Xboxweb.cz

Kluci v redakci nad studiem Milestone už definitivně zlomili hůl. Není proto divu, že když vyšla jeho nová hra, mají najednou dovolené, rekonstrukce domů nebo neodkladné zdravotní prohlídky a plastické zákroky. Třeba i nastřelování vlasů. Vlastně se jim není co divit, protože už museli přetrpět zámořský motocross, atentát na rallye a naprostou devalvaci značky MotoGP. Nicméně. MXGP Pro je ve světě chválenou hrou, což může znamenat jen dvě věci. Buď podceňovaný tým pro jednou trefil pomyslnou zlatou žílu anebo má někde tu skutečnou a s kódy na hru posílá třpytivé valouny.

Ke mně tedy dorazila jen kopie hry, ale o to více jsem byla v očekávání. Bude to jedna z těch her, kde potřebuji od přítele návod k obsluze nebo se stanu mistryní světa za jedno odpoledne? Úvod zasazený do lesů mě popravdě trochu zklamal. I když šlo o nepovinné školení pro začátečníky, za kterého se považuji taky, byl primitivní až příliš. S pocitem, že jsem pro hru jen další pako zaběhnuté od plotny, došlo na cvičné závody. Ty mě utvrdily. Základní nastavení není pro příležitostné hráče, ale pro ty, u nichž herní zkušenosti kulminovaly mobilními Angry Birds při návštěvě toalety. Stačí držet plyn, občas do zatáčky přibrzdit a automatika se postará o všechno ostatní.

Jelikož už jsem byla předem poučena o zaměření na simulaci, přešla jsem na vyšší úrovně obtížnosti. S červenými líčky musím přiznat, že nastavení určené pro maximální simulaci nezvládám. Motorka při něm reaguje na každé pobídnutí. Díky tomu nejsem schopná rychle projíždět zatáčky. Buď v nich padám smykem nebo se ploužím jak hlemýžď. Nájezdy a doskoky je třeba koordinovat s váhou jezdce. Obojí se dá naučit s použitím selského rozumu a fyziky pro základní školy. Triky se v MXGP až na jeden neprovádí, tím pádem se nemusíte bát puchýřů na palcích a rozklíženého ovladače. Po dvou, naprosto zkažených, velkých cenách tak nastavení skončilo na střední obtížnosti. Nemá na mě tak velké nároky, ale nechává mi pocit, že mám nad řízením moc.

Komu je samotné nastavení jízdního modelu málo, může zkusit extrémní režim kariéry. Jde o kombinaci těch nejtěžších podmínek, které je hra schopna nastavit. K nim se přidá ještě odebrání zpětného přetáčení nepovedených událostí a kompletní šampionát MX. Při něm se musí absolvovat tréninky, kvalifikace a dvojice závodů. V takových podmínkách se bojíte na ovladač i sáhnout, protože ztráty se dohání opravdu špatně. To ale neznamená, že není přítomna i klasická podoba kariéry. Jako vždy si vytvoříte hráče a vyberete motorku, kterou pak osázíte sponzorskými logy jak vánoční stromek ozdobami. Autorům chci určitě vytknout absenci ženské závodnice. V době, kdy ledajaká Máňa okupuje každou druhou hru a každý třetí obal od ní.

Nemám zkušenosti s předešlými díly, ale princip kariéry mi přišel dostačující. Dle vybraných sponzorů, a postupných umístění, dostává závodník body. Směnit se dají za nové závodní vybavení, ale také nákupem nového motocyklu, přijde-li na to. Vše má licence a výkonnostní díly můžou ovlivnit vlastnosti motorky. Souhlasím s názorem, že je to pořád dokola a po nějakém čase vám bude úplně jedno, jestli závodíte v bikinách nebo kombinéze Alpinestar. Bohužel obdobné zpracování má většina licencovaných závodů, proto nemá smysl si stěžovat. Zajímavostí jsou reakce závodníků, komentujících vaše počínání na trati. Na základě zpětné vazby se upravuje rivalita, jejíž následky máte pocítit na trati. Jelikož všichni jezdí jak prasata, těžko soudit, čích citů jsem se dotkla.

Když kariéru tvořenou závody MX2 a MXGP dokončíte, anebo vás přestane bavit, najdete v menu ještě vlastní šampionát, jednotlivé podniky a multiplayer. Ve všem na vás čeká kompletní repertoár tratí, s výběrem počasí a závodníků. Lokace odpovídají letošnímu kalendáři skutečného mistrovství. Můžete zcestovat téměř celý svět, včetně českého Loktu, kde se pojede už 22. července. Pro porovnání originálu a herního klonu jsem si na YouTube našla záznam kvalifikace z minulého roku. Antonio Cairoli a jeho GoPro kamera jasně ukázali, že trať je převedena opravdu kvalitně. Nesmíte samozřejmě koukat dál jak 30 metrů za bariéry. Pozornosti neuniklo ani precizní zpracování povrchu. Ten se rozrývá stále víc, až nakonec připomíná pětkrát zorané pole. Za deště jsou brázdy plné vody a vypadá to moc hezky.

Z hlediska optimalizace na vás čekají téměř ty samé chyby jako u hry Monster Energy Supercross. Textury závodníka a motorky se nahrávají se zpožděním jak před závodem, tak po něm. Během samotného ježdění dochází občas k malým škubáním v obrazu a uspokojivá není ani doba celkového načítání hry. Pro jednou přesto máte pocit, že jsou nedostatky aspoň trochu odůvodněné. MXGP Pro je, světe div se, pěknou hrou. Tedy v případě, že na moment zapomenete, že existují i jiné hry než s logem Milestone.

I oko netrénovaného hráče musí poznat grafický rozdíl mezi měsíc starým MotoGP 18 a nynější novinkou. Podle popisku na stránce xbox.cz mají obě hry HDR 10 a vylepšení pro Xbox One X, ale jen MXGP Pro má šanci, že mu to skutečně uvěříte. Světelné paprsky tvoří v mlze pěkné kužely, blízké prostředí je velmi detailní a bahno ochotně létá, kam ho zadní kolo pošle. Přesto. Při pohledu na cenovku, která je pouze o stovku menší než například druhý díl The Crew, nemáte příliš dobrý pocit. Hra do této vysoké ligy ještě pořád nepatří a měla by konkurenty hledat spíš mezi TT Isle of Man nebo WRC 7.