Recenze: Bud Spencer & Terence Hill – Slaps And Beans

Autor: chaosteorycz Publikováno: 24.7.2018, 17:01

Publikováno: 24.7.2018, 17:01

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1652 článků

V letech, kdy jste už příliš staří na pleny, ale ještě nemáte nárok na občanský průkaz, jsou často vašimi hrdiny postavy stříbrného plátna. Za bezstarostných let mé generace to byla zdánlivě nesourodá dvojice Italů. Ať už byl v záběru Malý unavený Joe nebo Banánový Joe, vždy bezpráví trestali Dva machři mezi nebem a peklem. Přilepen k obrazovce jsem nečekal, až padne Sudá a lichá, protože už malé dítě ví, že Kdo najde přítele, najde poklad. A i když Dva výtečníci byli vlastně Dvojníci a občas zasahovali jako Superpolicajti z Miami, jejich moto znělo jasně: „Jestli se rozzlobíme, budeme zlí.“

A však já vím, že jste schopni jmenovat daleko víc snímků. Úvod také není výzva k vědomostnímu souboji z kinematografie minulého století, ale přípravou na Facky a Fazole. Na titul, který je pomníkem jedné úžasné spolupráce Laurela a Hardyho druhé poloviny dvacátého století. Právě na kontrastu postav a charakterů byl založen úspěch Buda Spencera a Terence Hilla. Zachmuřelému vousáčovi a modrookému provokatérovi se podařilo žánr spaghetti western přenést do tehdy moderní doby. Jednoduchý děj, padouši jak z bondovky a bitky tak primitivně zábavné, že se neokoukaly ani po třiceti letech. Z kladiva do hlavy, facek a pohlavků se stala poznávací znamení stejně rychle, jako ze záliby ve fazolích, pivu a párcích.

Myslím si, že tuzemští diváci mají k úderné dvojici blízko i díky tomu, že její filmy prošly komunistickým sítem. Italská produkce byla před revolucí hojně zastoupená a pánové vyplňovali akčním žánrem mezery mezi účetním Fantozzim, Sandokanem a Calimerem. A že se na nostalgické vlně vezu i já, to už je asi zbytečné zmiňovat. Teď konečně ke hře, jejíž komerční historie se začala psát v říjnu 2016. Tedy tři měsíce od úmrtí Buda Spencera. Italské studio Trinity Team zkusilo štěstí na Kickstarteru a hráče požádalo o 100 000 €. Na oplátku slíbilo hru od fandů pro fandy, která vzdá hold oblíbeným filmům. Za devět dnů měl tým o deseti lidech důvod k oslavě a než kampaň skončila, Slaps And Beans si přičetly dalších sto tisíc. Tvůrci tak díky komunitní štědrosti mohli zakoupit i práva na soundtracky. Konzolový milník sice nepadl, ale úspěch na PC platformě zajistil, že porty pro hlavní herní systémy přeci jen vznikly.

Zápletka hry je stejně pitomá jako geniální. Bud a Terence zde vystupují jako herci, vybraní pro hlavní role v natáčeném westernu. Když si odvedou to, kvůli čemu na place jsou, měla by je čekat výplata, cukrování s pokladní, a nakonec dlabanec teplých fazolí. Jenže za pokladní pálí gangsteři, kteří ji unesou i s penězi za honorář. Duo tedy musí opět spojit síly a rozplést přehnaně zamotané klubko zloduchů. Jen tak najdou budoucí choť jednomu a tučný šek druhému. Pitomost příběhu odpustíte ve chvíli, kdy začne opisovat známé scény nebo postavy. V některých místech doslova, v jiných po značné úpravě, aby se zachovala linie děje.

V zábavním parku tak například skutečně dojde na soutěž v pojídaní párků, četné bitky, červenou buginu a nechybí ani kultovní scéna s kovovou raketkou na kolejnici. Jen v trochu pozměněném sledu a zpracování. Role nechtěných agentů připomene zlatý kabriolet s rohy na kapotě, tropický ostrov opět obsadí motorkáři z Modré ústřice a za pohazování banánových šlupek lehce získáte achievement. Když to okolnosti scénáři dovolí, recituje snímky téměř doslova, jako v případě Dvou poldů a hospodských narážek na předstíraný handicap obou postav. Vývojáři znají tvorbu svých krajanů skutečně bravurně a jak můžou, střílí do vás jeden odkaz za druhým. Jen mě trochu mrzí, že si nepřizvali k ruce zkušenějšího spisovatele, který by to všechno pospojoval méně primitivními věty z čítanky pro první stupeň zvláštní školy.

