Recenze: Blackwood Crossing

Autor: chaosteorycz Publikováno: 8.4.2017, 14:05

Publikováno: 8.4.2017, 14:05

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 714 článků

V životě dojdeme častokrát k místům, kdy se cesty naše a našich blízkých musí rozdělit. Čím jsme starší, tím více to bereme jako samozřejmou věc a přirozený vývoj, nicméně nemusí to být automaticky pravidlem, a to zejména v případě rodiny. Obzvláště děti a dospívající mívají na tyto životní křižovatky své vlastní pohledy, které nejsou-li dostatečně pochopeny, vedou k trvalému odcizení. Jen těžko se pak na moment zastavíme, abychom se ohlédli zpět a uvědomili si, co vše můžeme ztratit.

BC_3

Bratříčku, nezavírej dveře
S podobnou myšlenou přichází adventura Blackwood Crossing, jejíž hrdinkou je náctiletá Scarlett cestující vlakem neznámo kam, neznámo proč. Po probuzení jí dělá společnost mladší bratr Finn krátící si cestu zábavou sobě vlastní, a to hrami, do nichž sestru okamžitě zapojuje. Následující okamžiky pak otevřou brány příběhu, v jehož nitru je třeba spojit nitky sourozenecké náklonosti, které pozvolna přetrhává věkový rozdíl a nastupující dospělost. Přestože vlak nikde nezastavuje, jeho zdánlivě nekonečná souprava je vstupenkou do bratrova světa, kde si fantazie podává ruku s realitou a v němž tajemná postava s králičí hlavou znamená více, než si Scarlett může jen pomyslet.

Sourozenecké pouto, jehož spletité mapování je hlavní herní náplní, se větví ještě více ve chvíli, kdy se ve vlaku objevují další postavy s maskami. Osoby pevně spjaty s oběma hrdiny, ano i Finna lze označit za ústřední postavu, přestože není hratelná, jsou jako by zastaveny v čase, přičemž představují důležité momenty v osudech obou dvou. Dá se říci, že děj si nikdy nebere přestávku, protože ať už je vlak vlakem, překrásným ostrovem nebo temnou bezútěšnou kopkou, vždy vypráví silný příběh, i kdyby to mělo být pouze prostřednictvím předmětů či vzpomínek. Že si zatím připadáte jako Alenka vržena do králičí nory? No, možná takové přirovnání není od věci.

Nezvratný osud?
Britskému studiu PaperSeven, které mimochodem založili hlavní členové zaniklého celku Black Rock Studio, se podařilo vytvořit opravdu výtečný příběh plný emocí, u nějž slabším povahám možná ukápne i nějaká ta slza. Nepotřebovali k tomu otřepaná klišé a prvoplánové citové vydírání, ale příběh ze života, jenž je vyprávěný v několika rovinách. Z vlastního pohledu jste dospívající slečna, puberťačka mi v kontextu příběhu příliš nejde přes ústa, jejíž zájmy se pozvolna obrací směrem k příteli a vrstevníkům. Jenže prostředí formuje chlapec, pro něhož je sestra po ztrátě rodičů nejen rodina, ale také parťák, kamarádka a emocionální opora. Niterný dojem silně podporují nejen základní žánrové prvky, ale také stylizace dávající hře až pohádkový nádech.

Adventuru si asi jen těžko představit bez prohledávání okolí a interakce s prostředím. I tentokrát platí, že úspěšný postup je opřený o řešení hádanek a úkolů. Bez alespoň základní znalosti angličtiny to budete mít dost těžké, protože hned několik kapitol stojí na maskovaných postavách, u nichž je třeba porozumět monologu, abyste mohli utvořit dvojice, odtajnit kousek dějové skládačky a postoupit dál. Že by ledabylým hraním tratilo chápání děje asi ani nemusím říkat. Tyto úkoly pak doplňují další, mezi nimiž nechybí dětské hry typu „Simon Says“, malování nebo hledání hesla. Autoři hojně využívají také hádanky se zapojením logiky, které přicházejí s magickými schopnostmi a také bojem s temnotou. Díky pravidelnému střídání, jenž ještě doplňuje sbírání předmětů a obdivování plakátů, se žádná část hratelnosti nepřejí.

