RECENZE: Crash Bandicoot N.Sane Trilogy

Autor: lindros88cze Publikováno: 3.7.2018, 12:24

Publikováno: 3.7.2018, 12:24

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 113 článků

Kolekce Crash Bandicoot N.Sane Trilogy konečně dorazila na Xbox One a samozřejmě také ve 4K na Xbox One X. Oblíbený vačnatec je tedy zpět a hned na úvod je třeba říct, že čekání stálo za to.

Za remastery her Crash Bandicoot, Crash Bandicoot 2: Cortex Strikes Back a Crash Bandicoot: Warped, a tedy i za celou kolekcí, stojí studio Vicarious Visions, které odvedlo opravdu poctivou práci. Vzali to totiž od podlahy, i když vesměs jen po vizuální stránce, takže samotné jádro hry zůstalo nedotčeno. Ačkoliv tedy hra působí moderně a hravě obstojí proti současným titulům, pořád se hraje stejně, což je jen a jen dobře. Ačkoliv občas nám ovládání přišlo trochu tuhé, ale to může být především tím, že už jsme starší a reflexy našeho mládí už jsou dávno v tahu.

Pojďme si ale hru trochu více rozebrat. Jak už jsme zmínili, trilogie je opravdu nádherná. Od úvodní animace, v níž je Crash doslova napcán do stroje, aby odpovídal dnešním standardům, po špičkově odvedenou prezentaci, což se týče především rozdělení her a orientace v nabídce. Textury, nasvícení, animace, stínování a nespočet dalších detailů spolu s krásnými prostředími jsou jasným důkazem, že studio tenhle remaster dělalo s láskou. Navíc přihodili i předělanou hudbu a nějakou vlastní, aby vše znělo dnešním uším. Celá kolekce zkrátka působí svěže a vůbec si nebudete přidat, že hrajete 20 let staré tituly, i když nostalgie je mocná čarodějka.

V případě ovládání sice tehdy nefrčely analogové páčky, ale stále byly možností, což může znít zvláště, jelikož dnes si bez páček konzolové hraní neumíme představit. Přesto se Crash ovládá parádně a řekli bychom, že i hře páčky více sedí, takže byste tentokrát neměli rozbít tolik ovladačů :-). Přestože je ovládání poměrně přesné, což musí být, jelikož hra je stejně nemilosrdná jako tehdy, přece jen občas působí trochu pomaleji vzhledem k původnímu kódu hry, ale to už je o zvyku. Jen to A pro skok nemačkejte příliš silně :-).

Když už jsme zmínili obtížnost, na chvíli se u ní pozastavíme. Jak si možná pamatujete, obtížnost se dosti liší dle samotných her. První titul je ze začátku v pohodě. Hravě překonáte prvních pár úrovní, ale pak na vás hra uhodí. Narazíte na úroveň, kterou budete hrát pořád dokola, a pokořit ji vám dá zabrat. A že hra chyby neodpouští, to asi víte. Věrný Aku Aku vás pochopitelně ochrání jen jednou či dvakrát, než o něj definitivní přijdete a pak už není prostor na chyby, alespoň do dalšího záchytného bodu. Narazíte i na úrovně typizované jako tradiční plošinovky, kdy jste neustále pod palbou nepřátel a překážek všeho druhu, takže si ani pak nevydechnete.

Obtížnost se zkrátka stupňuje. Ačkoliv bychom řekli, že s dalšími hrami pak mírně klesá, zvláště Warped nám vždy přišel snazší, rozhodně se zapotíte. Jistá frustrace je tedy na místě, ale předpokládáme, že většina z vás dobře ví, do čeho jde. Jako kompenzaci určitě přijmete opravdu nádherné úrovně, které vyvolávají řadu vzpomínek, ať už je to vidlákov či čínská zeď z Warped, nebo kluzká jízda ve sněžné úrovni z Cortex Strikes Back. Tady je na místě vyseknout původním autorům z Naughty Dog poklonu za parádní design úrovní, mezi nimiž neschází ani podmořská návštěva či pronásledování obří zvěří s obrácenou kamerou.

