Recenze: Blackwood Crossing

Autor: chaosteorycz Publikováno: 8.4.2017, 14:05

Publikováno: 8.4.2017, 14:05

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1272 článků

V životě dojdeme častokrát k místům, kdy se cesty naše a našich blízkých musí rozdělit. Čím jsme starší, tím více to bereme jako samozřejmou věc a přirozený vývoj, nicméně nemusí to být automaticky pravidlem, a to zejména v případě rodiny. Obzvláště děti a dospívající mívají na tyto životní křižovatky své vlastní pohledy, které nejsou-li dostatečně pochopeny, vedou k trvalému odcizení. Jen těžko se pak na moment zastavíme, abychom se ohlédli zpět a uvědomili si, co vše můžeme ztratit.

BC_3

Bratříčku, nezavírej dveře
S podobnou myšlenou přichází adventura Blackwood Crossing, jejíž hrdinkou je náctiletá Scarlett cestující vlakem neznámo kam, neznámo proč. Po probuzení jí dělá společnost mladší bratr Finn krátící si cestu zábavou sobě vlastní, a to hrami, do nichž sestru okamžitě zapojuje. Následující okamžiky pak otevřou brány příběhu, v jehož nitru je třeba spojit nitky sourozenecké náklonosti, které pozvolna přetrhává věkový rozdíl a nastupující dospělost. Přestože vlak nikde nezastavuje, jeho zdánlivě nekonečná souprava je vstupenkou do bratrova světa, kde si fantazie podává ruku s realitou a v němž tajemná postava s králičí hlavou znamená více, než si Scarlett může jen pomyslet.

Sourozenecké pouto, jehož spletité mapování je hlavní herní náplní, se větví ještě více ve chvíli, kdy se ve vlaku objevují další postavy s maskami. Osoby pevně spjaty s oběma hrdiny, ano i Finna lze označit za ústřední postavu, přestože není hratelná, jsou jako by zastaveny v čase, přičemž představují důležité momenty v osudech obou dvou. Dá se říci, že děj si nikdy nebere přestávku, protože ať už je vlak vlakem, překrásným ostrovem nebo temnou bezútěšnou kopkou, vždy vypráví silný příběh, i kdyby to mělo být pouze prostřednictvím předmětů či vzpomínek. Že si zatím připadáte jako Alenka vržena do králičí nory? No, možná takové přirovnání není od věci.

Nezvratný osud?
Britskému studiu PaperSeven, které mimochodem založili hlavní členové zaniklého celku Black Rock Studio, se podařilo vytvořit opravdu výtečný příběh plný emocí, u nějž slabším povahám možná ukápne i nějaká ta slza. Nepotřebovali k tomu otřepaná klišé a prvoplánové citové vydírání, ale příběh ze života, jenž je vyprávěný v několika rovinách. Z vlastního pohledu jste dospívající slečna, puberťačka mi v kontextu příběhu příliš nejde přes ústa, jejíž zájmy se pozvolna obrací směrem k příteli a vrstevníkům. Jenže prostředí formuje chlapec, pro něhož je sestra po ztrátě rodičů nejen rodina, ale také parťák, kamarádka a emocionální opora. Niterný dojem silně podporují nejen základní žánrové prvky, ale také stylizace dávající hře až pohádkový nádech.

Adventuru si asi jen těžko představit bez prohledávání okolí a interakce s prostředím. I tentokrát platí, že úspěšný postup je opřený o řešení hádanek a úkolů. Bez alespoň základní znalosti angličtiny to budete mít dost těžké, protože hned několik kapitol stojí na maskovaných postavách, u nichž je třeba porozumět monologu, abyste mohli utvořit dvojice, odtajnit kousek dějové skládačky a postoupit dál. Že by ledabylým hraním tratilo chápání děje asi ani nemusím říkat. Tyto úkoly pak doplňují další, mezi nimiž nechybí dětské hry typu „Simon Says“, malování nebo hledání hesla. Autoři hojně využívají také hádanky se zapojením logiky, které přicházejí s magickými schopnostmi a také bojem s temnotou. Díky pravidelnému střídání, jenž ještě doplňuje sbírání předmětů a obdivování plakátů, se žádná část hratelnosti nepřejí.

