RECENZE: Old Man’s Journey

Autor: p.a.c.o Publikováno: 8.5.2019, 10:32

Publikováno: 8.5.2019, 10:32

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1904 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Společně s rozmachem nezávislých herních studií nebo i samotných vývojářů, jsme se konečně dočkali toho, nač celá léta předtím spousta hráčů nadávala. Velká studia hrála na jistotu, sypala na nás jedno pokračování za druhým, a tak nějak se vytratili hry s větší uměleckou hodnotou nebo zajímavými nápady. A právě tohle je oblast, v níž se nezávislá scéna velice vyžívá a vznikají zde někdy až divné hry (tak moc umělecké, že to nikdo nechápe, stejně jako některé druhy skutečného „umění“).

Sem tam si těchto her všimnou i velké vydavatelské domy a podpoří je po stránce financí a marketingu. To jsou případy třeba Unravel nebo Oriho. Dnešní recenze se bude věnovat hříčce, kterou si můžete užít na jakékoli myslitelné platformě, a to včetně velkých konzolí. Nezbývá tak, než se pohodlně usadit a vydat se společně se starým pánem za dobrodružstvím.

Old Man‘s Journey nás přenese do malebného světa, kdy zrovna zastihneme starého muže, jak odpočívá na terase svého domečku na útesu nad mořem. V tom přijíždí pošťák s dopisem, což není nic neobvyklého, ovšem obsah dopisu je podle všeho více než zásadní. Starý muž si bere svůj batoh, hůl a vyráží nejspíše za adresátem. Hlavní předností místního příběhu je fakt, že je vyprávěn čistě beze slov, takže se nikdo nemusí bát, že by mu nerozuměl. Hlavní podněty jsou nám servírovány obrazovou formou a mají báječný hudební podkres.

Společně s hlavním hrdinou procházíme krajinou a na určitých místech jsou nám představeny úryvky z mužovi minulosti, které dávají tak trochu tušit, jak se bude příběh odvíjet. Dohromady nás čeká 15 úrovní, odehrávajících se na různých místech (jedna část je dokonce pod vodou). Po scénáristické stránce nečekejte nic převratného, ale samotné zpracování vyprávění dokáže probudit ty správné emoce. Velký podíl na tom má nejen krásně kreslená a stylizovaná vizuální stránka, ale také hudební podkres. Každá část má vlastní hudební téma, ale přitom hudba působí jako velice příjemná, a hlavně nevtíravá kulisa, díky níž je celek pěkně propracovaný.

Aby se starý pán dostal až do svého cíle už bude naším úkolem. Jeho cesta je hodně spletitá, takže budeme muset vzít do ruky kopce nebo nížiny a poskládat je tak, aby se dané části dali pěkně projít. Jedná se o velice nenáročnou logickou skládačku, která je občas osvěžena stády ovcí, jež je třeba přesunout tak, aby se dalo projít nebo budeme skládat cestu pro dopravní prostředky, jimiž se jednou za čas bude pohybovat. Jak jsem říkal, vyřešení hádanek není nikterak těžké, důležité je se dobře podívat po dané části a většinou je jasné, kam jít. Jenom jednou nebo dvakrát se mi stalo, že se kamera rozhodla stávkovat a nechtěla se moc posunovat vpřed, ale i tuto krizovou situaci se mi povedlo zdárně ustát.

Protivnější byl fakt, že ovládání na gamepadu nebylo vždy tak přesné, jak by hráč v dané chvíli ocenil. To jsem pak bral špatné kopce, které jsem zrovna nepotřeboval zvětšovat / zmenšovat, některé se vraceli do svých původních pozic, a to všechno bylo velice nepříjemné hlavně v situacích, kdy šlo o milimetry. Občas se na mě usmálo štěstí, jelikož vyřešení pár hádanek bylo spíše dílem náhody než mého umu. Nicméně ani tak jsem si nenechal herní zážitek pokazit a v čase něco málo přes dvě hodiny jsem se již díval na vyústění celého mého snažení. To vše za 289 Kč, což není úplně málo, ale pozitivní by mohlo být, že hra nabízí funkci Xbox Play Anywhere, takže si jí v klidu můžeme užít jak na konzoli, tak na PC.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Old Man‘s Journey je výbornou logickou jednohubkou, která k řešení hádanek nabízí báječnou stylizaci a návykový hudební doprovod. To všechno dokáže vyvolat ty správné emoce a chuť pomoci starému pánovi na jeho cestě. Vzhledem k herní době by jí však slušela o něco nižší cenovka.
  • Tex-Calder

    Moc zajímavé… Třeba bude v game passu a pak si ji rád zahraju.

