RECENZE: Ori and the Will of the Wisps

Autor: tonyskate Publikováno: 10.3.2020, 11:02

Publikováno: 10.3.2020, 11:02

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 6115 článků

Po letech čekání nás zve akční plošinovka Ori and the Will of the Wisps na další velkolepé dobrodružství v dechberoucím světě a hráči prvního dílu už určitě mají na jazyku následující otázku… „Budou nás opět bolet prsty od zběsilého mačkání tlačítek anebo rovnou odrovnáme celý ovladač, ale přesto se budeme ke hře vracet?“ To se dozvíte v naší recenzi, v níž vám také odpovíme na důležitou otázku, a to jestli neobvyklá parta z Moon Studios dokázala překonat své první mistrovské dílo…

Když byla v roce 2014 oznámena hra Ori and the Blind Forest, bylo jasné, že to bude pecka, ale že až taková, to asi tušil málokdo. Tehdy ještě malá skupina vývojářů říkajících si Moon Studios vzdala prakticky perfektní hold žánru metroidvania (tj. akční plošinovka) a posunula jej ještě o kousek dále. Pokračování vysoce danou laťku úspěšně posunuje a my vám v následujících odstavcích povíme proč. Omluvte tedy, že vynecháme detaily o příběhu, který je stejně krásný jako minule, ačkoliv tentokrát možná ukápne o slzu méně.

Ori and the Will of the Wisps je stejně skvělá jako její předchůdce, ovšem tentokrát šli tvůrci o pár kroků dále, a to především z hlediska soubojů. V prvním díle Ori házel po nepřátelích svou energii anebo se jim nějak šikovně vyhnul či obrátil jejich vlastní projektily proti nim, ovšem tentokrát dostanete do ruky duchovní ostří a luk, nemluvě o házení ohnivých projektilů či jiných útocích, mezi nimiž můžete libovolně přepínat. A proč je Ori teď tolik při síle? Čekají jej totiž tužší nepřátele a hlavně bossové, kteří jej budou mnohonásobně převyšovat.

Změněný systém boje zahrnuje trio tlačítek, kam si můžete přiřazovat útoky a dovednosti, a především mezi nimi libovolně přepínat, což v náročnějších soubojích oceníte. Nemusíte mít obavy, že byste je museli mistrně zvládnout, protože si vystačíte i s těmi jednoduššími, ale vždycky je fajn mít možnost volby. Ještě než půjdeme dále, musíme se přiznat, že jsme měli obavy, že souboje zastíní zábavné zkoumání a objevování úžasného světa, ale byli jsme na omylu a v tomto pokračování exceluje stejně jako první díl.

S důrazem na souboje souvisí i předělaný systém dovedností a ukládání. Jelikož budete hynout daleko více než minule a věřte, že budete, tvůrci upustili od unikátního systému ukládání, kdy jste si za energii mohli hru uložit vesměs kdekoliv mimo kritické scény. Nahradili jej tradičními záchytnými body, což s ohledem na vyšší obtížnost jistě uvítáte. Pro získání a vylepšování dovedností mimo těch, co získáte v rámci příběhu, budete muset investovat koule duchovního světla, které najdete na mapě a samozřejmě je získáte i z padlých nepřátel. Jsou také odměnou za plnění výzev, kdy se musíte v omezeném čase dostat z místa na místo a přitom co nejefektivněji překonat sérii překážek. Své časy pak můžete porovnat s ostatními. Také můžete plnit úkoly, čímž se dostáváme k další novince.

Tvůrci totiž představili řadu nových postav, s nimiž můžete obchodovat, ale především vám zadají jednodušší vedlejší úkoly. K obchodování není moc co dodat a kromě map lokací si můžete pořídit bojové a jiné dovednosti či vylepšení talentů, které získáte objevováním duchovních úlomků. Aktivovat jich můžete jen určitý počet, který ale můžete zvýšit bojem v duševní aréně. Mezi talenty se mimo jiné řadí i hratelnostní novinky jako možnost přilepit se na stěny anebo zesílení útoků, ovšem občas i za cenu určitého znevýhodnění. Výměna energie za životy či jejich navýšení už jsou pak tradiční záležitostí. Samotné úkoly jsou pak spíše jen doplňkem, ale mohou vést k obnově některých míst a především podnítí vaši zvědavost a třeba zavítáte do tajných koutů, které byste normálně jen tak neobjevili.

