RECENZE: Bully: Scholarship Edition

Autor: tonyskate Publikováno: 8.3.2008, 18:02

Publikováno: 8.3.2008, 18:02

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 3183 článků

Před rokem a půl vyšla na konzoli PS2 hra zvaná Bully, v Evropě vydávána jako Canis Canem Edit od tvůrců série GTA, tudíž Rockstar Games. Hra si získala spoustu hráčů, a proto v těchto dnech přichází na pulty Bully: Scholarship Edition pro pro Xbox 360.

Tato lehce kontroverzní hra vypráví příběh patnáctiletého Jimmy Hopkinse, který je odvezen do městečka Bullworth a zde umístěn do místní akademie, protože matka Jimma si vzala nějakého idiota a teď se vydávají na líbánky. Jimmy je tedy na vlastní pěst uvržen do akademie v Bullworth. Výraz Bully znamená šikana, takže se nejedná o obyčejnou školu. Hned první den se sotva ohlásíte u ředitele a vydáte se do vedlejší budovy ubytovat. Zde potkáte menší partičku rváčů a jednoho z nich poměrně v klidu zbijete, ale pojednou se objeví doslova obrovský chlápek a tvrdě vás začne mlátit. Naštěstí vás zachrání učitel, jinak by hra asi rychle skončila. A o tom je první kapitola celé hry, udělat si přátele a nepřátele. Celý Bullworth včetně akademie se totiž dělí na několik skupin lidí, jedni jsou rváči, druzí šprti, další zbohatlíci, pak nabouchaní sportovci a poslední kluci hrající si na tvrďáky (určitě si vzpomenete na film Pomáda), kteří by dnes mohli být nazvání jako “šampóni“.

Postupně se budete probíjet všemi pěti kapitolami hry, abyste u nich získali na oblibě, i když si zase proti sobě poštvete někoho jiného. To je hlavním cílem hry a také je přece hlavní… no přece se vzdělávat. Učení je základ života a zde to platí v uvozovkách dvojnásob, nejen že se Jimmy vzdělává, ale i vy hráči můžete něco pochytit. Zvláště při hodinách angličtiny, kdy musíte z několika písmen poskládat přes deset slov či výuka zeměpisu, kde umísťujete jednotlivé vlajky k příslušným státům. Mimoto si můžete zajít na hodinu tělocviku, trocha zdravého wrestlingu či vybíjené nikdy neuškodí. Spousta ostatních předmětů probíhá formou miniher nebo klasického mačkání správných tlačítek v daný moment, to ovšem neplatí při biologii, kdy uchopíte skalpel a žába či jiný tvor to má spočítáno. Každý předmět má celkem pět stupňů a za každý stupeň získáváte odměny jako nové kolo či různá vylepšení pro určité vlastnosti.

Ovšem cílem hry není se jen vzdělávat, ale především plnit desítky úkolů, které vám zajišťují respekt a peníze. Úkoly vám budou komplikovat členové ostatních nepřátelských skupin, samotní kantoři a občas i policie. Mimo hlavních úkolů jsou zde desítky vedlejší úloh, pomocí kterých si můžete vydělat či získat nějaký zajímavý kousek do svého šatníku. Některé vedlejší úkoly stojí skutečně za to, zvláště když ve večerních hodinách přistihnete nadrženého učitele tělocviku v převleku a požádá vás o službu, abyste mu přinesli pět kousků spodního prádla od děvčat v dívčí ubytovně. Což se ovšem komplikuje tím, že zde hlídají dvě učitelky, a když vás nachytají, tak vás vyhodí ven. Také je již pozdě večer a Jimmy začíná být po jedné hodině ranní unaven a do dvou ráno jej musíte dostat do postele. Každý den ve hře má svůj časový průběh a podle toho se zpřístupňují učební hodiny, některé úkoly ať už hlavní či vedlejší nebo práce pro peníze jako např. sekání trávníku nebo roznášení ranních novin. Na své si samozřejmě přijde Jimmy i u dívek, které jej po zalichocení a předání daru políbí, což je jeden ze způsobů, jak si doplnit zdraví.

Postup do nové kapitoly sebou nepřináší jen nové úkoly, ale především nové části města Bullworth. V první kapitole se pouze pohybujete po akademii a v jejich budovách, což zahrnuje školu, ubytovnu, tělocvičnu apod. Budujete si nějaký počáteční respekt, snažíte se pomoci všem a také zažijete Halloween. Postupem do druhé kapitoly se odemyká první třetina města Bullworth, která zahrnuje skvělou pouť se spoustou miniher, obchody s oblečením či kadeřnictví a také se setkáváte se zbohatlíky (vášniví boxeři), což vyvolává další problémy a po jejich řešení nastupuje kapitola tři, která některé z vás zahřeje u srdce. Celý Bullworth zažije zimní období a vše je pokryto nádhernou sněhovou peřinou. Studenti jsou podle toho také oblečení a jízda na kole či skateboardu už trochu klouže. Zpřístupňuje se také další kousek města, ve kterém například plníte menší úkoly pro opilého muže převlečeného za Santu Clause. Se zimou přichází i Vánoce a od vaší matky obdržíte dárek, což nemůže být nic jiného než svetr. Ani v této kapitole nesmí chybět komplikace a šampóni začínají mít bezdůvodné problémy, které musíte vyřešit násilím, čímž se poté dostáváte do druhé poloviny hry.

