RECENZE: Human Fall Flat

Autor: p.a.c.o Publikováno: 9.5.2017, 9:45

Publikováno: 9.5.2017, 9:45

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1155 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Lidské tělo je hodně zajímavé a spousta lidí s ním dokáže dělat celou řadu podivností nebo zajímavostí. Položili jste si ale někdy otázku, jak dopadne člověk, který spadne z velké výšky? Kromě toho, že asi ne moc dobře, tak většinou je z něho placka. Neříkám, že to je nějak jasně podložený vědecký fakt, ale minimálně ve hře Human Fall Flat to platí. A že se zde bude padat hodně asi netřeba dodávat.

Někteří z vás si možná vzpomenou na hříčky, v nichž byla základem příjemná fyzika a „hadrový panák“, jež zažíval své strasti například pádem ze schodů, k němuž jsme mu pomohli nebo se stal testovací figurínou v případě, kdy jsme ho poslali v kamionu proti zdi v kombinaci s celou řadou dalších faktorů a snažili se způsobit co nejvíce škody. Human Fall Flat má výbornou fyziku a panáka, kterého bude potřeba provést danou úrovní. Bob nemá žádné super schopnosti, ani není hrdina. Je to prostě obyčejný člověk jako vy nebo já.

human2

Jak si někdo může myslet podle názvu, bude hraní hodně o padání. Máte a zároveň nemáte pravdu. Začátek a konec úrovně sice začíná a končí pádem, nicméně v průběhu padat moc nemusíte, to už bude záležet na vaší šikovnosti. Nicméně se pádu nemusíte obávat, protože znamená pouze návrat na poslední uloženou pozici, a to ještě efektním stylem. Když totiž spadnete z mapy nebo se utopíte, chvilku padáte a dopadnete znovu na mapu v onom posledně uloženém okamžiku. Kromě ztráty nějakých metříků tak pád není nic hrozného i z toho důvodu, že checkpointy jsou rozmístěny hodně povedeně a nezaznamenal jsem žádnou chyby, kdy bych spadl na nějaké místo, z něhož se nedá dál nebo se někde zasekl.

Zapomeňte na příběh, protože zde žádný nenajdete. Human Fall Flat tvoří několik úrovní a vy je prostě musíte projít, a to bez nějaké příběhové kostry, kterou jsem však vůbec nepostrádal. Upravil jsem vzhled svého hrdiny a vyrazil s ním na průzkum. Jako první je třeba si osvojit ovládání, protože na něm je založen zbytek hratelnosti. Náš hrdina umí chodit, trochu vyskočit a nezávisle pohybovat rukama.

human1

Funguje to tak, že pravým trigerem zvednete pravou ruku a levým zase levou. Pro pohyb rukou do všech směrů pak využijete pravou analogovou páčku. Z počátku budete rádi, když dokážete zvednout smysluplně nějakou věc a pohnout s ní, jak bude potřeba. Později přijde na řadu šplhání, kdy je potřeba koordinace více úkonů současně, a to rozhodně není žádná sranda nebo počkejte, jo byla to legrace, když se panák nekontrolovatelně řítil vstříc záhubě. Ovládání může znít složitě, ale rychle přejde do krve a když pochopíte, jak co funguje, poslouchá loutka, až na pár situací, téměř na slovo.

Jednotlivé úrovně jsou různě rozsáhlé a čím dále budete, tím více překážek se nám bude stavět do cesty. Z počátku jenom někde pohnete krabicí nebo pákou, ale později, až budete řídit auta, cpát uhlí do kotlů, za pomocí dvou klacků otevírat kamennou bránu do aztéckého chrámu nebo zapojovat dráty, přijde ta pravá zábava. Úkolů se na nás řítí spousta a jak jsem předeslal, některé jsou jednoduché, jinde bude potřeba zapojit nejen ruce, ale také svůj mozek. Co jsem na hře nejvíc oceňoval, je právě variabilita jednotlivých úkolů, kdy jsem se ani chvilku nenudil.