Titul je vybavený českými titulky, které jsou až na drobné detaily plně dostačující. Bohužel si tak v plné kráse užijete rozdílu mezi citací originálu a nových dialogů. Vzájemné rytí dodávalo filmům šťávu v místech, kde nelétaly facky a kusy nábytku. Studio se sice snaží o jejich replikaci, ale s nevalným úspěchem. Terence Hill se tak z lamače dívčích srdcí mění na sňatkového podvodníka a charakter Buda Spencera připomíná strýčka Skrblíka s vrozenou demencí. Do jisté míry takové postavy vždy hráli, ale nikdy nepůsobili hloupě. Ta tenká hranice mezi komičností a trapností, je svým způsobem malým uměním, kterému se tvůrcům nedostává.

Ještě, že v ostatních ohledech mají talentu dost. Devadesát procent hry tvoří souboje tak, jak je známe z her typu Double Dragon, Final Fight nebo Streets of Rage. Obě postavy mají podobné ovládání, ale rozdílný styl boje. Tam, kde Bud volí silné rány po hlavě, házení protivníky a rozmáchlé facky, tam Terence využívá rychlých úderů, úskoků a gymnastických manévrů. Jako by se ti dva zhmotnili v pixelové grafice, aniž by ztratili cokoliv ze svých dovedností. Když hrajete sólo, můžete se mezi postavami libovolně přepínat a volit tak zajímavé strategie. Pivo a fazole slouží k doplnění zdraví a široká paleta předmětů pomůže při soubojích. Na pár místech se z bojovky stane plošinovka a řádka filmových momentů našla uplatnění při minihrách. To se týká přestřelek, hromadných bitek, soutěžení v jídle nebo závodů.

Celá hra vám vydrží na dvě až tři hodiny. Záleží, jak hrajete a s kým, pokud vůbec. Během této doby nemá nuda šanci, protože se neustále mění jak prostředí, tak protivníci. V posledních čtyřech úrovních jde nahoru i obtížnost a už to není jen o bezhlavém fackování všeho živého. Během dobrodružství vás čeká i několik bossů, kteří se ne vždy aktivně účastní. Občas slouží jen jako motivátor pro ostatní, aby se vám pokusili vyspravit fasádu. S ohledem na krátkou hrací dobu se nabízí opětovné hraní. Pokud hrajete sólo a prvně jste nevyužili přepínání postav, není od věci to napravit v kůži druhého hrdiny. To se týká i lokálního kooperativního hraní. Tam napodruhé volte vyšší obtížnost.

V úvodním menu najdete i základy personalizace. Hrdinové v průběhu hry vystřídají několik, pro ně typických, druhů oblečení a vy si můžete předem navolit jejich barvu. Hezké, ale ctím originál, tudíž z mého pohledu zbytečné. Větší radost mi udělal jukebox obsahující všechny nahrávky použité ve hře. Dohromady se sešlo šestnáct skladeb, v poměru jedenáct původních a pět nových. Původní patří mezi originály, tudíž jsou pod nimi podepsáni Oliver Onions nebo Franco Micalizzi. Nová hudba je pouze orchestrální a vyplňuje některá hluchá místa. Když už byl Trinity Team u toho soundtracku, zakoupil práva na původní ozvučení. Veškeré rány tak zní naprosto stejně, jako když je rozdávala Pravá a levá ruka ďábla.

Tentokrát je mnohem těžší udržet při hodnocení střízlivou optiku. Jako redaktor musím přiznat, že pod retro grafikou dostanete průměrnou hru s primitivním příběhem a lacinými dialogy. Hru, která si cenovku nedokáže obhájit, protože je příliš krátká a chybí jí online multiplayer. Pohledem fanouška, který toužil padouchy zatloukat jak hřebíky, jsem ale štěstím bez sebe. V každém náznaku vidím ty hodiny prosezené nejdříve u televizních repríz, pak u utahaných VHS pásek, a nakonec u modernizovaných DVD verzí. I přes muzejní vizuál dobře poznám stěžejní postavy a při fackování paňáců si pobroukávám „Dune Buggy“ a „Flying Through the Air“. Tohle je památka k nezaplacení a dal bych za ni i dvojnásobek. A víte co, tentokrát nechci být dospělý. Nechť tuto recenzi ovládne zbytek dětství, co mi vnitru ještě zbyl.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Kdo na italských bitkařích nevyrůstal, hodnocení nepochopí a patrně mu bude cizí i celý ten obdiv k látce. Bud Spencer & Terence Hill - Slaps And Beans existují jen proto, aby se generace fanoušků ztotožnily se svými hrdiny z dětství. Jako obyčejná hra by zapadla, ale jako oficiální pocta dvěma skvělým hercům, kamarádům a oslava jejich tvorby, funguje výborně. Za výrazné mínus beru skutečně jen dějové dialogy. Nemají údernost původních filmů a z hrdinů dělají jen pitomé mouly, kteří se řídí myším mozkem.
  • Chaosteory CZ

