Recenze: Marvel’s Guardians of the Galaxy: The Telltale Series – Episode 1

Autor: chaosteorycz Publikováno: 26.4.2017, 8:11

Publikováno: 26.4.2017, 8:11

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1028 článků

Hry si máte odehrát sami a ne, abyste tvůrcům sloužili jako testovací lidoopi, učící se rozeznat správná tlačítka podle obrázků. S tímto přístupem už dlouhá léta ignoruji interaktivní produkci Telltale Games, která ač příběhově nabízí nadprůměrnou zábavu, hratelně jednoduše není můj šálek čaje. Ovšem dokáži rychle slevit ze svých nároků, pakliže pod jejich značkou vyjdou Strážci Galaxie, patřící mezi mých několik málo oblíbených hrdinů ze stáje Marvel.

screenshot_castonelevator_watermarked_1920x1080

I Am Groot!
Guardians of the Galaxy: The Telltale Series doplňují končící třetí sezónu Walking Dead a přicházejí podle stejného mustru, tzn. 5 po sobě jdoucích epizod, které budou dělit přibližně 4 týdny. První nese název Tangled Up In Blue a partu nesourodých hrdinů přináší ve filmové podobě, která byla zpracována na motivy nové komiksové crew z roku 2008. Ta první plnila stránky časopisů téměř 40 let, ale to sem dnes nepatří. Pouť se Star-Lordem, Gamorou, Draxem, Rocketem a Grootem se začíná zoufalým voláním jednotek Nova Corp o pomoc. Na planetě Kree se dostaly do křížku se samotným titánem Thanosem, který v tamních končinách hledá cosi zajímavého. Jak jinak, než z naprosto nezištných důvodů podávají Strážci pomocnou ruku a po menší vesmírné potyčce končí na Kree, kde je čeká Thanos bažící po Eternity Forge, artefaktu nevýslovné síly, jenž má moc rozhodovat o životě a smrti.

Pro mini sérii byl napsán zcela nový příběh, který po pár minutách přijde s prvním zvratem a vyčistí si tím cestu budoucí větvené zápletky. První část více méně počítá s tím, že znáte jednotlivé postavy a aspoň vzdáleně se orientujete v událostech, které vedly k motivacím držícím pětici desperátů pohromadě. Úplným nováčkům pak během necelé hodiny hraní musí stačit naservírované dialogy, opírající osudy postav o film z roku 2014. Ostatně atmosféru stříbrného plátna se podařilo přenést téměř dokonale. Třebaže grafici neztvárnili přímo Chrise Pratta, Zoe Saldanu nebo Davea Bautistu, v rámci studiové stylizace našli adekvátní alternativu, a to včetně zvolených dabérů. O zbytek se postaral scénář vytvářející mezi hrdiny tu správnou chemii. Groot tak nadále skvěle ovládá svou mateřskou řeč, které rozumí jen „MacGyver“ Rocket a Drax nemá problém zkoumat svou tělesnou teplotu, když je debata ukončena slovy „stay cool“.

I Am Groot!
Lákat nějak více na děj adventur od TellTale a vyhnout se přitom spoilerům, se rovná běhu minovým polem se zavázanýma očima. V rámci zachování všech končetin tak jen zmíním místa a vedlejší postavy. Vedle zdecimované planety Kree se řádný kus děje odehrává na lodi Milano, v kolonii Knowhere a chybět nebude ani ohlédnutí za planetou Země. Co se známých jmen týká, do hry se zapojí Nebula, Sběratel, Yondu a pár dalších, jenž mají velký význam při rozhodování.