BC_2-1

Maluj zase obrázky
Až zase někdy pojedu vlakem, strašně bych si přál, abych usnul a probudil se v tak malebném surrealistickém světě, kde uprostřed vagónu před mýma očima vyroste zahrada se vzrostlým stromem, kde táborák zažene svit měsíce a kde dědečkův skleník dá vzpomenout na všechny ty pěkné chvíle společně strávené. Unity engine vykresluje v rukách zkušených vývojářů opravdu působivé scény, načež pochvalu zaslouží práce se světlem a odrazy, kdy si tvůrci práci neulehčili a zodpovědně zapracovali jak skleněné části, tak stíny jednotlivých postav, Scarlett nevyjímaje. Punc jedinečnosti celému stylu dodává hravost, s jakou jsou zpracovány výzvy spjaté s Finnem. Když pak nepodbízivý, přesto výstižný hudební doprovod uzavře audiovizuální zážitek, jen nerad musím vytknout optimalizaci, která v několika případech nebyla stoprocentní. K viditelným propadům snímků došlo naštěstí jen v uličkách, kde k tomu kupodivu nebyl očividný důvod.

Příběhově založené hry často stojí na volbách a rozhodnutích ovlivňujících budoucí děj. Před několika stanete i vy, nicméně na vývoj událostí mají nicotný vliv. Tvůrci jejich prostřednictvím dovolují přizpůsobit Scarlettiny reakce tak, jak je hráči považují za vhodné. Spolu se skrytými předměty a odkazy na populární filmy jsou tak reakce důvodem k opětovnému hraní, k němuž se dopracujete relativně rychle. Herní doba je rovna zhruba třem hodinám a ceně lehce přes 300 Kč, což může někomu připadat příliš. Já byl spokojený a s ohledem na opravdu poctivý zážitek si nemyslím, že je cena neadekvátní. Zcela výjimečně bych se nezlobil ani za budoucí DLC, které by ukázalo více ze života sourozenců, bohužel autoři ho v plánu nemají.

BC_2

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Příběh vás unese, výtvarná stránka pohltí a hudba už nepustí. To je Blackwood Crossing, emotivní výpověď vztahů, která je vykreslena s lehkostí a dětskou hravostí, zároveň však s potřebnou dávkou naléhavosti a závěrečným „poselstvím“. Nic na tom nezmění drobná klopýtnutí v optimalizaci, ba ani střízlivá herní doba, protože v rámci nezávislé tvorby jde o počin, který by milovníkům žánru neměl uniknout.
  • KoubecX

    Pecka, beru 🙂

  • shack811 .

    si robite asi srandu ze za technicke spracovanie 8. Ved to je taj maximalne 4.Vyzera to ako nejaka indie hra. Vikings Wolves of midgard ktori maju perfektnu grrafiku a technicke spracovanie date 5 . zacinam mat podozrenie ze je to koli tomu ze je to hra zo Slovenska. Hratelnost je subjektivne hodnotenie to chapem ale technicke spracovanie je vidiet a to maju Vikingovia podstatne lepsie…

    • Chaosteory CZ

      Nevím proč se rozčilujete, ale Blackwood Crossing je indie hra, na které dělalo odhadem asi 10 lidí a v rámci enginu je opravdu pěkně zpracovaná. Stranou ponechám fakt, že co recenzent, to jiné pojetí a já kupříkladu do „technického zpracování“ nepočítám jen grafiku, ale také optimalizaci a celkový chod (s ohledem na žánr a možnosti tvůrců), které kromě jednoho případu byly naprosto v pořádku. Mrzí mě, že recenze na Vikings není úplně podle vašich představ, ale já ji nedělal a hru jsem ani nehrál.

20. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2

To je pořád řečí, jak se konflikty mají řešit s chladnou hlavou, debatou a za každých okolností diplomaticky. Dokážete si ovšem představit Batmana, jak svolává Radu Superhrdinů, aby uvalil Jokerovi embargo na šminky nebo jak Poison Ivy přivázaná řetězy ke stromu ječí po těžařích dřeva? Samozřejmě že ne, protože jsme v komiksovém světě, kde dobře mířená rána znamená více než sto slov, nadlidské schopnosti vydají za celou armádní jednotku a charaktery se...