    Poznámka: V době vydání recenze hra nebyla na Storu dostupná. Jako bernou jsem tedy bral cenu PC verze, která je 20 €.

    • JEDI onemanarmy

      uz mam koupeno 399,-

      • Chaosteory CZ

        Cena překvapila. To pak není o čem 🙂

        • Piro

          Ja to ted koupil na tureckem ms storu za 25TL asi 115kc 🙂

          • Petr

            A šlo ti to pak nainstalovat? Mě to po zadání píše region restricted – zkoušel jsem konzoli přepnout na Turecko a nic :-X

          • Piro

            Uz jsem takhle nakoupil asi 15 her. Vetsinou z turecka, nebo mexika, pak i z nemecka a usa. V nastaveni xboxu prepnu region na turecko, restartuju. Najdu hru na storu hru a vyberu platbu darkovym poukazem (paypalem me ta platba nikdy neprosla, jinym to pry funguje), nacvakam cislo poukazu. Hra se zacne stahovat. Zrusim to. V nastaveni vratim cesko. Restartuju. Najdu tu hru na storu a dam ji instalovat. (Uz se mi ukazuje, jako zakoupena). To vraceni regionu delam proto, ze kdyz jsem treba koupil wolfa v nemeckem storu, tak pak byl jen v nemcine, takze jsem ho musel stejne odinstalovat a po prepnuti do cr se stahnul jiz v anglictine, cestinu nemel. Ale tuhle hru mam normalne v cz, ikdyz je z turecka. Cele to delam jen na xboxu, pc nepotrebujes. Maximalne na nakup tech poukazu. Nic jineho nikde nenastavuju a beha to.

          • Václav Rychtařík

            Piro: opravdu to takto jde? Laka me zakoupit si Residenta 7 kterej tam vychazi okolo 300,- musim platit tim kuponem a nebo muzu rovnou z karty platebni co mam nastavenou v uctu MS?

          • Piro

            jj ,jak jsem psal, mam tak uz vice her, posledni tuhle z recenze. A nikdy mi to spatny region nepsalo, ms ucet mam normalne cz. Zadne proxy nepouzivam. Kupony kupuji hlavne zde https://www.mtcgame.com/en-US/microsoft-points/xbox-live-gift-card-tr ale koukam, ze turecke ted nemaji, jeste minuly tyden meli. A kupoval jsem je i zde https://www.seagm.com/ Mozna by byly i na ebay, ale asi predrazeny. Dejte vyhledat xbox gift card. Placeni hry primo kartou mi to nikdy nevzalo. Ani pay pal, ale ten pry nekomu jde. Kartu mam visu a paypal registrovan v cz. Proto platim temi kupony, vyjde to asi draz, ale porad o dost levneji.

          • Václav Rychtařík

            Kde kupujes poukazy na ten turecky region? Ja zakoupil poukaz, ale pri zadani mi pise ze jej mam pro spatny region, jen pro CR. Kde ho muzu koupit?

  • Sagat

    Tohle je zatím nejlépe napsaná recenze jakou jsem zde četl.

  • Marcus Fenix

    Tohle byli mí hrdinové dětských let,tuhle hru beru i kdybych se k ni měl profackovat🙂 zahraji z dcerkou která tuhle dvojku také zboznuje!

  • ZdBu74

    Tak jste mě navnadili, tak si večer krátím filmem Tři hoši v Africe 🙂

  • Martin Vyhnanek

    Jako malej jsem si nemohl zapamatovat jejich jména ale doma stačilo říct ten tlustej a hubenej a hned věděli na co se chci dívat. 🙂

  • short

    Mám od včera hned od vydání, a super ! fakt parádní nostalgická záležitost

  • Michal Lelo

    Zdarec je to na xboxu s cz titulkama? 😉

    • Chaosteory CZ

      Ano, je.

