RECENZE: Dead Island Riptide

Autor: p.a.c.o Publikováno: 1.6.2013, 20:11

Publikováno: 1.6.2013, 20:11

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1640 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Prázdniny se nám pomalu, ale jistě blíží, takže mnozí z Vás jistě již pokukují po nějaké té pěkné dovolené. A proč nevyrazit na nějaký tropický ostrov se spoustou palem, malebnými chatrčemi a dobrosrdečnými domorodci. Pro všechny cestovatele má však společnost Techland jedno malé upozornění. Ostrov Palanai je zamořen nebezpečnou infekcí, která dělá z lidí krvelačné zombií monstra, takže cestování do této destinace se nedoporučuje. Pokračování Dead Island Riptide je zde a pro odvážlivce otevírá své brány.

Nejedná se bohužel o plnohodnotné pokračování, ale spíše o jakýsi datadisk na jiném ostrově, i když jiné je spíše jenom jméno. Hráči prvního dílu tak budou mít značně ulehčenou orientaci, protože všechno podstatné zůstalo zachováno a nic jim nebude bránit pustit se hned do děje. Příběhově hra navazuje tam, kde první díl skončil, tedy odletem z ostrova Banoi. Po chvilce se všechno mění a radost z úniku před smrtí střídá hořké zklamání. Naši hrdinové přistávají na lodi, kde jsou zajati pro lékařské a vojenské účely. Jejich těla obsahují protilátky proti viru a tým vědců je chce získat, aby mohl vytvořit protilátku ke smrtící biologické zbrani. Loď je záhy napadena virem, posádka se promění v monstra a nikým neřízená loď ztroskotává u ostrova Palanai. Po příběhové stránce rozhodně nečekejte nějaký super zážitek, ale hodně průměrný a klišé mi prolezlé cosi.

Vaším hrdinou se může stát jedna z pěti postav, kdy postavy z minulého dílu doplňuje jeden nováček. Každý z hrdinů má svojí speciální schopnost, ke které budeme v průběhu hry přidávat další dovednosti do jednoho ze tří vývojových stromů. Na začátku si můžete bodíky rozdělit buď sami a nebo zvolit jeden z předdefinovaných směrů.

Jediné, co je stejné a pořád stejně dobré, jsou souboje. Díky různým typům zbraní a zombií, i když drtivá většina z nich je opět pouhou kopií z prvního dílu, jsou souboje opět stejně zábavné a navíc díky únavě postavy a jejím speciálním schopnostem musí hráč při soubojích i trochu přemýšlet. Chybět nesmí ani sbírání předmětů, díky kterým budete moci vyrábět a opravovat svůj různorodý zbraňový arzenál. Střelné zbraně najdete taky, ale v drtivé většině stejně vezme do ruky to, co se zrovna bude válet kolem.

Po úkolové stránce nabízí hra dva typy úkolů. Prvním z nich je objevování ostrova a krkolomné posouvání příběhu dále, druhým pak bránění táborů a dalších lokalit. Na začátku si připravíte obrané pozice, opravíte okna, dveře nebo ploty a poté na Vás začnou útočit hromady nepřátel. Ve výsledku tedy poměrně umně vykradený zombie mód z Call Of Duty. Kdo dneska ale nekopíruje že? Jako poslední můžete sem tam narazit na nějaký ten vedlejší úkol, kdy se dovíte něco málo navíc o postavě, jejím duševním a názorovém rozpoložení nebo prostě k příběhu jako takovému. Ke cti vývojářům můžeme připočíst alespoň jednu novinku a to přidání, teď se podržte, celého jednoho dopravního prostředku – lodi. Ty logiky do příběhu sice moc nezapadají, protože normálně by člověk skočil do lodě a zmizel z ostrova, na který má co nevidět dopadnout atomovka, nicméně snaha se cení a nebudeme to dále rozmazávat.

Jak jsem již zmínil, tak prostředí ostrova je skoro na chlup stejné, jako bylo v jedničce a to samé bohužel platí i pro grafické zpracování. Hra již tedy tolik neoslní jako posledně a naneštěstí trpí stejnými neduhy, jako její předchůdce. Některé scenérie jsou opravdu povedené a budete se jimi kochat, ale pořád se Vám při tom bude někde v hlavě ozývat hlásek, že už jsme to jednou přeci viděli. Grafika navíc místy nepřirozeně doskakuje a animace stále nejsou tak pěkné, jak by mohli být. Aspoň že ty zombíci a jejich kosení vypadá k světu.

Jediné, co by mohlo hru tak nějak zachránit je kooperativní multiplayer. Ten byl velice chytlavý už v jedničce a je vidět, že na něm tvůrci zapracovali. Vyhledávání spoluhráčů nyní funguje o hodně lépe a hra dobře vyhledává hráče úměrně k Vašemu levelu, čím se celkový zážitek vylepšil. Je ovšem otázkou, jak moc Vás bude, byť i s dobrým kamarádem bavit, skoro úplně stejná náplň bavit i podruhé.