»
19. 05. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: Shadow Warrior 2

V zemi vycházejícího slunce projíždí na plný plyn Nissan Datsun 240Z černé barvy, který odráží měsíční svit svou naleštěnou kapotou. Temným lesem se kromě burácejícího silného motoru ve vysokých otáčkách, rozléhá píseň od Stana Bushe – The Touch. Nepopisuji nic jiného, než první moment hry Shadow Warrior, která utočila na nostalgii, překvapovala skvělou hratelností a krvavou podívanou na Xbox One v roce ‎2014 a po třech letech přichází znovu‎. Při...

»
16. 05. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: The Surge

Být fanouškem Hardcore RPG je v dnešní době těžké, po dohrání Dark Souls a Lords of Fallen na jedno dlouhé zívnutí, toho moc nezbývá. Všechny RPG jsou moc uzavřené a jednoduché. Pokud pociťujete tyto příznaky, zbystřete u nového titulu The Surge. Jestli nejste fanoušek hardcore žánru, připravte se na vypadávání vlasů, třes rukou, vztek a později pláč z důvodu rozdrceného ega. Po dlouhé době dorazil na Xbox One titul, který...

»
13. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Narcosis

Když se ke mně před nedávnem dostal film 47 Meters Down, došlo mi, že subžánr podvodních survival her je poměrně štíhlý. Děj vyprávějící o dvou sestrách, jejichž adrenalinový zážitek se žraloky se změní v boj o přežití na dně oceánu, k němuž nemají předpoklady a ani vybavení, vynikal dusnou atmosférou, kterou bych obratem přivítal v obdobném herním titulu. Jenže Abzu je žánrově mimo, Subnautica málo hororová, BioShock už archivní a Soma nám zůstala...

»
09. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Prey

Trvalo to dlouhých 11 let, mnoho sil, spoustu zahozené práce a urputný přerod z pokračování do zcela nového pojetí, které se dnes tak hrdě nazývá reboot. Prey je zpět a zase jsou ve hře mimozemské entity bažící po obyvatelích matičky Zemi, proti nimž stojí sama samotinká poslední naděje lidstva. Tím ovšem veškerá podobnost s originálem končí, neboť nové pojetí chce mít originální otisk myšlenek svých autorů, a to takřka za...

»
09. 05. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: Human Fall Flat

Lidské tělo je hodně zajímavé a spousta lidí s ním dokáže dělat celou řadu podivností nebo zajímavostí. Položili jste si ale někdy otázku, jak dopadne člověk, který spadne z velké výšky? Kromě toho, že asi ne moc dobře, tak většinou je z něho placka. Neříkám, že to je nějak jasně podložený vědecký fakt, ale minimálně ve hře Human Fall Flat to platí. A že se zde bude padat hodně asi netřeba dodávat.

»
06. 05. 2017 • lindros88cze0

RECENZE: Syberia 3

Asi už se budeme opakovat, ale klasické point-and-click adventury už nejsou takový hit, jako v 90. letech, ale přesto stále ne a ne umřít, a to je jen a jen dobře. Na konci dubna vyšla Syberia 3, která možná trochu zbytečně oživila už poměrně starou adventurní sérii, jež své době slavila velký úspěch a zapsala se do srdce nejednoho adventuristy. Jak se toto zmrtvýchvstání, jež podle nás nebylo nutné, povedlo? To...

»
03. 05. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Voodoo Vince: Remastered

Obětmi remasteru bývají zpravidla tituly, které ať z pohledu hráčů nebo z pohledu účetních, mají co nabídnout také aktuální generaci konzolí, přičemž čím úspěšnější značka, tím větší šance. Pro ostatní je tu zpětná kompatibilita, probouzející na konzoli Xbox One k životu o generaci starší hry. No jo, jenže touhu připomenout se mají i značky, které třebaže kdysi byly exkluzivní, kvůli odlišnému kódování nemohou procesem zpětné kompatibility projít. Jednou takovou je 14 let starý...

»