    • Lukáš Kaňka

      Četl jste recenzi? Píšou že tam jsou.

20. 08. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: State of Mind

Žánr science fiction mám rád od doby, co jsem viděl Vesmírnou odyseu. I když jsem tenkrát absolutně nechápal, co mi chce sdělit, fascinoval mě svět, jehož součástí se nikdy nestanu. Během let pozdějších, kdy jsem knihovnu plnil Asimovem, Bradburym a Heinleinem, mě ale uchvátil jiný poutník budoucností, a to Philip K. Dick. Jeho pohledy do neznáma, v nichž se lidství stává obchodním artiklem a člověk lehce nahraditelným „komponentem“, mají dodnes mrazivou...

»
16. 08. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: Graveyard Keeper

Díky hrám už jsem byl ledacos. Vesmírný nájezdník, závodník, mariňák, pirát, zemědělec, řidič hromadné dopravy, superhrdina, bláznivá koza a pravděpodobně dalších sto zaměstnání nebo poslání. Nikdy jsem ale nebyl hrobník, což se teď díky studiu Lazy Bear Games změnilo. A věřte nebo ne, i obyčejný muž s lopatou, oslíkem a ukecanou lebkou se může stát hrdinou.

»
14. 08. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Overcooked 2

Já sám ve skutečnosti moc dobrý kuchař nejsem. Nějaký ten základ sice zvládnu, ale daleko raději jídlo konzumuji, než připravuji. Do role uznávaného kuchaře jsem se dostal alespoň virtuálně díky prvnímu dílu Overcooked, kde se ve zběsilé kuchyni člověk proháněl ze strany na stranu, čekal, kde ho co zase překvapí a hlavně v kooperaci to byla neskutečně strhující zábava.

»
22. 07. 2018 • p.a.c.o2

RECENZE: Mothergunship

Střílení je super a člověk se u něj parádně vyřádí. Nebojte, nejsem žádný fanatik, který by běhal po městě s pistolí a střílel po všem, co se hne. Rád vezmu gamepad do ruky a vydám se sjednávat pořádek a zachraňovat lidstvo před zombií apokalypsou nebo třeba útokem nepřátel z vesmíru. Trochu mne mrzí, že stále více her tlačí na multiplayerovou pilu, kdy člověk k zážitku potřebuje hráče kolem sebe a pak je to...

»
21. 07. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: From The Ashes DLC – Kingdom Come

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 A je to tady. České studio Warhorse přichází s prvním DLC pro hru Kingdom Come: Deliverence. Protože mám tuto hru velmi ráda, na přídavné DLC From the Ashes jsem se moc těšila. Zejména proto, že není třeba mít odehranou celou či skoro celou hru, aby se člověk dostal k přídavku do hry. Ovšem alespoň část již odehrána být musí. Přesněji dobýt zpět Přibyslavice...

»
19. 07. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Danger Zone 2

Když v roce 2013 Electronic Arts sebrala Criterionu vývoj NFS a předala ho Ghost Games, byl to začátek konce tvůrců série Burnout. Později byly směrem k „Duchům“ přesunuty i dvě třetiny zaměstnanců a zakladatelům studia Criterion došla trpělivost. V následujícím roce Alex Ward a Fiona Sperry založili, ještě s Paulem Rossem, studio nové a oznámili, že se vrátí ke kořenům. Vznikly tak Three Fields Entertainment a „nebezpečné“ hry všeho druhu.

»
17. 07. 2018 • kristine4chaos1

Recenze: All-Star Fruit Racing

Občas se podíváte na obal hry a přesně víte, co vám může dát. Při pohledu na dnešní recenzovanou novinku správně tušíte autíčka z kategorie „kartových“ závodů. Také se nemůžete splést, pokud si je zasadíte do barevného světa, plného ovocných koktejlů a svěží atmosféry. K takovému typu her samozřejmě patří rozverná munice všeho druhu a sympatičtí závodníci na šílených strojích.

»
12. 07. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: LEGO The Incredibles

LEGO hry jsou stálící herní scény a oproti velkým studiím, které vydají svá pokračování jednou do roka, stihnou vydat do roka i dvě hry. Jejich šablona se většinou moc neliší, mění se akorát příběh a hrdinové, kteří se na jeho základě ve hře objevují. Skoro si až člověk říká, jestli to stále někoho baví hrát. Odpověď by byla nejspíš kladná, i když to má svá ale.

»