BC_2-1

Maluj zase obrázky
Až zase někdy pojedu vlakem, strašně bych si přál, abych usnul a probudil se v tak malebném surrealistickém světě, kde uprostřed vagónu před mýma očima vyroste zahrada se vzrostlým stromem, kde táborák zažene svit měsíce a kde dědečkův skleník dá vzpomenout na všechny ty pěkné chvíle společně strávené. Unity engine vykresluje v rukách zkušených vývojářů opravdu působivé scény, načež pochvalu zaslouží práce se světlem a odrazy, kdy si tvůrci práci neulehčili a zodpovědně zapracovali jak skleněné části, tak stíny jednotlivých postav, Scarlett nevyjímaje. Punc jedinečnosti celému stylu dodává hravost, s jakou jsou zpracovány výzvy spjaté s Finnem. Když pak nepodbízivý, přesto výstižný hudební doprovod uzavře audiovizuální zážitek, jen nerad musím vytknout optimalizaci, která v několika případech nebyla stoprocentní. K viditelným propadům snímků došlo naštěstí jen v uličkách, kde k tomu kupodivu nebyl očividný důvod.

Příběhově založené hry často stojí na volbách a rozhodnutích ovlivňujících budoucí děj. Před několika stanete i vy, nicméně na vývoj událostí mají nicotný vliv. Tvůrci jejich prostřednictvím dovolují přizpůsobit Scarlettiny reakce tak, jak je hráči považují za vhodné. Spolu se skrytými předměty a odkazy na populární filmy jsou tak reakce důvodem k opětovnému hraní, k němuž se dopracujete relativně rychle. Herní doba je rovna zhruba třem hodinám a ceně lehce přes 300 Kč, což může někomu připadat příliš. Já byl spokojený a s ohledem na opravdu poctivý zážitek si nemyslím, že je cena neadekvátní. Zcela výjimečně bych se nezlobil ani za budoucí DLC, které by ukázalo více ze života sourozenců, bohužel autoři ho v plánu nemají.

BC_2

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Příběh vás unese, výtvarná stránka pohltí a hudba už nepustí. To je Blackwood Crossing, emotivní výpověď vztahů, která je vykreslena s lehkostí a dětskou hravostí, zároveň však s potřebnou dávkou naléhavosti a závěrečným „poselstvím“. Nic na tom nezmění drobná klopýtnutí v optimalizaci, ba ani střízlivá herní doba, protože v rámci nezávislé tvorby jde o počin, který by milovníkům žánru neměl uniknout.
  • KoubecX

    Pecka, beru 🙂

  • shack811 .

    si robite asi srandu ze za technicke spracovanie 8. Ved to je taj maximalne 4.Vyzera to ako nejaka indie hra. Vikings Wolves of midgard ktori maju perfektnu grrafiku a technicke spracovanie date 5 . zacinam mat podozrenie ze je to koli tomu ze je to hra zo Slovenska. Hratelnost je subjektivne hodnotenie to chapem ale technicke spracovanie je vidiet a to maju Vikingovia podstatne lepsie…

    • Chaosteory CZ

      Nevím proč se rozčilujete, ale Blackwood Crossing je indie hra, na které dělalo odhadem asi 10 lidí a v rámci enginu je opravdu pěkně zpracovaná. Stranou ponechám fakt, že co recenzent, to jiné pojetí a já kupříkladu do „technického zpracování“ nepočítám jen grafiku, ale také optimalizaci a celkový chod (s ohledem na žánr a možnosti tvůrců), které kromě jednoho případu byly naprosto v pořádku. Mrzí mě, že recenze na Vikings není úplně podle vašich představ, ale já ji nedělal a hru jsem ani nehrál.

  • KoubecX

    Moc pěkná hra, ať už z hlediska zpracování tak po příběhové stránce 🙂

18. 02. 2018 • chaosteorycz6

Recenze: Monster Energy Supercross – The Official Videogame

Itálie nám dala mnohé. Kvalitní fotbal, slunné pláže, okouzlující architekturu, diskotékovou hudbu, rychlá auta, sicilskou mafii, dobrou kuchyni a studio Milestone. Legendy z Milana, tak bych mohl autory nazvat s klidným svědomím, protože za více než 20 let vytvořili skoro padesátku her. Pamatují systém SNES stejně, jako první Xbox a jejich rukami prošli licence na podniky WRC, MotoGP, V8 Supercars nebo MXGP. Přes to všechno je Milestone synonymem průměrnosti, který sype hry...

