Recenze: Mafia III

Autor: Josef Brožek Publikováno: 17.10.2016, 16:24

Publikováno: 17.10.2016, 16:24

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 748 článků

Mafia je tady u nás velmi choulostivé téma. Pomalu nám přijde, že se u nás dostává na linii témat jako je náboženství, politika a sport, o kterých se ve společnosti prostě nemluví. Má to prostý důvod. Každý má jiný názor a přeci jen mezi námi jsou tací, kteří jsou schopní za jiný názor, než ten jejich stáhnou ruku nad někým takovým. První Mafia je legenda, to bez debat. Ohledně dvojky to už je ale mix názorů, kdy jeden tvrdí, že stojí za houby a že to s Mafií nemá nic společného a druhý zase, že je ještě lepší, než první díl. No a pak jsme tu my, kteří ať se nám dostane do ruky cokoliv, řekneme jen „meh“ a ať se nám to líbí nebo ne, hrát to prostě musíme. O jedničce asi mluvit nemusíme, ale o dvojce máme názor takový, že co se příběhu týče, tak je beze sporů jedním z nejlepších příběhů, co jsme kdy hráli, a to neříkáme proto, že je to naše hra spojená s úžasným českým dabingem od těch nejlepších českých dabérů. O gameplayi asi raději mluvit nebudeme, protože by to tu pod recenzí mohlo rozpoutat vášnivé debaty. No a co trojka? Meh.

Třetí díl Mafie doprovázel celkem složitý vývoj, kdy po letech práce u nás v rodné zemi se vývoj zrušil, díky zavření české pobočky 2K Czech, respektive jejího zredukování a následně se přesunul do Hangar 13, což je studio patřící Take-Two pod hlavičkou 2K Games, a to pod vedením Haden Blackmana, který pracoval leta u Lucas Arts a podepsal se po některé Star Wars tituly jako Star Wars: The Force Unleashed a Star Wars: The Force Unleashed II. 2K zasáhl celkem velký finanční průšvih kvůli Mafii 3, a tak hrozilo, že se hry dočkáme až za hodně dlouho, anebo dokonce vůbec. Hangar 13 nakonec vývoj zachránil, koncept skvěle přebral a zpracoval, nicméně je na hře vidět, že jí velmi chybí velká část českého původu a především zasazení do období, kdy mafie byla nejzajímavější, a to je kámen úrazu celé hry.

Přiznáme se, že moment, kdy jsme třetí díl Mafie viděli poprvé, byli jsme dost zklamaní. 80., 70., a dokonce ani 60. léta, kdy se děj hry odehrává, už nebyla pro Italskou mafii právě ta doba, kdy byli mafiáni ve zkorumpované Americe zajímaví. Mafie byla v rozkvětu v 30. a 40. letech kdy postupem po desítkách let upadala a upadala. Některé zločinecké organizace italského původu dokonce opravdu postupem času braly do svých rodin i jiné rasy, protože zkrátka nebyli lidi. To ale není tak úplný případ hlavního hrdiny Lincolna Claye, který se připojil ke gangu The Black Mob a ne přímo mafii. Lincolna se ujmul vůdce gangu jakožto sirotka po válce ve Vietnamu. Lincoln tedy coby válečný hrdina má ke svému gangu, rodině, velmi blízký vztah, byť skoro nikdo z gangu není černošského původu. Kvůli jistým událostem, které nechceme spoilovat, se ale Lincoln rozhodne založit vlastní zločineckou organizaci, zlikvidovat veškerou mafii a pod palcem vést celé město. Hra velmi dobře a bez jakékoli známky rasismu (s upozorněním na začátku hry) mířeného od autorů hry poukazuje na vážnou situaci v USA v polovině a na konci 20. století, kdy černoši byli ponižováni, diskriminování a v těch nejhorších případech byli mučeni a zneužíváni, zkrátka veškerá tamní společnost ještě před několika desítky lety jednala s černochy jako se zvířaty a Mafiie 3 tento fakt využívá jako hlavní myšlenku hry.

