Recenze: MXGP Pro

Autor: kristine4chaos Publikováno: 4.7.2018, 10:49

Publikováno: 4.7.2018, 10:49

Sociální sítě

O autorovi

kristine4chaos

kristine4chaos

Je autorem 3 článků

Kluci v redakci nad studiem Milestone už definitivně zlomili hůl. Není proto divu, že když vyšla jeho nová hra, mají najednou dovolené, rekonstrukce domů nebo neodkladné zdravotní prohlídky a plastické zákroky. Třeba i nastřelování vlasů. Vlastně se jim není co divit, protože už museli přetrpět zámořský motocross, atentát na rallye a naprostou devalvaci značky MotoGP. Nicméně. MXGP Pro je ve světě chválenou hrou, což může znamenat jen dvě věci. Buď podceňovaný tým pro jednou trefil pomyslnou zlatou žílu anebo má někde tu skutečnou a s kódy na hru posílá třpytivé valouny.

Ke mně tedy dorazila jen kopie hry, ale o to více jsem byla v očekávání. Bude to jedna z těch her, kde potřebuji od přítele návod k obsluze nebo se stanu mistryní světa za jedno odpoledne? Úvod zasazený do lesů mě popravdě trochu zklamal. I když šlo o nepovinné školení pro začátečníky, za kterého se považuji taky, byl primitivní až příliš. S pocitem, že jsem pro hru jen další pako zaběhnuté od plotny, došlo na cvičné závody. Ty mě utvrdily. Základní nastavení není pro příležitostné hráče, ale pro ty, u nichž herní zkušenosti kulminovaly mobilními Angry Birds při návštěvě toalety. Stačí držet plyn, občas do zatáčky přibrzdit a automatika se postará o všechno ostatní.

Jelikož už jsem byla předem poučena o zaměření na simulaci, přešla jsem na vyšší úrovně obtížnosti. S červenými líčky musím přiznat, že nastavení určené pro maximální simulaci nezvládám. Motorka při něm reaguje na každé pobídnutí. Díky tomu nejsem schopná rychle projíždět zatáčky. Buď v nich padám smykem nebo se ploužím jak hlemýžď. Nájezdy a doskoky je třeba koordinovat s váhou jezdce. Obojí se dá naučit s použitím selského rozumu a fyziky pro základní školy. Triky se v MXGP až na jeden neprovádí, tím pádem se nemusíte bát puchýřů na palcích a rozklíženého ovladače. Po dvou, naprosto zkažených, velkých cenách tak nastavení skončilo na střední obtížnosti. Nemá na mě tak velké nároky, ale nechává mi pocit, že mám nad řízením moc.

Komu je samotné nastavení jízdního modelu málo, může zkusit extrémní režim kariéry. Jde o kombinaci těch nejtěžších podmínek, které je hra schopna nastavit. K nim se přidá ještě odebrání zpětného přetáčení nepovedených událostí a kompletní šampionát MX. Při něm se musí absolvovat tréninky, kvalifikace a dvojice závodů. V takových podmínkách se bojíte na ovladač i sáhnout, protože ztráty se dohání opravdu špatně. To ale neznamená, že není přítomna i klasická podoba kariéry. Jako vždy si vytvoříte hráče a vyberete motorku, kterou pak osázíte sponzorskými logy jak vánoční stromek ozdobami. Autorům chci určitě vytknout absenci ženské závodnice. V době, kdy ledajaká Máňa okupuje každou druhou hru a každý třetí obal od ní.

Nemám zkušenosti s předešlými díly, ale princip kariéry mi přišel dostačující. Dle vybraných sponzorů, a postupných umístění, dostává závodník body. Směnit se dají za nové závodní vybavení, ale také nákupem nového motocyklu, přijde-li na to. Vše má licence a výkonnostní díly můžou ovlivnit vlastnosti motorky. Souhlasím s názorem, že je to pořád dokola a po nějakém čase vám bude úplně jedno, jestli závodíte v bikinách nebo kombinéze Alpinestar. Bohužel obdobné zpracování má většina licencovaných závodů, proto nemá smysl si stěžovat. Zajímavostí jsou reakce závodníků, komentujících vaše počínání na trati. Na základě zpětné vazby se upravuje rivalita, jejíž následky máte pocítit na trati. Jelikož všichni jezdí jak prasata, těžko soudit, čích citů jsem se dotkla.