Přemýšlím, jak originálně pojmout herní prvky, ale obávám se, že v tomto ohledu se jede zajetý standard bez větších ambicí. Guardians of the Galaxy, jaké to překvapení, nechávají promluvit ovladač buď při výběru konverzace/rozhodnutí nebo v klíčových pasážích, které z větší části tvoří akční sekvence. V případě rozhovorů nemáte předem ponětí, zda výběr ovlivní budoucí chování opačné postavy, načež vás nemilosrdně tlačí čas. Může se tak stát, že ve spěchu přikývnete jednomu a načepýříte tím někoho druhé, což oznámí titulek v rohu. Následky přitom mohou přijít v každé následující epizodě. Ať chci nebo ne, tyto mechanismy jednoduše fungují dobře i po padesáté a budí v člověku zdravou zvědavost.

screenshot_rocketwithgun_watermarked_1920x1080

I Am Groot!
Zkoušky pozornosti, jak by se mačkací pasáže dali nazvat, se dělí o herní čas zhruba půl na půl s vyprávěním, přičemž kromě postřehu a rychlých reakcí nevyžadují přílišnou námahu. Chválím zapojení celého ovladače, kritizuji naopak několik málo situací, kdy jsou obrazy tlačítek umístěny přímo na postavách, a to v místech kde mohou lehce splynout. Mluvím z vlastní zkušenosti a promarněném stisku při útoku v hangáru. Abyste nezapomněli, jak se používá větší část gamepadu najednou, tvůrci ojediněle povolí vodítko na 20 metrů a dovolí vám ohledat stopy, případně dojít z bodu A do bodu B. Tyto sekvence je třeba si užít, neboť jich není moc. Fakt, že se tvůrci tohoto stylu nechtějí vzdát značí jediné, hráči to mají evidentně rádi, a to je třeba respektovat.

Totéž se dá říci o grafice. Oproti předchozím sériím jsou Guardians of the Galaxy namícháni jen v jiných barevných paletách, přičemž zbytek se drží svého stylu, jak klíště bernardýna. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby se obešel bez drobných nedostatků v podobě vypadnutého stínu pod postavou. Dost možná si toho ale ani nevšimnete, protože se tak stane v moment, kdy směřujete pozornost jiným směrem. Když Marvel dotlačil Strážce mezi filmové diváky, obalil je soundtrackem složeným z hitů 70. a 80. let a hráči div se, staré pecky lemují také Tangled Up In Blue. Ačkoli název odkazuje na píseň Boba Dylana, ve hře majoritní post získala kapela Electric Light Orchestra a skladba Living Thing, která zazní hned několikrát. O zbytek prostoru se dělí například Hall and Oates nebo The Buzzcocks.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Hodnotit novou výpravnou sérii Telltale Games na základě jedné pětiny je stejné, jako sázet na vítěze mistrovství po úvodním zápasu. Guardians of the Galaxy mají velký potenciál vycházející z různorodých povah jednotlivých hrdinů. Díky nim a troše scénáristického umu nesou budoucí epizody příslib zajímavých momentů a nečekaných zvratů, jenž můžou téměř neomezeně manipulovat s marveláckým vesmírem. Do karet hraje také komiksový humor s velkou dávkou nadsázky, střídající temnějšího Batmana či Walking Dead. Zbytek je pak sázka na jistotu, v níž jako by se autoři báli udělat krok vpřed, aby si náhodu nezbořili dům, který tak pečlivě postavili. Snad nezaspí příležitost, protože další značka nemusí být tak silná.
  • Lukáš Kaňka

    Radši si pustím na YouTube gameplay a ušetřím peníze

21. 10. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: The Evil Within 2

Je zcela normální, že když máte dlouhá léta zálibu v nějakém žánru, stáváte se pro okolí samozvaným expertem. Tohoto postavení se mi dostává i mezi kolegy, tudíž blíží-li se vydání něčeho, co zavání zpocenými rukami, sevřeným krkem nebo hrozbou neplánovaného vyprázdnění, jsem první na seznamu oslovených. I když s nadsázkou říkám, že neznám jen ty horory, které nebyly natočeny, napsány a vytvořeny, jednou nutně musel přijít zlom. Bod, v němž se můj výklad...