A na jaké další hratelnostní novinky se můžete těšit? Vlastně jich zase tak moc není a za zmínku stojí třeba provrtávání se pískem, lepkavý modrý mech či využití světla, kdy se musíte držet světlušek, jinak vás pohltí temnota. Zbývající herní mechanismy jsou pak z první hry, ale jejich funkčnost působí natolik svěže, že bychom nevěřili, že už byly v Ori and the Blind Forest. Navíc vám hra do cesty staví nejen další a další pasti a překážky, ale i možnosti, jak se s nimi vypořádat, takže se opět vyplatí vracet na stará místa a objevovat skrytá vylepšení.

Několikrát jsme zmínili zkoumání světa, které vás bude bavit nejenom kvůli samotnému objevování, ale především proto, že lokace i tentokrát vypadají neskutečně nádherně. Niwen je rozmanitější než předchozí svět a čeká vás například vyprahlá poušť, chmurné bažiny a pohřebiště či sněžná oblast, kam se ale dostanete až po probuzení medvěda ze zimního spánku :-). Tvůrci pak zašli s živostí světa ještě o kus dále, protože na Oriho pohyby reaguje veškeré okolí, třeba když dopadnete nebo promáchnete ostřím. Je to k neuvěření, ale tvůrcům se svět podařilo udělat ještě kouzelnější.

Nemá smysl popisovat, jak nádherně hra vypadá, ať už ve 4K s HDR či bez anebo že hudební doprovod je opět rajská hudba pro uši. Na to postačí okolní média, takže si raději shrneme technické nedostatky, které bohužel většinou přetrvaly z minula. Hra krátce zamrzává, když se chcete podívat na mapu a bohužel tato situace nastává i při samotném hraní, a to se toho na obrazovce ani nemusí moc dít. Zachovány jsou i výjimečné obtíže, kdy vás hra vrací na starý záchytný bod a nepamatuje si postup. Obdobný problém platí i pro duševní zkoušky, které třeba ani vůbec nezačnou. Na tyto neduhy ale většinou pomohl restart konzole.

Trochu horší bylo, že se nám hned zezačátku seklo navyšování zdraví za vylepšení, takže jakmile získáte váš první bonus, dejte si pozor, abyste bezpečně došli k záchytnému bodu. Podobných chybek je více, nicméně v dohrání hry nám nebránily a jistě je brzy opraví. V rámci technikálií ještě zmíníme češtinu formou lokalizovaných textů, kterých není sice mnoho, ale s ohledem na řadu dovedností a talentů je jistě oceníte. V rámci děje jsou texty spíše vedlejší a tam bychom si překlad dokázali představit kvalitnější. Příběh je ovšem stejně jako minule vyprávěn především děním na samotné obrazovce, takže o nic nepřijdete.

Ještě se vrátíme k obtížnosti, s kterou jsme vás strašili už v první polovině recenze, ale není to tak hrozné. Jednak si ji můžete vybrat a hlavně vám bude asistovat precizní ovládání a skvělá hratelnost. Hráli jsme na normální obtížnost a vyloženě velké komplikace jsme neměli, a to i bez sběratelských bonusů ke zdraví, o které nás připravil bug. Bossové samozřejmě dají zabrat, ale vždy to můžete zkusit později, kdy budete mít třeba více energie. Navíc mají fáze, takže když se dostanete třeba do poloviny boje, tak po neúspěchu nezačíná boss s plným zdravím. Jejich útoky jsou pak relativně předvídatelné, ale přesto nárazové a občas vás tak zaskočí. Všechno je to pak taktice a cviku, kdy to druhé platí především v dobře známých únikových scénách, které jsou ještě velkolepější, ale také těžší. Proto klobouk dolů před těmi, kdo dokáží získat achievement za dohrání hry bez jediné smrti, ovšem to lze říci i v případě prvního dílu.

A jak dlouho vám Ori and the Will of the Wisps vydrží? Hru jsme pokořili zhruba po 15 hodinách hraní, ale pokud budete chtít posbírat všechny předměty či splnit různé výzvy i dodatečné úkoly, dostanete se hravě přes 20 a více hodin. U jedné postavy si je možné nechat zobrazit statistiky včetně počtu úmrtí, tak se pak pochlubte v komentářích :-).

P. S. Ori and the Will of the Wisps je samozřejmě v předplatném Xbox Game Pass (Ultimate) a je tak povinností všech si hru alespoň vyzkoušet!

10
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Pět let po vydání Ori and the Blind Forest (na den přesně!) tady máme pokračování, které vlastně působí jako Ori na steroidech. Ori and the Will of the Wisps je větší, lepší a nabízí řadu novinek. Každému asi nesedne větší důraz na souboje, ale kouzlo hry a perfektní hratelnost zůstaly zachovány stejně jako zábavné zkoumání kouzelného světa, který vám vyrazí dech. Tady prostě není co vytknout. Ano, Moon Studios překonali sami sebe a my nemůžeme jinak, než udělit maximální hodnocení.
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»