RECENZE: From The Ashes DLC – Kingdom Come

Autor: p.a.c.o Publikováno: 21.7.2018, 11:47

Publikováno: 21.7.2018, 11:47

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1595 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉

A je to tady. České studio Warhorse přichází s prvním DLC pro hru Kingdom Come: Deliverence. Protože mám tuto hru velmi ráda, na přídavné DLC From the Ashes jsem se moc těšila. Zejména proto, že není třeba mít odehranou celou či skoro celou hru, aby se člověk dostal k přídavku do hry. Ovšem alespoň část již odehrána být musí. Přesněji dobýt zpět Přibyslavice od lapků a kumánů. Kdo tedy ještě osvobozeno nemá, hurá na koně, potají otrávit jídlo, zapálit šípy a vydat se osvobozovat. Ten, kdo Přibyslavice již osvobodil, bude mít přístup k novému obsahu o něco lehčí. Stačí totiž (po vítězném souboji s Prckem) zajít za panem Divišem z Talmberka, pod kterého Přibyslavice spadají a optat se ho, co s nimi plánuje.

Prvním menším úkolem tohoto DLC je najít lokátora Martina, který měl obhlédnout místo, ale dosud se nevrátil. Je jasné, že houby asi nehledá. Po jeho záchraně se konečně dostáváme k tomu, kvůli čemu jsme si DLC pořizovali – stáváme se rychtářem Přibyslavic a musíme se je snažit „postavit na nohy“. Hned se také dozvíme, kde asi vzniklo přísloví – za dobrotu na žebrotu. Diviš nás totiž po tom, co mu Martin nastíní, že obnova bude stát tisíce až desetitisíce chechtáků, pověří správou a obnovou Přibyslavic. Ovšem na peníze od Diviše rovnou zapomeňte. Ač je pro Jindřicha čest být rychtářem, jen co se dozví, že vše bude dotovat sám, se mu to už moc nelíbí. Ale co, pán řekl, a tak to prostě bude.

Nezbývá tedy než i nadále pokračovat ve shánění peněz a sem tam se zastavit v Přibyslavicích, kde postavíte tuhle tábor dřevorubců, zpevníte cestu, postavíte pekárnu atd. atd. Velkým cílem je totiž obnova kostela, která už nějakou tu větší korunu a spoustu materiálu stojí. A samozřejmě udělat z Přibyslavic prosperující město. Takže nezbývá než budovat a shánět lepší truhláře, platnéře aj. Martin vám totiž zajistí jen průměrné dělníky. Ovšem na cestách potkáte spoustu lidí, a tak není o lepší řemeslníky a dělníky nouze.

Při stavbě ale nečekejte volnou ruku jako v klasických budovatelských hrách. Typ staveb je již dán díky umístění města. Ke stavbě máte vždy k ruce Martina, který vám přesně určí, jaké místo se pro vámi vybranou budovu hodí. Zda již máte vše potřebné, nebo je něco třeba sehnat či postavit, se dozvíte v přehledné účetní knize. Je zde i příjem/výdej peněz. Protože zadarmo ani kuře nehrabe, nečekejte, že když vám dojdou ve výplatní truhle peníze, budou vám dělníci makat pro vaše pěkné oči. Vždy je třeba jednou za čas zkontrolovat, že ještě nějaké chechtáky na výplaty jsou a případně do truhly přidat, aby se město pěkně rozvíjelo. A až bude město vydělávat, můžete si naopak peníze z truhly případně i vzít.

Správa města ale není jen o stavění. Kde jsou lidé, tam jsou i spory. A tak jako správní rychtáři, musíte řešit i spory. Při jejich řešení je dobré vyslechnout obě strany a rozhodnout, jak spor vyřešit. A že nejde o nějaké malichernosti je poznat už zpočátku. Hned jako první spor je totiž třeba rozhodnout, zda smí lidé kadit kdekoliv u řeky, nebo omezit místo až sto či stopadesát stop po proudu. Nečekejte, že se vždy zavděčíte všem. Ovšem nejde obyvatele využívat. Stále totiž spadáte pod Diviše a pokud vedení nebudete zvládat, klidně vám úřad odebere. A to asi nikdo nechce. Takže poctivě a rozumně.

Jak již bylo nastíněno, DLC krásně zapadá do příběhové linie hry a není proto nijak rušivé. Ocení ho spíše ti, kdo ještě hru nemají úplně dohranou, ale mají alespoň menší obnos peněz. Nebude pro ně až tolik zatěžující stavět některé budovy – hlavně zpočátku, kdy se staví spíše takové, které pouze navyšují měsíční rozpočet v červených číslech. Ovšem i ten, kdo má v peněžence jen pár peněz nepřijde zkrátka. Vždy se přece dá při plnění questů nějaký ten drobásek z kapes lapků získat a ani prodej jejich věcí není k zahození. Ovšem stavba trvá o něco déle. Je však poté pěkný pocit postavit první budovu či vidět, jak se městečko pomalu rozrůstá. Co již máte postavené je totiž taky krásně vidět na mapě v účetní knize.

