Recenze: Octodad: Dadliest Catch pro Xbox One

Autor: Josef Brožek Publikováno: 26.8.2015, 14:33

Publikováno: 26.8.2015, 14:33

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 748 článků

Být otcem je mnohdy těžké, váš protějšek vás nutí dělat věci, které připadají na úlohu hlavně ženám. Chtějí po vás, abyste došli na nákup, byť ví, že stejně skoro všechno zapomenete, pak se oženíte, uděláte si pár dětí a váš život je zpečetěný. Někdo je pak nešťastný a někdo zůstává spokojen. Nicméně ať si budeme namlouvat, co chceme, jsou tatínkové, kteří v různých fází manželství od svých rodin utíkají a nenávratně zmizí. My tu ale dnes nebudeme rozebírat rodinné nebo snad mezilidské vztahy, jen jsme se chtěli dostat k rodině, kde hlavou domácnosti je Octodad, milující otec, starostlivý manžel a tajně i chobotnice.

Prosíme pěkně, dámy a pánové, nemáme vůbec tušení, na čem autoři při vymýšlení téhle hry ujížděli, protože jak mohlo někoho napadnout dosadit místo lidského tatínka do rodiny neohrabanou a nemotornou chobotnici chodící po dvou chapadlech a v saku, to nám fakt nejde do hlavy. Sice jde v podstatě o sequel 4 roky staré hry, ale stejně. Nic to ale nemění na tom, že je to tatínek vskutku sympatický, a byť jediné zvuky, co z jeho -eh- úst? No prostě tím, čím chobotnice normálně žerou, jsou „brbbrbrbbr brbrbblrlrbbrlbrlblrblrblbrlbrlb! Brlblrblrblbrlbrl brlblrblr blrlbrlbrlbrl blrbl“ mezitím, co se jeho rodina připitoměle usmívá jakoby nic a dělá, že mu rozumí, z jejíhož kontextu vyplynulo, že opravdu rozumí. My ovšem rozuměli jen zbylým, mimochodem příjemně nadabovaným členům rodiny. Příběh sice ze začátku nedává absolutně smysl, ale čím víc budete pokračovat v chobotnicovitém dobrodružství, začnete zjišťovat, jak je možné, že zrovna v téhle rodině je otcem chobotnice.

Vaším primárním úkolem bude uchovat vaši podmořskou identitu v tajnosti a nenechat se vyzradit nejen hlavním záporákem, kuchařem, který vlastně už vaše tajemství dávno ví a snaží se ho sdělit rodině, ale třeba i vědátory, respektive postavami, jež mají čuch na chobotnice. Nicméně vašim neustálým nepřítelem bude vaše nemotorné tělo, kterým chtě nechtě boříte, co jen jde (a že toho je hodně), čímž zvedáte podezření jakýchkoliv přihlížejících, okolních lidí. Aby ale herní náplň nevypadala příliš stroze, nutno dodat, že jde především o puzzle adventuru, a protože vás hra nikterak nevodí za ručičku a krom jednoduše napsaného cíle vám nic dalšího neřekne, tak i kolikrát procvičíte šedou kůru mozkovou.

bbbbbbb
Ba dokonce i ruce se vám zapotí, nýbrž dostat se na některá místa k potřebnému předmětu je kumšt a chce to notnou dávku trpělivosti. Jak mnozí z vás jistě vědí, ovládání je vlastně ten největší boss ve hře. Ti mnozí to vědí díky tomu, že hra původně vyšla pro PC a na naše oblíbené konzole se dostala až dnes. Přesně pro tu většinu tu máme dobrou zprávu. Pokud pro vás ovládání na klávesnici bylo peklo, na ovladači se navztekáte o něco méně, ovšem pořád můžete používat vždy jen jednu končetinu, takže v závěru budete mít stejně pořád potřebu prohodit ovladač oknem. V základu hýbete jedinou rukou (ta druhá se nepoužívá), a při zmáčknutí pravého, nebo levého triggeru pak hýbete stejnostrannou nohou, chcete-li… chapadlem. To znamená, že při sekvencích, kdy máte někam běžet, vás budou pěkně bolet ruce. Můžete ale vlastně i trošku „zašvindlovat“, a to tak, že si k sobě domů můžete pozvat až další 3 hráče se třemi ovladači, odemknete si ovládání druhé ruky a každý se chopí jedné končetiny. Sice jsme neměli možnost kooperaci vyzkoušet, ale určitě to musí být ještě větší zábava.

