RECENZE: LEGO The Incredibles

Autor: p.a.c.o Publikováno: 12.7.2018, 8:19

Publikováno: 12.7.2018, 8:19

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1574 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

LEGO hry jsou stálící herní scény a oproti velkým studiím, které vydají svá pokračování jednou do roka, stihnou vydat do roka i dvě hry. Jejich šablona se většinou moc neliší, mění se akorát příběh a hrdinové, kteří se na jeho základě ve hře objevují. Skoro si až člověk říká, jestli to stále někoho baví hrát. Odpověď by byla nejspíš kladná, i když to má svá ale.

Ne jinak tomu bude i u nejnovějšího pokračování, které se rozhodlo spojit své jméno a dovednosti s rodinkou Úžasňákových. Do kin již co nevidět dorazí jejich pokračování, takže tato volba se zdá být logickou. Nebudeme chodit kolem horké kaše a rovnou si řekněme, že LEGO Incredibles nabízí klasickou zábavu, na jakou jsme u značky zvyklí. To je dobře a také špatně, protože koncept her se již drahnou dobu nezměnil.

Příběh začíná trochu zmatečně, jelikož nás na úvod čekají scény z filmového pokračování, které většina z nás ještě rozhodně neviděla, tudíž můžeme být lehce ztracení a překvapení tím, co se na obrazovce děje. Po úvodní akci se dostáváme do domu agentury, která se snaží vrátit super hrdiny zpět do běžného života, včetně naší rodiny. Co se hrdinů týče, nejvíce se do bitev zapojí matka Helen, kterou následně doplňují jednotlivý členové rodiny nebo další postavy. Nakonec příběh obsáhne oba dva filmy, a pokud se ptáte na herní dobu, 10 hodin vydrží určitě, spíš však ještě o něco déle.

Po skončení úvodu se nám otevře po vzoru předchozích her město, v němž se můžeme volně pohybovat a volit úkoly podle chuti. Mně se tento styl úplně nelíbí, protože člověk jezdí sem a tam, jízdní model je hodně arkádový, takže nějaký hlubší prožitek nečekejte, a navíc tohle všechno ježdění natahuje hratelnost a nabourává příběhové tempo hry. Sice můžete rychle skočit do další kapitoly, ale pro co nejlepší splnění je potřeba se potulovat i po městě.

Zde bojujeme se zločinem, lupiči a plníme nespočet vedlejších úkolů, abychom se ve výsledku dostali k odměně ve formě červených nebo zlatých kostiček. Ty fungují jako aktivátory jednotlivých bonusů, což mohou být násobiče skóre, nápovědy, kde jsou minikity a další. To všechno je už tak notoricky známá věc všem hráčům, že je nemůže překvapit. Stejně tak se novodobé LEGO hry oprostili od pouhého huhňání a ukazování hlavních hrdinů a příběhem nás doprovází plnohodnotný dabing.

Sbírání postaviček je taktéž nedílnou součástí každé LEGO hry, v tomto díle jich najdete přes 160. Co se mi líbilo, je otevírání pytlíčků s nimi, které opravdu pěkně vypadá. Další novinky v hratelnosti plynou ze schopností hrdinů, kdy dcerka Viollet může vytvořit svou bubliny a do ní vzít nějakou další postavu. Tato možnost kombinace schopností asi nejvíce na několika místech ozvláštňuje jinak stále stejnou hratelnost, a to samé platí i pro elastickou Helen a její protahování skrze šachty.

Kooperativní hraní dvou osob nesmí chybět, takže když se vaše dítko někde zasekne, snadno mu můžete s danou částí pomoci. Oproti předchozím dílům je kooperace řešena rozdělenou obrazovkou, ale již ne dynamicky, nýbrž permanentně, což vnímám jako velké plus, protože to funguje velice pěkně. Kdo čekal možnost online hraní, bude opět zklamán, jelikož v tomto směru se žádná změna neuskutečnila a je to otázkou, zda tomu tak někdy bude (můj osobní názor je, že nebude).

Ani grafická stránka a celkové zpracování ničím nepřekvapí, jelikož engine je stejný, město na první pohled také a mění se opravdu jenom prostředí dle filmového zadání. Těžko říct, co v tomto ohledu změnit, protože LEGO hry mají díky tomu svůj osobitý přístup k technické stránce. Naštěstí humor tolik vlastní herní sérii nechybí, za což jsem velice rád, protože bez něj by to nebylo ono. Humor dokáže potěšit jak malé, tak i velké hráče.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

LEGO Incredibles jsou přesně tím, co byste od LEGO hry čekali. Úžasňákovi sice přinesli pár změn, ale ani ty nezakryjí fakt, že se v konečném součtu jedná o další díl s velice podobným obsahem, jako posledně. Proto na lepší známku nemohou dosáhnout, i kdyby se Helen roztahovala, jak chtěla. Nicméně herní drobotině radost jistě udělají, i když češtinou nedisponují.
  • Marcus Fenix

    Je to v cz??

