RECENZE: Little Nightmares

Autor: tonyskate Publikováno: 24.4.2017, 9:05

Publikováno: 24.4.2017, 9:05

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 3281 článků

Už je tomu rok, co nás okouzlila pohádková plošinovka Unravel a tento týden tady máme další dílo od švédských autorů. Tentokrát ale máme na mysli Tarsier Studios, jež už se pohybují v této branži přes deset let, ale teprve nyní si odbývají svůj debut na Xboxu s hororově laděnou plošinovkou Little Nightmares. A právě tomuto zajímavému kousku odehrávajícímu se v dosti zvráceném světě se dnes podíváme na zoubek.

Hlavní představitelkou je Šestka, devítiletá hladová dívka, která byla unesena do tajného podvodního letoviska pro zvrácené a mocné bytosti, které se zde především přecpávají až k prasknutí. Čím se tak strašně cpou je ovšem trochu záhada, kterou si každý může vyložit po svém, podobně jako v jiných záhadných plošinovkách, ovšem dle našeho odhadu se jedná o dosti nechutnou společnost. To ale jistě bylo cílem autorů, šokovat hráče. Více už vám neprozradíme, ačkoliv těch odhozených bot malé velikosti bylo podezřele moc…

LN_WLU_Screenshot_06_LibraryJanitorChase_1486047559

Na Šestku se ovšem usměje štěstí a začíná naše pouť bizarním a nepředvídatelným světem zvaným The Maw, který vás nejednou překvapí či případně i trochu znechutí. Souvisí to především s temnou, chvílemi až hororovou atmosférou, zvláště když vás honí šílený kuchař nebo zbohatlí nenažranci. Přesto se nejedná o horor, ačkoliv je to určitě hra pro pokročilejší hráče. Přestože se jedná o plošinovku, rozhodně není určena menším hráčům.

Pojďme se ale zaměřit na hru jako takovou. Navzdory skutečnosti, že vše vidíte z boku, nejedná se o klasickou 2D plošinovku. Můžete se totiž pohybovat do všech směrů, což je občas na škodu, ale možná jen tvůrci chtěli hru udělat obtížnější. Hlavně ze začátku se nám tak stávalo, že jsme opakovaně skočili, kam jsme nechtěli a už jsme museli absolvovat nepříjemně dlouhou načítací obrazovku, ale o technikáliích až později. Naštěstí už jsou pozdější úrovně stylizované jinak a skákací pasáže nahradí únik a skrývání před podivnými bytostmi včetně kuchařů či dlouhorukého pomocníka.

Co vás nejspíše zaujalo už dříve a nemáme teď na mysli celkovou ponurost a zajímavou atmosféru hry, je zajímavý velikostní poměr. Netušíme, kam Šestku zařadit z hlediska evoluce a ačkoliv se jedná pouze o devítiletou dívku, ostatní obyvatelé letoviska, ať už zaměstnanci či zbohatlíci, jsou oproti ní doslova obrovití, což se projevuje i v samotném světě, takže vás čeká také šplhání po nábytku, schovávání pod stoly či procházky větracími šachtami.

Z nějakého důvodu Šestka disponuje zapalovačem, který se samozřejmě hodí, protože v útrobách letoviska může být pěkně temno. Ovšem je to asi stejně záhadné jako žlutá pláštěnka, do níž je dívka zahalena a kromě toho, že tvůrci určitě chtěli popíchnout naši zvědavost, spíše chtěli vytvořit kontrast s ponurými lokacemi.

