RECENZE: Cities Skylines – Xbox One Edition

Autor: wellkeybig Publikováno: 25.4.2017, 12:47

Publikováno: 25.4.2017, 12:47

Sociální sítě

O autorovi

wellkeybig

wellkeybig

Je autorem 116 článků

Strategií na Xbox One není mnoho a to hlavně z důvodu nutnosti hru ovládat na gamepadu. Když se řekne budovatelská strategie s možností zásahu do ekonomiky, řadu fanoušků polije pot při pomyšlení, hrát takovou hru bez podpory myši. Cities: Skylines je, ale jasným důkazem, že port strategie není žádný problém, když se vývojář zaměří. I když hra dorazila na PC už v roce 2015 a na Xbox One se dostala, až teď rozhodně stojí za to se do ní pustit. Fanoušci strategií a zvláště městských simulací potěší, že již nemusí, přes NES BOX žhavit SimCity z roku 1989 a mohou se pustit do skvělé hry jménem Cities: Skylines kterému SimCity pomyslně předává pochodeň.

Cities1

Město snadno a rychle

Manažerské hry, jako jsou SimCity, Tropico, Prison Architecht, jsou často velmi složité a komplexní. Nejen, že řídíte a vybíráte, kde všechno bude, ale také se objevují různě se překrývající nabídky, na úpravu ekonomiky a statistik. Cities: Skylines vše, ale dovedlo k pohodlnosti a jemnosti i na ovladač. Osobně jsem ze začátku propadal menší panice a bál jsem se zmatku, jako jsem zažíval u hry Tropico na Xbox 360, ale po chvilce strávené ve hře mi vše připadalo intuitivní a říkal jsem si, proč takových her nevzniká více? Hra mě překvapila ne jen ovládáním, ale i oslnivou grafikou a zkrátka tím jak se vesnice mění v městečko, stává se velkoměstem a později metropolí plnou mrakodrapů s obrovským cestovním ruchem.

Dělání, dělání všechny smutky zahání

Cities: Skylines se vydává cestou simulace městského života. Na rozdíl, ale od jiných titulů simulaci dávkuje rozumnou dávkou. Vývojáři si jsou vědomi toho, že kdyby hra byla pouze simulací, nebude to taková zábava. Nemusíte se obávat, že díky řadě nešťastných náhod jako požár, který vám zablokuje půl města, se ocitnete v situaci, kde vám nezbývá nic jiného než hodit ručník do ringu.

Cities: Skylines je naštěstí ve své simulaci dostatečně ohebná a benevolentní, takže každý problém je řešitelný. Veškeré úkony jsou naprosto logické. Vodu čerpám výš proti proudu a odpad zase níž ať je kvalita vody jak má být. Řeku můžete dokonce přehradit vodní elektrárnou. Díky dynamické vodě si musíte dát pozor, aby se vám tato elektrárna nestala osudovou a nezaplavili jste si město. Hra Vám umožní i pojmenování ulic, budov a všeho na co se vám podaří najet. Díky tomu, že studio Colossal Order má ve svém repertoáru i strategii Cities in Motion, kde se staráte o dopravu. Tato stránka hry je opravdu pomakaná a později se stává i kamenem úrazu. Čeká vás několik výzev, ovšem pro mě ta největší byla právě v optimalizaci dopravy, aby se všechno maximálně hýbalo. (prokletá doprava)

Cities2

Události, které hýbají světem

Po té co si osvojíte základní mechaniky jako rozdělování zón a rozvod vody i elektřiny může se zdát, že budování máte v malíčku. Hra Vám, ale pomalu dává nahlédnout na další věci, které obyvatelé budou brzy potřebovat. Odemykáte si další obsah plněním daných cílů. Ta nejzásadnější linie se vztahuje k počtu obyvatel, na kterou je navázáno vše ostatní. Postupně si odemykáte svoz odpadu, školy, hasiče, policejní stanice, kliniky, později větší nemocnice i policejní základny, univerzity a tak dále. Abyste se po prvních pár hodinách nezasekli, protože prostoru není z počátku mnoho, Cities vám nabídne rozšíření lokality. Progres je do hry nacpaný poněkud násilně. Nepředstavuje výzvu a je spíš otravné, když vás nutí do již zastavené čtvrti vecpat nově odemčenou budovu. Hra, ale nabízí i okamžité odemknutí všech budov, a pokud si budete chtít jen tak stavět není problém zapnout hru s neomezeným rozpočtem anebo dopravou jezdící vlevo.

