RECENZE: Eventide 3: Legacy of Legends

Autor: p.a.c.o Publikováno: 11.7.2018, 9:27

Publikováno: 11.7.2018, 9:27

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1687 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Casual hry jsou takovou zajímavou sortou her, kterou většina hráčů přehlíží s tím, že se jedná o nějaké méněcenné hry. To však není tak úplně pravda, i když původ hledání předmětů, o kterém se budeme na následujících řádcích bavit, je na mobilní platformě. I tak se však jedná o hry nabízející zábavu, dokáží potrápit naše mozkovny a přinést zajímavé příběhy.

Polští Artifex Mundi jsou těmi největšími odborníky na tento herní žánr a dokáží her z žánru hledání předmětů přinést několik do roka. Některé z nich se pak dostanou i na velké konzole a za sebe říkám, že se na ně vždycky docela těším. Co se herní doby týče, nejsou sice nejdelší, ale jedná se o fajn odpočinkové záležitosti. To je případ i Eventide 3: Legacy of Legends, jehož recenzi máte právě před sebou.

Příběh hraje hlavní roli, protože slouží jako hlavní pojítko všech událostí a hádanek, jaké před nás vývojáři staví. Bohužel, po delší době musím říct, že je tak předvídatelný, jako snad nikdy. Ne, že by příběhy v těchto hrách byly vždycky originální, ale tentokrát je všechno podle stejné kostry, jako posledně a to včetně největšího zvratu, který jsem očekával hned při prvním kontaktu s dotyčnou postavou. Přitom úvod je velice slibný (útok příšer, hlavní postava má speciální dovednosti, svět v oblacích), ale o to větší bylo zklamání z nenaplnění potenciálu, s nímž tvůrci mohli, a hlavně měli pracovat. Navíc bývá dobrým zvykem, že po dohrání se odemkne ještě nějaký kus příběhu, odehrávající se buď před anebo po hlavní dějové lince. Tady se však nic dalšího po skončení hlavního příběhu nestane a je prostě konec.

Ani počet nových hádanek není nijak závratný, a když se nad tím zamyslím, vlastně jsem ve hře neobjevil nic nového nebo inovativního. Klasické hledání předmětů nesmí chybět, dále tu máme spojování barev, puzzly nebo doplňovačky. Dalo se určitě něco vymyslet i na magické dovednosti hlavní postavy a ani mazlíček z minula tu není. Škoda, škoda, škoda. Hlavolamy jsou přiměřeně těžké a s většinou z nich se vypořádáte jako nic. Škoda jen, že třeba takové spojování barev nebo puzzly se ve hře objeví jenom párkrát, protože ty mě bavily asi nejvíc.

První dohrání ukrojí z herního koláče nějaké 3 hodiny, a pokud budete šikovní, zvládnete všechny achievementy posbírat najednou. Ideální je to na dva průchody, jelikož je třeba všechno projít bez nějaké pomoci. Musím se přiznat, že jsem si občas, zejména při hledání předmětů, pomohl nějakou tou nápovědou, protože ať jsem koukal, jak jsem chtěl, prostě jsem danou věc neviděl.

Hra se pyšní vylepšením pro Xbox One X a technická stránka je to, co si zaslouží pochvalu. Animovaného filmečky vypadají pěkně a celková prezentace hry je parádní. Jednotlivé obrazovky, na nichž se hra odehrává, jsou pak třešničkou na dortu, protože některé scenérie jsou dech beroucí. Ještě aby ne, když velkou část herního času budete koukat na vznášející se ostrovy a duhová prostranství. Hudební doprovod pak ideálně dokresluje dané scény a při hledání dokáže navodit odpočinkovou atmosféru a pohladit po duši.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Eventide 3: Legacy of Legends je, co se žánru týče, velice průměrný počin a za 399 toho moc nenabízí ani pro skalní fanoušky žánru. Určitě se nejedná o špatný titul, bohužel pro pravidelné hráče nepřináší moc novinek a příběh je velice čitelný. V případě nějaké slevy minimálně o polovinu však dokáže zabavit, takže když tak počkejte na ni.
21. 04. 2019 • chaosteorycz2

Recenze: World Enduro Rally

Občas strávíte s hrou desítky hodin a stále nacházíte překvapující momenty. Ještě lepší je, když si vývojáři pro sebe nechají nějaký ten taj a během propagace nepropálí veškeré trumfy. Poslední dobou se sice stává, že neočekávané momenty pramení z trestuhodného stavu hry, ale zrovna dnes se nechci bavit o Bethesdě. Vlastně ani nevím o čem se budu bavit, protože World Enduro Rally není tajemná diva ve večerních šatech. Je to laciná rajda,...