image-1

Jestli se ptáte na propojenost s předchozím dílem, jak autoři slibovali, tak ano. Byť postavy vypadají staře a někdy až nehezky, jak Vito tak i Joe se ve hře objeví. V případě Vita Scallety dokonce jako váš osobní společník. Když říkáme nehezky, myslíme tím graficky. Opravdu nám přijde, že autoři buď nemají na lepší grafické zpracování kapacity, či usnuli v roce nezlob se, ať se totiž díváme sebevíc, vždycky nám přijde třeba takové GTA V graficky mnohem hezčí, a to jde o 3 roky starou hru. Dokonce může soupeřit i s Mafii 2, leč v animacích jasně vyhrává nejnovější díl. Je poněkud zvláštní, když na internetu sledujeme porovnávací videa s PC a takřka ve všech případech vypadá hra na Xboxu lépe. Ano někde se ořezávalo, například na konzoli se nemůžeme těšit tak z krásné oblohy, ale čert to vem, když celkově vypadá hra na konzolích o mnohem lépe. Výjimečně.

Příběh začíná celkem nemastně, neslaně a dosti utahaně, začátek hry provázejí bezcharakterní postavy, u nichž jsme až do jejich smrti neměli tušení, zda je máme milovat, anebo nenávidět. Hra příběh vypráví coby vyslýchání u soudu, kdy svědci i obvinění vypráví o činech Lincolna a jak se dostal ke koruně podsvětí. Oproti předchozím dílům, kdy se hlavní hrdinné postupně skrz obyčejný život propracovávají až na posty nejvyšších členů mafie, zde se hlavní hrdina na trůn pasuje už v první čtvrtině hry a svůj vliv si násilím získává krok za krokem. Jeho vliv roste a díky dobývání území si získává i obdivovatele, kteří mu vyjádřením svého vděku posílají různá vylepšení, vybavení, pomůcky a pomáhají zvednout vliv v New Bordeaux, ve městě, kde se hra odehrává. Jde o kontakty, pro něž budete dělat maličkosti, jenž se vám budou vracet mnohonásobně zpět. Vybavení a vylepšení můžete nakupovat za peníze ve vaší portmonce (bacha na smrt, vypadávají vám z ní peníze, ukládejte si hotovost do sejfu v baru) v pojízdném obchodu, který můžete přivolat prakticky kamkoliv. Doplníte tak náboje, nakoupíte nové zbraně, vylepšíte stávající, vylepšíte sebe, nakoupíte pomůcky, objednáte si vozidlo a tak dále a tak dále, k některým funkcím se však dostanete až postupem hrou a plněním úkolů pro své pobočníky.

Stejně jako v minulém dílu i v trojce jsme se dočkali taktických nebo spíše až stealth prvků. Nepřátele můžete zlikvidovat tiše jeden po jednom, objevil se i prvek, kdy vás nepřátelé můžou spatřit a půjdou prověřit místo činu, a pokud nepůjdou, můžete na ně hvízdnout a oni se zvědavostí půjdou za vámi přeskočit, nebo spíše přeskočíte vy je a vrazíte jim kudlu do zad. Doslova. Každý úkol a mise jde ve většině případu řešit různým způsobem, jenž má vliv na vaši odměnu. Mezi úkoly můžete přepínat, tedy přesněji řečeno, můžete si většinou vybírat, který úkol půjdete řešit přednostně, či který půjdete vyřešit, a který dělat prostě nebudete. Máte na výběr, a to prakticky vždy a nejen mezi úkoly během celé hry od začátku do konce. Více méně jsou ale úkoly si dosti podobné a obzvlášť u vedlejších úkolů jsme ke konci nabývali dojmu, že tohle už jsme přece minimálně desetkrát na ten samý způsob dělali. Zabij, dones, znič, vykraď, unes, sleduj, a byť nás jen málo kdy něco originálního překvapilo, tak jsme se bavili.