Romantická krása s deštníkem na střeše mrakodrapu

Cities: Skylines mě překvapilo ještě před spuštěním a to svou velikostí 2 GB. V době, kdy není problém stahovat hry velké i 80 GB z Xbox Store jsem chvilku nevěřil svým očím, ale později jsem s obdivem sledoval monitor, jak krásně hra vypadá. Často jsem se přistihl u toho, jak jsem přestal cokoli dělat. Sledoval jsem ruch v mém centru, a jak se odráží světla projíždějícího policejního vozu nebo jak se vznáší opar v industriální zóně. Bohužel jsem se, ale často setkával i s tím, že hra se posekávala. Zvláště když se město rozrostlo do větších rozměrů a chtěl jsem za zoomovat na nějaký detail. Doufám, že se hra brzy setká s nějakým updatem, který poklesu snímkování zamezí.

Cities3

Jak se to teda hraje? Normálně, krumpáčem!

Pokud jste někdy hráli Cities: Skylines, anebo jinou strategii na PC jistě si teď lámete hlavu s tím, jak se hra bude hrát na konzoli. Vývojáři ovládání vyladili natolik, že jsem si kolikrát říkal, jak to na tom PC vlastně bylo. Vývojáři přidali do hry velkou přehlednou lištu v dolní části obrazovky, kterou jednoduše budete ovládat přes D-Pad. Pokud například budete chtít vybrat jednu ze zón, hra vám nabídne i kromě vyplnění celé sekce možnost vybarvování zón štětcem nebo po jednotlivých bodech. Obával jsem se toho, že půl hry se budu točit v nějakém radiálním menu a místo toho jsem měl vždy dokonalý přehled a jednoduché ovládání přes D-Pad.

Cities4

Modrá je planeta, kde můžeme žít. Modrá je dobrá, už je to tak.

Cities: Skylines Xbox One Edition vám dává na starosti růst vašeho města od samého začátku a je jen na vás, jak lidé budou spokojeni nebo jak město bude vypadat. Edice je za příznivou cenu 799 Kč a obsahuje i rozšíření After Dark které vám umožní měnit design, jak ve městě bude vypadat noční život a různé turistické akce. Takže kdo čeká hodně zábavy za málo peněz, nemá se čeho obávat. Paradox Interactive nám ukazuje, že všechny hry si zaslouží, aby byla na Xbox One.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Cities: Skylines Xbox One Edition je výborná budovatelská strategie s úžasnou grafikou a skvělou hratelností. Stavění města je zábavné a lehce mu propadnete. Cities se tím stává povinností pro každého fanouška žánru.
  • Vít Ledvinka

    Hru jsem koupil již v předobjednávce a musím se vším v recenzi souhlasit. Již předtím jsem se pídil po forech o Cities a všude jsem se dočetl, jak to nepůjde hrát na gamepadu, ale opak je pravdou. Takto elegantně vyřešené ovládání je pochvíli tak intuitivní, že není vůbec s ničím problém. A musím říci, že výše zmíněnou vsuvku „(prokletá doprava)“ hned pochopíte po pár hodinách hraní, když Vám půlka města začne umírat, protože nemá zdravotní péči, ale vy víte, že jste ji měli doposud v pořádku, ale průser vznikl stavbou skládky, kde velké množství popelářských aut zablokovalo průjezd mezi nemocnicí a vznikla ohromná kolona.

  • Rado Dračí Bojovník

    9,5/10

20. 08. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Observer

Stejně jako ostatní žánry, tak i horory se neustále vyvíjejí. Před osmdesáti lety stačilo na hlavu zakytovat hrnec, přidělat papírové šrouby a lidé se báli odejít z biografu, aby po cestě domů nepotkali Frankensteinovo monstrum. Přes maskované vrahy, poltergeisty, mýtické nestvůry, ďábly a jiná zla jsme se dostali až do dnešní fáze, kdy je módní nabalit na děsivou notu dalších 5 žánrů a přidat pořádnou dávku šílenství. Několikrát do roka nás...

