RECENZE: Halo Wars

Autor: DandyCZE Publikováno: 27.2.2009, 15:46

Publikováno: 27.2.2009, 15:46

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

DandyCZE

DandyCZE

Je autorem 92 článků

Planety jsou v ohrožení a do boje vstupuje naše rasa, aby zabránila blížící se katastrofě. Jedno víme jistě… selhat nesmíme. Na konzolu Xbox 360 přichází další exkluzivní titul a to z řad strategií, které zrovna na této platformě nemá na růžích ustláno. Na konci roku 2008 vyšly asi dvě největší pecky v oblasti strategií a obě se snažily urvat své fanoušky. Každá vsadila na jinou kartu. Red Alert 3 vsadil především na skvělou pověst, bohatou kampaň a neskutečné filmové sekvence. Naproti tomu hra EndWar se pokouší vstoupit na tenký led hratelnosti a nabízí hráčům dost neobvyklou věc a to ovládání jednotek hlasem! Můžete si teda do mikrofonu zařvat FIRE! a vaše jednotky se do toho pořádně opřou. I přes nesporné kvality obou her (zejména EndWar) se strategická komunita na Xbox 360 žádné vyložené pecky nedočkala. Do hry vstupuje Halo Wars a my si dnes povíme jak si vedla…

Halo Wars
Tahle hra se mohla hned opřít a také opřela a pěkně svezla, se skvělou akční sérii Halo. Milovníci této akční série, tak byli první, kteří řešili otázku zda vybočit z vyzkoušených a osvědčených vod akčních her a zkusit netradiční pohled na Halo svět. Málo kdo ovšem ví, že svět Halo nenechal stranou ani knižní vydavatele a vy jste se tak mohli dočkat knižního zpracování. Do češtiny byly přeloženy hned 3 díly této ságy a například u našeho partnera jste mohli při koupi Halo Wars dostat právě první díl této knihy, jako bonusový dárek. Pokud už jsem u toho příběhu, tak musím říct, že svět Halo je propracovaný a pokud mu jednou propadnete už vás nepustí.
Samotná strategie Halo Wars vás už od úvodního intra naláká na krásné videa a animace, které ve vás vzbudí naprosto neotřesitelnou jistotu, že právy vy jste ten, co změní svět a hra vás naprosto pohltí. Pokud řeknu, že nádherná videa vás uvedou skoro do každé mise a jejich délka je opravdu slušná, tak musíte doslova jásat. Příběh je zmáknutý do puntíku a vy si ho budete užívat.

Fire!
Shlédnul jsem první video a hned je mi jasné, že jde do tuhého. Bereme zbraně a jdeme si proklestit cestu k našim jednotkám. Úvodní mise vás hned vrhne do boje na nádherném terénu, který vás upoutá svým zpracováním a to především ponurým a zimním prostředím. Grafika je opravdu na strategii pěkná a podmanivá hudba a atmosféra přesně dokreslují danou planetu. Seznamujete se s ovládáním hry a pod svoji kontrolu získáváte první bojové jednotky. Určitě si hned v první misi užijete najíždění do Covenantů a jejich zbídačená těla vás budou motivovat k dalším hrdinským kouskům.

Strategie jsou hračka, ale bože kde je myš?
Nyní bych si dovolil vytáhnout v recenzi strategické hry asi to nejdůležitější a to je ovládání. Pokud jste někdy hráli třeba strategie na PC, tak je pro vás jistě pohled na gamepad a jeho ořezané možnosti doslova strašidelný. Já osobně patřím mezi ty zasažené PC hraním a popravdě mám přesně tyto obavy. Jak se to může ovládat bez myši? Odpověď je ovšem jednoduchá… jde to a velmi dobře. Smekám před týmem, který pracoval na ovládání a přichystal nám stratégům na Xbox 360 doslova herní lahůdku. Hra vám umožní jedním klikem se přesunovat po bojišti a akce, kde se něco děje. V místě bojiště si můžete bleskově označit všechny jednotky z mapy a povolat na krizové místo nebo naopak využít pouze lokálních bojovníků a směle se soustředit na dílčí bojiště. Pohyb po mapě je díky minimapě velmi rychlý, takže vám neuteče nic. Pánové mysleli i na boj větších uskupení, které máte celé označené a směřujete na jeden cíl. Z označených jednotek můžete vybrat pouze určitý typ jednotek a s nimi podniknout třeba jiný zákeřný úder.

