RECENZE: Cities Skylines – Xbox One Edition

Autor: wellkeybig Publikováno: 25.4.2017, 12:47

Publikováno: 25.4.2017, 12:47

Sociální sítě

O autorovi

wellkeybig

wellkeybig

Je autorem 49 článků

Strategií na Xbox One není mnoho a to hlavně z důvodu nutnosti hru ovládat na gamepadu. Když se řekne budovatelská strategie s možností zásahu do ekonomiky, řadu fanoušků polije pot při pomyšlení, hrát takovou hru bez podpory myši. Cities: Skylines je, ale jasným důkazem, že port strategie není žádný problém, když se vývojář zaměří. I když hra dorazila na PC už v roce 2015 a na Xbox One se dostala, až teď rozhodně stojí za to se do ní pustit. Fanoušci strategií a zvláště městských simulací potěší, že již nemusí, přes NES BOX žhavit SimCity z roku 1989 a mohou se pustit do skvělé hry jménem Cities: Skylines kterému SimCity pomyslně předává pochodeň.

Cities1

Město snadno a rychle

Manažerské hry, jako jsou SimCity, Tropico, Prison Architecht, jsou často velmi složité a komplexní. Nejen, že řídíte a vybíráte, kde všechno bude, ale také se objevují různě se překrývající nabídky, na úpravu ekonomiky a statistik. Cities: Skylines vše, ale dovedlo k pohodlnosti a jemnosti i na ovladač. Osobně jsem ze začátku propadal menší panice a bál jsem se zmatku, jako jsem zažíval u hry Tropico na Xbox 360, ale po chvilce strávené ve hře mi vše připadalo intuitivní a říkal jsem si, proč takových her nevzniká více? Hra mě překvapila ne jen ovládáním, ale i oslnivou grafikou a zkrátka tím jak se vesnice mění v městečko, stává se velkoměstem a později metropolí plnou mrakodrapů s obrovským cestovním ruchem.

Dělání, dělání všechny smutky zahání

Cities: Skylines se vydává cestou simulace městského života. Na rozdíl, ale od jiných titulů simulaci dávkuje rozumnou dávkou. Vývojáři si jsou vědomi toho, že kdyby hra byla pouze simulací, nebude to taková zábava. Nemusíte se obávat, že díky řadě nešťastných náhod jako požár, který vám zablokuje půl města, se ocitnete v situaci, kde vám nezbývá nic jiného než hodit ručník do ringu.

Cities: Skylines je naštěstí ve své simulaci dostatečně ohebná a benevolentní, takže každý problém je řešitelný. Veškeré úkony jsou naprosto logické. Vodu čerpám výš proti proudu a odpad zase níž ať je kvalita vody jak má být. Řeku můžete dokonce přehradit vodní elektrárnou. Díky dynamické vodě si musíte dát pozor, aby se vám tato elektrárna nestala osudovou a nezaplavili jste si město. Hra Vám umožní i pojmenování ulic, budov a všeho na co se vám podaří najet. Díky tomu, že studio Colossal Order má ve svém repertoáru i strategii Cities in Motion, kde se staráte o dopravu. Tato stránka hry je opravdu pomakaná a později se stává i kamenem úrazu. Čeká vás několik výzev, ovšem pro mě ta největší byla právě v optimalizaci dopravy, aby se všechno maximálně hýbalo. (prokletá doprava)

Cities2

Události, které hýbají světem

Po té co si osvojíte základní mechaniky jako rozdělování zón a rozvod vody i elektřiny může se zdát, že budování máte v malíčku. Hra Vám, ale pomalu dává nahlédnout na další věci, které obyvatelé budou brzy potřebovat. Odemykáte si další obsah plněním daných cílů. Ta nejzásadnější linie se vztahuje k počtu obyvatel, na kterou je navázáno vše ostatní. Postupně si odemykáte svoz odpadu, školy, hasiče, policejní stanice, kliniky, později větší nemocnice i policejní základny, univerzity a tak dále. Abyste se po prvních pár hodinách nezasekli, protože prostoru není z počátku mnoho, Cities vám nabídne rozšíření lokality. Progres je do hry nacpaný poněkud násilně. Nepředstavuje výzvu a je spíš otravné, když vás nutí do již zastavené čtvrti vecpat nově odemčenou budovu. Hra, ale nabízí i okamžité odemknutí všech budov, a pokud si budete chtít jen tak stavět není problém zapnout hru s neomezeným rozpočtem anebo dopravou jezdící vlevo.

