RECENZE: Ori and the Will of the Wisps

Autor: tonyskate Publikováno: 10.3.2020, 11:02

Publikováno: 10.3.2020, 11:02

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 4231 článků

Po letech čekání nás zve akční plošinovka Ori and the Will of the Wisps na další velkolepé dobrodružství v dechberoucím světě a hráči prvního dílu už určitě mají na jazyku následující otázku… „Budou nás opět bolet prsty od zběsilého mačkání tlačítek anebo rovnou odrovnáme celý ovladač, ale přesto se budeme ke hře vracet?“ To se dozvíte v naší recenzi, v níž vám také odpovíme na důležitou otázku, a to jestli neobvyklá parta z Moon Studios dokázala překonat své první mistrovské dílo…

Když byla v roce 2014 oznámena hra Ori and the Blind Forest, bylo jasné, že to bude pecka, ale že až taková, to asi tušil málokdo. Tehdy ještě malá skupina vývojářů říkajících si Moon Studios vzdala prakticky perfektní hold žánru metroidvania (tj. akční plošinovka) a posunula jej ještě o kousek dále. Pokračování vysoce danou laťku úspěšně posunuje a my vám v následujících odstavcích povíme proč. Omluvte tedy, že vynecháme detaily o příběhu, který je stejně krásný jako minule, ačkoliv tentokrát možná ukápne o slzu méně.

Ori and the Will of the Wisps je stejně skvělá jako její předchůdce, ovšem tentokrát šli tvůrci o pár kroků dále, a to především z hlediska soubojů. V prvním díle Ori házel po nepřátelích svou energii anebo se jim nějak šikovně vyhnul či obrátil jejich vlastní projektily proti nim, ovšem tentokrát dostanete do ruky duchovní ostří a luk, nemluvě o házení ohnivých projektilů či jiných útocích, mezi nimiž můžete libovolně přepínat. A proč je Ori teď tolik při síle? Čekají jej totiž tužší nepřátele a hlavně bossové, kteří jej budou mnohonásobně převyšovat.

Změněný systém boje zahrnuje trio tlačítek, kam si můžete přiřazovat útoky a dovednosti, a především mezi nimi libovolně přepínat, což v náročnějších soubojích oceníte. Nemusíte mít obavy, že byste je museli mistrně zvládnout, protože si vystačíte i s těmi jednoduššími, ale vždycky je fajn mít možnost volby. Ještě než půjdeme dále, musíme se přiznat, že jsme měli obavy, že souboje zastíní zábavné zkoumání a objevování úžasného světa, ale byli jsme na omylu a v tomto pokračování exceluje stejně jako první díl.

S důrazem na souboje souvisí i předělaný systém dovedností a ukládání. Jelikož budete hynout daleko více než minule a věřte, že budete, tvůrci upustili od unikátního systému ukládání, kdy jste si za energii mohli hru uložit vesměs kdekoliv mimo kritické scény. Nahradili jej tradičními záchytnými body, což s ohledem na vyšší obtížnost jistě uvítáte. Pro získání a vylepšování dovedností mimo těch, co získáte v rámci příběhu, budete muset investovat koule duchovního světla, které najdete na mapě a samozřejmě je získáte i z padlých nepřátel. Jsou také odměnou za plnění výzev, kdy se musíte v omezeném čase dostat z místa na místo a přitom co nejefektivněji překonat sérii překážek. Své časy pak můžete porovnat s ostatními. Také můžete plnit úkoly, čímž se dostáváme k další novince.

Tvůrci totiž představili řadu nových postav, s nimiž můžete obchodovat, ale především vám zadají jednodušší vedlejší úkoly. K obchodování není moc co dodat a kromě map lokací si můžete pořídit bojové a jiné dovednosti či vylepšení talentů, které získáte objevováním duchovních úlomků. Aktivovat jich můžete jen určitý počet, který ale můžete zvýšit bojem v duševní aréně. Mezi talenty se mimo jiné řadí i hratelnostní novinky jako možnost přilepit se na stěny anebo zesílení útoků, ovšem občas i za cenu určitého znevýhodnění. Výměna energie za životy či jejich navýšení už jsou pak tradiční záležitostí. Samotné úkoly jsou pak spíše jen doplňkem, ale mohou vést k obnově některých míst a především podnítí vaši zvědavost a třeba zavítáte do tajných koutů, které byste normálně jen tak neobjevili.