Nejméně se z nového DLC budou těšit asi ti, co již hru mají (skoro) dohranou a v kapse desetitisíce. To pak jen chodíte stále a stále dokola za lokátorem a stavíte jednu budovu za druhou. Mezi stavbou si odskočíte shánět dodávky surovin pro své dělníky anebo pro nějakého lepšího řemeslníka. Chybí tu tak prožitek ze zadostiučinění, že se konečně našlo dost peněz na stavbu. Ovšem díky novému městu můžete získat zbraně či zbroj, které jinde nenajdete, a tak je na zvážení, zda to za to stojí.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

DLC From the Ashes, které rozšíří hru Kingdom Come: Deliverence je učeno spíše pro hráče, kteří nepostupují hrou rychlostí blesku a mají tak ještě část příběhu před sebou. Obnova Přibyslavic pro ně bude výzvou a ne jen stále dokola se opakujícím klikáním a souhlasem se stavbou. Za přijatelnou cenu 200Kč se vám ale dostane možnosti stát se rychtářem a dostat se tak ke zbraním a zbroji, kterou jinde nenajdete. Zpestřením je také řešení mnohdy úsměvných sporů mezi lidmi.
12. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Just Cause 4

Otevřené světy nabízejí nespočet možností, jak nám přinést různorodá dobrodružství a nejspíš i proto jsou v dnešní době tak populární. I já se do těchto světů rád vydávám, ale je tu jeden z nich, který se svou nekonečnou akcí tak trochu vymyká všem ostatním. Série Just Cause na to jde cestou výbuchů, bláznivostí a světem, v němž se můžeme vydat, kam nás jenom napadne a vyzkoušet, co všechno v něm je možné, byť je...

»
08. 12. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Jagged Alliance: Rage!

Vytahovat na světlo staré značky je stejně moderní, jako nosit brýle a kšandy po dědovi a hrát si na hipstera. Dle hesla: „Když to nejde zremasterovat, udělej další díl“, dostáváme opětovně série, jejichž existence byla už dávno součástí minulosti. A zcela právem, protože v posledních podobách dokázaly sami sebe dostat do slepé uličky.

»
04. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: RIDE 3

Vývojáři z italského studia Milestone mají mezi hráči již nějaké to jméno, protože stojí za celou řadou známých značek. Jejich kvalita je sice velice rozporuplná, ale když řeknu, že se jedná o lehce nadprůměrné tituly, nejspíš to přesně vystihne jejich status. Ne každé studio je schopné chrlit hry stejným tempem, jako to dělají právě Milestone a ještě u nich zajistit nějakou kvalitu. Vždyť jenom letos jsme od nich již dostali tři...

»
30. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Battlefield V

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený...

»
29. 11. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: Darksiders III

Je jedno, jak moc se snažíte změnit osud. Pokud se tak má stát, stane se. Bláboly kartářky uzené v mlžném oparu levného kuřiva neberte na lehkou váhu, protože něco málo na nich bude. Nevěříte? Co Sarah Connorová a oddalování soudného dne? Nebo Glum, jehož osud byl navěky spojen s prstenem? A co nastolení rovnováhy na bojišti, kterému andělé a démoni říkají Země? Téma jak vystřižené pro Roberta Langdona nebo Constantina, mají v tomto...

»
26. 11. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Achtung! Cthulhu Tactics

Kdykoliv se Němci zapletou s okultismem, smrdí to sírou nebo pořádně nevrlými démony. Že byl Hitler přinejmenším fascinován magií a vším, co by mohlo z onoho či jiného světa pomoci jeho armádě k vyhraní války, je známým faktem. Však spousta her, filmů a komiksů s tímto motivem pracuje. Jenže co kdyby Lovecraft nebyl jen skvělý fantasta, ale také spisovatel popisující skutečný kult a reálná monstra? Pak by válečné fronty možná páchly rybinou.

»
25. 11. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Storm Boy

Silné příběhy nejsou doménou jenom knih či filmů, ale stále více se o ně pokoušejí, a dost často i úspěšně, herní vývojáři. Výsledky se různí stejně, jako herní žánry, protože by se dalo říct, že silný příběh jde naroubovat téměř na jakýkoli žánr. Můžeme střílet emzáky a přitom prožívat drama, užívat si malebného světa, který sužují vážné problémy nebo se prohánět po polích a vytvářet si příběhy vlastní.

»
23. 11. 2018 • chaosteorycz7

Recenze: Fallout 76

O tom, jak udělat ze spokojených hráčů smečku štvavých vlků, by některé herní společnosti mohly napsat seminární práci, natočit dokument a vydat pětisvazkovou publikaci. Snaha o rozšíření hráčské základny bohužel vede i k činům, které v konečném důsledku neocení nikdo. Hráči počínaje a propocenými účetními konče. O limitech lidské trpělivosti se v minulosti přesvědčily firmy jako Microsoft, Electronic Arts či Sega. A teď to vypadá, že se u neviditelných mantinelů složí Bethesda.

»