RECENZE: GRID

Autor: p.a.c.o Publikováno: 12.10.2019, 9:00

Publikováno: 12.10.2019, 9:00

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1879 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Závody jsou hodně vděčným tématem pro herní zpracování. Ještě aby ne, když závodění obecně je skvělá zábava a kdo by nechtěl vyhrát, že? Navíc máme rádi rychlá a krásná auta, na která většinou zálibně koukáme, protože k jejich řízení se dostaneme hodně zřídka a na skutečném závodním okruhu ještě méně. Vývojáři to asi vidí stejně, takže nabídka je v tomto žánru opravdu pestrá a bohatá.

Jednou z firem zásobující nás do sytosti, jsou džentlmeni z Codemasters. V letošním roce nám nabídli již dva své tituly, DiRT Rally 2.0 a F1 2019, ale to není všechno. Po jedenácti letech se vrací oblíbená značka Grid, jejíž první díl byl opravdu výbornou arkádou se zajímavým prostředím a pestrou nabídkou vozového parku. Taková hra by se mohla prosadit i v dnešní době, protože ne všichni hráči touží po simulátorech nebo licencích na nějaký konkrétní závodní podnik.

Za normálních okolností bychom se hned šli věnovat kariéře, ale něco, co by zasloužilo toto honosné označení v novém Gridu není. Máme před sebou mapu jednotlivých kategorií a příslušných tratí k nim. Každý tak může dle své chuti vyrazit vstříc cestovním vozům, americkým muscle kárám, japonským klasikám nebo speciálům. Pak prostě jezdíme jeden závod za druhým, z nějakého důvodu (nejpravděpodobněji za účelem zisku nového potisku) zvyšujeme level našeho závodníka, a to je celé. Management stáje nebo nějaký hlubší smysl tu moc nenajdeme, i když ano, můžeme si najmout nějakého jezdce, který nám bude dělat parťáka a spotřebovávat naše peníze.

Nepřítomnost nějaké kariéry mrzí o to více, že ostatní dvě v úvodu zmíněné série ze stejné stáje nabízejí diametrálně rozdílný zážitek, hlavně tedy formule v této oblasti excelují. Nabízí se tak otázka, jestli dokáže ježdění jednoho závodu za druhým zabavit. Kdo se k hraní dostane tak na hodinu až dvě jednou za čas, bude spokojen, ale hrát Grid třeba týden v kuse, to si tak nějak neumím představit. Ne, že by mi kariéra chyběla tak moc, ale problém je trochu někde jinde.

Rozmáhá se nám tu takový nešvar, který bych označil jako DiRT syndrom. Hra sice nabízí hromadu obsahu, ale dává k němu málo nového. Vozový park není, kdo ví jak široký, navíc ne každému musí některá auta vyhovovat, díky čemuž se nabídka dále osekává. A pak tady máme tratě. Těch je dohromady 12 plus nějaké ty jejich variace, a to je onen zmíněný obsah na 2 hodiny. Po této době se hra velice rychle okouká a začíná nudit.

Jízdní model přitom nabízí zábavy dost, i když ani tady není průjezd úplně hladký. Na můj vkus je zde málo možností nastavení pro ideální zážitek, takže na střední obtížnost je hra snadná, ale na těžkou už je to víc, než bych snesl. Kdo chce závodní zážitek, nechť sáhne po vyšší obtížnosti. Až při ní se začne do gamepadu promítat rozdíl v jednotlivých závodních speciálech a jejich vlastnostech. Co se do jízdy nepromítá vůbec, je počasí. Autům je jedno, zda jedete za slunného dne nebo v nočním slejváku, ovládají se pořád stejně.

Zajímavou kapitolou je AI soupeřů. Nic vám nedarují, jedou na krev a je radost s nimi soupeřit. Alespoň do chvíle, než jim chcete oplatit srážku a zjistíte, že jejich auta jsou k silnici přilepená, ale naše po kontaktu odletí, jak kdyby byla z lepenky. Aby těch soubojů nebylo málo, vstupuje do hry systém Nemesis, tedy jakési vytváření nepřátel nešetrnou jízdou k soupeřům. Tito nepřátele se na vás nalepí jak žvýkačka na botu a s nimi v zádech je naše vítězství ještě více ohroženo.

Co musím na Gridu pochválit je technické zpracování. Grafická stránka, zejména jednotliví závoďáci nebo tratě vypadají nádherně a nabízí spoustu drobných detailů. Stejně dobře působí i nazvučení, takže každý speciál poznáte, a ještě je burácení motoru závislé na tom, zda sedíte na kapotě nebo třeba vlajete za autem. Škoda, že stejné péče se nedočkal komentář před závodem, protože dvě hlášky se hodně rychle oposlouchají. Hudební doprovod o jedné skladbě je pak už jenom hřebíčkem do rakve odfláknuté prezentace.

