RECENZE: Homefront The Revolution

Autor: p.a.c.o Publikováno: 28.5.2016, 17:39

Publikováno: 28.5.2016, 17:39

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1324 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Restart herních sérií není ničím neobvyklý, takže nikoho nepřekvapí, když k nějakému dojde. Většinou však přichází po nějaké době a ne hned u druhého dílu značky. Příběh Homefront: The Revolution není vůbec šťastný a je až s podivem, že hra přes všechny své peripetie nakonec vyšla. Každou chvíli na ní dělalo nějaké jiné studio, odkládaly se termíny a měnily se koncepce.

Výsledný mix vypadá jako dort pejska a kočičky, který na první pohled kombinuje celou řadu povedených prvků, jež známe od konkurenčních značek, ale přitom postrádá vlastní identitu. Škoda promarněného potenciálu, chtělo by se říct, protože první Homefront byl zajímavá akční jízda s celou řadou kontroverzních témat, jako třeba předpovězení smrti vůdce KLDR, i když ani ten nebyl, kdo ví jak, pamětihodnou hrou.

homefront3

Z počátku i opakovaný příběh vypadá hodně pěkně, protože Severní Korea se stala po válce technologickou velmocí jako je Jižní Korea nebo Japonsko a její výrobky ovládly svět ve všech odvětvích. Pak už stačilo jenom otočit spínačem a rázem všechno přestalo fungovat, což uvrhlo svět do krize. Korejci pak jako správní zachránci světa vyrazili rozdávat humanitární pomoc, ale jak se ukázalo, byla to jenom záminka pro obsazení další zemí, včetně Ameriky. Hlavní část všeho dění se odehrává ve Filadelfii, kde je hlavní velitel celého odboje zatčen a bude na nás ho zachránit. Béčkový příběh za normálních okolností ve střílečkách funguje dostatečně, ale zdejší postavy mi k srdci nepřirostli ani náhodou. Všichni jsou moc velcí drsňáci a z počátku vám to dávají pěkně najevo. Dialogy jsou předvídatelné a každý charakter jasně odhalíte na první dobrou. Kdo se zdá jako záporák nebo zrádce, ten jím taky je. Nečekejte žádná velká překvapení ani nějaké zběsilé tempo.

Po koridorech prvního dílu se nám pod ruce dostává otevřený svět a to byla dle mého největší chyba. Tvůrci neměli sebemenší ambice ho smysluplně využít, natož zaplnit nějakým pestřejším obsahem. Prostě ho rozdělili na zóny, které po vzoru Far Cry osvobozujete a bojujete s korejskou přesilou. Úkoly jsou monotónní, že už to snad víc ani nešlo, takže někam doběhnete, zabijete / získáte a jdete zase dál. Hratelnost hlavního příběhu trvá nějakých 20 hodin, takže pěkné číslo, avšak místo zábavy bych je popsal jako utrpení.

homefront1

Co by mohlo někomu udělat radost, je možnost volby herního stylu. Rambové budou neustále mít prst na spoušti a z jejich hlavní se nepřestane kouřit, protože nepřátel na zabíjení najdete dost. Tichošlápkové využijí stealth systém, který docela funguje a dá se s ním hrát, některé mise dokonce jinak hrát ani nejdou. Hra vám prostě z nějakého „zásadního“ důvodu vezme vybavení a hrajte. Jenom škoda technických nedotažeností, které místy celý systém znehodnocují. Párkrát se mi stalo, že mě zpozoroval voják stojící ke mně zády a to za normální rozhodně nepovažuji. Příjemně překvapila i obtížnost, jejíž střední úroveň je slušnou výzvu a smrt budete znát docela důvěrně.

