Recenze: Ori and The Blind Forest pro Xbox One

Autor: Josef Brožek Publikováno: 11.3.2015, 14:24

Publikováno: 11.3.2015, 14:24

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 748 článků

Poslední dobou se na nás plošinovek hrne docela dost. Ale povězte nám, které z nich vlastně stojí za zahrání? A nejen plošinovky, celkově se totiž herní průmysl v oblasti nezávislých vývojářů pěkně rozmohl, že ani nestíháme to obrovské kvantum všech indie her dohrávat, nebo snad někdy vůbec začít hrát. Proto se v poslední době nějak moc nehrneme do projektů, co nabízí nekonečné, sandboxové hraní. Konec konců dohrát takovou hru zcela nejde a probrat veškerý nabízený obsah dané hry někdy úplně také ne. Proto si raději vyhlížíme hry, které nám moc času neseberou (až na Zaklínače) a tak nějak hry spíše už konzumujeme. Ostatně pomalu ale jistě se takovýto konzumenti stávají ze všech hráčů, jak tedy ze všech stran slyšíme. Přesto se objevují vývojáři, co chtějí svému zákazníkovi nabídnout nekonečný komfort v podobě takřka neomezeného obsahu, vzhledem k přibývajícím updatům viz. Minecraft. My takové zákazníky chápeme a takové hry většinou už v tak velkém herním rybníčku kvitujeme. Nicméně to nic nemění na tom, že někdy až příliš dávají autoři najevo, že jsou líní a další obsah jednoduše tvořit nebudou, a tak, aby jiní neremcali, uměle natáhnou herní dobu trofejemi, kartičkami, nahrávkami, nafukovacími pannami a dalšími sběratelskými ptákovinami. Je Ori And The Blind Forest jiné? Ne…

…tak docela. V Ori sice nesbíráte žádné ošuntělé krámy, zato životu potřebné upgrady, jež jsme cíleně sbírali. Je to totiž potřeba. Nebudeme vám lhát, ale opravdu jsme velmi často umírali, než jsme si zvykly na obtížnost hry a zjistili, že se dá každých deset sekund bez blízkosti nepřátel a s nabitou energií hra uložit. Proto jsme se pomocí svých devíti postupně získaných schopností neustále honili za upgrady života, energie a co nejmasivněji jsme sbírali zkušenosti pro nové vylepšení postavičky v talentovém stromě, kam si lze bod zapsat jen u vytvořeného víru pro uložení, což ale spotřebovává energii. Tu mimo jiné potřebujete prakticky ke každé nepohybové činnosti, ať už jde o rozbití kamene nebo otevření dveří. Jako útok pak používáte bludičku, jež útočí za vás při stisknutí příslušného tlačítka.

Proč bludička? Malý Ori totiž moc síly nepobral. Je malý bílý, neznámé rasy a původně je vlastně jen spadlý list ze Stromu duší, který ale kvůli sově ztratil tři elementy a vy abyste se na znovu usadili Strom duší (jenž zde obsadil místo vypravěče s nesrozumitelnou hatmatilkou doprovázející text v pozadí hry), je musíte najít a přinést zpět. V prologu však hraje svou roli ještě jedna postava, o níž se však nechceme zmiňovat, jelikož vás nechceme připravit o dojemný a ojedinělý zážitek jak z disneyovských starých pohádek. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, příběh je v podstatě prostý a bez nějak zvlášť zvláštních zvratů, jde tu jen a pouze o atmosféru a dojem, jaký na vás hra udělá a i přestože jsme hodinu prolistovávali náš v hlavě uložený seznam her, nepodařilo se nám přijít ani na podobnou hru s podobným nádechem. Jediné co se nám pořád do brainstormingu pletlo, byly ty vzpomínky na staré disneyovské pohádky. No jo, ta nostalgie.