I když se mezi vámi určitě najde pár jedinců, kteří žádnou z původních her nehráli, připravte se na skvělý zážitek. Samotná hratelnost je totiž naprosto banální. Kromě skákání přes překážky a likvidaci nepřátel stylovými otočkami, budete také rozbíjet bedny s vzácnými jablky, kdy stovka jablíček vám přihodí jeden život navíc. Řada úrovní skrývá navíc bonusové úseky, které stojí za vyzkoušení, abyste získali vzácné životy. Pokud by vám náhodou došli, žádná tragédie to není, jen danou úroveň začnete od začátku. Ne vždy také půjdete po svých, takže usednete třeba na motorku či tygříka, a tentokrát můžete za svou mladší sestru Coco hrát daleko častěji. Jako dodatečná výzva vám poslouží možnost sbírat diamanty za rozbití všech beden v úrovni či splnění úrovně v určitém čase. Zkrátka plošinovka jak vyšitá.

P. S. Kdo pamatuje slovenský pořad Maxihra? 🙂

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Nesmírně nás těší, že jsme si konečně i na Xbox One mohli zahrát Crash Bandicoot N.Sane Trilogy. Jedná se o poctivě odvedený remaster, který zachovává ducha původních her, ale přitom vypadá naprosto fantasticky. Přesto může být obtížnost pro dnešní hráče příliš, ale snad se otrkají a překonají i ovládání a taktéž nemilosrdnost některých úrovní. Tohle je zkrátka povinnost pro každého. Zvláště pro fanoušky, na které kolekce cílí. Tady totiž vydavatel naprosto jasně hraje na nostalgickou notu a sakra mu to vychází.
  • Vít Ledvinka

    Já vyrůstal na PC, takže sám to nepamatuji, ale mladá vyrůstala na PSku, takže dostala dárkem a tento krok nemůžu tedy nikomu doporučit, protože už se k Xku pak nedostanete 😀 A jak je uvedeno v článku, pozor na mačkání „A“, tak pravda, začínám mít obavy o svůj gamepad.

  • shack811 .

    Ja sa kráľovský bavím. Grafika nádherná. Hlavne dážď v bonusovým leveli Stormy ….Obtiažnosť je fakt vysoká. V jednotke za boha nemôžem prejsť level na moste s vypadanymi latami. Bude to chcieť ešte trénovať . Ono ani tá trojka nie je jednoduchá hlavne ku koncu. Škoda že sa Microsoft zameral na iné žánre. Takéto hry mne na Xbox chýbajú. Teda vlastne už nie 😋Na rok mám o zábavu postarané 😀

    • Vít Ledvinka

      No tam je ochcavka menší, lze vyskočit totiž na ty lana podél mostu a běžet po nich namísto skákání..

  • mar tin

    Ja teda nehraju na Xku ale na notasu a královsky se bavím. K tomu Xone gamepad a zábava na dlouhé hodiny. Obtížnost je opravdu vysoká, ale svalová paměť funguje celkem obstojně.

  • Radkin

    Maxihra s Andrejom Bičanom,kde ste mohli maximálne zadať smer doľava doprava a teda hlavná cena,vtedy Play Station bola nevyhratelna?Jasné,cumel som na to denne.

  • klidas

    P.S. ja 🙂 a kto si pamata slovensky program Level majstrov? 🙂

  • shack811 .

    Neviete čo treba splniť aby som mohol pozbierať v jednotke všetky bedne ? Diamant aj gold relic mám a stále mám neprístupné niektoré platformy. Či treba platinovú relikviu? Či prejsť celú hru najskôr? Ja som z toho jeleň 😁

    PS. Level majstrov pamätám s Fialkou a Jozom Prockom

    • klidas

      tak potom si asi pamatas aj Karni a Okiho 🙂

      • shack811 .

        To už nie. Je to už predsa hádam viac ako 20 rokov. Tuším to bežalo na satelitnej VTV.

        • klidas

          Karni = Andrea Karnasova, Oki = Marcel Ochranek 🙂

          • shack811 .

            Hej spomínam si na Karnasovu. Ta vymenila Zuzanu Fialovú ale oki to si už nepamätám. To boli časy. Ešte som bol zarity PCckar a konzoly boli pre mňa odpad 😁

  • shack811 .

