RECENZE: Homefront The Revolution

Autor: p.a.c.o Publikováno: 28.5.2016, 17:39

Publikováno: 28.5.2016, 17:39

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1392 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Restart herních sérií není ničím neobvyklý, takže nikoho nepřekvapí, když k nějakému dojde. Většinou však přichází po nějaké době a ne hned u druhého dílu značky. Příběh Homefront: The Revolution není vůbec šťastný a je až s podivem, že hra přes všechny své peripetie nakonec vyšla. Každou chvíli na ní dělalo nějaké jiné studio, odkládaly se termíny a měnily se koncepce.

Výsledný mix vypadá jako dort pejska a kočičky, který na první pohled kombinuje celou řadu povedených prvků, jež známe od konkurenčních značek, ale přitom postrádá vlastní identitu. Škoda promarněného potenciálu, chtělo by se říct, protože první Homefront byl zajímavá akční jízda s celou řadou kontroverzních témat, jako třeba předpovězení smrti vůdce KLDR, i když ani ten nebyl, kdo ví jak, pamětihodnou hrou.

homefront3

Z počátku i opakovaný příběh vypadá hodně pěkně, protože Severní Korea se stala po válce technologickou velmocí jako je Jižní Korea nebo Japonsko a její výrobky ovládly svět ve všech odvětvích. Pak už stačilo jenom otočit spínačem a rázem všechno přestalo fungovat, což uvrhlo svět do krize. Korejci pak jako správní zachránci světa vyrazili rozdávat humanitární pomoc, ale jak se ukázalo, byla to jenom záminka pro obsazení další zemí, včetně Ameriky. Hlavní část všeho dění se odehrává ve Filadelfii, kde je hlavní velitel celého odboje zatčen a bude na nás ho zachránit. Béčkový příběh za normálních okolností ve střílečkách funguje dostatečně, ale zdejší postavy mi k srdci nepřirostli ani náhodou. Všichni jsou moc velcí drsňáci a z počátku vám to dávají pěkně najevo. Dialogy jsou předvídatelné a každý charakter jasně odhalíte na první dobrou. Kdo se zdá jako záporák nebo zrádce, ten jím taky je. Nečekejte žádná velká překvapení ani nějaké zběsilé tempo.

Po koridorech prvního dílu se nám pod ruce dostává otevřený svět a to byla dle mého největší chyba. Tvůrci neměli sebemenší ambice ho smysluplně využít, natož zaplnit nějakým pestřejším obsahem. Prostě ho rozdělili na zóny, které po vzoru Far Cry osvobozujete a bojujete s korejskou přesilou. Úkoly jsou monotónní, že už to snad víc ani nešlo, takže někam doběhnete, zabijete / získáte a jdete zase dál. Hratelnost hlavního příběhu trvá nějakých 20 hodin, takže pěkné číslo, avšak místo zábavy bych je popsal jako utrpení.

homefront1

Co by mohlo někomu udělat radost, je možnost volby herního stylu. Rambové budou neustále mít prst na spoušti a z jejich hlavní se nepřestane kouřit, protože nepřátel na zabíjení najdete dost. Tichošlápkové využijí stealth systém, který docela funguje a dá se s ním hrát, některé mise dokonce jinak hrát ani nejdou. Hra vám prostě z nějakého „zásadního“ důvodu vezme vybavení a hrajte. Jenom škoda technických nedotažeností, které místy celý systém znehodnocují. Párkrát se mi stalo, že mě zpozoroval voják stojící ke mně zády a to za normální rozhodně nepovažuji. Příjemně překvapila i obtížnost, jejíž střední úroveň je slušnou výzvu a smrt budete znát docela důvěrně.

