřením, a to zejména teď v létě, kdy se dav AAA her rozestoupí a my vidíme...

»
02. 08. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Super Cloudbuilt

Recenzentka: Kristine4Chaos Dnes už se můžeme maximálně dohadovat, jestli za rozšíření parkouru do her vděčíme perskému princi, svůdné Faith nebo neohroženému assassínovi Altairovi. Jednoduše tu je a pro mnohé tvůrce videoher se stal stěžejním prvkem jejich projektu, a to jak v klasické „umělecké“ formě, tak té futuristické, při níž si postava pomáhá exo-skeletem, jetpackem nebo obojím najednou. Do této kategorie patří i malá nezávislá hra Super Cloudbuilt, která ačkoli není příliš originální,...

»
18. 07. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: DeadCore

Skákání, postřeh, zručnost a rychlé rozhodování. Přesně tyhle dovednosti se dají trénovat nejen ve skutečném životě, ale stejně dobře i v rámci hraní. Prostě vezmete gamepad do ruky, k tomu nějakou těžkou hru a jedete. To pak nevíte, kde vám ruce s hlavou stojí a pokud jste výbušnější povahy, jako třeba já, mohou se sousedovic děti naučit celou řadu nových slov, pokud jsou tedy mladší. Jsou totiž hry, které vám zadarmo nic nedají...

»
17. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: AereA

O recenzi se postarala redakční důvěrnice Kristine4Chaos Za devatero oblačnostmi a devatero bouřkovými mraky je vzdušný svět AereA, jehož existence stojí a padá s hudbou. Není nic, co by zde nebylo v moci notového zápisu, a tak nikoho nepřekvapí, že na správný chod dohlíží Velký Maestro Guido, který je zároveň mentorem studentů jeho školy. Ovšem plovoucí hudební ráj je stižen neštěstím, když někdo odcizí kouzelné hudební nástroje, které vytvářejí harmonii držící Aereu...

»