Ale abych jenom nechválil. Přestože je ovládání velmi dobré, mě osobně hodně vadila nemožnost si označit jednotlivé bojové skupiny a mezi nimi se přepínat. Pokud vedete boj v pravém rohu obrazovky a chcete se rychle přepnout na jižní roh, kde dostáváte na frak, tak to překlikávání a následné označení všech jednotek v oblasti je dosti zdlouhavé. Je mi jasné, že nejde vše na těch pár tlačítek vnutit, ale mě osobně to vadilo hodně. Při té nejčernější kritice bych pak zmínil, „nekonečný omyl“, kdy chcete vybrat jenom lokální jednotky a omylem označíte všechny na mapě a dáte jim povel. V tu chvíli začíná masakr a dobrovolné darování vašich kamarádů. Chápu, že je to moje chyba, ale třeba tlačítko pro reset posledního úkolu by se fakt hodilo.

 

Stavíme a stavíme a pořád je toho málo…
Ke každé pořádné strategii patří suroviny a základní tábor. Pro potřeby jednoduchosti je pro vás v Halo Wars připravena základna, která má ve své podstatě 3 velikosti a bude jenom na vás, jak si ji upravíte. V základní formě máte prostor na vybudování doků pro zásobovací lodě a čím víc jich máte, tím rychleji k vám proudí suroviny. Autoři vás tak uchránili od sbírání surovin a hledání zdrojů po mapě. Pro mě osobně to byl skvělý tah a je pouze na vás, jaké si zvolíte obsazení základny. Kromě zásobovacích doků, je asi nejdůležitější elektrárna, která logicky dodává šťávu pro vaši základnu a také se využívá při vývoji složitějších vylepšení. Budovy na energii jsou nejdražší a ze začátku hry je to vždy asi největší brzda vývoje. Takže bedlivě plánujte co postavíte. Poslední nevojenskou budovou je výzkumná laboratoř, kde si pohráváte s technologiemi a připravujete pro svá vojska to nejlepší, takže bez steroidů ani na bojiště nelezte!

Nyní už na vás čekají pouze vojenské budovy, které vám dají do rukou zbraně, které dokážouCovenantům „natrhnout prdel“. Základní vojenská budova vám nabídne dva mariňáky a to klasické bojovníky Halo s pořádnou útočnou zbraní v ruce a pak plamenometníky, kteří si poradí s každou havětí, co se objeví v dosahu jejich zbraní. No pěchota dobrá, ale chce to taky nějakou těžkou výzbroj.

V další budově si vychutnáte vozítka a tanky. Bohužel Halo Wars je posazeno do klasického klíče kámen, nůžky papír a to znamená, že máte vždy přesně dané na co daná jednotka je. Je to možná škoda, že variace zbraní není větší. Stále se totiž budete točit v omezeném kruhu tří druhů jednotek. Strategičtí mágové, co čekají na velkou různorodost bitev budou zklamaní. Halo Wars je především o dobré skupině a hromadných útocích po vzoru sovětských vojsk za druhá světové války … Huráááááá! Proto i výroba jednotek a zbraní mi přijde na nějaké vedlejší koleji. Abych nezapomněl, tak máte k dispozici samozřejmě i letadla a letecké jednotky.

Protivníků přibývá. Kromě Covenantů už je zde i zapomenutá rasa. Ta vzdoruje každému a Covenanti se snaží otevřít bránu ke starověkým zbraním, které dokáží lidstvo zastavit. Ale jsme tu přece my a nás si jen tak někdo nepodá. Takže bránu do světa starověkých zbraní zavřeme. A je konec! Bohužel je to tak, největší slabinou Halo Wars je její délka. Jak vás uchvátí děj, nádherné filmy a poměrně dobré ovládání, tak z příjemného hraní vás jako řev padajících korábů vytrhne fakt, že už je konec.

A když je konec, tak zavoláme na kamarády
Halo Wars vás nezklame ani v multiplayeru. Servery ve výtečné kondici nabídnou hru bez sekání a je už pouze na vás, jaké módy patří mezi vaše oblíbené. Musím říct, že mě nejvíce zaujal mód 2 vs 2 a proto jsem se rozhodl připravit i turnaj na našem webu. Takže sledujte stránky. Ale zpět k multiplayeru. Podle mě mulťák trpí jednou nemocí a tu jsem už zmínil v recenzi singlplayeru. Jednotky na obou stranách jsou takové zrcadlo, akorát jinak vypadají. Takže taktizování si moc neužijete. Je to spíše o tom, dobře rozjet základnu, zajistit dobré zásobování a pak vyrobit co nejvíc a soupeře zakopat do země nebo ještě lépe pod zem.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Halo Wars je hra, kterou by měl vyzkoušet možná opravdu každý hráč. Ovládání je opravdu velmi jednoduché a atmosféra hry vynikající. Vše jsem prošel na jeden zátah a musím říct, že to už se mě dlouho nestalo. Hra vás nebude brzdit svojí obtížností a případně nějakou nudnou vsuvkou. Do hry vstoupíte jako do příběhu a ten si budete sledovat jako film na DVD a přitom si tak nějak ladně budete ten film sami hrát. Smekám před tvůrci, kteří nám dali hru, ke které sednete a na jeden zátah ji dohrajete. Jediná výtka patří samotné délce, kterou si můžete vynahradit v multiplayeru.
26. 05. 2019 • CryLineT2