Když kariéru tvořenou závody MX2 a MXGP dokončíte, anebo vás přestane bavit, najdete v menu ještě vlastní šampionát, jednotlivé podniky a multiplayer. Ve všem na vás čeká kompletní repertoár tratí, s výběrem počasí a závodníků. Lokace odpovídají letošnímu kalendáři skutečného mistrovství. Můžete zcestovat téměř celý svět, včetně českého Loktu, kde se pojede už 22. července. Pro porovnání originálu a herního klonu jsem si na YouTube našla záznam kvalifikace z minulého roku. Antonio Cairoli a jeho GoPro kamera jasně ukázali, že trať je převedena opravdu kvalitně. Nesmíte samozřejmě koukat dál jak 30 metrů za bariéry. Pozornosti neuniklo ani precizní zpracování povrchu. Ten se rozrývá stále víc, až nakonec připomíná pětkrát zorané pole. Za deště jsou brázdy plné vody a vypadá to moc hezky.

Z hlediska optimalizace na vás čekají téměř ty samé chyby jako u hry Monster Energy Supercross. Textury závodníka a motorky se nahrávají se zpožděním jak před závodem, tak po něm. Během samotného ježdění dochází občas k malým škubáním v obrazu a uspokojivá není ani doba celkového načítání hry. Pro jednou přesto máte pocit, že jsou nedostatky aspoň trochu odůvodněné. MXGP Pro je, světe div se, pěknou hrou. Tedy v případě, že na moment zapomenete, že existují i jiné hry než s logem Milestone.

I oko netrénovaného hráče musí poznat grafický rozdíl mezi měsíc starým MotoGP 18 a nynější novinkou. Podle popisku na stránce xbox.cz mají obě hry HDR 10 a vylepšení pro Xbox One X, ale jen MXGP Pro má šanci, že mu to skutečně uvěříte. Světelné paprsky tvoří v mlze pěkné kužely, blízké prostředí je velmi detailní a bahno ochotně létá, kam ho zadní kolo pošle. Přesto. Při pohledu na cenovku, která je pouze o stovku menší než například druhý díl The Crew, nemáte příliš dobrý pocit. Hra do této vysoké ligy ještě pořád nepatří a měla by konkurenty hledat spíš mezi TT Isle of Man nebo WRC 7.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Kdo nepřestal věřit, že od letitého studia může přijít ještě dobrá hra, dostal právě naději. Hra MXGP Pro není revolucí, přepisující vnímání motocrossu nebo závodního žánru. Je ale dobrým pokračováním, které tentokrát nedělá ostudu tvůrčímu týmu a licencím. Pořád je na titulu znát, že se během vývoje musel dělit o čas s dalšími projekty. I tak je ale vítěz, protože ho evidentně získal ze všech nejvíc.
  • ZdBu74

    Recenze vypadá dobře. Je grafika oproti loňskému ročníku lepší ? V loni to za moc nestálo.

  • Jaroslav Houdek

    Dík, recenze vtipná i informativní.

  • ZdBu74

    Po první asi hodině hraní musím uznat, že je hra lepší, než loňský ročník. Vizuální stránka hry šla nahoru znatelně, za což jsem rád, protože loňský ročník byl grafický děs. Určitě by bylo i letos co zlepšovat hlavně co se týče optimalizace, ale je to lepší, tak to potěší. Hratelnost byla i vloni pro mě v pohodě a letos je to taky OK.

