Recenze: God’s Trigger

Autor: chaosteorycz Publikováno: 7.5.2019, 9:01

Publikováno: 7.5.2019, 9:01

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 2228 článků

Obyčejný hráč s velkou hubou. Věrný člen redakce, jehož revír začíná a končím psaním.

Top-down titulů, tedy her, které sledujeme z horního pohledu, bylo hodně už před třiceti lety. S ohledem na výkon herních strojů šlo kdysi o univerzální perspektivu, která skvěle posloužila strategiím, střílečkám, městským akcím, budovatelským ságám či hrám na hrdiny. A ačkoliv bychom dnes měli oslavovat virtuální realitu, rozlišení ostřejší než skutečnost a efekty zahanbující přírodní zákony, mezi levnými střílečkami se zpracování stále těší velké oblibě. A když se na něj naroubuje brutální spolupráce agentů posmrtných světů, nestojí zábavě nic v cestě.

Po tisící páté má mít Země nového správce, a tomu se nynější obyvatelé příliš nepozdávají. Jezdce apokalypsy tak pověřuje, aby v různých formách nastoupili na inventuru a přebytky homo sapiens nenápadně snížili na minimum. Ve stejný čas se potkávají anděl Harry a ďáblice Judy. On ztratil křídla a touží se dostat zpět do nebe. Ona byla na povrchu zapomenuta, čehož využívá k pekelné jízdě. Oběma však plány hatí naplánovaný armageddon, který je přiměje ke spolupráci za záchranu světa. Nemocniční zřízenci, nechť si připraví vercajk, dárci organického materiálu se začínají hromadit.

Zápletka je originální jako kulaté kolo a o herních prvcích to bude platit stejně tak. Na střílečce totiž není moc velký prostor k překvapení. Ještě když oba hrdinové využívají všechny přednosti, které jim původ nabízí. Zpomalení času při fatální exekuci, neviditelnost, procházení stěnami, ovládání myslí, klonování, vražedné přírodní elementy, teleportace a silová pole. To vše vývojáři z One More Level postupně postavám přidávají, zatímco herní mapa nabírá sytě rudý odstín. Speciální schopnosti jsou totiž jen třešinkou na dortu, který je porcován sečnými zbraněmi a tím, co vypadne z mrtvých.

Harry by se neztratil v Devil May Cry a Judy by na zavolání mohla zaskočit v Darksiders. Odlišují se stylem boje, ale také možnostmi. Proto je v kampani volba přepínání, přičemž každá z postav sbírá vlastní body zkušeností. Doporučil bych věnovat pozornost oběma, protože v určitých levelech postavy spolupracují, a pak je výrazně nižší úroveň na škodu. Strom, nebo spíš tabulka rozvoje, má jednoduché schéma a netřeba na ni vysokoškolský diplom. Obdobná je k vidění v každé druhé malé hře.

Při výčtu jednotlivých prvků zní God’s Trigger jako neoriginální slepenec, jehož cílem je uzmutí alespoň promile fanoušků Hotline Miami. A možná to tak i je. Nemění to ale nic na faktu, že celek šlape v brutálním tempu plném popkulturních odkazů. Všechny ty dobře známé věci nemají vykradenou pachuť. Fungují jako citace vzdávající úctu originálu, ke kterému se hlásí, ale nevykrádá ho. Vlastně mám výtku jen směrem k postavám. Snaží se těžit z přirozeného kontrastu dvou světů. Na úrovni vyprávěného příběhu však pošťuchování příliš nefunguje. Nemají dostatek prostoru a hláškami ve stylu Duke Nukema to nezachrání.

Zbytek je krvavý biják na pokračování, v němž se snoubí DOOM, Wolfenstein, komiksovka XIII, zmíněná Hotline Miami, a to nejlepší (nejen) z béčkových akčních snímků konce minulého století. Přestřelky a souboje mají dynamiku a nešetří krví. Běžní protivníci končí ve stříkanci krve okamžitě, ti náročnější po prvním zásahu tečou jak prasklé potrubí. Scény, kdy dojde na zpomalení času evokují Maxe Payne, hromadné přestřelky pak zlatý fond hongkongské akční kinematografie, kterému kralovali John Woo a Chow Yun Fat. Možná si ještě pamatujete hru Stranglehold, která éru obou borců adaptovala do obdobně zábavné podívané.

Vaše počínání za sebou nechává kaluže rajčatového protlaku, utrhané končetiny a částečně zničitelné prostředí. Některé úrovně téměř doslovně odkazují na díla s nemilosrdnými představiteli. Například název Death Wish dává vzpomenout na snímky, kde Charles Bronson dosti brutálně suploval spravedlnost. Samotné složení úrovně v mnohém cituje akční scénu z Desperada, v níž Antonio Banderas „čístí“ bar, zatímco Tarantino jde přes hajzlíky do tajného zázemí knajpy. Westernová kapitola pak působí jako jedna velká pocta snímkům z divokého západu, při které nesmí chybět dobývání vlaku. Má snad jméno Harry vést ke Clintu Eastwoodovi?

Designy úrovní se snaží z jednotlivých témat vytěžit maximum. Někde se více střílí, jinde je větší zaměření na řešení hádanek, až titul drobně sklouzne do vod izometrické Lary Croft. To se týká zejména středověkého hradu, kde se dočkáte i posvátných zbraní. Kůly jsou skutečně „cool“, ale ne tak jako granát doprovázený chorálem. Ano, i tady se vývojáři hlásí k jedné ikonické zbrani. Samotné mapy jsou na bázi jednoduchého bludiště, kde není možné se ztratit. Postup je téměř lineární a když už se vydáte šmejdit mimo hlavní trasu, je to kvůli stránkám z časopisu Helljoy. Ani se neptejte, další odkaz.