»
05. 02. 2018 • DandyCZE2

Recenze Railway Empire

Začátky mého hraní dorazily na Xbox! Ano, strategie a budovatelské hry mě provázely od počátků mého hraní. Oblíbil jsem si všemožné tycoony, v nichž jsem stavěl, co šlo. Aktuálně hraji primárně na Xboxu a tam těchto her není opravdu moc. Najdou se zástupci globálnějších her jako třeba Tropico nebo Civilization, ale klasické vláčky? Ty rozhodně ne.

»
04. 02. 2018 • chaosteorycz18

Recenze: Monster Hunter World

V moderním světě většina civilizace neloví pro potravu, což je dobře. Jako první bych skončil s pusou od hlíny a hrstí cvrčků, místo šťavnatého kusu zadní flákoty. A to v tom lepším případě. Mimo cílených odstřelů a mysliveckých honů, se tak z lovů staly záležitosti zbohatlíků, kteří si v poklidné vzdálenosti a bezpečí odstřelují to, co momentálně touží pověsit nad krb. Co jim ale to drahé vybavení sebrat, dát jim do ruky sekeru, luk a...

»
22. 01. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: The Vanishing of Ethan Carter

Tvrdí se, že ty nejúžasnější příběhy píše sám život. Pokud to vezmu za bernou minci, pak je mladý Ethan Carter hotovou živoucí novelou na pokračování. Se svou početnou rodinou žije v malé vesničce v Red Creek Valley. Kouzlu překrásné krajiny se vyrovnají snad jen tajemství, kterých má lokalita více než matka představená za dveřmi své cely. To je také důvod, proč Ethan kontaktuje muže, jehož jméno je nevyřčeno po téměř celý čas....

»
19. 01. 2018 • kristine4chaos0

Recenze: InnerSpace

Jsou hry, hry a pak hry. Že nechápete? Nevadí, ráda vysvětlím. U valné většiny produkce jednoduše vypnete, protože hra po vás chce jen základní operace. A k těm vás ještě povodí za ručičku. Pak jsou tu hry logické, tvořené hádankami, vyžadující zapnout mozek na vyšší obrátky. Ty jsou občas spojené s až uměleckým grafickým zpracováním, čímž se volně dostávám k hrám relaxačním. Bývají budovatelské, explorativní, dávají vám větší volnost v...

»
16. 01. 2018 • p.a.c.o6

RECENZE: Flying Tigers: Shadows over China

Létání fascinuje lidi od nepaměti a do oblak by chtěla létat celá řada z nich. V dnešní době jsou letadla stejně běžnou součástí našich životů, jako dříve auto nebo koňský povoz. Bohužel virtuální piloti mají podmínky ztížené, protože na konzole her s letadlovou tématikou zrovna moc nenajdete. O to více mi udělali radost Flying Tigers: Shadows over China, kteří nám takové klasické arkádové létání nabízejí.

»
09. 01. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Steep – Road to the Olympics

Krásné zimní období plné sněhu a aktivit na lyžích nebo snowboardu bude mít letos pěkné sportovní vyvrcholení, o které se postarají zimní olympijské hry v Jižní Koreji. Svátek sportu to rozhodně bude, i když mnozí k tomu jistě mají svá ale. Na olympijské licenci se pokusí něco „trhnout“ i vývojářský dům Ubisoftu, který do své hry Steep přináší rozšíření Road to the Olympic.

»
28. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil VII Gold Edition

Chybí měsíc a uběhl by přesně rok, co jsem se rozloučil s Ethanem, jeho ženou Miou, rodinou Bakerových, Eveline a sedmým příspěvkem do hlavní větve série Resident Evil. Přestože jsem byl se hrou spokojený, po dohrání už jsem se k ní nikdy nevrátil. Tak nějak nebyl důvod. Dodatečné obsahy vyšly jen dva, navíc vždy v předstihu na konkurenční platformu, a jediný zajímavý DLC měl přijít až s Not a Hero. Ten tvůrci ovšem pozdrželi...

»