RECENZE: Death’s Door

Autor: HusekD Publikováno: 10.10.2021, 11:10

Publikováno: 10.10.2021, 11:10

Sociální sítě

O autorovi

HusekD

Je autorem 183 článků

Vrány byly odjakživa symbolizovány jako zvířata, která se pohybují v blízkosti smrti. Ve hře Deaths Door šli vývojáři ze studia Acid Nerve ještě o krůček dál a udělali z vrány samotného smrťáka.  Není to pro vaši postavu nic výjimečného. Je to jen každodenní rutinní práce, u které nepočítáte s žádnými komplikacemi. Začátek vaší cesty se line v pochmurné, až noirové atmosféře. Přicházíte do práce za doprovodu krásné klavírní hudby a než se stihnete rozkoukat, tak dostáváte zakázku na odnesení jedné obzvláště velké duše. Nepředstavujte si to ale jako snadnou práci. Ne všichni jdou smrti naproti, a proto je budete muset přesvědčit vlastní silou. Není se ale čemu divit. Smrt je tajemná a nikdo neví, co ho čeká na jejím začátku. Svojí práci odvedete velmi profesionálně a vše se zdá být naprosto v pořádku. Rozhodně nepočítáte s tím, že se za vámi objeví prastará vrána a vaši ukořistěnou duši vám ukradne. To je pro vás velká komplikace. Vrány jsou ve svém světě nesmrtelné bytosti, bohužel se ale bez odevzdané duše nemůžete vrátit zpět a jste tak uvězněni ve skutečném světě, kde na vás doléhá stáři a také všudypřítomná smrt.

Vydáváte se tak na složitou cestu za znovuzískání oné ukradené duše. Brzy zjistíte, jak se věci doopravdy mají a vaše cesta nabere zcela jiný směr. Příběh je v Deaths Door hlavním tahákem a proto se mu již pokusím vyhýbat. Můžu vám ale prozradit alespoň to, že na vás čeká i pár zajímavých zvratů. Při procházení světa se také setkáte s nemalým množstvím vedlejších postav. Ačkoliv je tento svět velmi depresivní místo a zdejší postavy trpí psychickými problémy, tak i přesto všechno se jim podaří vyplodit nejeden vtípek. Vzhledem k celé ponuré atmosféře hry jsou právě tyto srandovní maličkosti to, co vám dokáže vytvořit upřímný úsměv na tváři.

Grafické zpracování je vážně originální a dodává hře tu správnou atmosféru. Opravdu bych jen stěží hledal nějakou výtku k jejímu vzhledu a jsem rád, že se v poslední době objevují podobné hry častěji. Skutečný svět je rozdělen do několika lokalit a každá má svojí specifickou architekturu. Budete procházet prastaré ruiny, kobky, nebo dokonce krásnou podzimní zahradu. Po celou dobu hraní vás bude doprovázet relaxační hudba na klavír. Nenechte se ale ošálit lehkými tóny. Deaths Door je navzdory tomu všemu docela obtížnou hrou od které si určitě s radostí odpočinete. A to především ti hráči, kteří nejsou zvyklí na souboje závislé na přesných pohybech a dobré znalosti vašich nepřátel. Obtížnost v této hře není moc dobře vyvážená a kvůli tomu budete zbytečně umírat. V tomto ohledu vám nepomohou ani nové zbraně, které jsou k nalezení po celém světě. Je vážně škoda, že jich je tak malé množství a oproti základnímu meči vám ani nijak zásadně nevylepší statistiky. Důležitějším prvkem pro vás budou vaše schopnosti. Ty využijete při soubojích, průzkumu celého světa a také v řešení hádanek. Některá místa pro vás budou ze začátku nedostupná a pro jejich odemčení budete potřebovat čtyři schopnosti. Patří mezi ně luk, ohnivá koule, přitahovací hák a výbušnina. Tyto schopnosti spotřebovávají vaší manu a tu si musíte nabíjet útoky z blízka. Není tedy možné neustále utíkat a myslet si, že své protivníky udoláte na dálku. Tak či tak se jim musíte postavit tváří v tvář.

Pokud budete prozkoumávat lokace opravdu důkladně, tak se dostanete i k zajímavým odměnám. Můžou to být cenné duše, nové vybavení, klíče nebo velmi užitečná semínka. Pokud tyto semínka zasadíte do květináčů rozmístěných po světě, tak z nich vyrostou léčebné rostliny. Díky nim si následně můžete obnovit ztracené zdraví.  Věřte mi, že je využijete velmi často. Zdraví ze začátku nemáte mnoho a právě proto budete litovat každé chybičky, kterou v boji uděláte. Průzkum světa je ale důležitý i z jiného důvodu. Tak jako jsme na to zvyklí u Souls her, tak i tady si můžete otevřít různé zkratky, které vám urychlí budoucí pohyb po stejných lokacích. Velkou výtku bych měl k absenci jakékoliv mapy, nebo alespoň ukazatele kam právě zamířit.  Lokace jsou celkem obsáhlé a musíte si samy zapamatovat, kde se co nachází. To by samo o sobě nebylo tak složité, kdyby zde nebyl ten systém s postupným odemykáním schopností. Může se vám lehce stát, že něco přehlédnete a budete zbytečně pobíhat po všech lokacích, než přijdete na to, kde jste udělali chybu.

