Xboxweb.cz

Imperium napadlo vaši zemi a celkem dvanáct učňů se jim postaví, aby odbyly jejich neúmornou touhu po krystalech magie. Anebo víte co? Ono je to vlastně jedno. Nemastný příběh vás bude zdržovat, ve většině případů budete přehnaně dlouhé videosekvence přeskakovat a dialogy jakbysmet. Nebudete tak vědět za co hrajete, v jaké době hrajte, ani proč to hrajete, dokonce to ni nubete umět pořádně celé hrát a přesto v hraní budete pokračovat. Proč? Protože Final Fantasy Type-0 HD díky svému původnímu konceptu pro kapesní konzoli je přes rozmanitost nastaveni v jádru jednoduchá hra a překvapivě nesmírně zábavná i přes její repetitivnost.

Japonské hry mají své specifikum, pro které buď místo ve svém srdíčku máte, je jistým směrem vyhráno, pokud ne, držte od nic odstup na sto metrů. Final Fantasy však není kdovíjakou novotinou. Znalci vzpomenou na první díl vydaný už před necelými čtyřmi dekádami a jeho postupný vývoj až k plánovanému patnáctému dílu, co by měl letos vyjít, a to přes několik spinoffových sérií jako třeba dnes recenzovaný Final Fantasy z kompilace Fabula Nova Crystallis. Ptáte se na náš názor? My je máme rádi. Konec konců, hry by bez nich nebyly tam, kde jsou dnes, a to i ty ze západu.

O tom tu ale dnes mluvit nechceme, chceme tu mluvit o tom, že máme konečně možnost tenhle kousek si zahrát, jelikož původně vyšel jen v Japonsku a ještě na PSP. To jsme ale už naznačili. Stejně jako jsme naznačili, že hratelnost ze z kapsy přenesla ve formě jednoduché hratelnosti, než jakou jí znáte z hlavní série. Naráz můžete totiž používat jen čtyři kouzla, které si však můžete po levelování a uplatnění v talentové větvi (záměrně říkáme větev, jelikož není nikterak velká) obměňovat s těmi současnými u jistého levitujícího krystalu, kde mimo jiné hru ukládáte (sama to nedělá), načítáte, měníte výbavu vylepšující vaše základní staty, nebo spravujete vaší tříčlennou partu a obměňujete za jiné z dvanácti bojovníků.

Každá postava má jinou zbraň, jinou výbavu a někteří obdobné schopnosti, které však, jak už jsme řekli, můžete vyměňovat. Zvolíte si jednu primární a během boje mezi třemi zvolenými můžete přepínat s tím, že zbytek vám v boji pomáhá. Bohužel ale nepřátelé jdou prakticky vždy po vás. Nicméně jsou v boji velmi užiteční a chytří, což ale zase neplatí o nepřátelích. Nejenže nepobrali moc rozumu, ale takový bossové jsou dosti tuzí, takže spolu s nelehkou možností uložení se stává FF Type-0 tuhou záležitostí, avšak ne nezdolatelnou. Chce to jen trošku přemýšlení, trpělivosti a soustředění. Úhyby, bránění, doplňování životů, ať už lahvičkami nebo kouzly, je zde tedy nutností, a to nejen primární postavy. Pokud vám totiž jedna natáhne bačkory, můžete ji buď výjimečně obměnit za jinou za jednu ze zbylých jedenácti, nebo ji oživit, ale až u zmiňovaného krystalu. Smrt všech tří ovládaných postav znamená konec hry, menu a načtení poslední uložené pozice. Přesto hra neztrácí akční tempo a tolik vás „Game Over“ nenaštve jako u jiných tuhých her.

Problém nastává tehdy, když jste zvyklý z jiných her býti voděni za ručičku, hra vám radí jen z poloviny kam jít a co udělat, ale většinou se budete muset spolehnout na vlastní intuici. My tak už na začátku dlouho bloudili po mapě světa ve stylu stařičkého Falloutu, kdy se se zvětšenou postavičkou pohybujete po 3D mapě z lokace do lokace zmenšenou krajinou, leč vás na takové cestě může potkat všelijaká nebezpečí. Například loupežníci, odkud po dobojování můžete v klidu odcestovat tam, kam jste měli namířeno. Nám to ale na jednu stranu přišlo všechno zprvu trošku nepřehledné a občas jsme se začali ztrácet i v hlavním menu.

Hudbu asi nemá cenu sáhodlouze rozebírat. Je prostě Japonská, a jestli nevíte, co si po tímto pojmem představit, napište to do Googlu a klikněte na jakýkoliv odkaz. Ke grafice bychom ale pár výtek měli. Přestože autoři zvedli rozlišení na Full HD a do popředí přidali pro efekt poletující smetí zářící ve svitu zapadajícího slunce, obzvlášť při cutscénach, což nás překvapilo, protože to jde lehce osekat, se nejvíce projevilo ořezání původní verze, jež pravděpodobně na stejném enginu už nešla více zlepšit. Na druhou stranu si myslíme, že vývojáři měli dostatek času hru v novém enginu lépe předělat. Stejně jako umožnit hráčům přeskočení vedlejších, jinak nudných questů k dostání se k hlavním misím.

Ať už si potrpíte na zbraních pro blízkost nebo na dálku, přijdete si jako nezaujatý RPG hráč na své a jako fanoušek JRPG i na to nesvé. Multiplayer zde nehledejte, autoři ho oproti původní hře, vyhodili a nahradili několika novými levely, na které jsme ale bohužel nepřišli (původní verzi jsme neměli možnost si zahrát (vyšla jen v Japonsku, jak jsme říkali)). Nicméně jde o povedené JRPG s typickou akční složkou a atypickou možností ovládání několika postav. No zkrátka, jsme spokojeni, čekali jsme sice víc, ale vlastně jsme spokojeni.