Romantická krása s deštníkem na střeše mrakodrapu

Cities: Skylines mě překvapilo ještě před spuštěním a to svou velikostí 2 GB. V době, kdy není problém stahovat hry velké i 80 GB z Xbox Store jsem chvilku nevěřil svým očím, ale později jsem s obdivem sledoval monitor, jak krásně hra vypadá. Často jsem se přistihl u toho, jak jsem přestal cokoli dělat. Sledoval jsem ruch v mém centru, a jak se odráží světla projíždějícího policejního vozu nebo jak se vznáší opar v industriální zóně. Bohužel jsem se, ale často setkával i s tím, že hra se posekávala. Zvláště když se město rozrostlo do větších rozměrů a chtěl jsem za zoomovat na nějaký detail. Doufám, že se hra brzy setká s nějakým updatem, který poklesu snímkování zamezí.

Cities3

Jak se to teda hraje? Normálně, krumpáčem!

Pokud jste někdy hráli Cities: Skylines, anebo jinou strategii na PC jistě si teď lámete hlavu s tím, jak se hra bude hrát na konzoli. Vývojáři ovládání vyladili natolik, že jsem si kolikrát říkal, jak to na tom PC vlastně bylo. Vývojáři přidali do hry velkou přehlednou lištu v dolní části obrazovky, kterou jednoduše budete ovládat přes D-Pad. Pokud například budete chtít vybrat jednu ze zón, hra vám nabídne i kromě vyplnění celé sekce možnost vybarvování zón štětcem nebo po jednotlivých bodech. Obával jsem se toho, že půl hry se budu točit v nějakém radiálním menu a místo toho jsem měl vždy dokonalý přehled a jednoduché ovládání přes D-Pad.

Cities4

Modrá je planeta, kde můžeme žít. Modrá je dobrá, už je to tak.

Cities: Skylines Xbox One Edition vám dává na starosti růst vašeho města od samého začátku a je jen na vás, jak lidé budou spokojeni nebo jak město bude vypadat. Edice je za příznivou cenu 799 Kč a obsahuje i rozšíření After Dark které vám umožní měnit design, jak ve městě bude vypadat noční život a různé turistické akce. Takže kdo čeká hodně zábavy za málo peněz, nemá se čeho obávat. Paradox Interactive nám ukazuje, že všechny hry si zaslouží, aby byla na Xbox One.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Cities: Skylines Xbox One Edition je výborná budovatelská strategie s úžasnou grafikou a skvělou hratelností. Stavění města je zábavné a lehce mu propadnete. Cities se tím stává povinností pro každého fanouška žánru.
  • Vít Ledvinka

    Hru jsem koupil již v předobjednávce a musím se vším v recenzi souhlasit. Již předtím jsem se pídil po forech o Cities a všude jsem se dočetl, jak to nepůjde hrát na gamepadu, ale opak je pravdou. Takto elegantně vyřešené ovládání je pochvíli tak intuitivní, že není vůbec s ničím problém. A musím říci, že výše zmíněnou vsuvku „(prokletá doprava)“ hned pochopíte po pár hodinách hraní, když Vám půlka města začne umírat, protože nemá zdravotní péči, ale vy víte, že jste ji měli doposud v pořádku, ale průser vznikl stavbou skládky, kde velké množství popelářských aut zablokovalo průjezd mezi nemocnicí a vznikla ohromná kolona.

  • Rado Dračí Bojovník

    9,5/10

20. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2

To je pořád řečí, jak se konflikty mají řešit s chladnou hlavou, debatou a za každých okolností diplomaticky. Dokážete si ovšem představit Batmana, jak svolává Radu Superhrdinů, aby uvalil Jokerovi embargo na šminky nebo jak Poison Ivy přivázaná řetězy ke stromu ječí po těžařích dřeva? Samozřejmě že ne, protože jsme v komiksovém světě, kde dobře mířená rána znamená více než sto slov, nadlidské schopnosti vydají za celou armádní jednotku a charaktery se...

