RECENZE: Chariot pro Xbox One
Logické plošinovky se často snaží nabídnout něco nového, abyste narušili běžnou hratelnost, která by se časem mohla stát stereotypní. Nejlépe k tomu ještě přihodit hráče navíc pro kooperaci. Kanadské studio Frima se pokusilo dosáhnout obou těchto cílů se svou novou hrou Chariot. Cílem je navádět pohřební vůz skrze jeskyně a to za pomocí dvou hratelných postav.
Prvně si ale trochu představme příběh, který je velmi prostý, ovšem v tomto případě postačí. Zpočátku hry se sice nic moc nedozvíte, ale postupně jsou odhaleny aspoň nějaké detaily. Ovládáte princeznu a jejího snoubence, kteří musí najít vhodné místo pro odpočinek jejího zesnulého otce, krále říše. Problém je v tom, že jeho dosti otravný duch chce, aby byl pohřben na to nejlepším místě na celé zemi, což znamená, že náš páreček se musí táhnout s rakví, která je na kolech, skrze sérii jeskyní, jež jsou plné různých pokladů a nebezpečí.
Příběh je tak docela zábavný, i když o mluvení se starají jen duch krále a jistý kostlivec. Nicméně po čase vám duch mrtvého krále začne lézt na nervy, zvláště když se od povozu s rakví oddělíte. Poté totiž máte šest sekund, abyste se k ní opět připojili, jinak se vrátíte k předchozímu záchytnému bodu. Během těchto několika sekund stihne duch prudit s různými poznámkami a po čase už tak uvažujete, jestli mu vůbec chcete pomoci.
Hlavní podstatou titulu je ale hratelnost a příběh tak spíše jen doplňuje celek hry. Co se týče mechanismů této plošinovky, tak Chariot odvádí dobrou práci. Doplněk v podobě rakve na kolech je zpočátku zajímavým zpestřením, ale časem to ztratí kouzlo. Pohybu dosahuje tažením či tlačením, ať zepředu či zezadu a překonáváte různé překážky za pomocí lana, které se rozvine při stisknutí tlačítka. Problém je, že i po zachycení je třeba tlačítko stále držet, abyste lano zůstalo přichyceno. Postupně se tak postup těžšími a těžšími úrovněmi stává komplikovanější a nejspíše už vás řádně bude bolet prst od držení triggeru.
Fyzika povozu a postav je velmi stálá a vše se stane ještě více hektické, když jsou postupně představeny další prvky, jako jsou například odrazové plošiny, které vám navigaci ztíží. Ve hře se vyskytuje i zamrzlé prostředí, které stíží manipulaci s postavami a povozem a nastupuje tak spíše systém pokus omyl.
Úrovně jsou ovšem poměrně velké a nabízí i více cest, jakými se vydat. Ta hlavní cesta je naštěstí vždy značena, takže se vlastně ani nemůžete ztratit. Ostatní cesty jsou potom spíše složitější a více nebezpečné, protože zde narazíte na více nepřátel, a nakonec získáte odměny v podobě speciálních lebek či modráků pro extra vybavení. Vybavení získáte spíše vzácně, ale poskytne vám zajímavé výhody. Vždy mějte na paměti, že do úrovně si můžete vzít vždy jen jedno vybavení. Nachází se mezi nimi třeba kolík k přivázání lana, jakýsi granát pro zbavení nepřátel a další.
Ve spoustě úrovních narazíte na již zmíněné nepřátele, kteří připomínají krysy, netopýry a další havěť, která se bude snažit útočit na váš povoz, aby vás připravili o zlaťáky. Útok většinou vyvolá zvuk povozu. Některým střetům se dá vyhnout pomalou jízdou, ale jindy se jim nevyhnete vůbec. Zpočátku navíc proti nepřátelům moc nezmůžete, a jedinou možností, je „prásknout do koní“ a pokusit se uniknout.
Chariot je samozřejmě stvořen především pro lokální kooperaci, kdy druhý hráč se může připojit kdykoliv, ovšem týmová práce dá zabrat a chvíli potrvá, než budete vědět, kdo má kdy tlačit či tahat, a kam přesně jít. Samozřejmě můžete hru hrát i sami, ale s kamarádem si užijete více srandy. Výzvy pak čekají v oblastech, kam se mohou vydat jen dva hráči a jejich design je už dosti pekelný a k jejich splnění bude třeba kvalitní spolupráce.
Po vizuální stránce vypadá Chariot moc pěkně spolu s bohatými prostředími, různorodými barvami a skvělým designem postav. Některé úrovně jsou spíše temnější a je tak občas složitější odhadnout, co je vlastně před vámi, ale většinou vše vypadá jasně. Hru pak doprovází jednoduchý hudební doprovod, který vám ale může přijít otravný, pokud se na nějakém místě zaseknete na delší dobu, a to nemluvě o ukecaném duchovi.
