Recenze: One-Punch Man: A Hero Nobody Knows

Autor: CryLineT Publikováno: 20.3.2020, 11:02

Publikováno: 20.3.2020, 11:02

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 68 článků

Superhrdinové tu byli vždy. Ještě než komiksoví magnáti přinesli příběhy Batmanů, Hulků a Supermanů, objevovaly se neohrožené postavy v mytologiích, legendách a příbězích. Proč je vlastně milujeme a obdivujeme? Že jsou zdánlivě obyčejní a přesto výjimeční? Pak by se vám mohl pozdávat holohlavý Saitama a jeho svět jedné rány.

Manga One-Punch Man vypráví o nesmělém strážci práva, který každý boj vyřeší jednou ranou. Vím, zní to nudně. Těžko se věří, že má dílo přes dvacet svazků a dvě řady anime seriálu. Ale hlavní linka se točí kolem Hero Association sdružující další hrdiny. Saitama je v příbězích spíše vedlejší postava a plní roli zlehčující, až ironické složky děje. A samozřejmě přichází vždy, když lotři a mutanti přebírají kontrolu nad situací. Na stejném principu je založená i hra One-Punch Man: A Hero Nobody Knows. Do rušných ulic městské části vstupuji jako neznámý bažant. Abych pomáhala. Bránila slabé. A poznávala věhlasné postavy.

Nerada to říkám, ale studio Spike Chunsoft nedokáže námět otevřít obyčejným hráčům. Neznalí předlohy opět zlomí hůl nad další mangou. Zdlouhavé seznamování se světem, v němž se ohřejete pár hodin, doplňuje nudné představování herních mechanik. Stejně tak postav. Třebaže operujete na malém plácku několika ulic. Titul se tváří jako velký silák, ale pod vycpanými rukávy ukrývá titěrné ručičky. Tvářit se, že jde o víc než tradiční bojovku, by bylo sprostou lží. Minimum mluvených dialogů vyplňuje textové vyprávění a stereotypní obsah vedlejších úkolů.

Hra vše dohání až samotnými souboji. Ve vyhrazeném prostoru se strhne řežba jeden na jednoho, při které létají vzduchem lidská těla, kusy betonu a podpůrné drony. Základ tvoří tři pohyby: slabý/rychlý útok, silný/pomalý úder a obranný úskok. Je to málo. Proto se váš hrdina postupně učí novým stylům podobně, jako například v Yakuze 0. Poměrně rychle je nabídka stylů rozšířena. A to i o speciální útoky založené na zisku bodů během boje. Celý proces prochází neustálým vylepšováním, až je nakonec vaše jméno hodno hrdinského glorifikování.

Bitky mají šťávu. Jsou zábavné a dokážou povzbuzovat chuť hrát. Velkým pomocníkem jim jsou posily z řad ostatních hrdinů a neočekávané události. Aplikování práva mezi tunami betonu nenechává chladnými ostatní. Přiložit ruku či nohu k ráně spěchají postavy oběma směry. Chvíli to trvá. Z toho plyne malý taktický prvek. Zda boj protahovat s vidinou blížícího se kolegy nebo ho utnout dřív, než protivník nabere síly.

Sama jsem nad tím příliš nepřemýšlela. Radost, že mohu chvíli bojovat za někoho mnohem lepšího, než je mé herní já, vždy vyhrála. Spřátelení bojovníci se automaticky otvírají pro online versus část hry. Ta funguje nezávisle na příběhové složce a lze ji zcela ignorovat. Vyzkoušela jsem ráda. Odešla ještě radši. Čekání na protivníky mě nebaví. A Hero Nobody Knows nikdy nezaloží dostatečně širokou herní základnu. Poněkud zbytečný je proto i volitelný online režim v módu pro jednoho. S ním se po městě pohybují další hráči, se kterými je možné interagovat. Měsíc po vydání jich je hrstka.

