Recenze: Perception

Autor: chaosteorycz Publikováno: 10.6.2017, 13:50

Publikováno: 10.6.2017, 13:50

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1026 článků

Když vám řeknu jméno The Deep End, patrně vám absolutně nic neřekne, ale jakmile vytáhnu Irrational Games a sérii BioShock, jste okamžitě doma. Poté, co se z legendárního celku stal spíše Titanic, začala velká část vývojářů hledat útočiště jinde, přičemž ti schopnější si založili vlastní tvůrčí tým. Právě The Deep End je jedním z nich a když k takové partě zkušených fachmanů přihodíte pár lidí stojících při vzniku série Dead Space, jsou očekávání možná až příliš nezdravá. Ostatně prvotina Perception vypadá na papíře a v traileru opravdu zajímavě.

Nevidím zlo, ale slyším ho
Hlavním tématem malé nezávislé hry by se dala označit slepota, ale není to úplně pravda. Cassie Thorntonová je nevidomá a se svým handicapem se naučila žít relativně „normální“ život. Co jí totiž chybí na vizuálním vnímání světa, to jí vynahrazují uši s citlivostí netopýřího echolokátoru, díky nimž je schopna si ze zvuků složit obraz prostředí. Psychiku jí ovšem ničí noční můry, ve kterých vidí starý dům a věci jako lano či palubní lístek. Po delším pátrání zjišťuje, že do snů jí kradmo vstupuje rezidence Echo Bluff, a tak ji nenapadne nic lepšího než se k ní s přítelem vydat. Jenže na místě je dřív a znáte ženské, prostě nemůžou počkat na doprovod a musí rypák, v tomto případě slepeckou hůl, strčit tam, kam se neodváží ani exorcista s kanystrem svěcené vody.

Je snad dům posedlý démony? Těžko říct, protože po dohrání podobných explorativních her založených na příběhu, mám drobné výpadky mozkovny, nicméně z toho, co si pamatuji, to tak vypadá. Od prvních kroků, ve zdánlivě opuštěném domě, se prostřednictvím hrdinky ocitnete tváří tvář historii rezidence mající na svědomí nejednoho nájemníka pytle na mrtvoly. Vjemy z prostředí jsou natolik silné, že se Cassie reflektují osoby a události z nedávné i vzdálené historie. V domě ale přeci jen není sama. Je tam s ní cosi, co slyší každý její krok, každý náraz hole a každé, třebaže sebemenší nadechnutí. Prostředí se navíc mění s každým dalším osudem jeho bývalých vlastníků, nabízí se tak otázka, nemá-li Cassie už lehce vyrabovanou mysl, protože i ona má ve svém nitru démony, s nimiž se patrně ještě úplně nevypořádala.

Nevidomost hlavní zbraní
Námět je vcelku zajímavý, možná ještě více ve chvíli, kdy se dozvíte o skutečných událostech v 17. století, které sloužili jako inspirace. Ano, všichni známe, jak to chodí, na Aljašce prý unáší mimozemšťané obyvatele a jakási doktorka to odhalila a má i důkazy. Tak pravil kdysi jeden film, který byl přitom natáčený v Bulharsku a odkazoval na osobu, o niž vědí zřejmě jen investigativní novináři rubriky „Taje a záhady“ v časopise Ohníček. I v tomto případě bude inspirace jen odrazový můstek pro vlastní příběh, který je ve své podstatě povídkový. Během necelých třech hodin se setkáte s několika dějovými liniemi, které mají určité spojitosti nejen s domem, ale také mezi sebou. Musím se přiznat, že podobnému stylu vyprávění jsem nakloněný, a že jsem se zájmem sledoval, kde vlastně Perception nakonec zakotví.

Vyprávění hodně pomáhá výtvarná stránka, kterou je tma. Bez pohybu a okolních rušivých vjemů vaše pěstěná velkoformátová televize zčerná na uhel, což se ovšem takřka nestává, protože skutečnou podobu okolí naznačují zapnutá rádia, netěsnící topení, kapání vody, tikající hodiny a další zvuky, které jsme se naučili ignorovat, protože vidíme. Když už přeci jen ruchy ztichnou, oženete se slepeckou holí a náraz vymodeluje část prostoru kolem vás. Tento herní prvek je výborný, neboť autoři si pohráli s materiály a je rozdíl, klepete-li na zeď nebo lampu. Po nosných částech domu se zvuk spíše veze, a tak se vám zobrazí část zdi, podlaha a jen malá část okolních věcí. Stačí ale ťuknout do něčeho kovového a zvonivý tón vykreslí vše v okruhu deseti metrů. Ne, že se pokusíte kopírovat Larse Ulricha a začnete uprostřed obýváku bubnovat největší hity Metallicy. Tajemná entita bloudící po domě totiž není hluchá.