»
19. 05. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: Shadow Warrior 2

V zemi vycházejícího slunce projíždí na plný plyn Nissan Datsun 240Z černé barvy, který odráží měsíční svit svou naleštěnou kapotou. Temným lesem se kromě burácejícího silného motoru ve vysokých otáčkách, rozléhá píseň od Stana Bushe – The Touch. Nepopisuji nic jiného, než první moment hry Shadow Warrior, která utočila na nostalgii, překvapovala skvělou hratelností a krvavou podívanou na Xbox One v roce ‎2014 a po třech letech přichází znovu‎. Při...

»
16. 05. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: The Surge

Být fanouškem Hardcore RPG je v dnešní době těžké, po dohrání Dark Souls a Lords of Fallen na jedno dlouhé zívnutí, toho moc nezbývá. Všechny RPG jsou moc uzavřené a jednoduché. Pokud pociťujete tyto příznaky, zbystřete u nového titulu The Surge. Jestli nejste fanoušek hardcore žánru, připravte se na vypadávání vlasů, třes rukou, vztek a později pláč z důvodu rozdrceného ega. Po dlouhé době dorazil na Xbox One titul, který...

»
13. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Narcosis

Když se ke mně před nedávnem dostal film 47 Meters Down, došlo mi, že subžánr podvodních survival her je poměrně štíhlý. Děj vyprávějící o dvou sestrách, jejichž adrenalinový zážitek se žraloky se změní v boj o přežití na dně oceánu, k němuž nemají předpoklady a ani vybavení, vynikal dusnou atmosférou, kterou bych obratem přivítal v obdobném herním titulu. Jenže Abzu je žánrově mimo, Subnautica málo hororová, BioShock už archivní a Soma nám zůstala...

»
09. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Prey

Trvalo to dlouhých 11 let, mnoho sil, spoustu zahozené práce a urputný přerod z pokračování do zcela nového pojetí, které se dnes tak hrdě nazývá reboot. Prey je zpět a zase jsou ve hře mimozemské entity bažící po obyvatelích matičky Zemi, proti nimž stojí sama samotinká poslední naděje lidstva. Tím ovšem veškerá podobnost s originálem končí, neboť nové pojetí chce mít originální otisk myšlenek svých autorů, a to takřka za...

»
09. 05. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: Human Fall Flat

Lidské tělo je hodně zajímavé a spousta lidí s ním dokáže dělat celou řadu podivností nebo zajímavostí. Položili jste si ale někdy otázku, jak dopadne člověk, který spadne z velké výšky? Kromě toho, že asi ne moc dobře, tak většinou je z něho placka. Neříkám, že to je nějak jasně podložený vědecký fakt, ale minimálně ve hře Human Fall Flat to platí. A že se zde bude padat hodně asi netřeba dodávat.

»
06. 05. 2017 • lindros88cze0

RECENZE: Syberia 3

Asi už se budeme opakovat, ale klasické point-and-click adventury už nejsou takový hit, jako v 90. letech, ale přesto stále ne a ne umřít, a to je jen a jen dobře. Na konci dubna vyšla Syberia 3, která možná trochu zbytečně oživila už poměrně starou adventurní sérii, jež své době slavila velký úspěch a zapsala se do srdce nejednoho adventuristy. Jak se toto zmrtvýchvstání, jež podle nás nebylo nutné, povedlo? To...

»
03. 05. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Voodoo Vince: Remastered

Obětmi remasteru bývají zpravidla tituly, které ať z pohledu hráčů nebo z pohledu účetních, mají co nabídnout také aktuální generaci konzolí, přičemž čím úspěšnější značka, tím větší šance. Pro ostatní je tu zpětná kompatibilita, probouzející na konzoli Xbox One k životu o generaci starší hry. No jo, jenže touhu připomenout se mají i značky, které třebaže kdysi byly exkluzivní, kvůli odlišnému kódování nemohou procesem zpětné kompatibility projít. Jednou takovou je 14 let starý...

»