LN_Gamescom_Screenshot_02_SneakingThroughTheMasterKithcen_1470989775

U lokací se pozastavíme, a to z velmi dobrého důvodu. Orientaci v nich je sice relativně bezproblémová a maximálně sejdete z vytyčené cesty za účelem hledání skrytých tajemství, ale je zde jeden velký problém. V prostředích se totiž kolikrát nachází přehnaně velké množství předmětů a není tak úplně jasné, jestli je daný předmět vůbec k něčemu. Často tak dochází ke zmatku a zbytečně ztrácíte čas a občas při pádu z velké výšky jste navíc otráveni ze zbytečného načítání, nebo se někde zachytíte, a zjistíte, že se postava nevytáhne. Občas tak najdete tajnou lokaci s předmětem, ale přesto je toho zbytečně moc a tohle páni vývojáři moc nezvládli.

LN_WLU_Screenshot_07_Imprisoned_1486047559

Jak už jste nepochybně pochopili ze synopse a popisu atmosféru, pánové ze studia Tarsier chtěli vytvořit především umělecký kousek, jako třeba INSIDE či už zmíněný Unravel, což se jim podařilo. Přesto ale všechny tyto hry trpí stejným neduhem a tím je žalostně krátká hrací doba. Little Nightmares má pouhých pět kapitol, které i navzdory zmatkům skrze příliš mnoho objektů pokoříte za slabé tři čtyři hodinky. Pak už můžete dosbírat tajemství v podobě rozbíjení figurek a objímání trpaslíků, případně ulovit zbývající achievementy a je hotovo.

Už dříve jsme zmínili dlouhé načítací časy, ovšem to bohužel není jediný technický problém této hry. V některých scénách byly znatelné propady snímků fps, zvláště když jste si ještě navíc posvítili zapalovačem. Hra nám také dvakrát po sobě zamrzla, ale to nakonec vyřešil restart konzole a snad to byla jen náhoda. Nejvíce nám ale na nervy lezly téměř neustálé mírné vibrace v ovladači, které nelze z nepochopitelných důvodů vypnout.

LN_Gamescom_Screenshot_04_InTheChefBedroom_1470989776

Vizuální zpracování je povedené, zvláště design postav musíme pochválit, ale je chvílemi znát nejspíše menší rozpočet, kdy u animací bytostí přesahují textury. Atmosférická hudba si také zaslouží pochvalu, ačkoliv se zvláště v intenzivních scénách často opakuje. Odladění by tedy ještě neuškodilo. Stal se nám i ojedinělý případ, že požadovaný předmět špatně dopadl a museli jsme načíst záchytný bod a proces zopakovat, ale jinak je hra relativně shovívavá.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Little Nightmares se může postavit po boku řady skvělých plošinovek se vztyčenou hlavou. Má sice jasnější zprávu, takže není až tak moc tajemná, ale snaží se o to více šokovat a hladová Šestka se nakonec ukáže jako zajímavá postava. Kratší hrací dobu bychom pominuli a případně stačí počkat na menší slevu, ale o to více hře škodí technické problémy a některá designová rozhodnutí.
  • KoubecX

    Díky. Hra se mi líbí a rozhodně koupím i s figurkou. A si bych jí nechal jméno Six 🙂

    • tonyskate

      Nějak sem si vzpomněl na Třináctku v seriálu Dr. House a nedalo mi to :-).

      • KoubecX

        Mě to zase připomnělo film Číslo 9 🙂

15. 04. 2018 • p.a.c.o2

RECENZE: Dead Ahead: Zombie Warfare

Na zombíky ve hrách jsme si již zvykli a to, co vypadalo jako chvilkový trend, se přetavilo v regulérní herní postavy. No postavy, prostě zombíci jsou ve hrách stále přítomní, ať se to mnohým líbí nebo ne. Většinou je likvidujeme v nekonečných zástupech na tisíce způsobů a svou troškou do tohoto mlýna přispívají i vývojáři z Mobirate, kteří na velkou platformu přinášejí malou hru.