Sám sobe nepřítelem?
No, někdy je možná více než to. Při větším používání echolokace hra varuje, že dům na zvuky reaguje. To je sice pravda, ale vyvolat zlo, pakliže není v druhé místnosti, znamená klepat holí kadencí útočné pušky. Schválně jsem jednou zkoušel limit, při němž mi levitující entita přijde ubrat kyslík a málem to odnesl můj prst. Jindy naopak udeříte jen příležitostně, a přesto musíte náhle hledat úkryt v podobě skříně, truhly, postele či závěsů. Ono tajemno, vytvářející hororovou atmosféru, tak funguje zhruba na půl, protože dříve či později zjistíte, že se vám nemůže nic stát. Buď se stačíte schovat nebo vás chroptící neznámý lapí a vrátí ke vchodu. To vám sice zkomplikuje další postup, protože poslední úseky musíte absolvovat znovu, ale to je tak vše.

Trochu rozporuplně skončilo i prohledávání prostředí. Jako slepá osoba si normální písmo v zásadě nepřečtete a řešení hádanek je téměř nemožné. Autoři to do jisté míry vyřešili lišácky a dali Cassie mobilní telefon s pomocnicí Delphi. Ta převádí vyfocený text na mluvené slovo, a tak replikuje nalezené dokumenty. Při řešení hádanek zase pomůže aplikace Friendly Eye. Vyfocené prostředí se automaticky pošle do příslušného centra, kde vám operátor, v tomto případě Nick, sdělí viditelná fakta. Bez debat, výborní a skvěle zpracovaní pomocníci pak ztrácí zejména na tom, že se dostavují ve větší míře až v druhé půli hry, což může být pro celou řadu hráčů pozdě. Hra se i přes krátkou hrací dobu snaží budovat své já velice pozvolna, k čemuž nemá bohužel nejlepší předpoklady.

Pomalu a poklidně
Mimo již zmíněné způsoby dochází k vyprávění za pomoci předmětů, k nimž se vážou nějaké vzpomínky. Při optimální hratelnosti, tedy abych nemusel přemýšlet nad tím, že mě to příliš nebaví, by předmětů muselo být alespoň dvakrát tolik. Medvědí službu mohlo udělat interaktivní prostředí, ve kterém zásuvky a skříně ukryjí důležité fragmenty příběhu nebo hádanky. K tomu ale dojde stejně často, jako k pozorování Halleyovy komety. Ještě více prostoru mohl dostat mobilní telefon, jenž kromě zmíněných aplikací má jen okrajové využití. Jeho zvonění tak nepomáhá při echolokaci, případně neláká „pana domácího“ mimo hlavní cestu. Jenže co bych nechtěl, když ten nekňuba nereaguje ani na hluk z rádia či televize. Autoři sice mají spoustu nápadů, ale málokterý dotahují do detailu.

U kritiky grafického zpracování je to tentokrát jednoduché. Jelikož neznám nikoho s darem echolokace, těžko mohu soudit jeho věrohodnost, pokud se to tedy vůbec dá. Minimalistické rámování blízkých obrysů nicméně vypadá velice poutavě a myšlenka změn barvy podle aktuální situace se k němu hodí. Za běžného stavu nicotu oživují odstíny modré, přičemž úkoly jsou bílé a místa vhodná k úkrytu zelená. Přijde-li na scénu nebezpečí, modrou střídá červená a vy máte jen několik málo vteřin na to, abyste buď utekli, nebo zalezli do skrýše. Chod je naprosto plynulý, ukládání automatické a mimo úvodního delšího načítání není ve hře nic, co by brzdilo hratelnost.

Za příjemný se dá označit dabing všech postav, Cassie nevyjímaje a účel plní i zvuky, ruchy a hudba. Utajen mi zůstal výskyt MP3 přehrávače v mobilním telefonu, který obsahuje 3 skladby. Za poslechnutí všech dostanete ajch a? A nic, protože s telefonem v ruce se postava nemůže hýbat, načež hudba nehraje bez telefonu v ruce. Kruh se uzavřel, Samara utopila, ale otázka „proč“ zůstala. Nejde ani o náhradu staré dobré pauzy ve hře, tudíž se z této funkce stala větší záhada než ze samotného příběhu. Na druhou stranu, i tady se opět ukazuje, že samotný nápad je k ničemu, nedotáhnete-li realizaci k dokonalosti. Cenovka 459 Kč je tak možná až příliš bláhová, nicméně to už nechám na vašem posouzení.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Perception hoří především na dvou aspektech. Prvním jsou přehnaná očekávání plynoucí z dobrých trailerů a minulosti jádra tvůrčího týmu a druhým jsou nedotaženosti prošpikované snad všemi herními kouty. Co naplat, že povídková forma hře sluší, že si hlavní hrdinku oblíbíte a že námět jako takový dýchá originalitou, když jednotlivé herní prvky řvou: „Chceme více prostoru“. Nenaplněný potenciál trápí i atmosféru, která by strašně moc chtěla být hororem, ale daří se jí to jen místy. Takhle je Perception lehce nadprůměrnou hrou, jenž si po dohrání už nikdy nezahrajete.
21. 10. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: The Evil Within 2