Přichází jaro a nabouchaní sportovci se neumí zrovna chovat, a jelikož nejsou moc inteligentní, tak nejlépe se proti nim spojit se šprty, kteří mají v okolí akademie observatoř, což je další malá část Bullworth, která se vám odemkne. Jakmile vybudujete respekt i u fotbalového týmu a tím i u sportovců, máte respekt všech lidí, co studují na akademii, a jste král školy. Tím se spouští pátá kapitoly hry, kde se vše obrací proti vám a objevuje se starý známý. Také se zpřístupňuje celé město Bullworth a setkáváte se s novou skupinou a to s měšťáky. Zde příběh získává rychlý spád a v akademii je neuvěřitelný chaos, který musíte napravit a dostat se tak do poslední šesté kapitoly, což je vlastně vysněné léto. V této kapitole už nejsou hlavní úkoly, jen můžete dokončovat ty nepovinné úkoly, které jste během hry nesplnily. Dohnat výuku ve všech předmětech je také jedna z možností či vyhrát zbývající závody na kolech anebo plnit archievementy. Zkrátka něco jak příběh z GTA ve školním prostředí, který nikdy nekončí, protože i zde je hra rozpočítána na procenta a dosáhnout 100% vám dá určitě zabrat, jelikož i po dohrání hlavní příběhové linie a splnění spousty vedlejší úkolů a možností jsem měl pouze něco přes 60%. Z toho plyne, že hra nabízí desítky hodin zábavy a minimálně 12 až 15 hodin strávíte jen nad hlavním příběhem, jehož úkoly jsou velice vyvážené a většinou nejsou ani tak obtížné, jen musíte zjistit jak na ně.

Hned na začátku jsem zmínil, že se jedná o konverzi z PS2, tudíž nečekejte zázračnou grafiku, která je u next-gen konzolí zvykem. Neobjevují se zde žádné dokonalé postavy, ale mají třeba mírně hranaté ruce, ale i přesto jsou animace velice dobré a mimika postav také není k zahození a hra sama o sobě má vtahující děj, takže vám obyčejná grafika ani moc nepřijde. Co se týče dabingu, tak ten je skutečně skvělý, protože často posloucháte hlasy postav ve středoškolním věku a ty se jen tak někde neobjevují a většina hráčů se pohybuje ve stejné věkové skupině, takže budou spokojeni. Tím nechci říct, že hra je jen pro kategorii mladých, protože si myslím, že každý kdo nemá moc rád učení a neodsuzuje násilí, se bude skvěle bavit a bude to pastva pro vaše uši. To samé se sice nedá moct říct o hudbě, která se sice skvělé hodí do tohoto prostředí, ale moc jí není a časem se hodně ohraje, ale i přesto se nejedná o nějaký velký zápor. Velkým záporem by se dalo nazvat časté načítání, kdy se hra načítá po spuštění úkolu a pak po jeho zadání s uplynutím scénky zase znovu. Jedná se sice o věc, která vám postupně leze na nervy, ale zase na jedno načtení získáte přístup do celého města a akademie, byť bez vstupu do budov, které se načítají zvlášť.

Hratelnost je zvládnuta na výbornou a ani kamera moc nezlobí. Jízda na kole či skútru je stejně bezproblémová jako boje, kde se postupně učíte i další komba, jak nejlépe roznést protivníka. Pokud se budete chystat vystřelit z praku nebo po někom hodit vejce, je zde automatické míření, které vše usnadňuje. Během hry se objevuje velice nepříjemná záležitost, které si po vydání hry všimli i tvůrci z Rockstar Games a veřejně se za chybu omluvili. Jedná se o občasné zamrznutí hry a průběžné trhání. Obě tyto chyby se u mě vyskytovaly a se zamrznutím jsem se setkal celkem 3x, naštěstí pouze jednou během plnění úkolu a trhání se objevuje skutečně jen průběžně, takže se nejedná o nic hrozného. Výrobci se k této věci vyjádřili s tím, že během betatestu na tyto chyby nenarazily a projevuje se to údajně pouze u starších konzolí. Osobně má konzole je podle nálepky asi půl roku stará, což není až tak moc, takže kdo ví, v čem je problém. Je to ale pouze malá vada na kráse, která se může projevovat jen u někoho. Otázkou pro některé lidi zůstává, zda-li si hru koupit, pokud už Bully hráli na PS2. Kdyby se vzali rozdíly v číslech, tak hra přináší přes osm nových úkolů do hlavní linie a mimoto tady jsou i nové vedlejší úkoly. Pochopitelně nesmí chybět nové předměty ve škole či nějaké minihry.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Lidem, kteří by se s hrou setkali prvně, rozhodně doporučuji koupit, protože dostanete skvělou hru se zajímavým příběhem a desítkami hodin zábavy a těm co již hru hráli ve starší verzi, doporučím Bully: Scholarship Edition také!
22. 01. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: The Vanishing of Ethan Carter