homefront2

Systém výroby předmětů a upgradu zbraní je poslední dobou v módě, takže nesmí chybět ani zde. Je to asi jediná věc, která normálně funguje, ovšem u hraní vás s největší pravděpodobností také neudrží. To samé by se dalo říct i o sbírání kde čeho, protože svět je zamořen věcmi a součástkami na sebrání. Skoro ani není proč vylepšovat x zbraní, když si ve výsledku vystačíte s jednou nebo s nožem. Ještě tak si vyrobit zápalnou lahev nebo nějaký kus vybavení, ale to je tak celé. Třešničkou na dortu pro všechny sběratele achievementů je jejich česká lokalizace, což není vůbec běžná věc, ale vypadá pěkně a člověk alespoň ví, za co přesně danou věc získal.

homefront4

Zklamáním je technická stránka hry a to se ještě sluší připomenout, že na Xbox One máme k dispozici jednu z nejodladěnějších verzí hry. Postava se vám může někde zaseknout, při parkuru jsem docela často padal skrz textury nebo někam nemohl, abych se záhy dostal na ještě složitější místo, než jsem se pokoušel předtím a o jízdě na motorce se žádné povzbudivé slovo také říct nedá. Její ovládání je divné, jste nápadní a nikoho pořádně nepřejedete. Grafika mě také nezaujala tak moc, abych na ní pěl ódy, prostě vše natolik průměrné, že vám nic neutkví v paměti natolik, aby si to zasloužilo zmínku.

Sluší se zmínit, že jelikož se tvůrci soustředili na vyprávění rozsáhlého příběhu, nezbyl už čas na klasický multiplayer, takže ani ten hru nezachrání. Můžete si sice zkusit zahrát s kamarádem kooperativní multiplayer, pak však místo jednoho hráče trpí dva.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Homefront: The Revolution je zklamáním a možná je škoda, že hra vůbec vyšla. Kdyby se tak nestalo, vůbec o nic bychom nepřišli a třeba někdy v budoucnu to mohlo být lepší. Hra trpí jasnou krizí identity a sama neví, čím vlastně chce být, a když už něco chce, nedělá to pořádně. Koupě hry za plnou se cenu rovná čirému bláznovství a i v 90% akci bych se hodně rozmýšlel. Rozhodně nedoporučuji a radši si jdu dát hned panáka, abych na tu hrůzu co nejdříve zapomněl.
  • djbrouk

    Koukám,že archievemty jsou česky,jak je to s jazyky v této hře??

    • p.a.c.o

      Hra je bohužel bez češtiny

      • djbrouk

        No bylo by dobré,když už se dělá recenze hry,tyto základní informace napsat, ne jen jak se to hraje a jaký to má děj a mulťák…

        • p.a.c.o

          Ono by stačilo použít zrak. Hned vedle úvodu je karta hry, kde je lokalizace zmíněná….
          Ale dobrá, příště se zmíním i o lokalizaci 😉

          • djbrouk

            Nevím,co si mám představit pod tímto „není lokalizováno“.Stačí napsat anglický jazyk a jestli to má nějaké titulky,ikdyž tam není čeština,a všem bude jasno,tak dík.

          • MustaffaSKS

            Pod neni lokalizovano si muzes predstavit, ze hra neni lokalizovana. A jelikoz zijeme v CR, kde se mluvi jazykem ceskym, tak hra neni lokalizovana do naseho materskeho jazyka a ne napr. do madarstiny.

15. 04. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Dead Ahead: Zombie Warfare

Na zombíky ve hrách jsme si již zvykli a to, co vypadalo jako chvilkový trend, se přetavilo v regulérní herní postavy. No postavy, prostě zombíci jsou ve hrách stále přítomní, ať se to mnohým líbí nebo ne. Většinou je likvidujeme v nekonečných zástupech na tisíce způsobů a svou troškou do tohoto mlýna přispívají i vývojáři z Mobirate, kteří na velkou platformu přinášejí malou hru.