BONUS VIDEORECENZE XKO TV

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Dead Island Riptide není vyloženě špatnou hrou a troufnu si říct, že by mohl být ideální pro ty, kteří první díl z nějakého důvodu nehráli. Nabízí totiž poměrně intenzivní akční zážitek rozmanitým RPG systémem a nakonec celou řadu zbraní a jejich modifikací. Na druhou stranu je to ale nepříjemný fakt, že vývojáři za dva roky nevymysleli a nepřidali vůbec nic nového, příběh je hodně primitivní a taktéž již značně nepůvodní. Kdyby se hra prodávala za cenu datatisku, nejspíš by nebyl důvod, si jí nekoupit, ale za plnou cenu je to hodně troufalé. Co naplat, že je multiplayer opravdu zábavný, když Vás po prvotním nadšení tak jako tak začne nudit. Možná bude lepší na příštím pokračování opravdu pracovat a ne jenom dát jiný název na stejnou hru. Her s touto tématikou je dost a jejich kvalita je o několik úrovní výš, než u Dead Island Riptide.
17. 02. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Jump Force

Je tady další bojovka, která vytváří směs postav z různých světů anime. Tentokrát se jedná o týmovku Jump Force, které určitě ani zdaleka nebude posledním z tohoto žánru, ale přeci by byla škoda jej minout. Od ostatních her svého typu se odlišuje především svým vizuálním stylem, kdy se snaží anime postavy zpodobnit realističtěji, což může působit trochu směšně, ale ve výsledku dokáže zaujmout, i když určitě ne každého.

»
16. 02. 2019 • chaosteorycz5

Recenze: Crackdown 3

„Tak se podívej chlapče. Už máš dost let, aby si pochopil, že jsi nechtěný. Dnes tu s tebou mluvím jen díky brzké zavírací době obchodů a faktu, že moje jediná ochrana byl tehdy deštník. Šanci zbavit se tě okamžitě jsme propásli, a tak došlo na komplikovanější řešení. Do Nigérie si nedoputoval, protože jsem část peněz na poštovné propil U Fleků. A řvoucí balík byl beztak podezřelý. Snaha o prodej v internetové aukci...

»
14. 02. 2019 • p.a.c.o4

RECENZE: Far Cry: New Dawn

Pokračování zaběhnutých sérií to zejména v poslední době nemají vůbec snadné. Zde se totiž, mimo jiné, projevují sympatie či antipatie k jednotlivým značkám nebo vývojářským domům, a to radikálněji než kdy dříve. Onou otázkou a problémem je, jak moc danou hru inovovat, aby si ještě zachovala svou identitu, ale zároveň mohla hráči nabídnout něco nového. Série Asssassin’s Creed je dobrým příkladem toho, jak to může dopadnout a pomalu se toto ožehavé...

»
13. 02. 2019 • chaosteorycz15

Recenze: Metro Exodus

Rusko. Řekněte bez opovržení jméno východní velmoci ve špatný čas, ve špatné společnosti a máte zaděláno na pěkný problém. V lepším případě se setkáte s ostrým slovníkem. V tom horším vás čeká hloubková lustrace, kdy se kolektiv odhodlá k osobní prohlídce, hledajíc odposlechy, rudou knížku, podepsanou fotografii Vladimíra Vladimiroviče a zbytky smrtící látky. Ale proč ta hysterie? Země rozprostírající se na asijském kontinentu dala světu i dobré věci. Tak třeba architekturu, vodku, jednoduché věci...

»
12. 02. 2019 • CryLineT0

Recenze: DreamWorks Dragons Dawn of New Riders

Rodiče to nemají lehké. Při výběru vhodné hry často bývají omráčeni krásným přebalem a lehce tak přehlédnou věkové doporučení, které je alespoň drobným návodem ke správnému věku. Ukázkovým případem byla nedávná RPG Kingdom Hearts III, která by se vnutila i nemluvněti. U dračího příběhu podobný přešlap nehrozí, protože jde o přímočarou jednohubku pro malé.

»
06. 02. 2019 • CryLineT10

Recenze: Kingdom Hearts III

Odvaha, odhodlání, láska, přátelství, spravedlnost. To jsou motivy, se kterými manipuluje každé dobrodružství, každá báchorka pro děti a každý hrdinský epos. Jako malí jsme tyto vlastnosti brali za své, stejně jako postavy, jež je ztělesňovaly. Vařečky byly našimi světelnými meči, násady od košťat symbolizovaly mušketýrské kordy a poklice od zavařovacího hrnce posloužila coby štít Kapitána Amerika. Víte co? Ono ale stačí mnohem méně. Třeba obyčejný klíč.

»
05. 02. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Genesis Alpha One

Vesmír je nekonečný a stejně tak i možnosti v něm. Kolikrát nás jeho zákonitosti až překvapí a ne jinak je tomu i v herním vesmíru. Snad poprvé se mi stalo, že hra, o kterou jsem stál, byla nakonec něco úplně jiného, než jsem původně očekával. Z počátku jsem byl trochu zklamaný, ale nakonec jsem hře přišel na chuť a byl jsem rád, že jsem se o ní zajímal.

»
29. 01. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil 2

Hra roku už na jeho počátku? Jsem si vědom drzosti mé otázky, která v některých z vás vzbudí nechápavý výraz. Čeká nás rok plný nových značek a velkolepých pokračování, tak jak si dovoluji vytahovat recyklát dvacetileté hry, který se veze na pseudo-vlně remasterů a remaků. Povím vám zatím jediné, Resident Evil 2 se neveze, on tu vlnu vede. Jestli jste někdy pochybovali, zda dnešní hráči potřebují pohlavek z minulosti, aby prozřeli ze všednosti...

»