Pomocné lano natahuje multiplayer, aby všechno vytáhl do těch správných výšin. Musím přiznat, že s kamarádem je závodění podstatně zábavnější, a i po technické stránce všechno funguje. Jenom jednou se nám stalo, že hra na startu vypustila některé hráče do závodu dříve a velice zajímavě počítá penalizace, nicméně nejedná se o zásadní chyby. Ta hlavní se odhalí až časem, protože i v multiplayeru se veškerý obsah velice rychle okouká.

Není se čemu divit, že hra obsahově strádá. Jak jinak by pak Codemasters prodávali tři sezóny obsahových DLC, že? Navíc základní obsah moc práce nedal, protože kombinace starých tratí, byť přeleštěných a těch pár nových nebyla jistě nějaká extra náročná práce. Zase se tak ukazuje, že nás vývojáři chtějí dodatečně pořádně podojit a za to jim rozhodně tleskat nebudeme, tím spíš, když hru prodávají za plnou cenu a v digitální verzi za ještě plnější.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Grid přijel s dávkou nostalgie, zajímavým systémem Nemesis a parádním grafickým zpracováním. Jízdní model bude vyhovovat závodní většině a nastavením té správné obtížnosti přinese solidní výzvu. Bohužel se hodně rychle okouká, kariéra je jenom slepenec závodů a více obsahu si budeme muset zaplatit. Na ježdění jednou za čas je hra fajn a má to kouzlo, díky němuž se k ní chcete vracet. Ovšem, bude vám to stačit?
  • eLPee23CZ

    Na Grid jsem se strašně těšil a o to víc jsem zklamaný… Cena hry vůbec neodpovídá obsahu🤨

  • Lukáš Svatoš

    Ta kariéra rychle omrzí. Není tam skoro žádná motivace projet všechny šampionáty což se mi u prvních dvou dílech rozhodně nestalo. Pocit, že vlastním nějaký tým a s kolegou se pomalu dostáváme na vrchol tam není. Za mě škoda, že tohle vývojáři odflakli, právě tohle mě nejvíce bavilo na prvních dvou dílech.

  • FABIOOZO

    ZA me stoprocentne zavodni hra roku. Recenze luxusni. Ne vzdy u kazde hry souhlasim se vsim ale vzdy se mi libi cist recenze. Asi znovu protocim prvni triklogii nez se pustim do tohoto „rebot restartu“ 🙂

  • ZdBu74

    Díky za recenzi 🙂 Každopádně s nákupem není kam spěchat 🙂

    • Lukáš Urban

      GRID má jedinečnou atmosféru při závodění. Taková okruhová arkáda, která díky soupeřům nemá konkurenci. Takže pokud ti stačí jen jezdit jeden závod za druhým, možná nad koupí přemýšlej. Ale jestli hledáš něco víc než jenom pár lokací, omezený počet aut a kariéru o prdu, tak ho ignoruj.

      • ZdBu74

        Díky za koment Luky 🙂 Většinou mi stačí si prostě jen zajezdit bez potřeby řešit kariéru, tak se zda být GRID dobrým kandidátem 🙂

      • Tomáš Zeman

        Mne to vyhovuje, nemam rad u her tu omacku, kde clovek musi resit milion veci. Mam rad takovy ten retro styl, kdy hru pustim a hraju. Kdyz prijdu z prace, tak se chci jen odreagovat a vypnout mozek…

  • Jaroslav Houdek

    Být to v Gamepass, tak asi fajn.

  • Miloš Horáček

    V posledni dobe je uz snad trend ze se hry prodavaji nedodelane.Hra by to nebyla vubec spatna ale to ze vas soupri vystreli s trati ven a v pohode vas pretoci a vy soupere nemuzete ani pretocit proste nechapu pritom je zajimave ze oni se mezi sebou pretaceji bez problemu.A to ze si to clovek zaplatil a nejde ani multiplaeyer vubec nekomentuju.

  • Stale premyslim, proc tuto hru hrat, pokud vezmu nabidku aktualnich ostatnich zavodnich her. Pokud by byl na svete jenom grid, tak ok, ale takhle me hra po chvili dost omezela.