Ve hře se objevily prvky, kde jsme se pousmáli a podívali jsme se na obal, jestli náhodou nehrajeme hru od Ubisoftu. Objevování lokalit po vzoru Far Cry a Assassin’s Creed (ten do hry přinesl i orlí zrak, kdy vidíte nepřátele skrze zdi), nalézání sběratelských předmětů jako ve Watch Dogs? Evidentně se tvůrci nechali inspirovat, takovým způsobem na to naši Češi nešli. Každopádně vrátil se hanbatý Playboy a přibyly další časopisy a plakáty. V deníku si podrobně přečtete o aktuální dění, v kontaktech informace o svých společnících, kde najdete i progresi s nimi. To samé o svých nepřátelích a ve stejné nabídce najdete i mapu, nastavení hry a hraní, kde najdete mimo jiné možnost nastavit si simulovanou jízdu vozidly (doporučujeme), obtížnost, brutalitu apod.

image-2

Hra je plně otevřená a prostředí New Orliens, kde se Hangar 13 inspiroval, je opravdu krásné a rozmanité. Od bažin po ponuré centrum města, zde najdete mimo jiné teplé tundry a chladné lesy. Až nás překvapuje kolik se toho na tak malou mapu vešlo. Rozlohou je Mafia 3 o něco větší než druhý díl, takže po téhle stránce rozhodně nedělá ostudu. Interakce s okolím bohužel nedosahuje takových možností jako v předchozích dílech, a dokonce ani takové upravování vozidel nenabízí takovou paletu úprav co v minulém díle. Co se týče postav, čeká vás to samé, můžete se sice během některých aktivit rozhodovat, ovšem interakce s osobami také neprobíhá nikterak zajímavě. Mluvit s nikým moc nemůžete, pokud nezapadá do příběhu, a tak jste alespoň rádi, když na vás při plavání vybafne krokodýl.

Ani po technické stránce nejsme nijak spokojeni. O grafice jsme už mluvili, abychom ale nebyli takový mrzouti, musíme uznat, že po hudební stránce se všechno naprosto povedlo. Hudba odpovídá své době, a když slyšíme ty nejlepší evergreeny, které se hrají do dnes, nebo v rádiu hraje rovnou Elvis Presley, srdíčko nám zaplesá. Chtěli jsme mluvit o chybách a technických nedodělkách. Ačkoliv studio Hangar 13 čítající 150 zaměstnanců se skládá i z Čechů, co pracovali v Čechách na původním konceptu, tak nemají tvůrci nejspíše moc smysl pro detail. Nejde ani tak o kolize, „Ubisoft-bugy“ a ani o špatné animace, jako spíš o detaily, na něž se tvůrci přímo vyprdli. Když do vás narazí auto, místo toho, aby vás srazilo na zem, prostě jen postava bez jakékoliv animace uhne, šlapat po předmětech se také nedá, prostě skrz ně projdete a těchto detailů je celá řada. Chápeme, že pro 2K bylo dokončit hru časově i finančně náročné, ovšem zákazníky nikdy nezajímá cesta k výsledku, nýbrž výsledek. Jako v práci, co?