11

Nepotřebujeme měnit gravitaci, barvy, časoprostor nebo jen čas, chceme si zahrát obyčejnou starou dobrou plošinovku se smyslem a hnacím motorem, co nás požene v hraní dál. A právě Ori je přes všechnu tu atmosféru, jeho kouzlo a dojem jen čistokrevná adventura. Nechceme, aby naše postavička uměla kdoví co, chceme, aby nás hra nepřestala kvůli stereotypu po dvou hodinách bavit. A přesně tohle nám Ori And The Blind Forest. Osm hodin zábavy, kterou si můžete ještě o další čtyři protáhnout, když chcete nepřátele zlískat co by dup, a tak si nasbírat upgrady.

Docela nás překvapilo, že se bez jakéhokoliv načítání pohybujete pouze po jedné obrovské mapě, která je rozdělena na šest lokací. Má to však jeden háček, velká sorta nepřátel se i jen po doběhnutí do vedlejší „místnosti“ znovu oživí, což nás dost rozčilovalo, na druhou stranu pak bylo spousta zkušeností, když jsme chcípli respawnuli jsme se během sekundy bez načítání. Ozvučení se nám tuze líbilo a grafické zpracování ještě víc a to že tu nikdo srozumitelně nemluví nám vlastně ani nakonec nevadilo. Akorát upozorňujeme špatné angličtináře, protože tutoriály jsou psané docela těžkou angličtinou, že i my jsme po delší době oprášili slovník (a že jsme s angličtinou ve styku kvůli článkům den co den). Po technické stránce, tak jako tak ale nemáme co vytknout.

12

V jednoduchosti je krása a Ori je tomu jasným příkladem, umí toho dost, a přesto po hráči chce jen pozornost a opatrnost. Atmosféru hry začnete nasávat už na obalu a nepřestanete, dokud ze zdi nestrhnete plakát, co jste tam před chvílí nalepili, protože je „fakt boží“. I přesto že jste přesycení plošinovkami všeho druhu, vřele vám doporučíme Ori zkusit. Ačkoliv nedokážeme přesně specifikovat v čem, tohle je jiné a po dohrání si to nejspíše budete chtít dát celé znovu, pak se půjdete z nostalgie podívat na něco nového od Disneyho, a když přijdete na to, na co dnešní děti koukají, tak jim v rozhořčení a znechucení buď pustíte něco staršího ze stejné produkce, nebo jim do ruky vrazíte ovladač a pustíte Ori And The Blind Forest. Hlavně nezapomeňte ukládat, ukládat a ukládat, samo se to neuloží.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Krví obyčejná plošinovka, srdcem tužší hra, navenek nepopsatelný zážitek s dokonalou atmosférou, vizáží a důvodem proč hru koupit. V malém Orim jsme se nespletli, je perfektní a ještě dlouho na něj budeme vzpomínat. Konečně má Xbox malou hru s velkým jménem.
  • Marťas Z KáHá

    hlavne cena 399,- Kč je velice prijatelna 🙂 uz sem koupil, jen doufam, ze mi to priste zase nedaj do games with gold 😀

  • Tak už ji hraju a jsem nadšený.

  • Michal Hruška

    Mne to teprve čeká,ale prostě tento typ her můžu takže jak jen to bude možné jdu do toho. Ta hudba je slast pro uši.

  • Aleš Bejvl

    Koupeno a doporučuju!!!

  • Ganimoth

    Btw splest si havrana a sovu chce hodne umeni 😛

    • Mno, ona to spíš byla taková havrano-sova a mně to spíš přišel jako havran. Nicméně jsme se po redakční debatě shodli, že je to sova, takže upraveno… 🙂

  • Kubajs69

    kupuju 🙂 — akorát fakt nestíhám hrát… :/

14. 10. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Frostpunk: Console Edition

Zimu mám moc rád hned z několika důvodů. Předně není horko a člověk se může přiobléct, když teplota klesá. A pak se v případě dostatku sněhu dají provozovat zimní sporty nebo nejrůznější venkovní aktivity. Poslední dobou, zejména ve městech, však zimy stojí pěkně za prd a užívat si krásnou, čistou bílou pokrývku se poštěstí spíše na horách. Prý to má na svědomí globální oteplování, takže si těch krásných zim budeme asi užívat...

