Recenze: Ori and The Blind Forest pro Xbox One

Autor: Josef Brožek Publikováno: 11.3.2015, 14:24

Publikováno: 11.3.2015, 14:24

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 748 článků

Poslední dobou se na nás plošinovek hrne docela dost. Ale povězte nám, které z nich vlastně stojí za zahrání? A nejen plošinovky, celkově se totiž herní průmysl v oblasti nezávislých vývojářů pěkně rozmohl, že ani nestíháme to obrovské kvantum všech indie her dohrávat, nebo snad někdy vůbec začít hrát. Proto se v poslední době nějak moc nehrneme do projektů, co nabízí nekonečné, sandboxové hraní. Konec konců dohrát takovou hru zcela nejde a probrat veškerý nabízený obsah dané hry někdy úplně také ne. Proto si raději vyhlížíme hry, které nám moc času neseberou (až na Zaklínače) a tak nějak hry spíše už konzumujeme. Ostatně pomalu ale jistě se takovýto konzumenti stávají ze všech hráčů, jak tedy ze všech stran slyšíme. Přesto se objevují vývojáři, co chtějí svému zákazníkovi nabídnout nekonečný komfort v podobě takřka neomezeného obsahu, vzhledem k přibývajícím updatům viz. Minecraft. My takové zákazníky chápeme a takové hry většinou už v tak velkém herním rybníčku kvitujeme. Nicméně to nic nemění na tom, že někdy až příliš dávají autoři najevo, že jsou líní a další obsah jednoduše tvořit nebudou, a tak, aby jiní neremcali, uměle natáhnou herní dobu trofejemi, kartičkami, nahrávkami, nafukovacími pannami a dalšími sběratelskými ptákovinami. Je Ori And The Blind Forest jiné? Ne…

…tak docela. V Ori sice nesbíráte žádné ošuntělé krámy, zato životu potřebné upgrady, jež jsme cíleně sbírali. Je to totiž potřeba. Nebudeme vám lhát, ale opravdu jsme velmi často umírali, než jsme si zvykly na obtížnost hry a zjistili, že se dá každých deset sekund bez blízkosti nepřátel a s nabitou energií hra uložit. Proto jsme se pomocí svých devíti postupně získaných schopností neustále honili za upgrady života, energie a co nejmasivněji jsme sbírali zkušenosti pro nové vylepšení postavičky v talentovém stromě, kam si lze bod zapsat jen u vytvořeného víru pro uložení, což ale spotřebovává energii. Tu mimo jiné potřebujete prakticky ke každé nepohybové činnosti, ať už jde o rozbití kamene nebo otevření dveří. Jako útok pak používáte bludičku, jež útočí za vás při stisknutí příslušného tlačítka.

Proč bludička? Malý Ori totiž moc síly nepobral. Je malý bílý, neznámé rasy a původně je vlastně jen spadlý list ze Stromu duší, který ale kvůli sově ztratil tři elementy a vy abyste se na znovu usadili Strom duší (jenž zde obsadil místo vypravěče s nesrozumitelnou hatmatilkou doprovázející text v pozadí hry), je musíte najít a přinést zpět. V prologu však hraje svou roli ještě jedna postava, o níž se však nechceme zmiňovat, jelikož vás nechceme připravit o dojemný a ojedinělý zážitek jak z disneyovských starých pohádek. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, příběh je v podstatě prostý a bez nějak zvlášť zvláštních zvratů, jde tu jen a pouze o atmosféru a dojem, jaký na vás hra udělá a i přestože jsme hodinu prolistovávali náš v hlavě uložený seznam her, nepodařilo se nám přijít ani na podobnou hru s podobným nádechem. Jediné co se nám pořád do brainstormingu pletlo, byly ty vzpomínky na staré disneyovské pohádky. No jo, ta nostalgie.

11

Nepotřebujeme měnit gravitaci, barvy, časoprostor nebo jen čas, chceme si zahrát obyčejnou starou dobrou plošinovku se smyslem a hnacím motorem, co nás požene v hraní dál. A právě Ori je přes všechnu tu atmosféru, jeho kouzlo a dojem jen čistokrevná adventura. Nechceme, aby naše postavička uměla kdoví co, chceme, aby nás hra nepřestala kvůli stereotypu po dvou hodinách bavit. A přesně tohle nám Ori And The Blind Forest. Osm hodin zábavy, kterou si můžete ještě o další čtyři protáhnout, když chcete nepřátele zlískat co by dup, a tak si nasbírat upgrady.

Docela nás překvapilo, že se bez jakéhokoliv načítání pohybujete pouze po jedné obrovské mapě, která je rozdělena na šest lokací. Má to však jeden háček, velká sorta nepřátel se i jen po doběhnutí do vedlejší „místnosti“ znovu oživí, což nás dost rozčilovalo, na druhou stranu pak bylo spousta zkušeností, když jsme chcípli respawnuli jsme se během sekundy bez načítání. Ozvučení se nám tuze líbilo a grafické zpracování ještě víc a to že tu nikdo srozumitelně nemluví nám vlastně ani nakonec nevadilo. Akorát upozorňujeme špatné angličtináře, protože tutoriály jsou psané docela těžkou angličtinou, že i my jsme po delší době oprášili slovník (a že jsme s angličtinou ve styku kvůli článkům den co den). Po technické stránce, tak jako tak ale nemáme co vytknout.

12

V jednoduchosti je krása a Ori je tomu jasným příkladem, umí toho dost, a přesto po hráči chce jen pozornost a opatrnost. Atmosféru hry začnete nasávat už na obalu a nepřestanete, dokud ze zdi nestrhnete plakát, co jste tam před chvílí nalepili, protože je „fakt boží“. I přesto že jste přesycení plošinovkami všeho druhu, vřele vám doporučíme Ori zkusit. Ačkoliv nedokážeme přesně specifikovat v čem, tohle je jiné a po dohrání si to nejspíše budete chtít dát celé znovu, pak se půjdete z nostalgie podívat na něco nového od Disneyho, a když přijdete na to, na co dnešní děti koukají, tak jim v rozhořčení a znechucení buď pustíte něco staršího ze stejné produkce, nebo jim do ruky vrazíte ovladač a pustíte Ori And The Blind Forest. Hlavně nezapomeňte ukládat, ukládat a ukládat, samo se to neuloží.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Krví obyčejná plošinovka, srdcem tužší hra, navenek nepopsatelný zážitek s dokonalou atmosférou, vizáží a důvodem proč hru koupit. V malém Orim jsme se nespletli, je perfektní a ještě dlouho na něj budeme vzpomínat. Konečně má Xbox malou hru s velkým jménem.
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»
13. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Taxi Life: A City Driving Simulator

Taxikář je ten týpek, co pro nás zajede v jakoukoliv denní nebo noční hodinu a za patřičný obnos nás zaveze, kam se nám jenom zamane. Jeho život je jedno velké dobrodružství, protože nikdy neví, na koho narazí, takže to musí umět nejen s volantem, ale taky s lidma. Ano, občas se v Praze stane, že si nějakému chudákovi turistovi řekne o jednou takovou částku, než by bylo správné, ale jinak je to jistě poctivé...

»
08. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze King Arthur: Knight’s Tale

Další tahovka v mých rukách je tady. Možná dost z vás napadne, že tento název už někde slyšeli a já vám budu muset dát za pravdu. Hra totiž vyšla už v roce 2020 na PC a měla velmi dobré recenze.

»