A na jaké další hratelnostní novinky se můžete těšit? Vlastně jich zase tak moc není a za zmínku stojí třeba provrtávání se pískem, lepkavý modrý mech či využití světla, kdy se musíte držet světlušek, jinak vás pohltí temnota. Zbývající herní mechanismy jsou pak z první hry, ale jejich funkčnost působí natolik svěže, že bychom nevěřili, že už byly v Ori and the Blind Forest. Navíc vám hra do cesty staví nejen další a další pasti a překážky, ale i možnosti, jak se s nimi vypořádat, takže se opět vyplatí vracet na stará místa a objevovat skrytá vylepšení.

Několikrát jsme zmínili zkoumání světa, které vás bude bavit nejenom kvůli samotnému objevování, ale především proto, že lokace i tentokrát vypadají neskutečně nádherně. Niwen je rozmanitější než předchozí svět a čeká vás například vyprahlá poušť, chmurné bažiny a pohřebiště či sněžná oblast, kam se ale dostanete až po probuzení medvěda ze zimního spánku :-). Tvůrci pak zašli s živostí světa ještě o kus dále, protože na Oriho pohyby reaguje veškeré okolí, třeba když dopadnete nebo promáchnete ostřím. Je to k neuvěření, ale tvůrcům se svět podařilo udělat ještě kouzelnější.

Nemá smysl popisovat, jak nádherně hra vypadá, ať už ve 4K s HDR či bez anebo že hudební doprovod je opět rajská hudba pro uši. Na to postačí okolní média, takže si raději shrneme technické nedostatky, které bohužel většinou přetrvaly z minula. Hra krátce zamrzává, když se chcete podívat na mapu a bohužel tato situace nastává i při samotném hraní, a to se toho na obrazovce ani nemusí moc dít. Zachovány jsou i výjimečné obtíže, kdy vás hra vrací na starý záchytný bod a nepamatuje si postup. Obdobný problém platí i pro duševní zkoušky, které třeba ani vůbec nezačnou. Na tyto neduhy ale většinou pomohl restart konzole.

Trochu horší bylo, že se nám hned zezačátku seklo navyšování zdraví za vylepšení, takže jakmile získáte váš první bonus, dejte si pozor, abyste bezpečně došli k záchytnému bodu. Podobných chybek je více, nicméně v dohrání hry nám nebránily a jistě je brzy opraví. V rámci technikálií ještě zmíníme češtinu formou lokalizovaných textů, kterých není sice mnoho, ale s ohledem na řadu dovedností a talentů je jistě oceníte. V rámci děje jsou texty spíše vedlejší a tam bychom si překlad dokázali představit kvalitnější. Příběh je ovšem stejně jako minule vyprávěn především děním na samotné obrazovce, takže o nic nepřijdete.

Ještě se vrátíme k obtížnosti, s kterou jsme vás strašili už v první polovině recenze, ale není to tak hrozné. Jednak si ji můžete vybrat a hlavně vám bude asistovat precizní ovládání a skvělá hratelnost. Hráli jsme na normální obtížnost a vyloženě velké komplikace jsme neměli, a to i bez sběratelských bonusů ke zdraví, o které nás připravil bug. Bossové samozřejmě dají zabrat, ale vždy to můžete zkusit později, kdy budete mít třeba více energie. Navíc mají fáze, takže když se dostanete třeba do poloviny boje, tak po neúspěchu nezačíná boss s plným zdravím. Jejich útoky jsou pak relativně předvídatelné, ale přesto nárazové a občas vás tak zaskočí. Všechno je to pak taktice a cviku, kdy to druhé platí především v dobře známých únikových scénách, které jsou ještě velkolepější, ale také těžší. Proto klobouk dolů před těmi, kdo dokáží získat achievement za dohrání hry bez jediné smrti, ovšem to lze říci i v případě prvního dílu.