»
18. 04. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Conarium

Za okny bílé peklo, v hlavě prázdno a okolo pusto, že by se dalo za hranice vyvážet. To je úvod, ze kterého můžete připravit deset a jednu hru navíc. Psychologické drama o následcích nezřízeného pití. Lyrickou baladu na téma Moje samota, moje radost. Depresivní pohled do nitra nedobrovolných exulantů na Sibiř. Anebo hororový thriller s psychologickou zápletkou, tedy v případě, že se hraje podle H. P Lovecrafta.

»
17. 04. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: R.B.I Baseball 19

Herní sportovci mají žně, protože celá řada sportů, u nás i těch méně známých, je zpracována do herní podoby. Hokej a fotbal jsou takové klasiky, které nikoho nepřekvapí a stejně tak virtuální zpracování amerického fotbalu. Z amerických sportů tak do sbírky chybí jenom baseball, kdy na Xbox One jsou na výběr dokonce dvě hry s touto tématikou.

»
15. 04. 2019 • DandyCZE1

RECENZE: Stellaris: Console Edition

Svět strategií je na Xboxu poměrně malý, takže za světlé výjimky jsme jedině rádi. Není totiž vůbec snadné napasovat komplikovanější ovládání na několik hlavních ovládacích prvků na gamepadu a ještě hráče zaujmout. Proto má žánr strategií stále hlavní místo na PC, a troufnu si říct, že to je poslední typ her, které vyloženě PC potřebují. Samozřejmě lze namítnout, že povolení myši a klávesnici může situaci vyřešit, ale osobně si myslím,...

»
14. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: The Grand Tour Game

Výrobci aut se neustále snaží, aby své výrobky prodali i těm, kteří o ně absolutně nestojí. Svobodnému muži rodinné MPV, příležitostnému řidiči luxusní limuzínu a zarytému vyznavačovi benzínu elektrické chrastítko. Někdy si marketingové oddělení přivlastní důležitý skalp, jindy musí přiznat nechtěný debakl. A přitom vzbudit zájem o auta je tak jednoduché. Stačí se jmenovat Clarkson, Hammond a May.

»
14. 04. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Gang Beasts

Šílená, bláznivá, bizarní, divná. I takové hry se dají najít v portfoliu nejrůznějších vývojářů. Co se jim nedá upřít, je nápad a snaha šokovat či nabídnout netradiční zážitek. To pak vznikne simulátor chleba, hrajete za kozu, valíte se světem coby kamenná koule, operujete v jedoucí sanitce nebo ovládáte roztodivné hrdiny. Někdy se úspěch dostaví, jindy ne, někdy vznikne hra dobrá pro párty, jindy si člověk vystačí sám.

»
10. 04. 2019 • chaosteorycz4

Recenze: Assassin’s Creed III Remastered

Tak schválně, ve kterém díle zabijácké série byly první námořní bitvy? Kdy se rozšířily možnosti parkouru? Který hrdina už nepotřeboval lékárničky pro uzdravení a proč byl důležitou součástí hraní lov a následný prodej kořisti? Všechny odpovědi jsou ukryty v historii, kterou značka Assassin’s Creed píše, a do značné míry překrucuje, už od roku 2007. Vy si teď minulost můžete zopakovat hned několikrát, a to na pozadí kolonialismu.

»
05. 04. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Far: Lone Sails

Prý, že cesta je cíl. Oblíbené klišé, které se hodí mezi pysky každému, kdo hledal v obyčejné hře významový nebo existencionální přesah, třebaže měl děj jasně vypsaný přímo před očima. Inside, Black the Fall, Limbo, Rime, Abzu, Unravel a desítky dalších. Na oko umělecká díla, jejichž jasné poselství se vypráví mezi řádky, zatímco ústřední postava absolvuje osudovou pouť plnou překážek. Jednou je skrytým motivem politika, jindy smysl života, velice často...

»