23. 09. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Wenjia

Za porostem hustým, že by se dal kácet, jsou zbytky dávných památek. Nežije v nich zlý obr, ba ani zakletá princezna. Jsou pomyslnou hranicí příbytku bílého tvora, jehož dobré srdce čeká chrabrá budoucnost. Lesnaté království je totiž posledním útočištěm, kde ještě nepáchá ničivé škody zlá síla. Už tušíte? Ale žádný Falko, tohle přeci není Nekonečný příběh. Také ne, Křemílek s Vochomůrkou mají jinou směrovačku. Že by tedy Ori? Řekněme, že to už...

»
22. 09. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: NBA 2K19

Sportovní nadšenci mají po herní stránce rozhodně z čeho vybírat a záleží jenom na preferencích každého hráče, jaký sport nebo sporty má rád. Výhodou virtuálního sportování je fakt, že člověk může i nadále pěstovat pivní břich a nemusí se bát, že by dělal nějaké pohyby či akce, díky nimž by o něj přišel. Navíc se za sportem může vydat za jakéhokoli venkovního počasí a samotné pořízení her vyjde ve výsledku levněji,...

»
20. 09. 2018 • tonyskate1

RECENZE: My Brother Rabbit

Adventur není nikdy dost. Tohoto hesla se držíme už řadu let. Přesto se ale stále méně vyskytují tradiční point-and-click adventury a nahrazují je jejich akčnější či logičtější variance. My Brother Rabbit z obrázků působí jako point-and-click záležitost, ovšem jedná se jen o chytrý kabátek, pod kterým se skrývá klasická hledačka.

»
19. 09. 2018 • chaosteorycz10

Recenze: Super Street: The Game

Občas se na hru těšíte, třebaže v nitru tušíte, že vás při vydání čeká čelní náraz do betonového pilíře. Ale naděje umírá poslední. I tým s malým počtem členů, malým rozpočtem a malými tvůrčími možnostmi může vytvořit dílo, které hrdě zvedne vhozenou rukavici, kolem níž všichni kráčí s odstupem. Rukavice ovšem nesmí být boxerská a vylitá olovem.

»
16. 09. 2018 • tonyskate7

RECENZE: Shadow of the Tomb Raider

Očekávané ukončení trilogie novodobé Lary se konečně dostalo do našich rukou. Je ovšem tak velkolepé jak se nám tvůrci a vydavatel během výrazné kampaně snažili namluvit? O tom se více dočtete v naší recenzi, ale rozhodně jsme se opět dočkali parádního dobrodružství.

»
15. 09. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Immortal: Unchained

Do rezavé mačety už taky. Už to tam skoro bylo. Chybělo méně, než by se do hlavně pistole vešlo a ta třímetrová reklama na steroidy by padla jak nepoužívaný komín. Hodina usilovné práce se právě stala smutnou vzpomínkou a já nemám nic. Jak si teď vylepším vybavení, když jsem všechno nechal na místě smrti? Saprlot, tohle by se slušným lidem dělat nemělo. No nic, když to zkusím ještě jednou, nic...

»
15. 09. 2018 • p.a.c.o1

RECENZE: The Golf Club 2019 featuring PGA TOUR

Letošní sucho v průběhu léta jistě zaznamenal každý a celá řada lidí z něj neměla radost. Mezi tyto jedince bych zařadil i správce golfových hřišť, kteří se museli, mimo útoků syslů na hřiště, vypořádat i se suchem. Udržet bezchybný green nebo farway nebylo jistě snadné, ještě že plevelu kolem hřiště, nebo písku v písečných pastích je to úplně jedno. Ono sucho by se dalo krásně vztáhnout i na hry s golfovou tématikou, kterých poslední...

»
14. 09. 2018 • DandyCZE4

RECENZE NHL 19

Venku je dneska zataženo a prší, snad nám ten led neroztaje. Starosti v letošním díle NHL 19 můžete mít různé, ale všichni jsme zvědaví, jak se to hraje. A od toho je tady moje recenze, jež vám prozradí, jak si tento ročník stojí v očích hokejového maniaka, který nevynechal žádný díl od jeho prvního vydání v době mamutů. Série NHL v posledních letech čelila oprávněné kritice, že herní engine je stále stejný a že...

»