Recenze: Flatout 4: Total Insanity

Autor: Josef Brožek Publikováno: 17.3.2017, 15:01

Publikováno: 17.3.2017, 15:01

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 747 článků

Je tomu 13 let od vydání prvního dílu ze série Flatout a od té doby se toho se značkou stalo celkem dost. Bugbear Games, puvodní vývojáři, se po Ultimate Carnage značky vzdali a od té doby pracují na všem známém projektu Next Car Game: Wreckfest, na jehož předběžný přístup mají hráči prozatím smíšené názory. Třetí díl si vzalo do rukou studio Team 6, které ze značky udělalo naprostý propadák, proto se ho vzdalo taky a na čtvrtém dílu pracovalo nezávislé studio Kylotonn, které si už nějaké ty závodní hry taky odbylo a mezitím, co spousto hráčů zlomilo na hrou hůl (že jo, PACO?), tak připravili nový díl, občas nedotažený, ale starých dobrých kvalit.

U nás v redakci panovali ohledně hry všelijaké názory, a to především negativní. Nakonec jsme to ale riskli a jsme opravdu překvapeni. Flatout 4 bere to nejlepší ze svých úspěšných předchůdců. Teda všechno ne. Nečekejte Next Car Game a jejich nový engine. Demolice se sice dočkáte, ale nanejvýš prostředí, a to ku prospěchu celkem dost (dokonce věcí, u kterých byste to nečekali). Co takhle srub?. Auta totiž prakticky zničit nelze. Tu vám upadnou dveře, tu to udřete, tu vysypete sklo, a to je tak všechno. Ani v derby arénách tedy nečekejte žádné šrotování, prostě až vám dojede bar s opravou na nulu, explodujete. Na víc asi nebyl rozpočet.

Byť nám tahle možnost chyběla, nějak jsme na ní během hraní zapomněli. Flatout 4 se vrací ke kořenům náplni hraní, a tak čekejte všechny staré a osvědčené módy jako jízda na čas s bombou, kaskadérské kousky, a to jak staré, tak nové, Carnage, kde se snažíte během závodu zlikvidovat co nejvíce aut, klasické závody, závod o čas a to je všechno. Ačkoliv se zdá, že módů není moc, vůbec se nebojte. Tahle hra vás chytne a nepustí, dokud nedojedete všechno na zlato.

image

V menu najdete kariéru rozdělenou na tři sezóny, kde jezdíte v různě drahých autech. Zde nakupujete nová vozidla plněním cupů rozdělených do tří a více závodů a plněním speciálních závodů (převážně na čas, nebo survival derby, či závod s powerupy), dále nakupujete vylepšení částí vozidla, jichž mohlo být asi opravdu víc a různé designové úpravy. Pak je tu rychlá hra, multiplayer, který jsme díky nedostatku hráčů před vydáním bohužel nemohli vyzkoušet a to nejlepší nakonec – Flatout mód! Zde najdete kýžené kaskadérské závody, derby, Carnage nebo závody s bombou. Velká většina je zprvu uzamčená a odemyká se postupným získáváním bodů z jednotlivých závodů ve Flatout módu.

Upgrade vozidel má vliv na jízdní model, který jinak je vcelku přijatelný. Novější auta samozřejmě vypadají a i se chovají lépe než ty ze šroťáku, ale celkově jsme byli spokojeni a ne tedy frustrování jako ve třetím dílu. Trošku nám chyběla zprvu možnost nastavení vyšší obtížnosti, ale protože novější a novější závody vyžadovaly lepší úpravu vozidla, nebo rovnou nové, tak jsme si stěžovat přestali. Licencované značky vozidel samozřejmě nečekejte, leč většina kopíruje ikonické modely vozidel z různých závodních kategorií.