image

To se týká i umělé inteligence, kterou předčí kde jaká béčková hra. Trochu to kazí dojem ze stealth možnosti průchodu misemi, ovšem nenarušuje to tím tempo hry. AI zkrátka nemá mozek. Prostě nemá. Nabíhá si před flintu, skoro žádné podezřelé chování nejde svědomitě prověřit, a když se na zemi objeví kolegovi mrtvola ani se nezajímá, kde se vzala. Nám se například stalo, že jsme celkem hlasitě zabili nepřítele z poza rohu, ještě u toho vydával hlasitý jekot a jeho spolupracovník o pět metrů vedle se otočil bez zájmu na druhou stranu a štrádoval si to pryč i přesto, že jsme mu kolegu zabili přímo před očima. To samé platí nově o svědcích (opět nejspíše inspirace z Watch Dogs), kteří volají policii, pokud vidí trestný čin. Občas se můžou zbláznit, když jen srazíte poštovní schránku, ale když frajerovi ustřelíte palici na náměstí před zraky stovek lidí, nikdo se neobtěžuje zvolat ani pomoc. Mimochodem potyčky s policí jsou nyní o něco složitější, a to jak po vlastních, tak ve vozidle. Při sledování se podezření rozdělí na kruhy, kdy v jednom vás zatknou prakticky ihned, v druhém vzbuzujete podezření a v třetím se už nezajímají. Takže jediná možnost je utéct. Na mapě se pak objevují lokace, kde můžete zevlovat, ale při hledání policí zde máte dveře zavřené.

Celkově se nám líbí Jak se Mafiie 3 snaží pozvednout některé drobné RPG prvky. Talentový strom nehledejte, ale vylepšování postavy, zbraní i vozidel, nebo jejich statistiky jsou příjemné. Zbraně i vozidla se chovají sice ne úplně přirozeně, ale co od akční adventury čekat. Možná spíše, co čekat od celé hry, od Mafiie 3. Inu, pokud čekáte plnohodnotné a skvělé pokračovaní série Mafia, tak bude rozhořčeni, možná až pohoršeni a budete chtít hru vrátit v nebo vyhodit oknem ven. Tahle hra má s předchozími díly společné skoro jen jméno, a teď mluvíme jak o prostředí, tak atmosféře, tak celkového dojmu, zasazení nebo třeba i celkového konceptu, který je dimenzionálně odlišný. Mafia je to tedy špatná, ovšem pokud máme na hru koukat jako na samostatné dílo, jsme nadšeni a skvěle se bavíme. Protože je to ale Mafia, české bohatství, neodpouštíme jí její nedostatky, pláčeme a modlíme se, aby se příště hra vrátila tam, kam patří. Český dabing se sice nejspíš už nikdy nevrátí a musíme si vystačit s titulkami, ale doufáme, že se někdy zase podíváme do té staré dobré Italské mafie a České Mafie.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Verdikt? Jednoduše řečeno, Mafie 3 je dobrá hra, ale špatná Mafia.
  • Marcel Smolenak

    Už dávno mal vyjsť patch že sa opravia niektoré chyby úplne teraz na hru seru a mňa to serie tiež FUUUJ 2K games

  • Marcus Fenix

    Dobře napsaná recenze. Mafia 3 neni vůbec špatná,alespoň ja se bavil,těch 7 je zasloužených. Ikdyž je pravda,že třeba druhý dil se mi líbil o krapet více. Nicméně trojka ma fajn příběh,problém je,že někteří tomu asi nedají šanci,neboť to již neni naše hra…a to by byla škoda.

  • Jiří Vitko

    S hodnocením naprosto souhlasím. Hra pobaví I když občas jsou tam tam nudný pasáže.

  • Tex-Calder

    Už jen to, ze recenze Mafie 3 nebyly dostupné pred vydanim hry nebo alespoň na day one, bylo podezřele. Proto jsem hned nekupoval. A asi ani nebudu, hrát je co stale, tak proc se zdrzovat takouvouto Mafii.

28. 02. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Draugen

Vyprávět příběh v komorním prostředí a s minimem postav, je kumšt. Potřebujete nejenom silnou dějovou zápletku, ale především dobré dialogy. Úkol pro adventury jako dělaný. A pokud se o něj mají postarat autoři Dreamfall Chapters, jeví se jako předem splněný. Jenže doba sprintuje neustále kupředu a to, co bylo v kurzu před šesti léty, už dnes nestačí. Hlavně, když jste ztratili jistotou v kramflecích. Během hraní narazíte hned na několik pasáží, které nabízejí zdánlivou...

