RECENZE: From The Ashes DLC – Kingdom Come

Autor: p.a.c.o Publikováno: 21.7.2018, 11:47

Publikováno: 21.7.2018, 11:47

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1505 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉

A je to tady. České studio Warhorse přichází s prvním DLC pro hru Kingdom Come: Deliverence. Protože mám tuto hru velmi ráda, na přídavné DLC From the Ashes jsem se moc těšila. Zejména proto, že není třeba mít odehranou celou či skoro celou hru, aby se člověk dostal k přídavku do hry. Ovšem alespoň část již odehrána být musí. Přesněji dobýt zpět Přibyslavice od lapků a kumánů. Kdo tedy ještě osvobozeno nemá, hurá na koně, potají otrávit jídlo, zapálit šípy a vydat se osvobozovat. Ten, kdo Přibyslavice již osvobodil, bude mít přístup k novému obsahu o něco lehčí. Stačí totiž (po vítězném souboji s Prckem) zajít za panem Divišem z Talmberka, pod kterého Přibyslavice spadají a optat se ho, co s nimi plánuje.

Prvním menším úkolem tohoto DLC je najít lokátora Martina, který měl obhlédnout místo, ale dosud se nevrátil. Je jasné, že houby asi nehledá. Po jeho záchraně se konečně dostáváme k tomu, kvůli čemu jsme si DLC pořizovali – stáváme se rychtářem Přibyslavic a musíme se je snažit „postavit na nohy“. Hned se také dozvíme, kde asi vzniklo přísloví – za dobrotu na žebrotu. Diviš nás totiž po tom, co mu Martin nastíní, že obnova bude stát tisíce až desetitisíce chechtáků, pověří správou a obnovou Přibyslavic. Ovšem na peníze od Diviše rovnou zapomeňte. Ač je pro Jindřicha čest být rychtářem, jen co se dozví, že vše bude dotovat sám, se mu to už moc nelíbí. Ale co, pán řekl, a tak to prostě bude.

Nezbývá tedy než i nadále pokračovat ve shánění peněz a sem tam se zastavit v Přibyslavicích, kde postavíte tuhle tábor dřevorubců, zpevníte cestu, postavíte pekárnu atd. atd. Velkým cílem je totiž obnova kostela, která už nějakou tu větší korunu a spoustu materiálu stojí. A samozřejmě udělat z Přibyslavic prosperující město. Takže nezbývá než budovat a shánět lepší truhláře, platnéře aj. Martin vám totiž zajistí jen průměrné dělníky. Ovšem na cestách potkáte spoustu lidí, a tak není o lepší řemeslníky a dělníky nouze.

Při stavbě ale nečekejte volnou ruku jako v klasických budovatelských hrách. Typ staveb je již dán díky umístění města. Ke stavbě máte vždy k ruce Martina, který vám přesně určí, jaké místo se pro vámi vybranou budovu hodí. Zda již máte vše potřebné, nebo je něco třeba sehnat či postavit, se dozvíte v přehledné účetní knize. Je zde i příjem/výdej peněz. Protože zadarmo ani kuře nehrabe, nečekejte, že když vám dojdou ve výplatní truhle peníze, budou vám dělníci makat pro vaše pěkné oči. Vždy je třeba jednou za čas zkontrolovat, že ještě nějaké chechtáky na výplaty jsou a případně do truhly přidat, aby se město pěkně rozvíjelo. A až bude město vydělávat, můžete si naopak peníze z truhly případně i vzít.

Správa města ale není jen o stavění. Kde jsou lidé, tam jsou i spory. A tak jako správní rychtáři, musíte řešit i spory. Při jejich řešení je dobré vyslechnout obě strany a rozhodnout, jak spor vyřešit. A že nejde o nějaké malichernosti je poznat už zpočátku. Hned jako první spor je totiž třeba rozhodnout, zda smí lidé kadit kdekoliv u řeky, nebo omezit místo až sto či stopadesát stop po proudu. Nečekejte, že se vždy zavděčíte všem. Ovšem nejde obyvatele využívat. Stále totiž spadáte pod Diviše a pokud vedení nebudete zvládat, klidně vám úřad odebere. A to asi nikdo nechce. Takže poctivě a rozumně.

Jak již bylo nastíněno, DLC krásně zapadá do příběhové linie hry a není proto nijak rušivé. Ocení ho spíše ti, kdo ještě hru nemají úplně dohranou, ale mají alespoň menší obnos peněz. Nebude pro ně až tolik zatěžující stavět některé budovy – hlavně zpočátku, kdy se staví spíše takové, které pouze navyšují měsíční rozpočet v červených číslech. Ovšem i ten, kdo má v peněžence jen pár peněz nepřijde zkrátka. Vždy se přece dá při plnění questů nějaký ten drobásek z kapes lapků získat a ani prodej jejich věcí není k zahození. Ovšem stavba trvá o něco déle. Je však poté pěkný pocit postavit první budovu či vidět, jak se městečko pomalu rozrůstá. Co již máte postavené je totiž taky krásně vidět na mapě v účetní knize.