»
12. 10. 2019 • p.a.c.o10

RECENZE: GRID

Závody jsou hodně vděčným tématem pro herní zpracování. Ještě aby ne, když závodění obecně je skvělá zábava a kdo by nechtěl vyhrát, že? Navíc máme rádi rychlá a krásná auta, na která většinou zálibně koukáme, protože k jejich řízení se dostaneme hodně zřídka a na skutečném závodním okruhu ještě méně. Vývojáři to asi vidí stejně, takže nabídka je v tomto žánru opravdu pestrá a bohatá.

»
08. 10. 2019 • Lukáš Urban21

Recenze: Tom Clancy’s Ghost Recon Breakpoint

*Recenzi doplňují nalezené zápisky z deníku ztraceného „ducha“ (vřelý dík směřuje k Luk83). Asi za každým selháním v lidské historii stojí prvotní příčina.  Ta má zpravidla jméno, nad kterým rudneme během čtení v novinových sloupcích. Také má obličej, na jehož podobiznu si rádi flusneme, kdykoliv ji vidíme. A co pak teprve osobnost podléhající společenskému zavržení. Však ten bídák si zaslouží vyřadit jak ojetý diesel. My potřebujeme jasného viníka. Hmatatelný kus masa, který...

»
07. 10. 2019 • CryLineT5

Recenze: Trine 4 The Nightmare Prince

Za devatero močály a devatero zahradami leží škola kouzel. Daleko má do Bradavic. Ještě dále do bydliště Saxany. Za zdmi majestátného hradu sbírá zkušenosti namyšlený princ Selius. Přesvědčen, že může přistoupit učivu nejstarších, jal se magické knihy nejsilnější. Bránu zla však otevřel a s vlky v patách k lesu prchnul. To příležitost pro hrdiny tří řemesel je.

»
01. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Code Vein

Pohled na upíry se neustále mění. Dramatické romány z nich udělaly noční netvory. Listy komiksů neohrožené hrdiny. A moderní kultura romantický opus pro dospívající. Mění se také charakteristické prvky. Už není potřeba rakve na přespání. A denní světlo nutně nemusí znamenat kremaci. Krev a touha po ní však zůstávají. Co když ale opojný lektvar jednou dojde?

»
30. 09. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: NHL 20

Přiznám se bez mučení, recenze na NHL není z těch, na kterou bych se posledních pár let těšil. A to je přitom hokej můj sport číslo jedna a tuhle sérii jako takovou mám rád. Nicméně všichni víme, jak na tom NHL poslední roky je, kdy hlavní novinky jsou přidávání všemožných herních módů a nějaké ty úpravy kolizního systému. Všichni již asi tak poslední tři roky čekáme na příchod nového enginu, jímž...

»
28. 09. 2019 • kazatelcze6

RECENZE: EA SPORTS FIFA 20

Ani tento rok nejsme ochuzeni o další díl ze série FIFA. Dnes necháme stranou handrkování na téma, jestli je lepší FIFA nebo PES, kdo si koupil licenci na Juve a raději si rovnou řekneme něco o nové FIFA 20.

»
24. 09. 2019 • lindros88cze3

Recenze: The Surge 2

Co je malé, to je hezké a na velikosti nezáleží. Že bychom si spletli obsah recenze? Nikoliv, právě naopak. Citáty posilující sebevědomí malým vzrůstem, se na značku The Surge skvěle hodí. Už první díl vyprávěl o povstání jedince. O boji proti vzbouřenému systému, který pohltil vlastní tvůrce. A nechyběl ani pomyslný David, jehož odvaha zabíjela jednoho Goliáše za druhým. V doprovodu odvahy, vůle a nejmodernější technologie.

»