»
16. 08. 2017 • wellkeybig0

RECENZE: Blackhole: Complete Edition

Co je České, to je hezké České videohry slaví úspěchy po celém světě. Tituly jako Mafia, Dex, Machinarium, nebo právě Blackhole hrají miliony hráčů. Bohužel není pravidlem, že každá česká hra si najde cestu do zahraničí a především k úspěchu. Blackhole: Complete Edition je, ale jedna z těch, co to dokázala a byla přijata velmi kladně po celém světě.

»
16. 08. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: The Long Dark

Techniky přežití se mohou hodit vždy, takže když je nějaká možnost se něco z nich naučit, určitě se neobracejte zády, ale snažte si zapamatovat, co se jenom dá. Nevíme dne ani hodiny, kdy do naší planety narazí asteroid, rozšíří se nákaza měnící lidi na nemrtvá monstra, nebo se prostě jenom prostřednictvím bankovek rozšíří nějaký smrtelný virus. Že jsou vám výše zmíněná témata povědomá? To by tedy měla, jelikož jsou to nejpopulárnější...

»
15. 08. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Agents of Mayhem

V pozici hráče jsem nikdy neholdoval hrám, které si předem nemůžu zaškatulkovat a u nichž se na základě propagace jen těžko určuje, co z nich vlastně vyleze. Ovšem jako recenzent si takové zajíce v pytli nadmíru užívám, protože se mi dostává vzácného privilegia, kdy se stávám prostředníkem mezi autory a potencionálními hráči. Třebaže si nedělám iluze, že by v době YouTube někdo kupoval novinku jen na základě jednoho názoru, často značně zaujaté osoby, alespoň...

»
06. 08. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Mr. Shifty

Tak schválně, kdo z vás, zatímco dává ostatním hráčům na frak ve všech těch Battlefieldech, Call of Duty a Gearsech, přemýšlí nad historií akčních her? No samozřejmě, že nikdo, protože na bloumání v paměti bude dost času, až dosáhneme staří sovětské ponorky, občas je ale návrat do časů dvourozměrné grafiky, jednoduché hratelnosti a pohledu shora vítaným zpestřením, a to zejména teď v létě, kdy se dav AAA her rozestoupí a my vidíme...

»
02. 08. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Super Cloudbuilt

Recenzentka: Kristine4Chaos Dnes už se můžeme maximálně dohadovat, jestli za rozšíření parkouru do her vděčíme perskému princi, svůdné Faith nebo neohroženému assassínovi Altairovi. Jednoduše tu je a pro mnohé tvůrce videoher se stal stěžejním prvkem jejich projektu, a to jak v klasické „umělecké“ formě, tak té futuristické, při níž si postava pomáhá exo-skeletem, jetpackem nebo obojím najednou. Do této kategorie patří i malá nezávislá hra Super Cloudbuilt, která ačkoli není příliš originální,...

»
18. 07. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: DeadCore

Skákání, postřeh, zručnost a rychlé rozhodování. Přesně tyhle dovednosti se dají trénovat nejen ve skutečném životě, ale stejně dobře i v rámci hraní. Prostě vezmete gamepad do ruky, k tomu nějakou těžkou hru a jedete. To pak nevíte, kde vám ruce s hlavou stojí a pokud jste výbušnější povahy, jako třeba já, mohou se sousedovic děti naučit celou řadu nových slov, pokud jsou tedy mladší. Jsou totiž hry, které vám zadarmo nic nedají...

»
17. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: AereA

O recenzi se postarala redakční důvěrnice Kristine4Chaos Za devatero oblačnostmi a devatero bouřkovými mraky je vzdušný svět AereA, jehož existence stojí a padá s hudbou. Není nic, co by zde nebylo v moci notového zápisu, a tak nikoho nepřekvapí, že na správný chod dohlíží Velký Maestro Guido, který je zároveň mentorem studentů jeho školy. Ovšem plovoucí hudební ráj je stižen neštěstím, když někdo odcizí kouzelné hudební nástroje, které vytvářejí harmonii držící Aereu...

»