Soubojový systém je velmi příjemný a vaše postavička se hýbe krásně plynule. Obzvlášť když už budete mít něco za sebou a zainvestujete do své vrány nemalé množství sesbíraných duší. Díky nim si můžete svojí vránu alespoň trochu vylepšit a zpříjemnit si tak průběh celé hry. Já osobně bych trochu ustoupil od její obtížnosti a nechal hráče plynuleji vychutnávat příběh. Mám rád obtížné hry, ale jejich obtížnost musí být fér. Deaths Door balancuje mezi několika žánry a občas mi přišlo, že si není tak úplně jistá kam a na koho doopravdy míří.

Přes všechny výtky a nedostatky jsem si ale celý příběh našeho ptačího hrdiny užil a mohu hru doporučit všem hráčům, kteří mají rádi zajímavý příběh s dostatečnou výzvou a kvůli jejím nedostatkům i s pevnými nervy.  Hru Deaths Door nám přinesli vývojáři ze studia Acid Nerve s vydavatelem Devolver Digital. Hra vyšla pro Xbox One a Xbox Series X/S, 20. 7. 2021 s cenovkou 569 Kč.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

grafické zpracováníchybějící mapa
hudbanevyvážená obtížnost
příběh
humor
23. 11. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Goat Simulator 3

Poslání her je jasnější než výbuch atomovky. Mají přinášet výborné technické zpracování, vážné příběhy, kdy místy jedno nebo obě oči nezůstanou suché a propracovanou hratelnost, která je výzvou nejen pro naše ruce, ale také hlavu. Anebo taky ne. Pokud vývojáři popustí uzdu fantazii, vymyslí něco bláznivého, bizardního či ujetého, a ještě pro jistotu k tomu přilepí přídavek simulátor.

»
22. 11. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: Gungrave G.O.R.E

Jakmile se objevila příležitost k recenzi hry Gungrave G.O.R.E, nemohl jsem si ji nechat ujít. Ostatně první hra tohoto jména mi před lety dala přezdívku, přičemž od té doby se dočkala pouze jednoho pokračování, taktéž na PS2 (VR verzi, která dopadla velmi špatně jak u hráčů, tak u kritiků, raději ani zmiňovat nebudu). Co vedlo autory nyní, v roce 2022, probudit hlavního hrdinu Gravea z mrtvých a má jeho cesta...

»
21. 11. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: Evil West

Když jsem poprvé slyšel o další hře z produkce Focus Entertainment, příliš nadšení to ve mně nevyvolalo. Francouzský distributor je znám celou řadou titulů, které velmi snadno zapadnou do šedého průměru a poté po nich neštěkne ani pes. Poté jsem si ale vzpomněl na skvělou dvojici her A Plague Tale, což ve mně opět vzbudilo naději. Odsoudit hru na základě předsudků by ostatně byla veliká chyba a v případě Evil...

»
21. 11. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Soulstice

Různorodost. To je ten pravý výraz, který nám pomůže pojmenovat to, co na hrách máme tak strašně rádi. Vezměte si například téma sourozenců stojících proti nebezpečí. Může z toho vzniknout báječná adventura pro dva, kde bratři putují společně lesem a řeší logické překážky. Dále lze vytvořit středověký příběh opřený o éru morové epidemie, kde se ke slovu dostává dávné prokletí. A v neposlední řadě je možné vystavět fantaskní příběh o zániku světa,...

»
18. 11. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC Generations

Hry s oficiální licencí nám nabízejí přesně to, co od nich čekáme. Známé značky, sponzory, stáje, tratě, jezdce nebo hráče a stadiony. Na druhou stranu není snadné takovou hru připravovat v pokud možno nějakém intervalu ideálním jak pro vývojáře, tak pro hráče. A další věcí je fakt, že každá licence jednou končí, a i když se vývojářům při nakládání s ní daří, může dojít k ukončení spolupráce. Letos tímto způsobem rozloučíme hned se dvěma...

»
15. 11. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: The Chant

Ve školním skládání herbářů nejspíš našli zalíbení jen dva typy lidí. Budoucí pěstitelé omamných látek a fanatičtí zahradníci, kterým při popěvku „rozvíjej se poupátko“ vstávalo víc než jen úsměv na rtech. Jenže nikdo nemohl tušit, že se jednou najde ostrov plný dnešních hipíků, jejichž denním plánem je opěvování přírody a dolování barevných kamínků. A do takového prostředí se dostává psychicky nevyrovnaná slečna trpící tragickou ztrátou sestry. Pomůže sekta nevyrovnané duši?...

»
14. 11. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: Pentiment

Dobrých adventur je jako šafránu. Zatímco distributoři a herní studia hledají stále nové způsoby, jak monetizovat své tituly i po vydání a jak přesvědčit hráče, že potřebují nový skin na svou zbraň, tradiční herní žánry bohužel trpí. To ovšem neznamená, že by upadly v zapomnění. Skvělým příkladem je nejnovější počin studia Obsidian Entertainment, a především Joshe Sawyera (Icewind Dale, Neverwinter Nights 2, Fallout: New Vegas, Pillars of Eternity) s názvem...

»
04. 11. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Call of Duty: Modern Warfare II

Za sebe musím říct, že v žánru čistokrevných stříleček posledních pár let opravdu strádám. Ty časy, kdy jich do roka vyšlo několik a člověk si mohl vychutnat nespoutanou jízdu s vůni střelného prachu po kolena v krvi nepřátel, jsou ty tam. Zůstalo pouze pár přeživších, a ještě méně z nich vychází každý rok. Poslední stálící je v tomto směru Call of Duty, které rok co rok přináší nový díl. Výhodou téhle série je fakt, že...

»