28. 01. 2020 • Lukáš Urban5

Recenze: Pillars of Eternity II: Deadfire – Ultimate Edition

Možná celá řada z vás nechápala, proč Microsoft koupil studio, které je většinu života věrné jedinému žánru. Nebo jste si kladli otázku, proč by měl Xbox chtít tvůrce, kteří na první díl Pillars of Eternity museli vybírat na Kickstarteru. A pokud vám nestačila odpověď v podobě The Outer Worlds, je tu jasná tutovka v podobě Ultimate edice druhého dílu Pillars of Eternity. Izometrická RPG je přesně tím titulem, u něhož vývojáři sázejí jedno...

»
14. 01. 2020 • Lukáš Urban11

Recenze: Truck Driver

Čeští tvůrci kamionových her zaslouží respekt, neboť už léta budují svůj sen a z cesty je nesvede ani vyhlídka tučného šeku od výrobců konzolí. Bohužel tím otevírají cestu amatérské lize, která za hladem hráčů vyjíždí s pojízdnou kantýnou a skromným jídelním lístkem. Když kručí v břiše a sliny kanou koutky, je i rychlé občerstvení hostinou králů. Stačí se ale podívat na použité suroviny, koncovou účtenku a možná si uvědomíte, že půst nemusí být...

»
09. 01. 2020 • p.a.c.o9

RECENZE: AO Tennis 2

Různé části světa, různé povrchy. Někdy sluníčko, jindy zataženo. K tomu hned čtyři legendární grandslamy, na které se těší tenisoví fanoušci z celého světa. Nová sezóna již odstartovala prvními turnaji a co nevidět se dočkáme prvního milníku letošní sezóny, Australian Open. Je to velký turnaj, velká značka, a tak není divu, že již loni po ní sáhli herní vývojáři a vytvořili tenisovou hru, na kterou hráčská obec čeká jak na smilování boží.

»
05. 12. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Lost Ember

Mám vlka. Což je v normálním případě práce pro příslušného lékaře. Avšak mám také kachnu, vombata, kolibříka, rybu nebo horskou kozu. To už je spíše na hospitalizaci v klecovém lůžku nebo otevření malého zoologického koutku. Pokud však zrovna nemám před sebou výpravný Lost Ember, který se rozhodl netradiční formou odvyprávět smutné lidské osudy. Nikoliv kterak si těžař uřízl nohu, když se lekl tmavé šelmy. Jde o příběh spoutaných duší, ztracených nadějí a...

»
04. 12. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Arise: A simple story

Příběh je to, co nás většinou her provází. Ano, některé z nich si vystačí i bez něj, ale jinak ho ve hře najdeme ve zpracováních od „nic není v té hře hlavnější než příběh“ až po „něco tam dejte, ať ty mise drží pohromadě“. I my, hráči, k příběhům přistupujeme různě. Záleží na náladě, zajímavosti příběhu a také samotné hře, jakou jsme se rozhodli hrát. Největší umělecké ambice co do zpracování příběhu mívají...

»
25. 11. 2019 • Lukáš Urban1

Recenze: Sniper Ghost Warrior: Contracts

Když děláte větší než únosné množství pitomostí, je fajn, když do vás někdo střelí trochu rozumu. Vývojáře z CI Games takto profackovali hráči po minulém dílu Sniper Ghost Warrior. A je trochu zázrak, že se z toho aplausu vůbec vzpamatovali. Stálo je to sice pár kolegů a zničené ego, ale bez toho se dá pracovat. Jak dokazují Contracts, možná dokonce i lépe než kdy předtím.

»
21. 11. 2019 • p.a.c.o5

RECENZE: Star Wars Jedi Fallen Order

Máme tady nějaké fanoušky prahnoucí po nové hře z univerza Star Wars? Myslím si, že rozhodně ano, protože tato značka do jisté míry změnila život celé řadě lidí a i po tolika letech od uvedení prvních filmů na sebe upoutává patřičnou pozornost. Aktuálně ji vlastní Disney, který se pustil do nového seriálu pro svou streamovací službu a také nás čeká další filmové zpracování s celou řadou navrátivších se postav a herců.

»
19. 11. 2019 • Lukáš Urban8

Recenze: Terminator: Resistance

Ať si James Cameron klidně do konce života točí Avatary nebo třeba tření lososů ve studeném proudu. Z mého pohledu to nejlepší už filmovému průmyslu přinesl. Výtečně pozvedl Vetřelce, aby se později korunoval za krále akčních sci-fi s druhým Terminátorem. Myslete si, co chcete, ale tomuhle snímku se vyrovná jen máloco. Na béčkovém scénáři vystavěl Cameron multižánrový klenot. Nadčasovou klasiku, kde v naprostém souladu funguje svalnatý antihrdina, silná ženská postava, bezcitný padouch a...

»