Recenze: Lost Words: Beyond the Page

Autor: japo Publikováno: 12.4.2021, 13:05

Publikováno: 12.4.2021, 13:05

Sociální sítě

O autorovi

japo

Je autorem 9 článků

Dnes, v prvním kvartálu 21. století, již není tak jednoduché vymyslet originální herní koncept – za 40 let intenzivního vývoje her už tu bylo spousta fundamentálního řečeno. Ano, je to čím dál těžší a těžší vymyslet něco nového – něco co tu ještě nebylo, zároveň to nebyl ale paskvil a dalo se to slušně hrát. Není tedy divu, že většina herních firem sahá raději po osvědčených konceptech  – vývoj her je drahý a selhání přináší ekonomickou ztrátu a špatnou pověst vývojáře,

Jsou však vývojáři, kteří jdou stále proti proudu a snaží se dělat věci novým způsobem– jenže často je to tak, že vývoj takových her je v podstatě sponzorován – v případě recenzované hry Lost Words Beyond the Page se na financování hry významně podílel například Britský fond pro mladé vývojáře, který čerpá prostředky od britské vlády. Na jednu stranu je skvělé, když mladé talenty ve vývojářské branži nespolkne hned žravá korporace, která z nich udělá poslušné kolečko v obřím soukolí na vydělávání peněz akcionářům, na stranu druhou je ovšem otázka, jestli jsou tací vývojáři pod dostatečným tlakem a takových příležitostí si váží.

Dnes se tedy podíváme na jednu takovou záležitost – Lost Words Beyond the Page je takovým zajímavým žánrovým mixem- jsem li nucen abych hru někam zařadil, asi bych použil spojení „narativní plošinkova“. Hra ale obsahuje i adventurní prvky a hrátky se slovy částečně podobné hře Scribblenauts. Je to tedy poměrně inovativní záležitost, žánrové mixy tohoto druhu nevídáme příliš často.

Hra je z jedné části tvořená reálným světem mladé dívenky Izzy, které onemocní milovaná babička. Tato část hry je vyprávěna formou graficky krásně zpracovaného deníčku – vůbec umělecká stránka hry je její nejsilnější stránkou – ve kterém se dozvídáte o pozadí a příběhu Izzy a její rodiny. Jako dítě samozřejmě Izzy ale částečně žije ve světě fantazie a při vážném onemocnění babičky se více obrací do fantaskního světa  Estorie, kde si i plní svůj sen stát se spisovatelkou. Svět reálný a svět fantazie se tedy protínají – zatímco reálný svět je vyprávěn pomocí interaktivního grafického deníčku, fantazie je vyprávěna formou poměrně jednoduché, nicméně hezké plošinovky. Jak jsem již zmiňoval, tak hra je velice umně nakreslena a hudebně podkreslena, což se pochopitelně podepisuje na atmosféře hry a následně citové angažovanosti hráče. Určitě dokáže zasáhnout člověka do srdce, zvláště pokud jste jako dítě o někoho blízkého přišly, nebo jste  prostě schopni základní lidské vlastnosti – empatie. Klíčovým prvkem je samozřejmě prolnutí reálného a fantaskního světa – které slouží pro Izzy jako jakási terapie a nástroj k pochopení složité a smutné reality odcházení blízké osoby.

Příběh pro hru napsala Rhianna Pratchett, etablovaná autorka, která má za sebou již scénáře pro velké množství kvalitních her (Prince of Persia 2008, Mirrors Edge, Rise of Tomb Raider). Pokud se pozastavíte nad jejím příjmením, nejedná se o náhodu, jedná se o dceru legendárního sira Terryho Pratchetta, autora Zeměplochy. Na formě vyprávění jsou její zkušenosti znát, vše do sebe zapadá a vyprávění je podáváno poutavě. Problém pro našince bude samozřejmě v naprosté nezbytnosti alespoň středně pokročilé angličtině, bez ní se při hraní této hry prostě hráč neobejde.

Dostáváme se k hratelnosti, a bohužel pro tento počin, tato zásadní vlastnost není její nejsilnější stránkou. Je to škoda, protože část hry, odehrávající se v podobě interaktivního deníčku, kdy postavička Izzy  fyzicky přeskakuje věty a otevírá nová slova, aby mohla přejít na další stránku, je samozřejmě poměrně nezábavná. Hratelnostně zábavnější část by mělo být ponoření se do vymyšleného fantasy světa Izzy – jenže plošinovka je příliš primitivní, nepředstavuje velké výzvy a hodně mechanismů se opakuje. V zásadě od jiných plošinovek se liší tím, že Izzy má k dispozici magii, kdy pomocí slov, (např. Rise – Zvedni) může manipulovat s překážkami. Těchto slov celkově není mnoho, takže variabilita interakce s prostředím je omezená. Hádanky jsou také většinou jednoduché. Naštěstí během Izzyna cestování Estorií se alespoň často mění prostředí, které je moc hezky nakreslené. Celá hra se dá dohrát za přibližně 4 hodiny čistého času.