    Už som si to pozistoval. Do Jungle Rollers potrebujem Zelený gem z levelu Lost City aby sa mi otvorili zamknuté platformy. To len keby niekto potreboval ako ja 😋

  • VencaF

    jo sem tam si to zajezdim na nocni na psp 🙂

22. 04. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Road Redemption

Hráči rádi vzpomínají na staré dobré klasiky, které přinesly nějakou tu zajímavou herní mechaniku. Spousta z těchto her by byla velice zajímavých i pro dnešní hráče, protože moc nezestárly, nebo by jim stačilo jenom trochu, aby odpovídaly dnešním standardům. I proto je pro dnešní vývojáře lákavá představa toho, že vezmou starou hru a pokusí se na ní postavit svou herní budoucnost. Bohužel ne vždy to dobře dopadne.

»
21. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: World Enduro Rally

Občas strávíte s hrou desítky hodin a stále nacházíte překvapující momenty. Ještě lepší je, když si vývojáři pro sebe nechají nějaký ten taj a během propagace nepropálí veškeré trumfy. Poslední dobou se sice stává, že neočekávané momenty pramení z trestuhodného stavu hry, ale zrovna dnes se nechci bavit o Bethesdě. Vlastně ani nevím o čem se budu bavit, protože World Enduro Rally není tajemná diva ve večerních šatech. Je to laciná rajda,...

»
18. 04. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Conarium

Za okny bílé peklo, v hlavě prázdno a okolo pusto, že by se dalo za hranice vyvážet. To je úvod, ze kterého můžete připravit deset a jednu hru navíc. Psychologické drama o následcích nezřízeného pití. Lyrickou baladu na téma Moje samota, moje radost. Depresivní pohled do nitra nedobrovolných exulantů na Sibiř. Anebo hororový thriller s psychologickou zápletkou, tedy v případě, že se hraje podle H. P Lovecrafta.

»
17. 04. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: R.B.I Baseball 19

Herní sportovci mají žně, protože celá řada sportů, u nás i těch méně známých, je zpracována do herní podoby. Hokej a fotbal jsou takové klasiky, které nikoho nepřekvapí a stejně tak virtuální zpracování amerického fotbalu. Z amerických sportů tak do sbírky chybí jenom baseball, kdy na Xbox One jsou na výběr dokonce dvě hry s touto tématikou.

»
15. 04. 2019 • DandyCZE1

RECENZE: Stellaris: Console Edition

Svět strategií je na Xboxu poměrně malý, takže za světlé výjimky jsme jedině rádi. Není totiž vůbec snadné napasovat komplikovanější ovládání na několik hlavních ovládacích prvků na gamepadu a ještě hráče zaujmout. Proto má žánr strategií stále hlavní místo na PC, a troufnu si říct, že to je poslední typ her, které vyloženě PC potřebují. Samozřejmě lze namítnout, že povolení myši a klávesnici může situaci vyřešit, ale osobně si myslím,...

»
14. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: The Grand Tour Game

Výrobci aut se neustále snaží, aby své výrobky prodali i těm, kteří o ně absolutně nestojí. Svobodnému muži rodinné MPV, příležitostnému řidiči luxusní limuzínu a zarytému vyznavačovi benzínu elektrické chrastítko. Někdy si marketingové oddělení přivlastní důležitý skalp, jindy musí přiznat nechtěný debakl. A přitom vzbudit zájem o auta je tak jednoduché. Stačí se jmenovat Clarkson, Hammond a May.

»
14. 04. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Gang Beasts

Šílená, bláznivá, bizarní, divná. I takové hry se dají najít v portfoliu nejrůznějších vývojářů. Co se jim nedá upřít, je nápad a snaha šokovat či nabídnout netradiční zážitek. To pak vznikne simulátor chleba, hrajete za kozu, valíte se světem coby kamenná koule, operujete v jedoucí sanitce nebo ovládáte roztodivné hrdiny. Někdy se úspěch dostaví, jindy ne, někdy vznikne hra dobrá pro párty, jindy si člověk vystačí sám.

»
10. 04. 2019 • chaosteorycz4

Recenze: Assassin’s Creed III Remastered

Tak schválně, ve kterém díle zabijácké série byly první námořní bitvy? Kdy se rozšířily možnosti parkouru? Který hrdina už nepotřeboval lékárničky pro uzdravení a proč byl důležitou součástí hraní lov a následný prodej kořisti? Všechny odpovědi jsou ukryty v historii, kterou značka Assassin’s Creed píše, a do značné míry překrucuje, už od roku 2007. Vy si teď minulost můžete zopakovat hned několikrát, a to na pozadí kolonialismu.

»