A jak dlouho vám Ori and the Will of the Wisps vydrží? Hru jsme pokořili zhruba po 15 hodinách hraní, ale pokud budete chtít posbírat všechny předměty či splnit různé výzvy i dodatečné úkoly, dostanete se hravě přes 20 a více hodin. U jedné postavy si je možné nechat zobrazit statistiky včetně počtu úmrtí, tak se pak pochlubte v komentářích :-).

P. S. Ori and the Will of the Wisps je samozřejmě v předplatném Xbox Game Pass (Ultimate) a je tak povinností všech si hru alespoň vyzkoušet!

10
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Pět let po vydání Ori and the Blind Forest (na den přesně!) tady máme pokračování, které vlastně působí jako Ori na steroidech. Ori and the Will of the Wisps je větší, lepší a nabízí řadu novinek. Každému asi nesedne větší důraz na souboje, ale kouzlo hry a perfektní hratelnost zůstaly zachovány stejně jako zábavné zkoumání kouzelného světa, který vám vyrazí dech. Tady prostě není co vytknout. Ano, Moon Studios překonali sami sebe a my nemůžeme jinak, než udělit maximální hodnocení.
  • Olishu

    Popravdě jsem jinou známku než 10 ani nečekala 🙂 Ta čeština tam je zcela parádní. Pomalu dokončuji jedničku, tak hned navážu na nového Oriho. Těším se na nové lokace, jestli budou stejně tak krásné a strastiplně zábavné 😀

  • JN

    Staženo v gamepásku a připraveno na hraní. Zítra navíc jdu pro objednanou kolektorku. Těším se jak malej kluk.
    Bude to pecka. 🙂

    MS by měl tohle studio koupit. Je to neskutečně kvalitní a kreativní studio.

    • Jan Černy

      Tak to jsme na tom úplně stejně… Po práci letím pro colectorku a pak rovnou hrát předstaženou hru 😀

  • Zafata

    Necekal jsem nic jineho.

  • Pojta

    Pěkná recenze.
    Už se těším až si to budu moc zahrát.
    Překvapily mě i ta změny a jsem na ně zvědavý.

  • Kischi

    Taky vám Ori nezapočítává na Xboxu achievy za dokončení hry, za dokončení na hard, za všechny sloty na život a energii a další?

    • Olishu

      Nevím, jak u dvojky, protože tu jsem ještě nerozehrála, ale dodělávám první díl a měla jsem problém s 2 ajchama, který se mi nechtěly přičíst, ikdyž jsem to konkrétní dělala snad 100x dokola. Nechala jsem to tedy na druhý průchod, že tam se to SNAD zadaří a ejhle! Ajch, který jsem plnila před několika dny a nezapsal se, tak se mi uznal až teď a to při hraní absolutně jiné hry! Nechápu 😀

      A propos Kischi, na to samé jsem se chtěla zeptat já Tebe, jestli Ti tohle s těma achievmentama nedělalo taky a taky mám dotaz, jestli jsi dal ten ajch projití hrou beze smrti?? Jestli je to vůbec možný 🙂

      • Kischi

        Beze smrti a časovku sem nedal v jedničce ani jsem se o ně nesnažil. Dvojku sem rozjel na hard hned na začátek a prijde mi snadnejsi jak jedna jedine co mne potrapilo byl utek pred pisecnym cervem inak celkem v klidu. Zivoty jsem neresil a plno smrti sem mnej jen proto ze jsem byl zdechly hru pauzovat když jsem sel od konzole pryc

        • Olishu

          Aha, myslela jsem, že jsi to dělal, protože mi tu někdo před časem o tom psal, tak to jsi asi nebyl Ty :/ Časovku vidím s trochou víry jako reálnou, ale beze smrti nikoli 😀

          • Kischi

            No nekdo tu psal ze pri smrti staci restart hry a znovu nacist starou pozici tak to testni

          • Olishu

            Jo něco takového. Četla jsem to i u tech ajchů někde na anglickych webech, ale mám dojem, že už to updatem nepůjde. Asi teda, možná se myslím. Každopádně až k tomuhle nesmrtícímu průchodu dojdu, tak to zkusím 😀

30. 03. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Moons of Madness

Peter Straub, Clive Barker, Edgar Allan Poe, Ray Bradbury, Richard Matheson nebo Stephen King. Že je znáte? To vás ctí, ale vývojáře her nejspíš ne, protože oni se klaní odkazu H. P. Lovecrafta. Jako je módní mít solární panely na střeše, elektromobil v garáži a oběť plastických chirurgů v posteli, je samozřejmé adaptovat myšlenky amerického spisovatele. Že nejste první a neděláte to nejlépe, to vůbec nevadí. Hlavně že chapadla opět ožívají.