Prostě máte daný cíl, kam se dostat (někdy dokonce o více možnostech, kam máte dojít) a nikdo nám neříká, jak toho cíle dosáhnout. Ano, z počátku vás hra vede, ale časem už to bude jenom na nás. Občas jsem měl pocit, že jsem danou část prošel jinak, než zamýšleli vývojáři, ale nikdo mě za to nepenalizoval. Když jsem se pak pro zajímavost koukal po internetu, viděl jsem klidně i další dvě řešení stejného problému. Klobouk dolů, že vývojáři dokázali tohle nabídnout, díky čemuž zajistili všem zvědavcům možnost hrát znovu. Hra sice není dlouhá, na první projití vám zabere tak 3-4 hodinky, podle vaší šikovnosti a také zvědavosti, nicméně díky různým cestám se ke hraní budete jistě rádi vracet.

human3

Stejně jako jsou variabilní úkoly, liší se i jednotlivá prostředí, a to nejen svou velikostí, ale hlavně zvoleným tématem. Máme tu nádraží, království, přístav, moře s majákem, elektrárnu, stavbu nebo chrám. Z toho plynou i zadané úkoly a překážky, které je potřeba překonat. Navíc všechny úkoly dávají smysl a vy vždycky jasně víte, kam máte jít a jak se tam asi dostat. A jestli ne, tak se špatně koukáte, když nevidíte alespoň jednu cestu. Hádanky většinou nejsou nějak záludně těžké, i když se najde pár výjimek.

Hrozně se mi líbilo grafické ztvárnění hry, i když je jednoduché a občas skoro až nudné, splňuje jasně svůj účel a dodává hře přesně tu správnou atmosféru, jakou jsem očekával. To samé platí i pro hudební doprovod. Nejedná se o žádný symfonický koncert, ale atmosféru dokáže dokreslit velice dobře. Hned tak se neoposlouchá a je tudíž příjemným doplňkem hraní.

human4

Na hře mi vadily snad jenom dvě věci. Tou první bylo ovládání. Vymyšleno je sice dobře, ale ne vždy chytnete danou věc tak, jak byste potřebovali. To však není tak velký problém jak skákací části. V nich musíte někam vylézt, přeskočit a při tom se ideálně zachytit. Upřímně, tohle mi hodně nešlo a při jednou přeskakování po hradě už jsem myslel, že celé hraní vzdám. Chytání nebylo vždy takové, jaké jsem myslel, že bude. Ani ovládání strojů nebylo úplně snadné, takže ukočírovat loď tím správným směrem nedopadlo vždy podle plánů a takové pádlování, no byly to těžké chvilky.

Možná to bylo i druhým neduhem a tím je kamera. Nebojte, v 90 % případů funguje výborně, ale najde se pár situací, kdy byste potřebovali vidět trochu někam jinam nebo jinak. Kamera je však uzamčená za záda hrdiny, takže když otočíte kameru, otočí se i postava, což při přesných úchopech, jaké bude občas potřeba udělat, není nejlepší řešení.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Human Fall Flat mě hodně mile překvapilo svou variabilitou a nápaditostí v herních úrovních a jednotlivých hádankách, kdy žádné řešení není vyloženě špatně. Určitá nelinearita má taktéž své kouzlo, a hlavně díky ní se k hraní můžete vracet. Kamera a ovládání není sice úplně dokonalé, ale i tak Human Fall Flat nabízí výtečnou zábavu. Kdo má rád tento typ her, padání na placku si prostě zamiluje.
  • BaRReLL

    Obdivuji, že máte hru dohranou. Přiznám se, že jak jsem viděl pár záběrů z pozdějších levelů, tak mi je jasné, že to je test trpělivosti.

23. 06. 2017 • chaosteorycz5

Recenze: Cars 3: Driven to Win

Blesk McQueen je zpět a sním další dobrodružství z animovaného světa, kde jsou nárazníky aut ukecanější než amplión obecního rozhlasu. Jenže tentokrát má červený rychlík problém a tím je technologická omladina, která mu bere pozici nejrychlejšího závodníka. Blesk má tak před sebou dlouho cestu, během níž musí chytit druhou mízu a ukázat moderním floutkům, kde Bosch nechal svíčky. Pokud máte děti, neříkám vám nic nového, neboť pod pohrůžkou nekonečného pláče jste...