Ohledně technické části hry – hru jsem testoval na Xbox Series X, kdy nelze nic vytknout. Nejedná se ale o náročnou hru – běží krásně plynule a nenarazil jsem na žádný problém – věřím tomu, že podobné to bude i na slabších konzolích.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Silnou stránkou hry je tedy její narativní část a krásné umělecké provedení plus celková snaha o inovaci. Příběh je vlastně smutný, pomáhá se vyrovnávat Izzy s nepříznivou životní situací v podobě onemocnění milované babičky. Jak jsem psal, pro českého hráče, který nevládne angličtinou je ovšem hra ochuzená o zásadní části – lokalizace by byla velmi žádoucí.
27. 09. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: XIII

Herní průmysl prožívá zajímavé období. Na jednu stranu se mu neskutečně daří, co se financí týče. Zisky rostou, prodeje her také a stejně tak se zvětšuje herní komunita. Na druhou stranu je stále častější, že v době vydání hry dostaneme nedodělaný produkt, na kterém vývojáři musejí minimálně další rok pracovat, abychom dostali očekávanou kvalitu. A k tomu je tady záplava nejrůznějších remaků. Už jsem si říkal, že tato mánie bude mít sestupnou...

»
22. 09. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Destroy All Humans! 2 – Reprobed

Co se stane s mimozemšťanem po invazi na Zemi? Jestli hádáte, že si dopřeje dovolenou jako doživotní zákazník resortu Oblast 51, tak se pěkně pletete. Jeho novým domovem se stal Bílý dům, odkud je obdivován celou Amerikou. To lehce rozladilo Sovětský svaz, který se bojí, že se lehkovážnost Američanů může rozšířit do celého světa, včetně sibiřské oblasti. Ničí tak mimozemskou základnu na oběžné dráze a s ní i kariéru netradičního prezidenta. Nechá...

»
20. 09. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Hobo: Tough Life

Už jsem si myslel, že simulátory všeho možného mají to nejlepší za sebou, ale evidentně jejich trend stále sílí. A když už si člověk myslí, že ho nic nepřekvapí, objeví se simulátor bezdomovce. Ke cti vývojářů však musím dodat, že jejich projekt, kterému budou věnovány následující řádky, je ve vývoji již nějaký ten pátek, kdy si svou premiéru odbyl na PC platformě v roce 2017. Zde sklidil velice solidní úspěch a...

»
07. 09. 2022 • HusekD0

RECENZE: Steelrising

Studio Spiders je tu s námi již řadu let. Za dobu své existence jsme se od nich dočkali opravdu pestré nabídky her. První titul vydali v roce 2009 a jednalo se o předělávku velmi povedené adventury ze světa Sherlocka Holmese, se kterým jsme se vydali po stopách Jacka Rozparovače na Xboxu 360. Svojí vlastní tvorbu započali až v roce 2011, kdy nám představili akční RPG Faery: Legends of Avalon. Titul...

»
05. 09. 2022 • DandyCZE0

RECENZE: F1 Manager 2022

Svět Formule 1 v minulých dnech nabídl novou hru z tohoto prostředí. Pokud se těšíte na další zavodní klon, tak jste vedle. Tentokrát usednete do manažerského křesla a budete se snažit vytvořit dokonalou závodní stáj, která se stane postrachem pro konkurenci.

»
22. 08. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Saints Row

Co dělat, když máte zavedenou sérii, které s každým dílem dochází víc a víc dech? Máte hned několik možností. Buď nechat sérii sérií a vrhnete se na nějakou novou značku. Další možností je pokračovat v dojení, dokud hráči nepřijdou na to, že vlastně hrají pořád to samé (a že jim to občas trvá docela dlouho) a jako poslední možnost bych viděl taktiku pár let počkat, až se na všechno tak trochu pozapomene...

»
16. 08. 2022 • HusekD0

RECENZE: Way of the Hunter

Dnešní hráči mají k dispozici nepřeberné množství titulů a žánrů. Trh by se mohl zdát přeplněný, bez sebemenšího prostoru pro nové vývojáře. To ovšem neplatí pro všechny. V případě loveckých simulátorů jsme do této doby byli odkázáni pouze na theHunter: Call of the Wild, jenž si po několik let udržoval téměř bezkonkurenční prvenství. To se ale v následujících měsících může rychle změnit, protože se objevilo nové slovenské vývojářské studio pod...

»
12. 08. 2022 • HusekD0

RECENZE: Endling: Extinction is Forever

Naše planeta je jedinečné místo, plné krásných míst, rostlin, nerostů a živočichů. Lidé byli a do jisté míry pořád jsou velmi sebestřední a proto se k těmto darům nechovali s patřičnou úctou a opatrností. Naštěstí jsme s postupem času prozřeli a začali dělat spoustu věcí jinak. Ochraňujeme ohrožená zvířata, obnovujeme zdejší lesy, čistíme okolní prostředí od našich odpadků atd. Představte si nyní ale realitu, ve které by byli lidé neustále...

»