»
27. 02. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Townsmen – A Kingdom Rebuilt

Říkejte si, co chcete,  ale i mobilní hry mají něco do sebe, byť spousta hráčů je bere jako něco méně cenného. Sem tam se dokonce objeví nějaký port, který by nám, velkým hráčům z konzolí, chtěl přinést tento zážitek. Pár už se mi jich do rukou dostalo a moc velkou díru do světa neudělali. Většinou však šlo o rychlokvašky, které nějaké větší ambice a zkušenosti vývojářů snad ani neměli.

»
22. 02. 2020 • p.a.c.o9

RECENZE: Two Point Hospital

S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že hry hodně často fungují jako velice výkonný stroj času. Nejen, že se můžeme vydat do různých ér naší doby, ať již skutečně minulé nebo budoucí smyšlené, ale také můžeme třeba zavzpomínat na naše herní začátky. Každý z nás má nějakou oblíbenou hru z herní minulosti, na níž rád vzpomíná a hru na podobné téma by uvítal i v dnešní době v moderním zpracování. Evidentně i vývojáři se rádi vracejí...

»
14. 02. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Darksiders Genesis

Za posledních deset let mohla mít série Darksiders už pět dílů, tři remastery a minimálně dvě kolekce. Bohužel ale nemá. Jestli to mají na svědomí změny u vydavatele, přerod studia či diskutabilní druhý díl, je už dnes jedno. Po odvážné trojce, která po vydání připomínala spíš Dark Souls než démonskou sérii, tu je díl s pozměněným konceptem. A rovnou vám povím, že mohl přijít klidně dřív, protože jezdcům zatraceně sluší.

»
10. 02. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: 7th Sector

Už jsem byl kluk utíkající lesem. Postavička tahající červy z dobytka. Hrdina, co láduje kotel netradiční lodě. A také dobrodruh na neznámé planetě. Všechno v podobném výpravném stylu. Jen barevná paleta se měnila podobně, jako překážci na cestě za svobodou. Hrdinové logických plošinovek vždy bojují proti zlu, které si na pozadí běží vlastním životem. A představitel hry 7th Sector není zase tak velkou výjimkou. Jen má mnohem důmyslnější prostředky.

»
06. 02. 2020 • p.a.c.o4

RECENZE: Journey to the Savage Planet

Vesmír a jeho nekonečnost vždycky probouzel fantazie o tom, zda jsme opravdu jedinou planetou, na které je život. Skutečný svět nám zatím jasnou odpověď nedal, ale v tom herním máme jasno. Kolonizace cizích planet je zábava, všude je spousta méně či více přátelských stvoření a hlavně, co si člověk neudělá, to nemá. Navíc se pojetí vesmírného dobrodružství dá uchopit jak velice seriózně (až maniakálně – tímto mrkám směrem k sérii Elite), tak...

»
04. 02. 2020 • lindros88cze0

Recenze: Monster Energy Supercross 3

Nikdy se nesmějte těm vzadu. Jednou by totiž mohli stanout přímo před vámi. Z vysmívaného studia Milestone se stal v loňském roce člen rodiny THQ Nordic. Nový vztah se okamžitě promítnul do pozdějších her, na nichž byl konečně znát vyšší rozpočet. Rok 2020 bude tedy pro vývojářský tým klíčový. Nejsme si úplně jisti, že zrovna Monster Energy Supercross je tou značkou, kde se nové možnosti projevují v plné síle. Rozhodně jde ale o...

»
03. 02. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Zombie Army 4: Dead War

Týmové hry jsou fajn. Vezmete kamaráda, chopíte se hrdiny a hurá objevovat nebo podrobovat nová území a světy. Přeci jenom ve dvou se to lépe táhne, a hlavně se člověk baví o něco více. Ne vždy je to dvojnásobná zábava, ale o něco větší sranda, než v singlplayeru to rozhodně je. Poslední dobou se oblíbená kooperace objevuje u stále většího počtu her, což kvituji s povděkem. Sice je postupem času tak trochu...

»