Kdyby vás náhodou už omrzelo sólo hraní, dotáhněte na sedačku spoluhráče a rozjeďte potírání apokalypsy ve dvou. Sice tím částečně padá strategie několika řešení, ale užijete si ještě víc zábavy. Za normálních okolností po smrti následuje blízký checkpoint. S kolegou po boku však přichází na scénu oživení. Pakliže vlastníte injekci. Při troše sehrání nemají protivníci šanci a hra uteče až nečekaně rychle. V doprovodu komiksově laděné stylizace a výtečného soundtracku.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Když originalita dostává na frak, nemusí to být vždy na škodu. Jezdcům apokalypsy se vystavuje krvavý účet, který nezapře styl zaprášených videokazet a zavřených heren. God’s Trigger si na nic nehraje a sympatickou formou připomíná, že zdaleka není prvním mstitelem s rudými fleky na oblečení a doutnající hlavní. Jako akční oddechovka funguje v plné šíři. Jednotlivce potěší množstvím přístupů k primitivní náplni, dvojice zábavnou kooperací s dobrou znovuhratelností.
10. 07. 2019 • chaosteorycz5

Recenze: Car Mechanic Simulator

Na úvod jedno velké poděkování. Vám vše, kteří jste děti nevzali do zoo, protože poslední peníze zůstaly v kostelní pokladničce. I těm, jejichž dovolená vedla do Mekky namísto letní destinace u Středozemního moře. Nezapomínám ani na artritické jedince, kteří přes úmornou bolest klečí pravidelně na koberci a chorý hřbet ohýbají na svatou stranu. No a vy, jejichž dobrota skončila v komůrce s otcem představeným, všechna čest vašim padlým ideálům. A dalším padlým věcem.

»
09. 07. 2019 • CryLineT0

Recenze: Bloodstained: Ritual of the Night

Když se pánům zachce moci, musí nastoupit dívka. I testosteron se musí udržovat v rozumné míře. Na západ od nás by taková hrdinka tasila pistole. Dle moderních norem střízlivě oblečená. Nevyzývavá, cudná, s křesťanským základem a diplomem z univerzity. Evropská měřítka by ji přisoudila exotický vzhled a těžké dětství. Ctící vlastní tradice zvládá bodné zbraně a hýří důvtipem.

»
05. 07. 2019 • CryLineT1

Recenze: Sea of Solitude

Electronic Arts jsou dlouhodobě v hráčské nemilosti. Možná zcela po právu, možná ze setrvačnosti. Dnes to nebude o lesku a bídě jedné slavné společnosti. Palčivé téma se týká velkých značek a mezi ně nezávislá tvorba nepatří. Právě projekty z dílny EA Originals ukazují přívětivější tvář korporace. Jde o obličej uplakaný, ale hřejivý. Mnohem víc než stadion fotbalových fanoušků. Než otevřený svět s létajícími strážci. A než doutnající bojiště světové války.

»
29. 06. 2019 • p.a.c.o4

RECENZE: Kingdom Come: Deliverance – A Woman’s Lot

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 Školní rok máme pomalu za sebou a když dítko donese domů vysvědčení, je to takové malé ohlédnutí se za tím, jak mu to šlo. Možná si říkáte, co to má s hraním společného, ale jistá analogie tu je. Vyšlo totiž třetí a zároveň poslední DLC do hry KCD s podtitulem A Woman’s Lot (Ženský úděl), ve kterém se ohlédneme na samý začátek příběhu.

»
29. 06. 2019 • lindros88cze1

RECENZE: Monster Jam: Steel Titans

S příchodem léta poslala řada vydavatelů do světa hry, které řeší špatné počasí nebo nenadálý výpadek osobního programu. Jde o jednoduché tituly, jejichž náplň nevyžaduje mnoho času. Když od nich odejdete, nic vám nikam neuteče. A když se pak vrátíte, jste v sedle, v tomto případě v sedačce, během pár vteřin.

»
28. 06. 2019 • chaosteorycz17

Recenze: The Sinking City

Pokud hledáte výhodnou nabídku last minute zájezdu, massachusettská agentura Nikdy s námi nejezděte, jinak se nikdy nevrátíte, má výtečnou nabídku do města Oakmont. Poměr slunných dní proti deštivým se neuvádí, neboť azurovou oblohu obyvatelé viděli naposledy v roce 1919. Je to tam trochu deštivé, pravda. Ale díky tomu se lokální záplavy drží na horní hranici, čímž umožňují přístup k moři takřka odkudkoliv. K jídlu se podávají dary moře, servírované z vody přímo na talíř. Volný...

»
27. 06. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: F1 2019

Rychlost, přesnost a výdrž. To nejsou jenom znaky charakterizující správného sportovce, ale také vlastnosti, bez nichž se neobejde ani kvalitní závodní speciál. Je přitom jedno, zda je to auto pro WRC, motorka nebo formule. Bez nich se daleko nedostaneme a k vítězství je tím pádem hodně daleko. Virtuální závodníci opět usedli do svých křesel a chopili se volantů, ovšem až nyní se mohou vydat po stopách Artona Senny, Nicky Lady nebo...

»
26. 06. 2019 • lindros88cze2

RECENZE: Crash Team Racing Nitro-Fueled

Crash Bandicoot a jeho přátelé i nepřátelé opět hlásají návrat. Remake arkádových závodů Crash Team Racing k příležitosti 20lettému výročí už konečně dorazil a podobně jako loňská trilogii je poctivou předělávkou. Přesto si ponechává původní příběh, postavy a rozvržení tratí a přidává k tomu i obsah z Crash Nitro Kart a Crash Tag Team Racing, a to vše zabalené ve slušivém kabátku je pak skvělou vzpomínkou pro hráče originálu, zatímco ti noví si...

»