Nejméně se z nového DLC budou těšit asi ti, co již hru mají (skoro) dohranou a v kapse desetitisíce. To pak jen chodíte stále a stále dokola za lokátorem a stavíte jednu budovu za druhou. Mezi stavbou si odskočíte shánět dodávky surovin pro své dělníky anebo pro nějakého lepšího řemeslníka. Chybí tu tak prožitek ze zadostiučinění, že se konečně našlo dost peněz na stavbu. Ovšem díky novému městu můžete získat zbraně či zbroj, které jinde nenajdete, a tak je na zvážení, zda to za to stojí.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

DLC From the Ashes, které rozšíří hru Kingdom Come: Deliverence je učeno spíše pro hráče, kteří nepostupují hrou rychlostí blesku a mají tak ještě část příběhu před sebou. Obnova Přibyslavic pro ně bude výzvou a ne jen stále dokola se opakujícím klikáním a souhlasem se stavbou. Za přijatelnou cenu 200Kč se vám ale dostane možnosti stát se rychtářem a dostat se tak ke zbraním a zbroji, kterou jinde nenajdete. Zpestřením je také řešení mnohdy úsměvných sporů mezi lidmi.
20. 08. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: State of Mind

Žánr science fiction mám rád od doby, co jsem viděl Vesmírnou odyseu. I když jsem tenkrát absolutně nechápal, co mi chce sdělit, fascinoval mě svět, jehož součástí se nikdy nestanu. Během let pozdějších, kdy jsem knihovnu plnil Asimovem, Bradburym a Heinleinem, mě ale uchvátil jiný poutník budoucností, a to Philip K. Dick. Jeho pohledy do neznáma, v nichž se lidství stává obchodním artiklem a člověk lehce nahraditelným „komponentem“, mají dodnes mrazivou...

»
16. 08. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: Graveyard Keeper

Díky hrám už jsem byl ledacos. Vesmírný nájezdník, závodník, mariňák, pirát, zemědělec, řidič hromadné dopravy, superhrdina, bláznivá koza a pravděpodobně dalších sto zaměstnání nebo poslání. Nikdy jsem ale nebyl hrobník, což se teď díky studiu Lazy Bear Games změnilo. A věřte nebo ne, i obyčejný muž s lopatou, oslíkem a ukecanou lebkou se může stát hrdinou.

»
14. 08. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Overcooked 2

Já sám ve skutečnosti moc dobrý kuchař nejsem. Nějaký ten základ sice zvládnu, ale daleko raději jídlo konzumuji, než připravuji. Do role uznávaného kuchaře jsem se dostal alespoň virtuálně díky prvnímu dílu Overcooked, kde se ve zběsilé kuchyni člověk proháněl ze strany na stranu, čekal, kde ho co zase překvapí a hlavně v kooperaci to byla neskutečně strhující zábava.

»
24. 07. 2018 • chaosteorycz17

Recenze: Bud Spencer & Terence Hill – Slaps And Beans

V letech, kdy jste už příliš staří na pleny, ale ještě nemáte nárok na občanský průkaz, jsou často vašimi hrdiny postavy stříbrného plátna. Za bezstarostných let mé generace to byla zdánlivě nesourodá dvojice Italů. Ať už byl v záběru Malý unavený Joe nebo Banánový Joe, vždy bezpráví trestali Dva machři mezi nebem a peklem. Přilepen k obrazovce jsem nečekal, až padne Sudá a lichá, protože už malé dítě ví, že Kdo najde...

»
22. 07. 2018 • p.a.c.o2

RECENZE: Mothergunship

Střílení je super a člověk se u něj parádně vyřádí. Nebojte, nejsem žádný fanatik, který by běhal po městě s pistolí a střílel po všem, co se hne. Rád vezmu gamepad do ruky a vydám se sjednávat pořádek a zachraňovat lidstvo před zombií apokalypsou nebo třeba útokem nepřátel z vesmíru. Trochu mne mrzí, že stále více her tlačí na multiplayerovou pilu, kdy člověk k zážitku potřebuje hráče kolem sebe a pak je to...

»
19. 07. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Danger Zone 2

Když v roce 2013 Electronic Arts sebrala Criterionu vývoj NFS a předala ho Ghost Games, byl to začátek konce tvůrců série Burnout. Později byly směrem k „Duchům“ přesunuty i dvě třetiny zaměstnanců a zakladatelům studia Criterion došla trpělivost. V následujícím roce Alex Ward a Fiona Sperry založili, ještě s Paulem Rossem, studio nové a oznámili, že se vrátí ke kořenům. Vznikly tak Three Fields Entertainment a „nebezpečné“ hry všeho druhu.

»
17. 07. 2018 • kristine4chaos1

Recenze: All-Star Fruit Racing

Občas se podíváte na obal hry a přesně víte, co vám může dát. Při pohledu na dnešní recenzovanou novinku správně tušíte autíčka z kategorie „kartových“ závodů. Také se nemůžete splést, pokud si je zasadíte do barevného světa, plného ovocných koktejlů a svěží atmosféry. K takovému typu her samozřejmě patří rozverná munice všeho druhu a sympatičtí závodníci na šílených strojích.

»
12. 07. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: LEGO The Incredibles

LEGO hry jsou stálící herní scény a oproti velkým studiím, které vydají svá pokračování jednou do roka, stihnou vydat do roka i dvě hry. Jejich šablona se většinou moc neliší, mění se akorát příběh a hrdinové, kteří se na jeho základě ve hře objevují. Skoro si až člověk říká, jestli to stále někoho baví hrát. Odpověď by byla nejspíš kladná, i když to má svá ale.

»