 

Těžko říct, co lidi od podobných titulů odrazuje. Počátek roku jich nabídl hodně, to je pravda. Při malé cílové skupině možná až moc. A to nás další adaptace anime čekají. Tato ještě tratí v tom, že je technicky dosti zastaralá. Pohyb po městě není plynulý, snímkování neustále hapruje. Obrazová kvalita tomu ale nenasvědčuje. Dnes jsou standardy jinde. Nelíbí se mi ani dabované části. Působí dojmem, že jsou nahrány ze starých pásek. Často jim chybí korekce hlasitosti a mají ruchy.

No, nedopadlo to nejlépe. Jestli chcete vstoupit do parodického světa superhrdinů, hru si jako průvodce nevybírejte. Ona ví, ale vypráví pro fandy. Nikoliv pro kolemjdoucí. Zkuste nejprve seriál, má jen dvanáct dílů po dvou sériích, a pak se kdyžtak vraťte ke hře. Jako doplněk univerza plní funkci skvěle. Samostatně? Příliš nefunguje.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Trávit čas s One-Punch Man: A Hero Nobody Knows, to znamená vysvětlovat krátkodobé známosti, že zůstanete pouze dobrými přáteli. Na těch pár chvil to bylo super. Užili jste si a rádi občas zavzpomínáte při setkání. Ale mimo ten příjemný akt by vám to nefungovalo. Síla hratelnosti spočívá v soubojích. V široké paletě postav, která využívá hned několik stylů boje a zajímavě vymyšlený svět. Vše ostatní zaostává.
03. 02. 2025 • Lukáš Michal0

RECENZE: Kingdom Come: Deliverance II

Po letech čekání jsme se konečně dočkali další velké české hry. A tentokrát je o dost větší, než tomu bylo v případě prvního dílu, který musel až prostřednictvím veleúspěšné kampaně na Kickstarteru ukázat, že o hru tohoto zaměření je skutečně zájem. Výsledná prodejní čísla z konce loňského roku jsou více než skvělá – Kingdom Come: Deliverance nakonec dokázalo prodat hodně pěkných 8 miliónů kopií, a i toho českého dabingu jsme se nakonec...

»
16. 01. 2025 • ZabijackyKafe0

Recenze: Albatroz

Mysteriózní turistická výprava za hledáním rodinného příslušníka a něčím víc, než jen sama sebe.

»
15. 01. 2025 • Lukáš Urban0

Recenze: Flint: Treasure of Oblivion

Jak asi vypadají vaše denní zvyklosti? Zničení otravného budíku, podpora vodárenské služby ranní hygienou, odlehčení několika dekagramů z útrob lednice, provětrání syntetické vlákniny ze šatníku a hurá vstříc dalším bytostem s podobně laděným počátkem dne. To piráti jsou na tom daleko lépe. Po probuzení ostrou mluvou lodního papouška přivítají ráno douškem rumu. Jakmile se nasoukají do moly prolezlého mundůru, zbičují podřízenou posádku, pověsí pár zajatců a nakrmí žraloky ploužící se za korábem....

»
06. 12. 2024 • Michael Chrobok0

RECENZE: Indiana Jones and the Great Circle

Na světě není slavnějšího archeologa, než je Indiana Jones. Kromě pěti filmů, několika knih a komiksů se dočkal ztvárnění také na poli videoher, byť s kolísavou kvalitou. Studio MachineGames, které spadá pod Bethesdu, se rozhodlo vytvořit tu nejlepší akční adventuru s Indiana Jonesem v hlavní roli, jaká tady doposud byla. Jak se jim tento nelehký úkol podařil?

»
03. 12. 2024 • Lukáš Michal0

RECENZE: Microsoft Flight Simulator 2024

Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií,...

»
30. 11. 2024 • ZabijackyKafe0

Recenze: Death Stranding: Director’s Cut

Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?

»
28. 11. 2024 • Michael Chrobok0

RECENZE: Dragon Age: The Veilguard

Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.

»
21. 11. 2024 • Lukáš Michal0

RECENZE: Farming Simulator 25

Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....

»