Ačkoliv jsme nejvíce času strávili v kariéře, více nás bavil Flatout mód, protože přinesl něco nového, co dlouho v závodění chybělo. Derby jsme si totiž od spin-offu Dirtu totiž nezahráli a kaskaderství autem… no, kde jinde to najdete? V ní vás čeká klasické vystřelování panáčka v různých nápaditých verzích, které mnozí z vás znají ze starších dílů. Žabky, terč, bourání hradu, atd.
Byli jsme trochu zklamaní z počtu a variací map až na výjimečné arény jsou totiž asi tři nebo čtyři a hra využívá jejich různé variace pomocí počasí, otáčením, apod. A to ani nemluvíme o tom, že velká většina se nám ani nelíbila, ale tak to už je potom otázkou vkusu. Jediné hratelné byly asi dvě, zbytek totiž během jízdy pokrýval obrazovku prachem od aut před námi, takže jsme to v nejbližší zatáčce napálili do stromu. Lze se naštěstí příslušným tlačítkem vrátit na trať, a protože umělá inteligence zrovna nikam nepospíchá, lze ji celkem rychle dojet za použitím nitra. Pokud budeme o umělé inteligenci mluvit, co se jízdy týče, hodnotíme průměrem, a to jak v klasických závodech, tak v jiných modech.

image (2)

Během hraní vás doprovází skvělá hudba, která je místy celkem rytmická a chytlavá, ale občas zazní něco, co si nikdy neoblíbíte, ani kdyby vám to hráli na pustém ostrově a hudbu jste neslyšeli dvacet let. Je to ale opět otázka vkusu, protože mezitím, co já písničku pomalu ani nevnímal, jak se mi nelíbila, přítelkyně vedle už žhavila na mobilu aplikaci pro zjištění právě hrané písničky. Bugy jsme nenašli. Ono ani není moc kde, protože není moc co kde zkazit. Módu je dost, a to ještě lze od každého hrát různou variaci, hra je chytlavá, hudba občas taky, pěkně se na to kouká, ačkoliv graficky rozhodně není Flatout 4 z AAA školy a byť by UI mohla být ještě o něco agresivnější nejen vůči protihráčům, ale i vám a map by mohlo být víc, obsahem vám bude stačit tak akorát. Až hra vyjde a multiplayer půjde do předních řad, určitě to bude ještě lepší. My se ke hře ale nevrátíme. Proč? Protože ji pořád hrajeme.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Pokud jste nad Flatoutem zanevřeli po skandále se třetím dílem, je čas se vrátit.
  • Milan Bokůvka

    To nema multak? Ghost taky zatim ne a dostal od vas tri hvezdy. Divne

    • Chaosteory CZ

      Ghost Recon jsem recenzoval já, ne kolega a kooperace skutečných hráčů je považována za multiplayer. Že hra nemá ještě PvP režim na tom nic nemění.

      • Milan Bokůvka

        Tak to jsi to hral asi sam, protoze s partou kamaradu ta hra chyta uplne jinej rozmer a ne tri hvezdy.

        • Chaosteory CZ

          Ubrané hvězdy jsou za problémy s NAT, které Ubisoft, na rozdíl od jiných firem, není schopný dlouhodobě vyřešit. Pokud jste četl i recenzi a nekoukal jen na počet hvězdiček, který beru čistě jako doplněk, kooperaci s reálnými hráči nemám co vytknout. Pokud tedy hrajete s týmem, který znáte.

          • Smolka Michal

            Môj názor je ten že recenzie na tychto stránkach patria ku prísnejšim a často objektivnejsim ako inde. Sem tam u exkluzívit je cítiť že je to fórum len pre xbox ale multiplatformovky hodnotia na 80% vždy podľa môjho gusta… A nový flatout vizera dobre

  • Martin Kvašsay

    Jak tomu můžete dát 8 ? Ta hra stojí za ubohých 4 až 5 z 10 !!!! 🙁

    • Lukáš Kaňka

      Zde se dává ve všech recenzí hodně bodů na vše.

      • Chaosteory CZ

        Bez ohledu na to, co si osobně myslím o recenzi výše, nám trochu křivdítě 🙂

      • p.a.c.o

        Souhlas s kolegou. Hodnocení v recenzi je na každém autorovi, ale jinak si taky myslím, že jsme spíš přísnější, než tomu bývá jinde. Samozřejmě každý má na hodnocení her nějaký pohled a ten se ne vždy musí shodovat.
        A když už jsem byl zmíněn v recenzi, tak nad sérií Flatout (od třetího dílu dál) už jsem opravdu zlomil hůl a čekám, jak dopadne Wreckfest od původních tvůrců této série. V předběžném přístupu zatím vypadá pěkně a když všechno vyjde, bude Wreckfest pořádná jízda…

20. 08. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Observer

Stejně jako ostatní žánry, tak i horory se neustále vyvíjejí. Před osmdesáti lety stačilo na hlavu zakytovat hrnec, přidělat papírové šrouby a lidé se báli odejít z biografu, aby po cestě domů nepotkali Frankensteinovo monstrum. Přes maskované vrahy, poltergeisty, mýtické nestvůry, ďábly a jiná zla jsme se dostali až do dnešní fáze, kdy je módní nabalit na děsivou notu dalších 5 žánrů a přidat pořádnou dávku šílenství. Několikrát do roka nás...