»
28. 03. 2020 • p.a.c.o3

RECENZE: TT Isle of Man – Ride on the Edge 2

Motocyklové závodění všeho druhu pomalu začíná, co do počtu a kvality titulů, velice zdatně sekundovat automobilům. To samé platí také pro herní náročnost, kdy můžeme sáhnout po arkádách či větších a menších simulátorech. Já se s oblibou za řídítky motorek vydávám na uzavřené okruhy, které jsou pro mě více akční, nabízejí oficiální licence, a hlavně jezdce šampionátu MotoGP člověk tak nějak více zná. Jízda napříč anglickou krajinou mě nijak zvlášť nezaujala...

»
20. 03. 2020 • CryLineT0

Recenze: One-Punch Man: A Hero Nobody Knows

Superhrdinové tu byli vždy. Ještě než komiksoví magnáti přinesli příběhy Batmanů, Hulků a Supermanů, objevovaly se neohrožené postavy v mytologiích, legendách a příbězích. Proč je vlastně milujeme a obdivujeme? Že jsou zdánlivě obyčejní a přesto výjimeční? Pak by se vám mohl pozdávat holohlavý Saitama a jeho svět jedné rány.

»
17. 03. 2020 • CryLineT0

Recenze: DOOM Eternal

Jaká je vaše představa o peklu? Vidíte ho jako temnou jeskyni, kde vládne pevnou rukou charizmatický Karel Heřmánek? Nebo máte pojem peklo spojený s nekonečnou hloubkou lidských duší spalovaných plamenem? No, jestli jste spíš pro pozemskou variantu, kdy si pro nás peklo přijde samo, budete se u DOOM Eternal usmívat jak dítě před hračkářstvím. Jsme totiž absolutně ztraceni.

»
09. 03. 2020 • p.a.c.o3

RECENZE: The Division 2 – Warlords of New York

Nepřehlédnutelným znakem dnešní herní doby je dodatečný obsah. Tytam jsou doby, kdy nám vývojáři naservírovali všechno, co měli v úmyslu při vydání hry a my tak hned dostali ucelený zážitek. Internetová doba vývojářům umožnila oslovit hráče i po vydání hry, kdy nejen že přinesou další herní zážitek, ale ještě na tom něco vydělají. To si pak kupujeme všechny možné Season Passy a věříme, že s nimi už se dostaneme ke všemu, co...

»
09. 03. 2020 • MightySerjo1

RECENZE: Hunt: Showdown

Představte si rok 1895 v Americe v Louisianě, kde jako lovec odměn budete chtít získat balík peněz, jenomže má to háček. Nebudete najatý na hledání/zabíjení lidí, nýbrž na lovení monster. A to je v podstatě celý příběh hry.

»
07. 03. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Overpass

Chytá vás rapl z nedokonalosti umělé inteligence? Potřebujete pořádnou výzvu, aby adrenalin zažehnul pohonné ústrojí? A nevadí vám výlet do přírody? Jestli jste ve všech bodec pozitivní, pak rozhodně nehledejte řešení skokem do propasti. Zvažte raději obléknutí kombinézy a test vlastních dovedností při překování náročných překážek. Přešlapující koně čekají a schází jim už pouze kočí.

»
05. 03. 2020 • CryLineT6

Recenze: Yakuza 0

Konzolové komunity jsou jak hašteřivé ženské. Pomlouvají se. Rýpají do sebe. A využijí každou příležitost, jak shodit jedna druhou. Také si závidí. Přestože to nikdy nepřiznají, občas zacítí náklonost k zakázanému ovoci té druhé. S argumenty, že ony by o takovou hru neopřely ani vybitý ovladač, touží po nedostupné podpultovce té druhé. Naštěstí nic netrvá věčně. Dokonce ani exkluzivní produkce. Pak se ten odříkaný krajíc může stát denním chlebem, který...

»