»
13. 04. 2018 • chaosteorycz5

Recenze: Hellblade: Senua’s Sacrifice

Pamatujete Ryse: Son of Rome? Samozřejmě, že ano, však to byla jedna z prvních exkluzivních her pro Xbox One. Hráče po celém světě zasadila do křesel nebývalou grafikou, brutálními souboji a příběhem vpraveným do vlastní verze antického Říma. Naneštěstí je z těch pohodlných sedadel zase rychle zvedla, když už po pár minutách bylo jasné, že vyprávění a nekonečné mačkání nalajnovaných tlačítek doplní občasná chůze nebo přelezení překážky. Proč vůbec začínám recenzi úplně...

»
10. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Extinction

Když se řekne Iron Galaxy, jsou v obraze pravděpodobně jen hráči bojovky Killer Instinct. Studio se dvěma pobočkami a desetiletou historií, vlastních her příliš nemá. Není to ale proto, že by se flákalo, ale z důvodu, že se podílí na portech a působí jako technický poradce velkým vývojářům. Díky tomu mají jeho zaměstnanci ruce v prvním Destiny, v Arkham sérii Batmana nebo v titulu 7 Days to Die. Teď mají američtí tvůrci šanci vstoupit do...

»
05. 04. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala

Odpočinkovou hratelnost pro všechny zájemce nabízejí hry s hledáním objektů, kde mistry svého řemesla jsou polští Artifex Mundi. Jejich portfolio čítá širokou paletu her, z něhož by si měl vybrat rozhodně každý. Záleží jenom na tom, na jaký příběh budete mít zrovna chuť. Jejich hry jsou sice fajn zejména na mobilních zařízeních, ale jak ukazuje Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala, dají se dost dobře hrát i na velké obrazovce ve spojení...

»
04. 04. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2 – Legendary Edition

Pokračování Injustice: Gods Among Us nebylo ani zdaleka jedinou bojovou hrou loňského roku. I když nepřímo, muselo svést boj se sedmým Tekkenem a také s Marvelem, který se postavil opět po letech Capcomu. Přesto vyšlo z bojů nejlépe, a to nejen v mém osobním hodnocení, ale taktéž v recenzích napříč celým světem. Teď se hrdinové z DC Comics vrátili v Legendární edici, do které nabalili veškerý dodatečný obsah a přidali pár bonusů navíc. Pokud si...

»
01. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: MX vs ATV: All Out

Leckteří vývojáři by mohli vyprávět, jak obtížné je udržovat svěží sérii, která vychází s určitou pravidelností. Rainbow Studios to mají pravda trochu jednodušší, protože u MX vs ATV je nesvazují licence oficiálních podniků, takže nemusí na pranýř povinně každý rok. To ovšem nutně neznamená, že tam stejně neskončí. Po sedmé vstupují do stejné řeky a ze všech průzračně čirých vod smáčí unavené tělo na opačném konci, v Ganze. Tamhle do ní močí...

»
31. 03. 2018 • p.a.c.o9

RECENZE: A Way Out

Téma útěku z vězení inspirovalo nejeden film, seriál nebo knižní předlohu. Autoři se vyžívají v tom, aby nabídli nějaký neotřelý způsob, jak se z vězení dostat. Pozadu nezůstává ani herní scéna, kdy můžeme vězení stavět nebo se z něj zkoušet dostat. Většinou to však byli strategie a chyběla nějaká akčnější hra. Jiný přístup se rozhodli zvolit tvůrci A Way Out, kteří nám svým trailerem na E3 skoro vyrazili dech.

»
26. 03. 2018 • p.a.c.o15

RECENZE: Far Cry 5

Není nad to, když si hráč může nabrat zbraně všech možných druhů a v otevřeném světě se vydat bojovat proti zlu. Ten pocit, že jste hrdina a zachránce v jedné osobě je k nezaplacení, ovšem ještě lepší je, když jste hrdina s lidskou tváří, kterého k záchraně ostatních motivuje nějaká osobní pohnutka, nejlépe záchrana někoho blízkého. Série Far Cry na tomto modelu postavila svůj byznys, což se hráčům u čtvrtého pokračování už moc nelíbilo.

»