    • není

      • Marcus Fenix

        Škoda,že MS nemyslí na ty menší jako v případě Disney Pixar a Lucky

16. 11. 2018 • kristine4chaos2

Recenze: Spyro Reignited Trilogy

Oživování her z minulého století není vždy dobrý nápad. Jakmile tvůrci nemají srdce na pravém místě, rovná se návrat násilné exhumaci ostatků. V truhle sice stále je váš oblíbený příbuzný, nikoliv však ve stavu, který by odpovídal datu v kalendáři. Je-li ale situace opačná a restaurátoři dělají práci s láskou, jste rázem v kůži sběratele veteránů. Nevadí, že vytoužená hračka nesplňuje nejpřísnější normy a že výbava zaostává za moderní produkcí. Navrátivší vzpomínky mají právo...

»
14. 11. 2018 • lindros88cze0

RECENZE: LEGO Harry Potter Collection

Kolekce her LEGO Harry Potter konečně dorazila na Xbox One a jak asi tušíte, jedná se o zábavný remaster, i když mohl být daleko ambicióznější. Tvůrci totiž měli více než dost času, si s kolekcí pohrát, ovšem na hrách LEGO Harry Potter: Years 1-4 (2010) a LEGO Harry Potter: Years 5-7 (2011) se nic nezměnilo.

»
13. 11. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Super Pixel Racers

Závodníci měli v herním světě vždycky dobrou pozici, protože o závodní hry nikdy nebyla, a stále není, nouze. Výběr je opravdu pestrý a záleží čistě na tom, jaký druh závodů si chceme užít a jakou míru realističnosti očekáváme. Spousta hráčů si jistě ráda odpočine při nějakém arkádovém ježdění, a i v tomto segmentu je naštěstí z čeho vybírat. Další adept pro potenciální zájemce mimo arkádové hratelnosti přihazuje také ingredienci, na níž hráči slyší...

»
10. 11. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: The One We Found

Často melu pantem, že dnešní herní produkce vychází s balením dětských plen, dudlíkem a návodem pro nejhloupější z hloupých. Všude samé ukazatele, poznámky a vysvětlivky, přes které v konečném důsledku není pořádně vidět to nejdůležitější. Ano, jsou výjimky, a to většinou z nízkonákladové výroby, s nimiž mozkové závity roztočíte jak Wankelův motor. Do této společnosti patří survival The One We Found, který vedle temné atmosféry nabízí i pořádnou dávku logických překážek.

»
08. 11. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: 11-11: Memories Retold

Přestože je nám každý rok prostřednictvím médií připomínáno, že první světová válka nebyla karneval v Riu a že jedno pokračování stačilo, hráči neustále touží vyrážet na fronty. Zde hrdinství bagatelizují na pouhou soutěž v rychlejší střelbě a přesnějším oku, aniž by si často uvědomovali, že jejich vrstevníci pokládali život navzdory přesvědčení, navzdory osobním sympatiím. Naštěstí herní svět není jen Call of Duty nebo Battlefield, ale také nezávislá tvorba, která tyto příběhy vypráví...

»
07. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Kingdom Come: Deliverence – The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 Vydání nového DLC hry Kingdom Come: Deliverance, které nese název The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon (Milostná dobrodružství bodrého rytíře Jana Ptáčka), připomínalo ráno po velmi vydařeném mejdanu. Jindra si totiž notnou část příběhu, který prožil při plnění úkolu pro pana Jana Ptáčka, nepamatoval. Herní doba se tak mnohdy zkrátila na cca 2 hodiny, což uznávám, není mnoho. Také se...

»
06. 11. 2018 • chaosteorycz2

Recenze: Tyler: Model 005

Kdo nechtěl mít v devadesátých letech vlastního „Johnnyho Pětku“, byl buď stále ještě pouhou součástí genetického materiálu nebo měl v občance příliš mnoho roků, aby to přiznal. Sympatický robot, kterého zásah blesku přivedl k životu, postupně objevoval lidský svět, a přitom získával informace o své minulosti. A podobný osud má i Tyler, malý robůtek, jehož příběh začíná roku 1955. Shodou okolností za vše opět může nepříznivé počasí.

»
05. 11. 2018 • p.a.c.o10

RECENZE: Red Dead Redemption 2

Musím se přiznat, že jenom na malé procento her se před vydáním těším tolik, jako jsem to měl před příchodem druhého dílu westernové série Red Dead Redemption (dále RDR2). Důvodů, proč jsem se tolik těšil, bylo hned několik. Za prvé, Rockstar vydávají své hry ve velkých časových rozestupech (například mezi RDR1 a RDR2 je časový rozdíl 8 let), takže každá další hra je velkou událostí. Za druhé je to potom...

»