Zlatí členové Xbox Live mohou hru Chariot po celý měsíc říjen stahovat zcela zdarma.
Verdikt
Chariot je velmi slušná logická plošinovka s pěknou grafikou, kterou trochu kazí otravní nepřátelé a občas vyšší obtížnost. Nabízí ale zajímavý design, který ovšem bohužel v některých situacích doprovází systém pokus omyl. Doporučujeme hrát ve dvou, abyste si hru více užili a hlavně se dostali na její konec.Recenze: Dead Rising Deluxe Remaster
Recenzi začínám chtivým zvoláním: kéž by dnes vznikaly nové IP (intelectuall properties) tak často, jako v době druhé generace Xboxu. Tehdy ještě byli velcí vydavatelé ochotni zariskovat a vytvořit něco zcela nového – jako učinil Capcom v případě masivní zombie akce Dead Rising v roce 2006. Capcom, u nás v Evropě známý nejvíce asi sérií Resident Evil, měl v plánu využít popularity zombie her a vytěžit jí na maximum. První...
Recenze FrostPunk 2
Dneska zabrouzdám opět do vod Game Passu, který nám PC hráčům nabídl FrostPunk 2. Pro moji milovanou konzoli si musíme ještě nějaký ten pátek počkat, ale věřím, že tyto řádky budou platit i pro konzolovou verzi. Ještě, než jsem se pustil do hraní, tak jsem juknul na film Snowpiercer, který vřele doporučuji, sice to s hrou nemá moc společného, ale ta atmosféra na vás dýchne (pro ty co mají hodně času,...
RECENZE: Harry Potter: Quidditch Champions
Famfrpál je bezesporu jedním z nejzajímavějších prvků knih o Harry Potterovi z pera spisovatelky J. K. Rowling. Stejně tak se ale při čtení knih (či sledování filmů) nelze ubránit dojmu, že spíše než o sport se jedná o účelovou věc, ve které by mohla na specifické pozici vynikat hlavní postava. Sledování famfrpálu je vzhledem k rychlosti a složitosti poměrně náročná činnost, přičemž samotné hraní není o nic jednodušší. Změnit se...
Recenze EA Sports FC 25
Minulý rok skončilo dlouholeté partnerství s FIFA, hra přišla o svůj tradiční název a EA se rozhodlo ho pojmenovat jednoduše, EA Sports FC. Loňský díl přinesl inovaci v oblastech herních módů, grafice a některých prvků hratelnosti.
Recenze: The House of Da Vinci 3
Umělec a badatel, který se pro mnohé stal synonymem renesance, měl jistě i spoustu koníčků a zálib, jejichž náplň už navždy zůstane střežena minulostí. O mnohém by možná mohly vyprávět stěny jeho příbytku, kde docházelo ke zrodu geniálních myšlenek a dalším jiným aktivitám. Peprné historky nechme bulvárním kamelotům 15. století a místo toho se věnujme třetímu výletu do světa hádanek, v němž je Leonardo průvodcem a zároveň ústředním artefaktem obdivu. A...
Recenze: MindSeize
Kvalitních her speciálního plošinovkového žánru „Metroidvania“ není nikdy dost, takže můžeme být rádi, že je na nás vývojáři chrlí i v moderní době. Koncept 2D plošinovky s drobnými rpg prvky v podobě vylepšování postavy a zbraní, nápaditým designem levelů a rozmanitými nepřáteli s třešničkou na dortu v podobě vychytaných boss fightů, jak se zdá, má stále co říci i modernímu hráči. Dovolím-li si lehce sklouznut k obvyklému videohernímu recenznímu klišé,...
Recenze: Ara: History Untold
Pohled do historie si dnes uděláme s novinkou Ara: History Untold, která hned v den vydání je součástí Xbox Game Passu a je potřeba zdůraznit, že POUZE na PC. Možná si říkáte, proč o tom píšu na XboxWebu, ale vysvětlení je jednoduché. Rádi bychom na našem webu rozjeli kompletní informace o značce Xbox, dočkáte se tak informací i o PC Game Passu. Ale nyní už se pojďme podívat na hru, která nám...
Recenze: Selfloss
Přátelé, 13.9.2024 nám v obchodu xboxu přistál takový malý, drobný titul s názvem Selfloss. Z počátku jsem jsi řekl do čeho jsem se to uvrtal, jelikož jsem převážně hráč FPS, RPG a Survival žánrů. Ale v den kdy nám přišel na svět Selfloss, jsem si ráno udělal čaj, a protože venku pršelo, tak jsem si sedl k Xboxu a s velkou nejistotou zapl hru. To, co následovalo cca 5 hodin...