»
23. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 17

Rok od roku se mi stále hůře začínají všechny recenze her, které se každý rok opakují a jsou od Milestone. Jiskřičku naděje ve mně vyvolal poslední ročník jejich blátivé motorkové verze MXGP 3, který se mi ve výsledku hrál pěkně. Ještě aby ne, když nabídl technický upgrade a příjemné ježdění. Další na řadě je prestižní podnik MotoGP a všechny ostatní silniční okruhové podniky, jaké se jezdí a na něž mají...

»
21. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Get Even

Za našimi severovýchodními hranicemi, pro mnohé co by kamenem dohodil, operuje polské studio The Farm 51, které v roce 2005 založilo pár tvůrců série Painkiller. Za dobu své existence se jim podařilo vydat 5 her, nicméně nezpochybnitelnou díru do herní historie neudělali, přičemž po nevýrazných Deadfall Adventures na autory blaženě vzpomíná jen málokdo. Jenže to bylo před čtyřmi lety, kdy „farmáři“ začali pracovat na novém projektu, který měl konečně ukázat jejich...

»
20. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Kholat

Rok 1959 má v sovětských dějinách zvláštní místo, protože během horské túry zemřeli všichni účastníci expedice, kterou vedl Igor Ďatlov. Okolnosti, při nichž 9 lidí zahynulo záhadnými způsoby na odlehlých místech Mrtvé hory (v původním znění Cholat Sjachyl), nebyly s ohledem na některá nevysvětlitelná poranění nikdy řádně vyjasněny. Oficiální závěr vyšetřování pak dodnes slouží jako předloha televizních dokumentů a filmových hororů, neboť za „viníka“ byla označena neznámá přírodní síla. Když se pak...

»
19. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: RiME

Pohádky mají rády snad všechny děti. Není v nich jenom dobro a zlo, ale také třeba místa, kam by se člověk chtěl podívat a občas i nějaké to nadpřirozeno. Ani hráči nejsou výjimkou, protože i oni jsou děti, jenom se trochu změnila hodnota jejich hraček. Navíc právě ve hře můžeme zažít parádní příběh, a ještě u toho třeba trochu procvičit myšlení a uvažování.

»
18. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: The Town of Light

V historii lidské společnosti se najde spousta etap, na něž není příliš hrdá a které by nejraději nenávratně utopila v zapomnění. Mezi takovými najdeme léčbu psychicky narušených jedinců z druhé poloviny minulého století, kdy stát se obyvatelem sanatoria znamenalo, že dveře, které se za vámi zavřeli, už patrně nikdy neuvidíte z druhé strany. Pacienti automaticky ztráceli svéprávnost a lékařská bezradnost končící lobotomií ničila lidské životy jak na běžícím páse. Jeden takový vytáhli z italských...

»
14. 06. 2017 • p.a.c.o2

RECENZE: Tokyo 42

Stylizace je jednou z věcí, která mě, a nejen mě, na hře zaujme jako první. Proto jsem se již od prvních obrázků strašně moc těšil na Tokyo 42, protože tohle je přesně ten styl, jakým si mě hra může získat. Navíc bylo slíbeno různé řešení úkolů, rozsáhlé město a zajímavý příběh. Na následujících řádcích se podíváme na to, jako moc se Tokyo 42 povedlo a zda opravdu nabízí i něco víc...

»
13. 06. 2017 • Josef Brožek1

Recenze: The Elder Scrolls Online: Morrowind

Musím se přiznat, že recenzovat The Elder Scrolls Online pro mě bylo jedno z nejtěžších aktivit tady na Xboxwebu. Hra totiž byla strašně dobrá, ale zároveň strašně špatná. Protože jsem ale optimista, snažím se vidět především to dobré, nicméně jak jsem hrál hru dál a dál, začal jsem zjišťovat, že je tady něco špatně, a to především systém komunity a k tomu všemu nepřehlednost a složitost hry, která se dalšími DLC jen...

»