Recenze: Team Sonic Racing

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

»
24. 05. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: Layers of Fear 2

Je každý umělec blázen? Je každý blázen umělec? A je snad umění forma šílenství? Před třemi léty si podobné otázky položil polský kreativní celek, načež vznikla skromná analýza pomateného, nebo neskutečně nadaného, malíře jménem Layers of Fear. Zjištění, že tahy štětce občas vede lidská tragédie, nechalo pootevřené dveře do světa, kde jedinci hodni obdivu představují oběti vlastní výjimečnosti. Hvězda stříbrného plátna míří na scénu, ale dočká se bouřlivých ovací?

»
23. 05. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Sniper Elite V2 Remastered

Říkáte si zase další remaster? Už tomu tak je a možná nám jen pánové ze studia Rebellion chtějí zkrátit čekání na pátý Sniper Elite. Každopádně tento měsíc už je tomu sedm let, co do obchodů dorazil Sniper Elite V2 a my se teď mrkneme na zoubek jeho remasteru pro Xbox One.

»
18. 05. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Rage 2

Dlouhé desítky let si autoři filmů, her a knih dávali práci, aby svět po globální katastrofě působil tak depresivně, že si z něho i fanoušek doom metalu má chuť podřezat žíly. Pak ale někdo přišel se studií, jak se asi bude chovat tlupa orangutanů ve skladu barev a laků. Samozřejmě udělá barevný nepořádek, který by šikovný hokynář prodal jako umělecké dílo nadčasového umělce. Nač ale dělat z neorganizovaného bince něco víc než...

»
15. 05. 2019 • lindros88cze6

Recenze: World of Warships: Legends (Game Preview)

Po úspěšném uvedení hry World of Tanks na konzole se Wargaming snaží přenést i svůj další titul: World of Warships (WOWs). Jak už název i obrázek napovídají, tak se budeme plavit v bojových lodích z období kolem 2. světové války. Hra vyšla na PC v roce 2015 a někteří si možná myslí, že jde o pouhý port hry. Dle WG a i mých dojmů se jedná o upravenou hru, která je ovšem...

»
14. 05. 2019 • tonyskate10

RECENZE: A Plague Tale: Innocence

Když byl v lednu 2017 oznámen nový projekt The Plague studia Asobo, který zaštítil francouzský vydavatel Focus Home, asi nikdo nečekal, že se z něj vyklube natolik slibná záležitost, jakou se A Plague Tale: Innocence nakonec stala. Hráči se těšili na poutavý příběh zasazený do zajímavého období, a když byla navíc potvrzena čeština, očekávání ještě více vzrostla. Budou však naplněna? Ačkoliv embargo na recenze padlo až s vydáním hry, což kolikrát nebývá dobré...

»
11. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Feudal Alloy

Přemýšleli jste někdy nad tím, nad čím pak asi dumá ta němá tvář, kterou si chováte v akvárku? Myslíte, že ji zajímá nová laciná truhla umístěná v rohu? Přemýšlí snad nad tím, že opět meškáte s vyčištěním? Nebo snad s ní o velkolepém dobrodružství v alternativním středověku? Jestli nežije v hlavě pracovitého robota, nejspíš ji zajímá jen včasné krmení.

»
08. 05. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: Old Man’s Journey

Společně s rozmachem nezávislých herních studií nebo i samotných vývojářů, jsme se konečně dočkali toho, nač celá léta předtím spousta hráčů nadávala. Velká studia hrála na jistotu, sypala na nás jedno pokračování za druhým, a tak nějak se vytratili hry s větší uměleckou hodnotou nebo zajímavými nápady. A právě tohle je oblast, v níž se nezávislá scéna velice vyžívá a vznikají zde někdy až divné hry (tak moc umělecké, že to nikdo nechápe,...

»