RECENZE: Eventide 3: Legacy of Legends

Autor: p.a.c.o Publikováno: 11.7.2018, 9:27

Publikováno: 11.7.2018, 9:27

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1475 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Casual hry jsou takovou zajímavou sortou her, kterou většina hráčů přehlíží s tím, že se jedná o nějaké méněcenné hry. To však není tak úplně pravda, i když původ hledání předmětů, o kterém se budeme na následujících řádcích bavit, je na mobilní platformě. I tak se však jedná o hry nabízející zábavu, dokáží potrápit naše mozkovny a přinést zajímavé příběhy.

Polští Artifex Mundi jsou těmi největšími odborníky na tento herní žánr a dokáží her z žánru hledání předmětů přinést několik do roka. Některé z nich se pak dostanou i na velké konzole a za sebe říkám, že se na ně vždycky docela těším. Co se herní doby týče, nejsou sice nejdelší, ale jedná se o fajn odpočinkové záležitosti. To je případ i Eventide 3: Legacy of Legends, jehož recenzi máte právě před sebou.

Příběh hraje hlavní roli, protože slouží jako hlavní pojítko všech událostí a hádanek, jaké před nás vývojáři staví. Bohužel, po delší době musím říct, že je tak předvídatelný, jako snad nikdy. Ne, že by příběhy v těchto hrách byly vždycky originální, ale tentokrát je všechno podle stejné kostry, jako posledně a to včetně největšího zvratu, který jsem očekával hned při prvním kontaktu s dotyčnou postavou. Přitom úvod je velice slibný (útok příšer, hlavní postava má speciální dovednosti, svět v oblacích), ale o to větší bylo zklamání z nenaplnění potenciálu, s nímž tvůrci mohli, a hlavně měli pracovat. Navíc bývá dobrým zvykem, že po dohrání se odemkne ještě nějaký kus příběhu, odehrávající se buď před anebo po hlavní dějové lince. Tady se však nic dalšího po skončení hlavního příběhu nestane a je prostě konec.

Ani počet nových hádanek není nijak závratný, a když se nad tím zamyslím, vlastně jsem ve hře neobjevil nic nového nebo inovativního. Klasické hledání předmětů nesmí chybět, dále tu máme spojování barev, puzzly nebo doplňovačky. Dalo se určitě něco vymyslet i na magické dovednosti hlavní postavy a ani mazlíček z minula tu není. Škoda, škoda, škoda. Hlavolamy jsou přiměřeně těžké a s většinou z nich se vypořádáte jako nic. Škoda jen, že třeba takové spojování barev nebo puzzly se ve hře objeví jenom párkrát, protože ty mě bavily asi nejvíc.

První dohrání ukrojí z herního koláče nějaké 3 hodiny, a pokud budete šikovní, zvládnete všechny achievementy posbírat najednou. Ideální je to na dva průchody, jelikož je třeba všechno projít bez nějaké pomoci. Musím se přiznat, že jsem si občas, zejména při hledání předmětů, pomohl nějakou tou nápovědou, protože ať jsem koukal, jak jsem chtěl, prostě jsem danou věc neviděl.

Hra se pyšní vylepšením pro Xbox One X a technická stránka je to, co si zaslouží pochvalu. Animovaného filmečky vypadají pěkně a celková prezentace hry je parádní. Jednotlivé obrazovky, na nichž se hra odehrává, jsou pak třešničkou na dortu, protože některé scenérie jsou dech beroucí. Ještě aby ne, když velkou část herního času budete koukat na vznášející se ostrovy a duhová prostranství. Hudební doprovod pak ideálně dokresluje dané scény a při hledání dokáže navodit odpočinkovou atmosféru a pohladit po duši.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Eventide 3: Legacy of Legends je, co se žánru týče, velice průměrný počin a za 399 toho moc nenabízí ani pro skalní fanoušky žánru. Určitě se nejedná o špatný titul, bohužel pro pravidelné hráče nepřináší moc novinek a příběh je velice čitelný. V případě nějaké slevy minimálně o polovinu však dokáže zabavit, takže když tak počkejte na ni.
12. 07. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: LEGO The Incredibles

LEGO hry jsou stálící herní scény a oproti velkým studiím, které vydají svá pokračování jednou do roka, stihnou vydat do roka i dvě hry. Jejich šablona se většinou moc neliší, mění se akorát příběh a hrdinové, kteří se na jeho základě ve hře objevují. Skoro si až člověk říká, jestli to stále někoho baví hrát. Odpověď by byla nejspíš kladná, i když to má svá ale.