»
18. 10. 2017 • lindros88cze5

RECENZE: ELEX

Němečtí vývojáři Piranha Bytes nám za svou existenci přinesli řadu skvělých RPG zážitků, ať už o sérii Gothic či Risen. S jejich novým dílem ELEX se vydali trošku jinou cestou. Stále se jedná o akční RPG, ovšem do oblíbeného středověkého fantasy přimíchali slušnou dávku sci-fi. A jak tento science fantasy počin dopadl, se dozvíte v naší recenzi.

»
16. 10. 2017 • tonyskate1

RECENZE: South Park: The Fractured but Whole

Městečko South Park je zpět! Po vydařeném Stick of Truth sice přebrali štafetu vývojáři Ubisoftu, ale tvůrci seriálu u vývoje zůstali a nenechali si do ničeho kecat. Připravte se tedy na další bizarní, ujetou a pochopitelně naprosto sprostou jízdu, v niž hrají prdy hlavní roli.

»
16. 10. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Middle–earth: Shadow of War

Příběhy ze Středozemě hráče bavily dlouho předtím, než Glum začal slídit za „miláškem“ na stříbrném plátně a než Peter Jackson všem připomněl, že Tolkien je jméno významného spisovatele, nikoli odrůda vína. Dokonce se dá říct, že od roku 1982 má každá generace hráčů svého Pána prstenů, který vychází ze stejného základu, a přesto je pokaždé jiný. Poslední roky si Středozemi jako svou destinaci zvolili autoři z Monolith Productions, kteří se...

»
06. 10. 2017 • kristine4chaos30

Recenze: Forza Motorsport 7

Z organizační důvodů, kvůli nimž Lukáš „ChaosteoryCZ“ nemůže přinést podrobné zhodnocení nové Forzy, jsem na jeho přání tuto štafetu převzala já. Takže se připravte, že to úplně mění pohled a přístup k populární značce a žánru jako takovým. Na rozdíl od něj si totiž nemyslím, že závodní simulátor musí hráče trápit přemrštěnými nároky na ovládání. Nechci po něm ani věrohodný průběh závodu se všemi těmi testovacími koly a kvalifikacemi, kvůli nimž se...

»
03. 10. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: NBA 2K18

Dnešní recenzi má na svědomí Jiří „Man1“ Pacovský, takže svůj obdiv a úctu směřujte k němu 😉 Každoročně se těším na dvě období. To jedno přichází s E3, kde se dostáváme pod plnou palbu nových herních trailerů, a pak to poprázdninové. Už dávno nestuduji, takže pro mě prázdniny znamenají maximálně tak dlouhou nudu na herních serverech, které znám už nazpaměť. Ale pak přijde září a já si připadám, jak kdyby mě někdo zatlačil...

»
30. 09. 2017 • chaosteorycz6

Recenze: Cuphead

Za tajemným lesem, děsivým lunaparkem a blíže nespecifikovaným počtem řek a hor, žijí dva kusy porcelánu Cuphead a Mugman. Jejich bytí je naplněné radostí a štěstím, nicméně musejí se vyvarovat kasinu ovládanému temnými silami. Ovšem nebyla by to pohádka milé děti, kdyby naši hrdinové poslechli rad vousaté konve. S pohledem zasloužilého karbaníka vrhali kostky jedno kolo za druhým a štěstěna jim evidentně přála. Ale pekelná, která skončila s nabídkou samotného ďábla, který...

»
27. 09. 2017 • chaosteorycz9

Recenze: Project CARS 2

Mám takovou teorii, že recenze jsou jako závody. Jak je člověk začne, rozhodne o tom, jak dopadnou v samém závěru. Pokud mám alespoň trochu pravdu, tak je úplně jedno, co v nejbližších řádcích napíšu, protože bednu neuvidím. A to mám skvělý tým vedený samotnými Slightly Mad Studios a nejmodernější techniku obstaranou systémem Project CARS 2. Jenže zázemí, know-how a šikovné ruce nejsou všechno, když cestu k úspěchu kříží hladová konkurence, nevyzpytatelné počasí a...

»