Grafické zpracování pak může být trošku zavádějící. Octodad se tváří jako hra pro děti, ale jestli tohle zvládne nějaké dítě lépe než my, tak se asi hanbou propadneme. No a vlastně můžeme docela s jistotou říct, že nám grafický styl ke hře dokonale seděl, k čemuž ještě z hlavního hrdiny udělal roztomilého, ale přesto neodolatelného a sympatického štramáka, kterého bychom si klidně dokázali představit prodávat jako plyšovou hračku v hračkářství. Třeba klidně i gumovou, protože k Octodadovi ta nemotornost patří stejně jako krkolomné ovládání.

gdfgdfgdfg
Ano, Octodad: Dadliest Catch je těžká hra, je trhlá a přesto vám při vyjíždění závěrečných titulků dodá pocit zadostiučinění, že se vám povedlo něco, u čeho by dost lidí ztratilo nervy a hru nemilosrdně odstranilo z disku. Bohužel, přesně z toho důvodu hra není pro masy, takže ji nemůžeme označit za žádný majstrštyk. Zkrátka nejenže každý nemá povahu a nervy, tohle tažení na poměrně krátký loket dotáhnout do cíle, leč velmi uspokojivého, ale ani nejde o žánr, který by mohl nasytit „většinu“. Octodad: Dadliest Catch si prostě zakoupí jen hráči, jimž může přijít hlavní hrdina přijít sympatický tak jako nám, mají zálibu ve spojení adventury a puzzle, chobotnice jakožto hlava rodiny jim přijde humorná a uvědomují si, že hrozivé ovládání, byť lepší než před rokem na PC, je stěžejní herní prvek, bez něhož by byla hra jen pitomou adventurou kopírující přesně ten typ adventur, jaké měly boom na přelomu tisíciletí. Howgh.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Možná až moc krátké pokračování podivné freewarovky od studentů z Chcicaga, je ještě podivnější a ještě zábavnější. V roli tatínka, chobotnice se budete snažit zabránit tomu, aby se vaše tajemství kdokoliv dozvěděl. Skoro nic tu sice nedává smysl a zápletka není jako ze Saturnina, ale budete se náramně bavit, bohužel pouze pokud pochopíte, že strašlivé ovládání tu hraje první housle a je nedílnou součástí hry. Jinak by vlastně ani nebyl důvod, proč se o hru zajímat. Snad jen netradičně pojatý coop, ale na to tu máme zajímavější kousky.
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»
13. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Taxi Life: A City Driving Simulator

Taxikář je ten týpek, co pro nás zajede v jakoukoliv denní nebo noční hodinu a za patřičný obnos nás zaveze, kam se nám jenom zamane. Jeho život je jedno velké dobrodružství, protože nikdy neví, na koho narazí, takže to musí umět nejen s volantem, ale taky s lidma. Ano, občas se v Praze stane, že si nějakému chudákovi turistovi řekne o jednou takovou částku, než by bylo správné, ale jinak je to jistě poctivé...

»
08. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze King Arthur: Knight’s Tale

Další tahovka v mých rukách je tady. Možná dost z vás napadne, že tento název už někde slyšeli a já vám budu muset dát za pravdu. Hra totiž vyšla už v roce 2020 na PC a měla velmi dobré recenze.

»