homefront2

Systém výroby předmětů a upgradu zbraní je poslední dobou v módě, takže nesmí chybět ani zde. Je to asi jediná věc, která normálně funguje, ovšem u hraní vás s největší pravděpodobností také neudrží. To samé by se dalo říct i o sbírání kde čeho, protože svět je zamořen věcmi a součástkami na sebrání. Skoro ani není proč vylepšovat x zbraní, když si ve výsledku vystačíte s jednou nebo s nožem. Ještě tak si vyrobit zápalnou lahev nebo nějaký kus vybavení, ale to je tak celé. Třešničkou na dortu pro všechny sběratele achievementů je jejich česká lokalizace, což není vůbec běžná věc, ale vypadá pěkně a člověk alespoň ví, za co přesně danou věc získal.

homefront4

Zklamáním je technická stránka hry a to se ještě sluší připomenout, že na Xbox One máme k dispozici jednu z nejodladěnějších verzí hry. Postava se vám může někde zaseknout, při parkuru jsem docela často padal skrz textury nebo někam nemohl, abych se záhy dostal na ještě složitější místo, než jsem se pokoušel předtím a o jízdě na motorce se žádné povzbudivé slovo také říct nedá. Její ovládání je divné, jste nápadní a nikoho pořádně nepřejedete. Grafika mě také nezaujala tak moc, abych na ní pěl ódy, prostě vše natolik průměrné, že vám nic neutkví v paměti natolik, aby si to zasloužilo zmínku.

Sluší se zmínit, že jelikož se tvůrci soustředili na vyprávění rozsáhlého příběhu, nezbyl už čas na klasický multiplayer, takže ani ten hru nezachrání. Můžete si sice zkusit zahrát s kamarádem kooperativní multiplayer, pak však místo jednoho hráče trpí dva.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Homefront: The Revolution je zklamáním a možná je škoda, že hra vůbec vyšla. Kdyby se tak nestalo, vůbec o nic bychom nepřišli a třeba někdy v budoucnu to mohlo být lepší. Hra trpí jasnou krizí identity a sama neví, čím vlastně chce být, a když už něco chce, nedělá to pořádně. Koupě hry za plnou se cenu rovná čirému bláznovství a i v 90% akci bych se hodně rozmýšlel. Rozhodně nedoporučuji a radši si jdu dát hned panáka, abych na tu hrůzu co nejdříve zapomněl.
  • djbrouk

    Koukám,že archievemty jsou česky,jak je to s jazyky v této hře??

    • p.a.c.o

      Hra je bohužel bez češtiny

      • djbrouk

        No bylo by dobré,když už se dělá recenze hry,tyto základní informace napsat, ne jen jak se to hraje a jaký to má děj a mulťák…

        • p.a.c.o

          Ono by stačilo použít zrak. Hned vedle úvodu je karta hry, kde je lokalizace zmíněná….
          Ale dobrá, příště se zmíním i o lokalizaci 😉

          • djbrouk

            Nevím,co si mám představit pod tímto „není lokalizováno“.Stačí napsat anglický jazyk a jestli to má nějaké titulky,ikdyž tam není čeština,a všem bude jasno,tak dík.

          • MustaffaSKS

            Pod neni lokalizovano si muzes predstavit, ze hra neni lokalizovana. A jelikoz zijeme v CR, kde se mluvi jazykem ceskym, tak hra neni lokalizovana do naseho materskeho jazyka a ne napr. do madarstiny.

16. 01. 2018 • p.a.c.o6

RECENZE: Flying Tigers: Shadows over China

Létání fascinuje lidi od nepaměti a do oblak by chtěla létat celá řada z nich. V dnešní době jsou letadla stejně běžnou součástí našich životů, jako dříve auto nebo koňský povoz. Bohužel virtuální piloti mají podmínky ztížené, protože na konzole her s letadlovou tématikou zrovna moc nenajdete. O to více mi udělali radost Flying Tigers: Shadows over China, kteří nám takové klasické arkádové létání nabízejí.

