
RECENZE: Minecraft Dungeons
Prozkoumávat, vylepšovat a získávat lepší vybavení. Tak nějak bych ve zkratce shrnul hlavní náplň většiny RPG her. Upřímně se musím přiznat, že to není můj obvyklý šálek kávy, protože jsem přece nejlepší, a to skvělé vybavení chci hned od začátku. Najdou se však hry tohoto žánru, které dokáží jednou za čas oslovit i takové neznabohy jako jsem já. Ba co víc, některé z nich mají dokonce ambice oslovit celé rodiny.
Značkou, která i po těch letech od svého vydání dokáže přikovat milióny hráčů k obrazovkám na desítky hodin, a ještě se může pyšnit vzdělávací edicí, je Minecraft. Pokud někdo nežil posledních osm let pod kamenem, jistě mu nemusím hru více představovat. Na základě lehce primitivní, ale velice propracované kostičkové grafiky je postavený celý svět, v němž můžeme budovat nebo přežívat. A právě na tomto světě vznikl nápad udělat akční RPG ala Diablo.

Kdo má rád vzhled Minecraftu a chtěl od něj vždycky trochu víc, je Dungeons přesně tím, na co čekal. Vydání jsem se nemohl dočkat, a tak hned jak dorazil kód, pustil jsem se do objevování. Hardcore hráči RPG asi budou zklamáni, protože ve výsledku se jedná o velice přístupnou záležitost opravdu pro celou rodinu. Kdo hraje rád sám, může vyrazit na cestu, ale stejně tak se dá pozvat kamarády (online nebo z jednoho gauče) a vyrazit na cestu za poražením zlého panovníka, jenž si kostičkovaný svět díky drahokamu podrobil.
Žádné zdlouhavé tvorby postavy, výběry tříd. Nic takového, stejně jako složitý vývojový strom tu nečekejte. Zbraně sice mají úrovně a stejně tak naše postava, ale stačí jenom číslo a k tomu speciální schopnost daného předmětu, aby bylo jasné, jestli se do výzbroje hodí, či nikoli. Všechno krásně přehledné a jasné na první pohled, právě tak to mám rád, protože mě nic nezdržuje od akce.

Jednotlivé světy jsou velice pěkně navržené a na to, že se jedná o otevřené koridory, dokáží být hodně rozsáhlé. Kdo se vydá na cestu jejich prozkoumávání, bude odměněn celou řadou vybavení z truhel a také krystaly. Ty se následně dají v základním táboře vyměnit za bednu s náhodným vybavením nebo artefaktem. Postava unese tři artefakty. Některé se obnovují časem, jiné spotřebovávají duše padlých nepřátel. Interface a ovládání jsou taktéž zvládnutá na jedničku a všechno je přesně tam, kde by to člověk tak nějak čekal.
Ze světa Minceraftu jsou všichni nepřátelé, takže kdo hraje původní hru, jistě ho nikdo nepřekvapí. Nechybí oblíbení a velice výbušní Creepeři, základní zombící, kostlivci nebo pavouci. Jedním z větších nepřátel je samotný Endermen nebo čarodějové. Z velkých bossů rozhodně stojí za zmínku golemové, jejichž poražení už vyžaduje dobré vybavení, dovednosti a také trochu taktiky. Ač se to nemusí zdát, tak i taková relativně jednodušší hra dokáže nabídnout různé přístupy k tomu, jak se s hromadami nepřátel vypořádat. Třeba je fajn taktika naštvat Creepera a pak na poslední chvíli uskočit, díky čemuž výbuch sežehne nepřátele. Stejně tak se hodí najít si ke svému stylu boje ideální zbraň a také artefakt.

Arzenál sice na první pohled není, kdo ví jak rozsáhlý a dohromady čítá nějakých sedm kusů zbraní, ale nakonec se ukázalo, že je to nabídka adekvátní. Hra má skvělé tempo a dobře nastavenou obtížnost, která roste s tím, jak se zlepšuje náš hrdina. Komu by to přišlo málo, může si klidně přidat a udělat si větší výzvu. Menší hráči by mohli uvítat opačnou možnost. Sice nezískají šanci na lepší vybavení, ale dokáží si hru více užít.
Ideální možností, jak hrát s dětmi, je zapnout gaučovou kooperaci a se svojí postavičkou je hrou velice dobře protáhnete. Možná budou sice trochu víc umírat, jelikož dorovnání levelů funguje tak na půl, ale s vaším gerojem po boku to beztak nebude až takový problém. Co se herní doby týče, může být docela dlouhá a také hodně krátká. Kdo se vrhne za ukazatelem skrze úrovně, bude se moci na závěrečné titulky podívat za méně jak čtyři hodiny. Rozvážnější hráči bažící po průzkumu mohou do hry investovat do osmi hodin. Víc se ze hry vytěžit moc nedá, ale i tak nabízí skvělý poměr cena výkon, protože základní verze stojí kolem pětistovky. Samozřejmě je součástí Game Passu, takže všichni majitelé předplatného ji mohou vyzkoušet defakto zdarma.

Grafické zpracování je to, co se vám buď líbit bude nebo nebude. Fanoušci Minecraftu se jistě zařadí do první skupinky a zbytek je pak už velice individuální. Já mám kostičky moc rád, tudíž jsem si grafiku užíval opravdu plnými doušky. Ve 4K s HDR jsou levely pastvou pro oči, až tedy na ty s lávou, které mě tak úplně nebavili.
K absolutnímu hodnocení chyběl jenom kousek. Bohužel tu máme nějaké technické nedostatky, kdy vás hra občas pustí někam, kam vlastně nechtěla, nepřátelé se umějí zasekávat o překážky (což paradoxně může v některých situacích pomoci) a také balanc mezi hráči na různých úrovních mohl být proveden s větším citem. A nakonec je tady systém nakupování, který mi přišel možná zbytečný, protože by se dalo v klidu fungovat s tím, co padá ve hře. Jo a ke konci trochu ztratil smysl průzkum úrovní, jelikož s lepším vybavením byl loot horší nebo ho v posledních úrovních už tolik nebylo.
Verdikt
Minecraft Dungeons je skvělou jízdou. Má výborné tempo, přístupné mechaniky, a hlavně je to prostě Minecraft se svým osobitým zpracováním a kouzlem. Zábava jak pro dospělé, tak i pro děti, takže opravdu pro celou rodiny. Nezbývá než popřát vám štěstí a hurá za dobrodružstvím.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.


