»
16. 08. 2017 • wellkeybig0

RECENZE: Blackhole: Complete Edition

Co je České, to je hezké České videohry slaví úspěchy po celém světě. Tituly jako Mafia, Dex, Machinarium, nebo právě Blackhole hrají miliony hráčů. Bohužel není pravidlem, že každá česká hra si najde cestu do zahraničí a především k úspěchu. Blackhole: Complete Edition je, ale jedna z těch, co to dokázala a byla přijata velmi kladně po celém světě.

»
16. 08. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: The Long Dark

Techniky přežití se mohou hodit vždy, takže když je nějaká možnost se něco z nich naučit, určitě se neobracejte zády, ale snažte si zapamatovat, co se jenom dá. Nevíme dne ani hodiny, kdy do naší planety narazí asteroid, rozšíří se nákaza měnící lidi na nemrtvá monstra, nebo se prostě jenom prostřednictvím bankovek rozšíří nějaký smrtelný virus. Že jsou vám výše zmíněná témata povědomá? To by tedy měla, jelikož jsou to nejpopulárnější...

»
15. 08. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Agents of Mayhem

V pozici hráče jsem nikdy neholdoval hrám, které si předem nemůžu zaškatulkovat a u nichž se na základě propagace jen těžko určuje, co z nich vlastně vyleze. Ovšem jako recenzent si takové zajíce v pytli nadmíru užívám, protože se mi dostává vzácného privilegia, kdy se stávám prostředníkem mezi autory a potencionálními hráči. Třebaže si nedělám iluze, že by v době YouTube někdo kupoval novinku jen na základě jednoho názoru, často značně zaujaté osoby, alespoň...

»
06. 08. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Mr. Shifty

Tak schválně, kdo z vás, zatímco dává ostatním hráčům na frak ve všech těch Battlefieldech, Call of Duty a Gearsech, přemýšlí nad historií akčních her? No samozřejmě, že nikdo, protože na bloumání v paměti bude dost času, až dosáhneme staří sovětské ponorky, občas je ale návrat do časů dvourozměrné grafiky, jednoduché hratelnosti a pohledu shora vítaným zpestřením, a to zejména teď v létě, kdy se dav AAA her rozestoupí a my vidíme...

»
02. 08. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Super Cloudbuilt

Recenzentka: Kristine4Chaos Dnes už se můžeme maximálně dohadovat, jestli za rozšíření parkouru do her vděčíme perskému princi, svůdné Faith nebo neohroženému assassínovi Altairovi. Jednoduše tu je a pro mnohé tvůrce videoher se stal stěžejním prvkem jejich projektu, a to jak v klasické „umělecké“ formě, tak té futuristické, při níž si postava pomáhá exo-skeletem, jetpackem nebo obojím najednou. Do této kategorie patří i malá nezávislá hra Super Cloudbuilt, která ačkoli není příliš originální,...

»
18. 07. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: DeadCore

Skákání, postřeh, zručnost a rychlé rozhodování. Přesně tyhle dovednosti se dají trénovat nejen ve skutečném životě, ale stejně dobře i v rámci hraní. Prostě vezmete gamepad do ruky, k tomu nějakou těžkou hru a jedete. To pak nevíte, kde vám ruce s hlavou stojí a pokud jste výbušnější povahy, jako třeba já, mohou se sousedovic děti naučit celou řadu nových slov, pokud jsou tedy mladší. Jsou totiž hry, které vám zadarmo nic nedají...

»
17. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: AereA

O recenzi se postarala redakční důvěrnice Kristine4Chaos Za devatero oblačnostmi a devatero bouřkovými mraky je vzdušný svět AereA, jehož existence stojí a padá s hudbou. Není nic, co by zde nebylo v moci notového zápisu, a tak nikoho nepřekvapí, že na správný chod dohlíží Velký Maestro Guido, který je zároveň mentorem studentů jeho školy. Ovšem plovoucí hudební ráj je stižen neštěstím, když někdo odcizí kouzelné hudební nástroje, které vytvářejí harmonii držící Aereu...

»