»
09. 01. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Steep – Road to the Olympics

Krásné zimní období plné sněhu a aktivit na lyžích nebo snowboardu bude mít letos pěkné sportovní vyvrcholení, o které se postarají zimní olympijské hry v Jižní Koreji. Svátek sportu to rozhodně bude, i když mnozí k tomu jistě mají svá ale. Na olympijské licenci se pokusí něco „trhnout“ i vývojářský dům Ubisoftu, který do své hry Steep přináší rozšíření Road to the Olympic.

»
28. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil VII Gold Edition

Chybí měsíc a uběhl by přesně rok, co jsem se rozloučil s Ethanem, jeho ženou Miou, rodinou Bakerových, Eveline a sedmým příspěvkem do hlavní větve série Resident Evil. Přestože jsem byl se hrou spokojený, po dohrání už jsem se k ní nikdy nevrátil. Tak nějak nebyl důvod. Dodatečné obsahy vyšly jen dva, navíc vždy v předstihu na konkurenční platformu, a jediný zajímavý DLC měl přijít až s Not a Hero. Ten tvůrci ovšem pozdrželi...

»
19. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Okami HD

Ekoteroristi se konečně dočkali. Modla všech, kteří jsou evidováni v Greenpeace anebo mají členskou knížku Dětí Země, se konečně probojovala také na nynější generaci konzolí. Nenechte se ošálit tematikou východní mytologie a rozkošnými zvířátky, tady se jede ekologická propaganda první ligy, za jejíž ztvárnění by se nestyděl ani ten poslední diktátor na světě. Pod téměř legendárním jménem se ukrývá podobenství, ve kterém proti zlovolnému ničiteli musí povstat symbol odvahy a hrdinství....

»
12. 12. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Hello Neighbor

„Ahoj sousede“, volám na pána žijícího naproti nám, když si jdu pro míč na okraj chodníku. Buran jeden. Ani neodpoví a čučí jak spadlý kaštan. Možná až moc dlouho sleduje mou pomalou chůzi směrem od jeho domu. Dokonce si mou pozici ještě zkontroluje pohledem z poza okna poté, co se uchýlil domů. Nevím proč, ale mám takový nepříjemný pocit. Proč mě tak dlouho pozoroval? Proč má na rukách zahradnické rukavice, když...

»
06. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Soma

Také nemáte rádi zpoždění? Teď nemyslím takové to několikaminutové, kdy nic nestíháte kvůli líné dopravě nebo vlastnímu podcenění časové rezervy. Bavím se o více jak dvou letech, během kterých zapomenete i na působivější věci, než je vydání sci-fi hororu z dílny Frictional Games. Ti nedočkavější, včetně mě, Somu odehráli mezitím jinde a ostatní žánroví maniaci našli za tu dobu kvalitní náhrady. Proč tedy vůbec věnovat čas, a především peníze hře, která...

»
01. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Bush Hockey League

Když je nemůžeš porazit, tak je zmlať anebo zmrzač. Tak přesně tímhle heslem se v druhé půli minulého století řídil leckterý hokejový tým, a to i na vrcholové úrovni. Ostatně ještě já pamatuji národní výběry Ruska či Kanady, které převahu soupeře kompenzovali přehnaným zájmem o jeho kolena, ruce a repasi obličeje. Používání hokejky jinak, než je v pravidlech a přetváření ledové plochy do zápasnického ringu se tak v 90. letech stalo cílem hned...

»
27. 11. 2017 • p.a.c.o3

RECENZE: Road Rage

Každý z nás určitě zná ten pocit, kdy se na něco těší a nemůže se dočkat dne, kdy si konečně svou vysněnou záležitost bude moct vyzkoušet nebo prožít. Přesně tyhle pocity jsem měl ve spojení s hrou Road Rage, která se odkazovala a snažila se ve mně vyvolat vzpomínky na legendární záležitost jménem Road Rush. Dokonce jsem v Road Rage vyzkoušel v rámci předběžného přístupu na PC, kdy pln optimismu jsem doufal, že předběžný...

»