»
07. 07. 2018 • chaosteorycz2

Recenze: Red Faction: Guerrilla Re-Mars-tered

Ne, já už tam nechci. To raději k nějaké bažině ve Vysoké Lhotě. Skoro každý míří k moři do Itálie, Řecka, Egypta nebo Chorvatska a já mám místenku na vyprahlý Mars. A vy se moc nesmějte, neboť příštích pár minut mi budete dělat společnost. Tudíž si nezapomeňte sbalit opalovací krém s faktorem „Do křupava“, doklady pro meziplanetární cestování a minimálně kontejner semtexu. Na nehostinnou planetu se opět vracíme jako důlní inženýři, proto se...

»
04. 07. 2018 • kristine4chaos5

Recenze: MXGP Pro

Kluci v redakci nad studiem Milestone už definitivně zlomili hůl. Není proto divu, že když vyšla jeho nová hra, mají najednou dovolené, rekonstrukce domů nebo neodkladné zdravotní prohlídky a plastické zákroky. Třeba i nastřelování vlasů. Vlastně se jim není co divit, protože už museli přetrpět zámořský motocross, atentát na rallye a naprostou devalvaci značky MotoGP. Nicméně. MXGP Pro je ve světě chválenou hrou, což může znamenat jen dvě věci. Buď...

»
03. 07. 2018 • lindros88cze12

RECENZE: Crash Bandicoot N.Sane Trilogy

Kolekce Crash Bandicoot N.Sane Trilogy konečně dorazila na Xbox One a samozřejmě také ve 4K na Xbox One X. Oblíbený vačnatec je tedy zpět a hned na úvod je třeba říct, že čekání stálo za to.

»
01. 07. 2018 • chaosteorycz5

Recenze: The Crew 2

Tak moji drazí. Právě jsem se vrátil ze zámoří, kde se mě sekta označená zkratkou „TC2“ pokusila obrátit na její víru. Na rozdíl od jiné organizace, které se to úspěšně podařilo kdysi v Austrálii, tato si na mě nepozvala jen závodníky automobilové, ale také piloty letadel a lodí. Všichni byli vybaveni velkým odhodláním vnutit mi lásku k jejich sportu. Přemlouvali, předváděli psí kusy, a dokonce upláceli drobnými dárky za to, že jsem...

»
28. 06. 2018 • p.a.c.o4

RECENZE: Unravel Two

Na hraní mám nejraději skutečnost, kdy mohu poznávat nejrůznější světy a v nich prožívat nejrůznější dobrodružství. Některé příběhy a zážitky po dohrání vyblednou, jiné z nich člověku utkví v paměti a rád se k nim vrací. Zejména se to podaří v případě, kdy prožijeme něco jiného, zvláštního nebo s výraznou grafickou stylizací, která celek odliší od zbytku herní produkce.

»
26. 06. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: Super Bomberman R

Zlý vládce Buggler má choutky na ovládnutí vesmíru. Sám o sobě ovšem stačí maximálně na podmanění vrakoviště, což pro začátek není tak zlé. Právě tady vdechne život pěti zlotřilým obrům, s jejichž pomocí převezme vládu na stejným počtem planet v soustavě Starry Sky Nebula. Ve světě, kde je dobro na úřadu práce, by měl vyhráno a popíjel někde olejové Mojito na okraji galaxie. Rodinka Bombermanů ale nehodlá mocichtivému lotrovi posluhovat. A také...

»
22. 06. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Prey: Mooncrash

Podle mnohých, to prej byla jedna z nejlepších her loňského roku a další skvělý milník studia Arkane. Jiní naopak tvrdí, že směsky všech možných titulů prej nehrají, protože originalita světem otáčí. A prej už to stejně nebylo ono, protože chyběl indián, obaly od ohnivé vody a emzáci balancující mezi genialitou a parodií. Prej se to jmenovalo Prey a podle tvůrců jedna zastávka u ní rozhodně nestačí. A víte co? Já souhlasím,...

»