»
13. 04. 2018 • chaosteorycz5

Recenze: Hellblade: Senua’s Sacrifice

Pamatujete Ryse: Son of Rome? Samozřejmě, že ano, však to byla jedna z prvních exkluzivních her pro Xbox One. Hráče po celém světě zasadila do křesel nebývalou grafikou, brutálními souboji a příběhem vpraveným do vlastní verze antického Říma. Naneštěstí je z těch pohodlných sedadel zase rychle zvedla, když už po pár minutách bylo jasné, že vyprávění a nekonečné mačkání nalajnovaných tlačítek doplní občasná chůze nebo přelezení překážky. Proč vůbec začínám recenzi úplně...

»
10. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Extinction

Když se řekne Iron Galaxy, jsou v obraze pravděpodobně jen hráči bojovky Killer Instinct. Studio se dvěma pobočkami a desetiletou historií, vlastních her příliš nemá. Není to ale proto, že by se flákalo, ale z důvodu, že se podílí na portech a působí jako technický poradce velkým vývojářům. Díky tomu mají jeho zaměstnanci ruce v prvním Destiny, v Arkham sérii Batmana nebo v titulu 7 Days to Die. Teď mají američtí tvůrci šanci vstoupit do...

»
05. 04. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala

Odpočinkovou hratelnost pro všechny zájemce nabízejí hry s hledáním objektů, kde mistry svého řemesla jsou polští Artifex Mundi. Jejich portfolio čítá širokou paletu her, z něhož by si měl vybrat rozhodně každý. Záleží jenom na tom, na jaký příběh budete mít zrovna chuť. Jejich hry jsou sice fajn zejména na mobilních zařízeních, ale jak ukazuje Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala, dají se dost dobře hrát i na velké obrazovce ve spojení...

»
04. 04. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2 – Legendary Edition

Pokračování Injustice: Gods Among Us nebylo ani zdaleka jedinou bojovou hrou loňského roku. I když nepřímo, muselo svést boj se sedmým Tekkenem a také s Marvelem, který se postavil opět po letech Capcomu. Přesto vyšlo z bojů nejlépe, a to nejen v mém osobním hodnocení, ale taktéž v recenzích napříč celým světem. Teď se hrdinové z DC Comics vrátili v Legendární edici, do které nabalili veškerý dodatečný obsah a přidali pár bonusů navíc. Pokud si...

»
01. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: MX vs ATV: All Out

Leckteří vývojáři by mohli vyprávět, jak obtížné je udržovat svěží sérii, která vychází s určitou pravidelností. Rainbow Studios to mají pravda trochu jednodušší, protože u MX vs ATV je nesvazují licence oficiálních podniků, takže nemusí na pranýř povinně každý rok. To ovšem nutně neznamená, že tam stejně neskončí. Po sedmé vstupují do stejné řeky a ze všech průzračně čirých vod smáčí unavené tělo na opačném konci, v Ganze. Tamhle do ní močí...

»
31. 03. 2018 • p.a.c.o9

RECENZE: A Way Out

Téma útěku z vězení inspirovalo nejeden film, seriál nebo knižní předlohu. Autoři se vyžívají v tom, aby nabídli nějaký neotřelý způsob, jak se z vězení dostat. Pozadu nezůstává ani herní scéna, kdy můžeme vězení stavět nebo se z něj zkoušet dostat. Většinou to však byli strategie a chyběla nějaká akčnější hra. Jiný přístup se rozhodli zvolit tvůrci A Way Out, kteří nám svým trailerem na E3 skoro vyrazili dech.

»
26. 03. 2018 • p.a.c.o15

RECENZE: Far Cry 5

Není nad to, když si hráč může nabrat zbraně všech možných druhů a v otevřeném světě se vydat bojovat proti zlu. Ten pocit, že jste hrdina a zachránce v jedné osobě je k nezaplacení, ovšem ještě lepší je, když jste hrdina s lidskou tváří, kterého k záchraně ostatních motivuje nějaká osobní pohnutka, nejlépe záchrana někoho blízkého. Série Far Cry na tomto modelu postavila svůj byznys, což se hráčům u čtvrtého pokračování už moc nelíbilo.

»