Tvrdí se, že ty nejúžasnější příběhy píše sám život. Pokud to vezmu za bernou minci, pak je mladý Ethan Carter hotovou živoucí novelou na pokračování. Se svou početnou rodinou žije v malé vesničce v Red Creek Valley. Kouzlu překrásné krajiny se vyrovnají snad jen tajemství, kterých má lokalita více než matka představená za dveřmi své cely. To je také důvod, proč Ethan kontaktuje muže, jehož jméno je nevyřčeno po téměř celý čas....

»
19. 01. 2018 • kristine4chaos0

Recenze: InnerSpace

Jsou hry, hry a pak hry. Že nechápete? Nevadí, ráda vysvětlím. U valné většiny produkce jednoduše vypnete, protože hra po vás chce jen základní operace. A k těm vás ještě povodí za ručičku. Pak jsou tu hry logické, tvořené hádankami, vyžadující zapnout mozek na vyšší obrátky. Ty jsou občas spojené s až uměleckým grafickým zpracováním, čímž se volně dostávám k hrám relaxačním. Bývají budovatelské, explorativní, dávají vám větší volnost v...

»
16. 01. 2018 • p.a.c.o6

RECENZE: Flying Tigers: Shadows over China

Létání fascinuje lidi od nepaměti a do oblak by chtěla létat celá řada z nich. V dnešní době jsou letadla stejně běžnou součástí našich životů, jako dříve auto nebo koňský povoz. Bohužel virtuální piloti mají podmínky ztížené, protože na konzole her s letadlovou tématikou zrovna moc nenajdete. O to více mi udělali radost Flying Tigers: Shadows over China, kteří nám takové klasické arkádové létání nabízejí.

»
09. 01. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Steep – Road to the Olympics

Krásné zimní období plné sněhu a aktivit na lyžích nebo snowboardu bude mít letos pěkné sportovní vyvrcholení, o které se postarají zimní olympijské hry v Jižní Koreji. Svátek sportu to rozhodně bude, i když mnozí k tomu jistě mají svá ale. Na olympijské licenci se pokusí něco „trhnout“ i vývojářský dům Ubisoftu, který do své hry Steep přináší rozšíření Road to the Olympic.

»
28. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil VII Gold Edition

Chybí měsíc a uběhl by přesně rok, co jsem se rozloučil s Ethanem, jeho ženou Miou, rodinou Bakerových, Eveline a sedmým příspěvkem do hlavní větve série Resident Evil. Přestože jsem byl se hrou spokojený, po dohrání už jsem se k ní nikdy nevrátil. Tak nějak nebyl důvod. Dodatečné obsahy vyšly jen dva, navíc vždy v předstihu na konkurenční platformu, a jediný zajímavý DLC měl přijít až s Not a Hero. Ten tvůrci ovšem pozdrželi...

»
19. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Okami HD

Ekoteroristi se konečně dočkali. Modla všech, kteří jsou evidováni v Greenpeace anebo mají členskou knížku Dětí Země, se konečně probojovala také na nynější generaci konzolí. Nenechte se ošálit tematikou východní mytologie a rozkošnými zvířátky, tady se jede ekologická propaganda první ligy, za jejíž ztvárnění by se nestyděl ani ten poslední diktátor na světě. Pod téměř legendárním jménem se ukrývá podobenství, ve kterém proti zlovolnému ničiteli musí povstat symbol odvahy a hrdinství....

»
12. 12. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Hello Neighbor

„Ahoj sousede“, volám na pána žijícího naproti nám, když si jdu pro míč na okraj chodníku. Buran jeden. Ani neodpoví a čučí jak spadlý kaštan. Možná až moc dlouho sleduje mou pomalou chůzi směrem od jeho domu. Dokonce si mou pozici ještě zkontroluje pohledem z poza okna poté, co se uchýlil domů. Nevím proč, ale mám takový nepříjemný pocit. Proč mě tak dlouho pozoroval? Proč má na rukách zahradnické rukavice, když...

»
06. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Soma

Také nemáte rádi zpoždění? Teď nemyslím takové to několikaminutové, kdy nic nestíháte kvůli líné dopravě nebo vlastnímu podcenění časové rezervy. Bavím se o více jak dvou letech, během kterých zapomenete i na působivější věci, než je vydání sci-fi hororu z dílny Frictional Games. Ti nedočkavější, včetně mě, Somu odehráli mezitím jinde a ostatní žánroví maniaci našli za tu dobu kvalitní náhrady. Proč tedy vůbec věnovat čas, a především peníze hře, která...

»