Je zcela normální, že když máte dlouhá léta zálibu v nějakém žánru, stáváte se pro okolí samozvaným expertem. Tohoto postavení se mi dostává i mezi kolegy, tudíž blíží-li se vydání něčeho, co zavání zpocenými rukami, sevřeným krkem nebo hrozbou neplánovaného vyprázdnění, jsem první na seznamu oslovených. I když s nadsázkou říkám, že neznám jen ty horory, které nebyly natočeny, napsány a vytvořeny, jednou nutně musel přijít zlom. Bod, v němž se můj výklad...

»
18. 10. 2017 • lindros88cze4

RECENZE: ELEX

Němečtí vývojáři Piranha Bytes nám za svou existenci přinesli řadu skvělých RPG zážitků, ať už o sérii Gothic či Risen. S jejich novým dílem ELEX se vydali trošku jinou cestou. Stále se jedná o akční RPG, ovšem do oblíbeného středověkého fantasy přimíchali slušnou dávku sci-fi. A jak tento science fantasy počin dopadl, se dozvíte v naší recenzi.

»
16. 10. 2017 • tonyskate1

RECENZE: South Park: The Fractured but Whole

Městečko South Park je zpět! Po vydařeném Stick of Truth sice přebrali štafetu vývojáři Ubisoftu, ale tvůrci seriálu u vývoje zůstali a nenechali si do ničeho kecat. Připravte se tedy na další bizarní, ujetou a pochopitelně naprosto sprostou jízdu, v niž hrají prdy hlavní roli.

»
16. 10. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Middle–earth: Shadow of War

Příběhy ze Středozemě hráče bavily dlouho předtím, než Glum začal slídit za „miláškem“ na stříbrném plátně a než Peter Jackson všem připomněl, že Tolkien je jméno významného spisovatele, nikoli odrůda vína. Dokonce se dá říct, že od roku 1982 má každá generace hráčů svého Pána prstenů, který vychází ze stejného základu, a přesto je pokaždé jiný. Poslední roky si Středozemi jako svou destinaci zvolili autoři z Monolith Productions, kteří se...

»
06. 10. 2017 • kristine4chaos30

Recenze: Forza Motorsport 7

Z organizační důvodů, kvůli nimž Lukáš „ChaosteoryCZ“ nemůže přinést podrobné zhodnocení nové Forzy, jsem na jeho přání tuto štafetu převzala já. Takže se připravte, že to úplně mění pohled a přístup k populární značce a žánru jako takovým. Na rozdíl od něj si totiž nemyslím, že závodní simulátor musí hráče trápit přemrštěnými nároky na ovládání. Nechci po něm ani věrohodný průběh závodu se všemi těmi testovacími koly a kvalifikacemi, kvůli nimž se...

»
03. 10. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: NBA 2K18

Dnešní recenzi má na svědomí Jiří „Man1“ Pacovský, takže svůj obdiv a úctu směřujte k němu 😉 Každoročně se těším na dvě období. To jedno přichází s E3, kde se dostáváme pod plnou palbu nových herních trailerů, a pak to poprázdninové. Už dávno nestuduji, takže pro mě prázdniny znamenají maximálně tak dlouhou nudu na herních serverech, které znám už nazpaměť. Ale pak přijde září a já si připadám, jak kdyby mě někdo zatlačil...

»
30. 09. 2017 • chaosteorycz6

Recenze: Cuphead

Za tajemným lesem, děsivým lunaparkem a blíže nespecifikovaným počtem řek a hor, žijí dva kusy porcelánu Cuphead a Mugman. Jejich bytí je naplněné radostí a štěstím, nicméně musejí se vyvarovat kasinu ovládanému temnými silami. Ovšem nebyla by to pohádka milé děti, kdyby naši hrdinové poslechli rad vousaté konve. S pohledem zasloužilého karbaníka vrhali kostky jedno kolo za druhým a štěstěna jim evidentně přála. Ale pekelná, která skončila s nabídkou samotného ďábla, který...

»
27. 09. 2017 • chaosteorycz9

Recenze: Project CARS 2

Mám takovou teorii, že recenze jsou jako závody. Jak je člověk začne, rozhodne o tom, jak dopadnou v samém závěru. Pokud mám alespoň trochu pravdu, tak je úplně jedno, co v nejbližších řádcích napíšu, protože bednu neuvidím. A to mám skvělý tým vedený samotnými Slightly Mad Studios a nejmodernější techniku obstaranou systémem Project CARS 2. Jenže zázemí, know-how a šikovné ruce nejsou všechno, když cestu k úspěchu kříží hladová konkurence, nevyzpytatelné počasí a...

»