28. 02. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Draugen

Vyprávět příběh v komorním prostředí a s minimem postav, je kumšt. Potřebujete nejenom silnou dějovou zápletku, ale především dobré dialogy. Úkol pro adventury jako dělaný. A pokud se o něj mají postarat autoři Dreamfall Chapters, jeví se jako předem splněný. Jenže doba sprintuje neustále kupředu a to, co bylo v kurzu před šesti léty, už dnes nestačí. Hlavně, když jste ztratili jistotou v kramflecích. Během hraní narazíte hned na několik pasáží, které nabízejí zdánlivou...

»
27. 02. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Townsmen – A Kingdom Rebuilt

Říkejte si, co chcete,  ale i mobilní hry mají něco do sebe, byť spousta hráčů je bere jako něco méně cenného. Sem tam se dokonce objeví nějaký port, který by nám, velkým hráčům z konzolí, chtěl přinést tento zážitek. Pár už se mi jich do rukou dostalo a moc velkou díru do světa neudělali. Většinou však šlo o rychlokvašky, které nějaké větší ambice a zkušenosti vývojářů snad ani neměli.

»
22. 02. 2020 • p.a.c.o9

RECENZE: Two Point Hospital

S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že hry hodně často fungují jako velice výkonný stroj času. Nejen, že se můžeme vydat do různých ér naší doby, ať již skutečně minulé nebo budoucí smyšlené, ale také můžeme třeba zavzpomínat na naše herní začátky. Každý z nás má nějakou oblíbenou hru z herní minulosti, na níž rád vzpomíná a hru na podobné téma by uvítal i v dnešní době v moderním zpracování. Evidentně i vývojáři se rádi vracejí...

»
14. 02. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Darksiders Genesis

Za posledních deset let mohla mít série Darksiders už pět dílů, tři remastery a minimálně dvě kolekce. Bohužel ale nemá. Jestli to mají na svědomí změny u vydavatele, přerod studia či diskutabilní druhý díl, je už dnes jedno. Po odvážné trojce, která po vydání připomínala spíš Dark Souls než démonskou sérii, tu je díl s pozměněným konceptem. A rovnou vám povím, že mohl přijít klidně dřív, protože jezdcům zatraceně sluší.

»
10. 02. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: 7th Sector

Už jsem byl kluk utíkající lesem. Postavička tahající červy z dobytka. Hrdina, co láduje kotel netradiční lodě. A také dobrodruh na neznámé planetě. Všechno v podobném výpravném stylu. Jen barevná paleta se měnila podobně, jako překážci na cestě za svobodou. Hrdinové logických plošinovek vždy bojují proti zlu, které si na pozadí běží vlastním životem. A představitel hry 7th Sector není zase tak velkou výjimkou. Jen má mnohem důmyslnější prostředky.

»
06. 02. 2020 • p.a.c.o4

RECENZE: Journey to the Savage Planet

Vesmír a jeho nekonečnost vždycky probouzel fantazie o tom, zda jsme opravdu jedinou planetou, na které je život. Skutečný svět nám zatím jasnou odpověď nedal, ale v tom herním máme jasno. Kolonizace cizích planet je zábava, všude je spousta méně či více přátelských stvoření a hlavně, co si člověk neudělá, to nemá. Navíc se pojetí vesmírného dobrodružství dá uchopit jak velice seriózně (až maniakálně – tímto mrkám směrem k sérii Elite), tak...

»
04. 02. 2020 • lindros88cze0

Recenze: Monster Energy Supercross 3

Nikdy se nesmějte těm vzadu. Jednou by totiž mohli stanout přímo před vámi. Z vysmívaného studia Milestone se stal v loňském roce člen rodiny THQ Nordic. Nový vztah se okamžitě promítnul do pozdějších her, na nichž byl konečně znát vyšší rozpočet. Rok 2020 bude tedy pro vývojářský tým klíčový. Nejsme si úplně jisti, že zrovna Monster Energy Supercross je tou značkou, kde se nové možnosti projevují v plné síle. Rozhodně jde ale o...

»
03. 02. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Zombie Army 4: Dead War

Týmové hry jsou fajn. Vezmete kamaráda, chopíte se hrdiny a hurá objevovat nebo podrobovat nová území a světy. Přeci jenom ve dvou se to lépe táhne, a hlavně se člověk baví o něco více. Ne vždy je to dvojnásobná zábava, ale o něco větší sranda, než v singlplayeru to rozhodně je. Poslední dobou se oblíbená kooperace objevuje u stále většího počtu her, což kvituji s povděkem. Sice je postupem času tak trochu...

»