Xboxweb.cz

Starověký Egypt zrovna nepatří mezi častá témata, která by si tvůrci her pro svá díla vybírala. Občas se tam vydá nějaká strategie, tu a tam v jeho pozůstatcích dobrodruzi hledají hodnotné relikvie (zdravíme lady Croft) a velice zřídka je do něj zasazena plošinovka s RPG prvky tak, jako v našem případě. Když si pak ztvárnění vezme na starost studio se zálibou v sérii Dark Souls, dostaneme do rukou opravdu netradiční hru.

Pharaonic začíná vyprávět svůj příběh přibližně 1100 let před naším letopočtem. Egypt je pod vládou Ahmose I. a vy, co by uprchlý vězeň máte před sebou strastiplnou cestu, na jejímž konci čeká tajemství nebývalé moci Rudého faraona. Cesta je lemována nejen obyčejným lidem, který v těžké době potřebuje pomoc za řádnou odměnu, ale také bohatým rejstříkem nepřátel čítajícím jak řadové vojáky, tak bohy. Naštěstí Horus, bůh nebes a slunce, stojí vždy na vaší straně a dodává vám potřebnou sílu navzdory zákeřným pastem, šálením zraku a krvelačným tvorům.

V tomto momentě musím připomenout, že hra patří do kategorie fantasy, ačkoliv se opírá o historické, popřípadě mytologické postavy, události a místa. Autoři z Milkstone Studios pro potřeby hry ledacos pozměnili a vměstnali do ní i věci příliš nesouvisející s Egyptem. Pomáhat vám tak budou například postavy hlásící se ke kultu Ištařin dcer, přestože Ištara patří do mytologie sumerské. A trochu překvapeni možná budete, až se proti vám postaví řecká bohyně Kirké. Ale víte co? Dějová zápletka není prvek, kterým by jste měli být ke hře přilákáni.

Hlavní přednosti Pharaonicu tkví ve zpracování a hratelnosti. Za líbivým vizuálem s jemnou stylizací se totiž v žádném případě neukrývá záležitost pro vaše ratolesti a věková hranice šestnácti let tu není jen pro zábavu. On starověk nebyl safari pro turisty, což okusíte velmi brzy a pak zase, znovu a ještě mnohokrát. Umírat budete opravdu často a vaší frustraci nezmírní ani achievementy za to získané. Ba naopak. Ve chvíli, kdy z posledních sil projdete celou úrovní a s mikrometry zdraví udoláte hordu protivníku, z vás trofej za pětadvacáté úmrtí udělá papiňák. Pokud vás nedorazí následující za smrt na nastražené pasti, můžete se vařit dál a pokračovat v hraní.

Ať už se budete vyskytovat v oáze, paláci nebo jeskynních, rozložení herní mapy je vždy podobné. Checkpoint v podobě modly najdete na začátku, přičemž cíl hlavního úkolu čeká přesně na opačném konci, povětšinou s dalším záchytným bodem. Mezi těmito dvěma místy je možnost doplnit láhev s vodou (v základu na 3 použití) a jinak nic. Zapomeňte, že po lítém boji z protivníka vypadne zdraví. Ani ta truhla, která byla předmětem souboje vám ho nedá. Správně jste si už asi odvodili, že uložení tedy probíhá automaticky pouze na patřičných místech. Samozřejmě že smrt neznamená jen opětovnou cestu, ale také respawn protivníků. Ten nastane i v případě, že se v půlce cesty rozhodnete vrátit a doplnit zdraví uložením. Naštěstí alespoň nasbíraná výstroj a dosažené úkoly se s úmrtím neresetují.

Jestliže velká obtížnost, jenž se mimochodem nedá nastavit, je alfou hratelnosti, tak omegou musí být soubojový systém. Ten jde cestou vyšlapanou desítkami předchůdců, a tak po výpadu přichází na řadu krytí nebo úskok. Načasování a zvolená strategie jsou velmi důležité. Těžká výstroj sice propůjčí postavě lepší odolnost spolu s větší razancí úderu, ale výdrž půjde k nule mnohem rychleji. Konflikty jsou o to složitější, že hra je 2,5D, a tak při soubojích můžete uhýbat jen kupředu a zpět. Vedle silného a slabého útoku je možné využít ještě magii ze získaných amuletů. Ty jsou řazeny na podpůrné a útočné, a i s jejich použitím je třeba nakládat s rozvahou, protože magii lze doplnit pouze u záchytných bodů. Jedna z předností se ale občas stává i slabinou, a to především na větších mapách. Důvodem je absence hádanek nebo možnosti řešit postup jinak, než bojem. Hratelnost má tak tendenci sestupovat do stereotypu.

S nalezením účinné kombinace vybavení vám pomůže bohatý inventář složený jak ze sebraných, tak zakoupených věcí. Věřte mi, že nakřečkováno toho budete mít více než dost a protože hra postrádá tvorbu nových předmětů čili craftování, návštěvy u obchodníků budou velmi časté. I když vás nenadchne jejich nabídka, v případě, že se vám nebude dařit plnit vedlejší úkoly, bývají jedinou cestou, jak získat drahé kameny nebo mapu. Obojí je pro postup hrou nesmírně důležité. Bez blýskavých šutrů není možné zaplatit postavě vylepšující skilly a bez mapy se k upgradu dovedností patrně ani nedostanete, protože potřebnou osobu nenajdete.

Což neznamená, že s mapou to bude zpočátku nějak jednoduché. I její prohlížení se nese ve starším duchu, který dá zapomenout na určení aktuální polohy či vyznačení jednotlivých úkolů. Tady máte papyrus s několika ikonkami, naznačenou trasou a šťastnou cestu. Přes prvotní zděšení nakonec zjistíte, že vyznačená místa mají svůj systém. Oheň tak znamená checkpoint, hlava s páskou přes oko místo pro zlepšení dovedností a náhrobek bod rychlého cestování. Na účet prostředí, ke kterým se mapy vztahují pak můžu jen těžko posílat nějaká negativa. Za prvé mi přišly pro hru naprosto dostačující a za druhé, objekty mé kritiky jsou někde úplně jinde.

Čas potřebný na dokončení hry se může pohybovat mezi 12 až 20 hodinami a během této doby neuslyšíte ani slovo. Jestli to byl původní záměr nebo prostě jen došly v prasátku peníze nevím, ale absence hlasu ve hře neskutečně chybí. Musíte se tak spokojit s pouhými textovými dialogy. A přitom by výpravnější momenty, kterých zase není tolik, mnohem lépe působily alespoň s vypravěčem na pozadí. S ohledem na to nerozumím možnosti volby hlasu postavy v úvodu hry, když jediné co od ní uslyšíte je hekání. Tím pádem se ke škodě tvůrců vaše sluchovody zaměří na herní soundtrack, který zrovna není příliš silný.

Na pranýř půjde i optimalizace. Hra po všech stránkách nenabízí takový přepych, aby si mohla dovolit nestabilní framerate, chybějící textury nebo drobné, doskakující objekty. Zlatým hřebem pak byla situace, kdy hra zamrzla úplně a spadla. A to vždy při stejných soubojích, které bohužel nebylo možné vynechat. Po tom, co nepomohl restart konzole a ani přeinstalace, jsem zakopaného psa objevil v automatickém načítání uložené pozice. Stačilo místo „Continue“ zvolit „Load Game“ a mohlo se vesele pokračovat dál. Hra do redakce dorazila v předstihu, takže je možné, že 13. července vyjde day one patch a vše se mávnutím zázračného proutku spraví. Minimálně v to doufám, protože by byla škoda aby netradiční titul ztroskotal na lenosti tvůrců.